Karel Kryl - Děkuji
Karel Kryl
- miro -
Příští rok to bude 15 let co umřel Karel Kryl. Skvělý písničkář a básník. Jeho písně nám znějí nyní v rozhlase především v kvalitním hlasovém podání Daniela Landy, který do nich vtiskl jakýsi přímočaře bojovný a vlastenecký podtón. Některé písně takto ožily a mladší generace dokonce může nabýt dojmu, že pocházejí výhradně z dílny Daniela Landy. Na jedné straně jsem rád, že mohu tyto písně slyšet v podání Landy, na straně druhé mi v jeho provedení chybí jakási hloubka pravdivosti a originality a také určitá vnitřní jemnost, která v některých písních Karla Kryla byla obsažena. Tvorba Karla Kryla sáhla v počtu písní hluboko přes stovku. Některé písně byly dobovými údernými pamflety, jiné zase vynikly hlubokou alegorií a významovými mosty. Stále se v nich dá hledat a oceňuji obrovský umělecký talent Karla Kryla. Jeho písně mají náboj, dynamiku i skryté odpovědi. Ve svém dvacet let starém ošoupaném ručně psaném zpěvníku, který je kompilátem všehochutí písní mám jeho Nevidomou dívku, Veličenstvo kat, Píseň neznámého vojína a Moritury te salutant. Rád jsem si je hrál, měly v sobě jemnost i drsnost a také cukr i sůl, jak zaznívá v písni Salome. Ten můj starý zpěvník začíná písní Bible. Na této písni jsem se naučil zvládat 4 akordy - G, C, D a Ami. Protože přílišný talent nemám, byla to docela fuška, ale ještě dodnes vzpomínám, jak jsem si na VŠ kolejích v kuchyňce spokojeně vybrnkával: „Řekni mámo, co to máš, jakou knížku v rukách máš, černej obal s křížkem v dlaních schováváš ...“ Psal se tuším rok 1987. Písní do mého zpěvníku přibývalo a někdy po písních Učedníků, Severním větru, Zahradě ticha se mi tam objevilo pár písní od Kryla na které zase plynule navazovaly Tři kříže, Jaro, Frenky dlouhán. Stejně plynule následovaly Radujte se bratři, Čeká mne den, Žalm 8 (Hospodine Pane náš ...) nebo Duch a nevěsta. Občas se musím k mnoha písním vracet. Většina se jich vtělila do zpěvníku v průběhu let 1987 – 89. Jsem tak nějak vděčný za všechny písně, které vnášejí kus něčeho krásného, kus něčeho hodnotného, ukazují směr a rozměr člověčenství a víry, definují touhy a naděje, inspirují a podněcují, navracejí fragmenty zkušeností a pomáhají vytvářet nově věci a také nabízejí vizi. Chtěl bych zvláště dnes vzpomenout a připomenout píseň Karla Kryla, která možní není tak známá, ale místo feldmarše v sobě obsahuje vytříbenou jemnost doteku.
Ami G
1. Stvořil Bůh, stvořil Bůh ratolest,Ami
bych mohl věnce vázat,G
děkuji, děkuji za bolest,C
jež učí mne se tázat,G
děkuji, děkuji za nezdar:Ami E
ten naučí mne píli,Ami G
bych mohl, bych mohl přinést dar,Ami F E
byť nezbývalo síly,Ami F Ami E
děkuji, děkuji, děkuji.
...........................
