Příspěvek do diskuse Národní knihovna – Kaplického návrh a jeho lokalizace – park T. G. Masaryka
Tato úvaha se nezabývá vítězným návrhem a případnými pochybnostmi o regulérnosti vyhlášené mezinárodní soutěže, ale otázkou, zda mohou existovat jiné varianty jejího případného umístěn, a to vzhledem k tomu, že z řady povolaných míst vznikly právě ve vztahu k danému místu největší rozpaky. V souvislosti s tím lze možná vyzvednout jeden zdařilý nápad, jehož realizace by spočívala v postavení modelu 1:1 /přičemž by postačila jakási vnitřní lehká prozatímní třeba lešenářská konstrukce a vnější plášť/ a jeho ponechání na předpokládaném místě k posouzení cca 3 měsíce. Tím by bylo zcela zřejmé, zda nápad s místem je dobrý nebo nikoliv. Náklady na takovýto model by byly jistě vyčísleny v milionech, nicméně proti miliardám plánovaným na samu výstavbu, by tato položka byla ku prospěchu věci. Konec konců by takovýto postup v Praze nebyl zase tak úplně novým, pokud si vzpomeneme na „cestování“ sochy T. G. Masaryka. Jeho konečné umístění na Hradčanském náměstí je pak naprosto nezpochybnitelné.
Nicméně, kromě předkládaných návrhů, a to např. na Pankrácké pláni, existuje v centru Prahy ještě jeden zatím nevyužívaný prostor, resp. prostor využívaný k dopravním účelům, jehož celkový charakter je pro centrum města v jeho dalším rozvoji obtížně akceptovatelný. Kromě toho rychlost autobusové a železniční dopravy v samém centru Prahy nemůže naprosto konkurovat možnostem metra. Navíc, pokud by byla míněna vážně snaha o olympijskou kandidaturu, není tato věc spojena pouze s příslušnými sportovišti, ale celkovým příjemným prostředím hostitelského města, přičemž by zejména v Praze bylo třeba i nějakým způsobem odlehčit naprosto přetíženému centru. Jedinou možností jak toho dosáhnout je toto centrum rozšířit, což je ale možné jen jeho pěším propojením na další oblasti. Vzhledem k dosavadní zástavbě a celkovému urbanistickému vývoji města by tímto místem – spojnicí, která by mohla vyřešit řadu palčivých problémů mohlo být vytvoření nového parku T. G. Masaryka.
Návrh na umístění parku
Prostor ohraničený ulicemi:
Havlíčkova, Hybernská, Husitská, Trocnovská, Prvního pluku, Křižíkova, Na Florenci.
Předpoklady:
Vymístění dosavadní autobusové a vlakové dopravy a další nevhodné výstavby umístěné v tomto prostoru.
Existující kulturní body na obvodu navrhovaného prostoru:
Hudební divadlo v Karlíně
Muzeum hl. města Prahy
divadlo Archa
divadlo Ponec
Muzeum odboje a armády ČR
Památník národního osvobození na Vítkově
Nové kulturní body tohoto prostoru
rehabilitované Masarykovo nádraží – jakási česká obdoba Musée d´ Orsay
Kaplického knihovna
Libeskindovo muzeum /pro výtvarné umění/ (např. v místě bývalého nádraží Těšnov)
Další nezbytné stavební úpravy
zapouzdření magistrály a její odhlučnění a čištění vzduchu
Případné další stavební úpravy
Uvedený prostor je poznamenán existencí magistrály. Minimalizace tohoto negativního momentu by mohla kromě výše uvedeného být snížena i tím, že prostory pod magistrálou, které jen těžko snesou nějaké jednotné architektonické využití by mohly být rozděleny a nabídnuty pro skutečně avantgardní realizace mladým nebo i renomovaným architektům, za stanovených technických a uživatelských podmínek. Při pozitivním vývoji by zde mohl vzniknout pás zajímavé avantgardní architektury, který by svými kavárnami, kluby, obchůdky, apod. přitahoval veřejnost, znamenal by skutečný posun ve vývoji v této oblasti a zároveň by negativně nezasahoval do současné tváře Prahy. Celý prostor by byl jako parkový dotvořen zelení, stromy, vodními plochami, atd.. Byla by to možná rehabilitace ztracené šance, kdy řada volných míst v centru města nenávratně zmizela pod betonem. Je třeba připustit konečně fakt, že městský organismus není jen v budovách, resp. komunikacích /které jsou na jedné straně potřebné, nicméně nikdy nedostačují a celkově mají devastační charakter, protože spojují vzdálené oblasti přičemž rozdělují stávající celky/, ale nepochybně také v zeleni, a to nejen v okrajových sídlištních loukách, ale zejména v centru města. Kromě toho je třeba připustit i to, že volný prostor má stejnou nebo vyšší hodnotu pro obyvatele města /na rozdíl od investorů/ jako prostor zastavěný, čili že volný, příp. ozeleněný prostor je hodnotou sám o sobě.
Nový typ veřejné dopravy
V souvislosti s navrhovaným parkem T. G. Masaryka by bylo třeba provést spojení s renovovaným Památníkem národního osvobození na Vítkově, resp. Vítkovem jako takovým. Bez tohoto nového dopravního spojení bude i po rekonstrukci toto místo značně odříznuté od centrální Prahy, protože přístup z dolní části oblasti není příjemný a přístup ze zadní části má spíše lokální využití pro občany místní části Žižkova směrem od Ohrady.
Takovýmto novým dopravním prostředkem by mohla být lehká kabinová lanovka, která by však mohla spojit i další klidové zóny Prahy v této části města do jednoho dosažitelného celku a která by tak měla důležitou nejen dopravní, ale i rekreační roli a otevřela by další zcela nové možnosti vyžití Pražanů.
Vedení trasy lanovky V centru města by lanovka byla koncipována vzhledem k prostorovým nárokům, apod. jako „druhé patro“ /druhá úroveň/ nad dosavadním železničním viaduktem, přičemž spojení do zastávek by bylo zajišťováno výtahy.
Navrhované zastávky Vítkov – konečná zastávka – za památníkem vlevo /směrem od čela/
/trasa by zvolna kopírovala vrch Vítkov až k napojení nad železniční viadukt, resp. trasu/
Prvního pluku – zastávka pro park T. G. Masaryka
/zde by se po pěší procházce např. z Václavského či Staroměstského nám. přes Masarykův park mohlo nastoupit a vyjet na Vítkov nebo druhým směrem/
Sokolovská – návaznost na tramvaje a metro
Rohanské nábřeží – návaznost na nově koncipované čtvrti a park u Vltavy v nově budované části Karlína
Štvanice – návaznost na koupaliště, tenisové kurty a další sportoviště
Vltavská – návaznost na metro, tramvaje, konečná stanice rychlodráhy Kladno-Praha
/nově by mohla být dobudována zvláštní pěší trasa zanořená částečně do prostoru mezi Vltavou a pobřežní komunikací směrem k Letenským sadům, cca v místech naproti bývalému Expo 58 by mohla být ukončena výtahem a lávkou do Letenských sadů/
Výstaviště – návaznost na areál výstaviště a činnosti s ním spojené /sportovní, kulturní, atd./
Stromovka – u Vltavy cca v místě ukončení Výstaviště /návaznost na rekreační aktivity ve Stromovce/
/v těchto místech by trasa lanovky musela opustit trasu železničního viaduktu a zabočila by směrem na Císařský ostrov/
Císařský ostrov – návaznost na lodní spojení, návaznost na jezdecký sport
Troja – konečná zastávka
/cca v místě dnešního parkoviště mezi areály ZOO a Trojského zámku a Vltavou/
návaznost na autobusovou dopravu, návaznost na ZOO, Botanickou zahradu, případně Oceanárium /umístění tohoto objektu v této oblasti by bylo daleko vhodnější a smysluplnější než zatím navrhovaná lokalita v prostoru bývalého Stalinova pomníku na Letné/ a Trojský zámek
Resumé
Realizace tohoto projektu by znamenala částečně negativní dopad z důvodu vymístění železniční a autobusové dopravy z této centrální oblasti Prahy, nicméně v době metra se opakovaně ukazuje, že dopravní uzly s návazností na tento typ městské dopravy nejsou zdaleka závislé na centrálním umístění. Pokud jde o plánovanou rychlodráhu Kladno – Praha, nebylo by zřejmě neřešitelným problémem, pokud by končila u stanice metra Vltavská, vzhledem k tomu, že návaznost na metro a tramvajovou dopravu je zcela srovnatelná s předpokládaným ukončením na Masarykově nádraží. Navíc propojení metrem C na hlavní nádraží a do Holešovic by pro cestující bylo komfortnější, přičemž dostupnost nádraží Smíchov a Vysočany by zůstala zachována.
Na druhé straně by toto řešení přineslo celou řadu výhod:
- vznik klidové a odpočinkové zóny v centrální části Prahy
- skutečné rozšíření centra a jeho propojení se čtvrtí Karlín, tím by mohlo dojít alespoň k částečnému snížení kumulace lidí v dosavadním centru Prahy
- dopravní propojení s vrchem Vítkov a rovněž s dalšími oblastmi Prahy s kulturní a rekreační funkcí, kterým zatím takovéto propojení chybí, tímto způsobem by byl uzavřen jakýsi vnitřní téměř pěší nebo dopravně ojedinělý okruh vnitřní Prahou
- umožnění výstavby avantgardní architektury v centru Prahy /Kaplický, Libeskind/ a využití prostorů pod magistrálou, které by znamenalo nové impulsy a přitom by nemělo negativní vliv na kontext dosavadní výstavby, vznik nového genia loci v těchto místech
- propojení dosavadního centra Prahy parkovým prostorem s dalšími existujícími nebo novými kulturními institucemi a vytvoření klidové, nicméně společensky živé a lákavé zóny
- tato úprava by se nutně musela promítnout i v rámci případné přípravy na soutěž o umístění LOH, protože takováto událost není spojena zdaleka jen s olympijskými sportovišti, ale s nabídkou hostitelského města ve svém celkovém komplexu
7. reálné dopravní spojení by v zásadě nevyžadovalo žádné nároky na prostor nebo asanace, nezahlcovalo by dosavadní komunikace a neznečišťovalo životní prostředí
Ing. Miloš Jodas
Veverkova 18
170 00 Praha 7
Národní knihovna – Kaplického návrh a jeho lokalizace – park T. G. Masaryka
Tato úvaha se nezabývá vítězným návrhem a případnými pochybnostmi o regulérnosti vyhlášené mezinárodní soutěže, ale otázkou, zda mohou existovat jiné varianty jejího případného umístěn, a to vzhledem k tomu, že z řady povolaných míst vznikly právě ve vztahu k danému místu největší rozpaky. V souvislosti s tím lze možná vyzvednout jeden zdařilý nápad, jehož realizace by spočívala v postavení modelu 1:1 /přičemž by postačila jakási vnitřní lehká prozatímní třeba lešenářská konstrukce a vnější plášť/ a jeho ponechání na předpokládaném místě k posouzení cca 3 měsíce. Tím by bylo zcela zřejmé, zda nápad s místem je dobrý nebo nikoliv. Náklady na takovýto model by byly jistě vyčísleny v milionech, nicméně proti miliardám plánovaným na samu výstavbu, by tato položka byla ku prospěchu věci. Konec konců by takovýto postup v Praze nebyl zase tak úplně novým, pokud si vzpomeneme na „cestování“ sochy T. G. Masaryka. Jeho konečné umístění na Hradčanském náměstí je pak naprosto nezpochybnitelné.
Nicméně, kromě předkládaných návrhů, a to např. na Pankrácké pláni, existuje v centru Prahy ještě jeden zatím nevyužívaný prostor, resp. prostor využívaný k dopravním účelům, jehož celkový charakter je pro centrum města v jeho dalším rozvoji obtížně akceptovatelný. Kromě toho rychlost autobusové a železniční dopravy v samém centru Prahy nemůže naprosto konkurovat možnostem metra. Navíc, pokud by byla míněna vážně snaha o olympijskou kandidaturu, není tato věc spojena pouze s příslušnými sportovišti, ale celkovým příjemným prostředím hostitelského města, přičemž by zejména v Praze bylo třeba i nějakým způsobem odlehčit naprosto přetíženému centru. Jedinou možností jak toho dosáhnout je toto centrum rozšířit, což je ale možné jen jeho pěším propojením na další oblasti. Vzhledem k dosavadní zástavbě a celkovému urbanistickému vývoji města by tímto místem – spojnicí, která by mohla vyřešit řadu palčivých problémů mohlo být vytvoření nového parku T. G. Masaryka.
Návrh na umístění parku
Prostor ohraničený ulicemi:
Havlíčkova, Hybernská, Husitská, Trocnovská, Prvního pluku, Křižíkova, Na Florenci.
Předpoklady:
Vymístění dosavadní autobusové a vlakové dopravy a další nevhodné výstavby umístěné v tomto prostoru.
Existující kulturní body na obvodu navrhovaného prostoru:
Hudební divadlo v Karlíně
Muzeum hl. města Prahy
divadlo Archa
divadlo Ponec
Muzeum odboje a armády ČR
Památník národního osvobození na Vítkově
Nové kulturní body tohoto prostoru
rehabilitované Masarykovo nádraží – jakási česká obdoba Musée d´ Orsay
Kaplického knihovna
Libeskindovo muzeum /pro výtvarné umění/ (např. v místě bývalého nádraží Těšnov)
Další nezbytné stavební úpravy
zapouzdření magistrály a její odhlučnění a čištění vzduchu
Případné další stavební úpravy
Uvedený prostor je poznamenán existencí magistrály. Minimalizace tohoto negativního momentu by mohla kromě výše uvedeného být snížena i tím, že prostory pod magistrálou, které jen těžko snesou nějaké jednotné architektonické využití by mohly být rozděleny a nabídnuty pro skutečně avantgardní realizace mladým nebo i renomovaným architektům, za stanovených technických a uživatelských podmínek. Při pozitivním vývoji by zde mohl vzniknout pás zajímavé avantgardní architektury, který by svými kavárnami, kluby, obchůdky, apod. přitahoval veřejnost, znamenal by skutečný posun ve vývoji v této oblasti a zároveň by negativně nezasahoval do současné tváře Prahy. Celý prostor by byl jako parkový dotvořen zelení, stromy, vodními plochami, atd.. Byla by to možná rehabilitace ztracené šance, kdy řada volných míst v centru města nenávratně zmizela pod betonem. Je třeba připustit konečně fakt, že městský organismus není jen v budovách, resp. komunikacích /které jsou na jedné straně potřebné, nicméně nikdy nedostačují a celkově mají devastační charakter, protože spojují vzdálené oblasti přičemž rozdělují stávající celky/, ale nepochybně také v zeleni, a to nejen v okrajových sídlištních loukách, ale zejména v centru města. Kromě toho je třeba připustit i to, že volný prostor má stejnou nebo vyšší hodnotu pro obyvatele města /na rozdíl od investorů/ jako prostor zastavěný, čili že volný, příp. ozeleněný prostor je hodnotou sám o sobě.
Nový typ veřejné dopravy
V souvislosti s navrhovaným parkem T. G. Masaryka by bylo třeba provést spojení s renovovaným Památníkem národního osvobození na Vítkově, resp. Vítkovem jako takovým. Bez tohoto nového dopravního spojení bude i po rekonstrukci toto místo značně odříznuté od centrální Prahy, protože přístup z dolní části oblasti není příjemný a přístup ze zadní části má spíše lokální využití pro občany místní části Žižkova směrem od Ohrady.
Takovýmto novým dopravním prostředkem by mohla být lehká kabinová lanovka, která by však mohla spojit i další klidové zóny Prahy v této části města do jednoho dosažitelného celku a která by tak měla důležitou nejen dopravní, ale i rekreační roli a otevřela by další zcela nové možnosti vyžití Pražanů.
Vedení trasy lanovky V centru města by lanovka byla koncipována vzhledem k prostorovým nárokům, apod. jako „druhé patro“ /druhá úroveň/ nad dosavadním železničním viaduktem, přičemž spojení do zastávek by bylo zajišťováno výtahy.
Navrhované zastávky Vítkov – konečná zastávka – za památníkem vlevo /směrem od čela/
/trasa by zvolna kopírovala vrch Vítkov až k napojení nad železniční viadukt, resp. trasu/
Prvního pluku – zastávka pro park T. G. Masaryka
/zde by se po pěší procházce např. z Václavského či Staroměstského nám. přes Masarykův park mohlo nastoupit a vyjet na Vítkov nebo druhým směrem/
Sokolovská – návaznost na tramvaje a metro
Rohanské nábřeží – návaznost na nově koncipované čtvrti a park u Vltavy v nově budované části Karlína
Štvanice – návaznost na koupaliště, tenisové kurty a další sportoviště
Vltavská – návaznost na metro, tramvaje, konečná stanice rychlodráhy Kladno-Praha
/nově by mohla být dobudována zvláštní pěší trasa zanořená částečně do prostoru mezi Vltavou a pobřežní komunikací směrem k Letenským sadům, cca v místech naproti bývalému Expo 58 by mohla být ukončena výtahem a lávkou do Letenských sadů/
Výstaviště – návaznost na areál výstaviště a činnosti s ním spojené /sportovní, kulturní, atd./
Stromovka – u Vltavy cca v místě ukončení Výstaviště /návaznost na rekreační aktivity ve Stromovce/
/v těchto místech by trasa lanovky musela opustit trasu železničního viaduktu a zabočila by směrem na Císařský ostrov/
Císařský ostrov – návaznost na lodní spojení, návaznost na jezdecký sport
Troja – konečná zastávka
/cca v místě dnešního parkoviště mezi areály ZOO a Trojského zámku a Vltavou/
návaznost na autobusovou dopravu, návaznost na ZOO, Botanickou zahradu, případně Oceanárium /umístění tohoto objektu v této oblasti by bylo daleko vhodnější a smysluplnější než zatím navrhovaná lokalita v prostoru bývalého Stalinova pomníku na Letné/ a Trojský zámek
Resumé
Realizace tohoto projektu by znamenala částečně negativní dopad z důvodu vymístění železniční a autobusové dopravy z této centrální oblasti Prahy, nicméně v době metra se opakovaně ukazuje, že dopravní uzly s návazností na tento typ městské dopravy nejsou zdaleka závislé na centrálním umístění. Pokud jde o plánovanou rychlodráhu Kladno – Praha, nebylo by zřejmě neřešitelným problémem, pokud by končila u stanice metra Vltavská, vzhledem k tomu, že návaznost na metro a tramvajovou dopravu je zcela srovnatelná s předpokládaným ukončením na Masarykově nádraží. Navíc propojení metrem C na hlavní nádraží a do Holešovic by pro cestující bylo komfortnější, přičemž dostupnost nádraží Smíchov a Vysočany by zůstala zachována.
Na druhé straně by toto řešení přineslo celou řadu výhod:
- vznik klidové a odpočinkové zóny v centrální části Prahy
- skutečné rozšíření centra a jeho propojení se čtvrtí Karlín, tím by mohlo dojít alespoň k částečnému snížení kumulace lidí v dosavadním centru Prahy
- dopravní propojení s vrchem Vítkov a rovněž s dalšími oblastmi Prahy s kulturní a rekreační funkcí, kterým zatím takovéto propojení chybí, tímto způsobem by byl uzavřen jakýsi vnitřní téměř pěší nebo dopravně ojedinělý okruh vnitřní Prahou
- umožnění výstavby avantgardní architektury v centru Prahy /Kaplický, Libeskind/ a využití prostorů pod magistrálou, které by znamenalo nové impulsy a přitom by nemělo negativní vliv na kontext dosavadní výstavby, vznik nového genia loci v těchto místech
- propojení dosavadního centra Prahy parkovým prostorem s dalšími existujícími nebo novými kulturními institucemi a vytvoření klidové, nicméně společensky živé a lákavé zóny
- tato úprava by se nutně musela promítnout i v rámci případné přípravy na soutěž o umístění LOH, protože takováto událost není spojena zdaleka jen s olympijskými sportovišti, ale s nabídkou hostitelského města ve svém celkovém komplexu
7. reálné dopravní spojení by v zásadě nevyžadovalo žádné nároky na prostor nebo asanace, nezahlcovalo by dosavadní komunikace a neznečišťovalo životní prostředí
Ing. Miloš Jodas
Veverkova 18
170 00 Praha 7
Vítkov – konečná zastávka – za památníkem vlevo /směrem od čela/
/trasa by zvolna kopírovala vrch Vítkov až k napojení nad železniční viadukt, resp. trasu/
Prvního pluku – zastávka pro park T. G. Masaryka
/zde by se po pěší procházce např. z Václavského či Staroměstského nám. přes Masarykův park mohlo nastoupit a vyjet na Vítkov nebo druhým směrem/
Sokolovská – návaznost na tramvaje a metro
Rohanské nábřeží – návaznost na nově koncipované čtvrti a park u Vltavy v nově budované části Karlína
Štvanice – návaznost na koupaliště, tenisové kurty a další sportoviště
Vltavská – návaznost na metro, tramvaje, konečná stanice rychlodráhy Kladno-Praha
/nově by mohla být dobudována zvláštní pěší trasa zanořená částečně do prostoru mezi Vltavou a pobřežní komunikací směrem k Letenským sadům, cca v místech naproti bývalému Expo 58 by mohla být ukončena výtahem a lávkou do Letenských sadů/
Výstaviště – návaznost na areál výstaviště a činnosti s ním spojené /sportovní, kulturní, atd./
Stromovka – u Vltavy cca v místě ukončení Výstaviště /návaznost na rekreační aktivity ve Stromovce/
/v těchto místech by trasa lanovky musela opustit trasu železničního viaduktu a zabočila by směrem na Císařský ostrov/
Císařský ostrov – návaznost na lodní spojení, návaznost na jezdecký sport
Troja – konečná zastávka
/cca v místě dnešního parkoviště mezi areály ZOO a Trojského zámku a Vltavou/
návaznost na autobusovou dopravu, návaznost na ZOO, Botanickou zahradu, případně Oceanárium /umístění tohoto objektu v této oblasti by bylo daleko vhodnější a smysluplnější než zatím navrhovaná lokalita v prostoru bývalého Stalinova pomníku na Letné/ a Trojský zámek
Resumé
Realizace tohoto projektu by znamenala částečně negativní dopad z důvodu vymístění železniční a autobusové dopravy z této centrální oblasti Prahy, nicméně v době metra se opakovaně ukazuje, že dopravní uzly s návazností na tento typ městské dopravy nejsou zdaleka závislé na centrálním umístění. Pokud jde o plánovanou rychlodráhu Kladno – Praha, nebylo by zřejmě neřešitelným problémem, pokud by končila u stanice metra Vltavská, vzhledem k tomu, že návaznost na metro a tramvajovou dopravu je zcela srovnatelná s předpokládaným ukončením na Masarykově nádraží. Navíc propojení metrem C na hlavní nádraží a do Holešovic by pro cestující bylo komfortnější, přičemž dostupnost nádraží Smíchov a Vysočany by zůstala zachována.
Na druhé straně by toto řešení přineslo celou řadu výhod:
- vznik klidové a odpočinkové zóny v centrální části Prahy
- skutečné rozšíření centra a jeho propojení se čtvrtí Karlín, tím by mohlo dojít alespoň k částečnému snížení kumulace lidí v dosavadním centru Prahy
- dopravní propojení s vrchem Vítkov a rovněž s dalšími oblastmi Prahy s kulturní a rekreační funkcí, kterým zatím takovéto propojení chybí, tímto způsobem by byl uzavřen jakýsi vnitřní téměř pěší nebo dopravně ojedinělý okruh vnitřní Prahou
- umožnění výstavby avantgardní architektury v centru Prahy /Kaplický, Libeskind/ a využití prostorů pod magistrálou, které by znamenalo nové impulsy a přitom by nemělo negativní vliv na kontext dosavadní výstavby, vznik nového genia loci v těchto místech
- propojení dosavadního centra Prahy parkovým prostorem s dalšími existujícími nebo novými kulturními institucemi a vytvoření klidové, nicméně společensky živé a lákavé zóny
- tato úprava by se nutně musela promítnout i v rámci případné přípravy na soutěž o umístění LOH, protože takováto událost není spojena zdaleka jen s olympijskými sportovišti, ale s nabídkou hostitelského města ve svém celkovém komplexu
7. reálné dopravní spojení by v zásadě nevyžadovalo žádné nároky na prostor nebo asanace, nezahlcovalo by dosavadní komunikace a neznečišťovalo životní prostředí
Ing. Miloš Jodas
Veverkova 18
170 00 Praha 7