Antonína Panenku popsal božský Pelé jako "buď génia nebo blázna..." Malý Tonda vyrůstal za ranného socialismu. Narodil se 2. prosince 1948 v Praze. Od útlého věku měl rád míč, ale "až" v roce 1959 se jako skoro jedenáctiletý se přidal do týmu Bohemians Praha a asi netušil, že je úvazek na celý život.
V sezoně 1967/1968 se prosadil do prvoligového seniorského kádru Bohemky. Tým tehdy nepatřil k nejlepším a nezkušenějším a v lize hrál o udržení, avšak nepodařilo se. Klokani byli poslední (čtrnáctí) se ztrátou propastných dvanácti bodů na dvanáctou Žilinu. Mladý Panenka dostal další šanci v lize až přespříští sezonu, kdy hrál tým znovu první ligu. Výsledek byl stejný jako předloni. Znovu sestup z posledního místa a Panenka se odmlčel z ligového trávníku na tři sezony. Zlom přišel v ročníku 1973/1974. Panenka si svými skvělými výkony vysloužil vstupenku do reprezentace od tehdejšího trenéra Václava Ježka. Hrála se kvalifikace na Mistrovství světa 1974 se Skotskem (hráno 26. 9. 1973). Naši prohráli v Glasgowě 2:1. Panenka odehrál 77 minut. Tento výsledek bohužel posunul na turnaj do Západního Německa Skoty přestože s námi prohráli o dva týdny později v Bratislavě 1:0. Bohemka ten rok konečně nesestoupila a dokonce skončila těsně před branou finále Českého poháru (prohra 0:1 se Slavií). Panenka se dočkal první reprezentační branky v přátelském zápase s Francií a hned první nadcházející zápas kvalifikace na Mistrovství Evropy 1976 vstřelil Kypru hattrick. Naši postoupili na ME přes takové týmy jako byla Anglie nebo Portugalsko.
V sezoně 1967/1968 se prosadil do prvoligového seniorského kádru Bohemky. Tým tehdy nepatřil k nejlepším a nezkušenějším a v lize hrál o udržení, avšak nepodařilo se. Klokani byli poslední (čtrnáctí) se ztrátou propastných dvanácti bodů na dvanáctou Žilinu. Mladý Panenka dostal další šanci v lize až přespříští sezonu, kdy hrál tým znovu první ligu. Výsledek byl stejný jako předloni. Znovu sestup z posledního místa a Panenka se odmlčel z ligového trávníku na tři sezony. Zlom přišel v ročníku 1973/1974. Panenka si svými skvělými výkony vysloužil vstupenku do reprezentace od tehdejšího trenéra Václava Ježka. Hrála se kvalifikace na Mistrovství světa 1974 se Skotskem (hráno 26. 9. 1973). Naši prohráli v Glasgowě 2:1. Panenka odehrál 77 minut. Tento výsledek bohužel posunul na turnaj do Západního Německa Skoty přestože s námi prohráli o dva týdny později v Bratislavě 1:0. Bohemka ten rok konečně nesestoupila a dokonce skončila těsně před branou finále Českého poháru (prohra 0:1 se Slavií). Panenka se dočkal první reprezentační branky v přátelském zápase s Francií a hned první nadcházející zápas kvalifikace na Mistrovství Evropy 1976 vstřelil Kypru hattrick. Naši postoupili na ME přes takové týmy jako byla Anglie nebo Portugalsko.
Panenka stále ještě neměl svůj post v záloze reprezentace jistý.
Tehdejší systém Mistrovství Evropy posílal Československo z kvalifikace rovnou do čtvrtfinále (skupiny se tehdy nehráli) hrající na dva zápasy. ČSSR se utkalo v Bratislavě se Sovětským Svazem. Vyhráli jsme 2:0. I když Panenka dával druhý gól, v odvetném zápase nenastoupil (Kyjev, výsledek 2:2). Semifinále se už hrálo v Jugoslávii. ČSSR porazilo i s Panenkou v dramatickém zápase Nizozemsko 3:1 po prodloužení. Na Československo čekal jako finálový soupeř Německá spolková republika vedená takovými borci, jako byl gólman Maier nebo obránci Vogts a Beckenbauer. Ačkoliv měli Němci více ze hry, naši vedli skoro do konce 2:1. Běží poslední vteřiny a rozhodčí píská neprávem německý roh. Do vápna si nabíhá Hölzenbein a pomocí faulu na brankáře Viktora vyrovnává. Zápas došel až k pokutovým kopům. Němec Hoeness v rozhodující chvíli přestřelil a na penaltu jde Antonín Panenka. Údajně si těsně před kopem skočil k Viktorovi a zeptal se ho, co by jako gólman dělal.
"Šel bych vpravo."
"To mě stačí," odpověděl prý Panenka a postavil si míč, který jedinečným dloubákem poslal do sítě. ČSSR se stalo mistry Evropy. Tahle Panenkova klukovina vstoupila do dějin světového fotbalu. Všude se psalo o jeho kopu (u nás nazývaném "vršovický dloubák").
Tehdejší systém Mistrovství Evropy posílal Československo z kvalifikace rovnou do čtvrtfinále (skupiny se tehdy nehráli) hrající na dva zápasy. ČSSR se utkalo v Bratislavě se Sovětským Svazem. Vyhráli jsme 2:0. I když Panenka dával druhý gól, v odvetném zápase nenastoupil (Kyjev, výsledek 2:2). Semifinále se už hrálo v Jugoslávii. ČSSR porazilo i s Panenkou v dramatickém zápase Nizozemsko 3:1 po prodloužení. Na Československo čekal jako finálový soupeř Německá spolková republika vedená takovými borci, jako byl gólman Maier nebo obránci Vogts a Beckenbauer. Ačkoliv měli Němci více ze hry, naši vedli skoro do konce 2:1. Běží poslední vteřiny a rozhodčí píská neprávem německý roh. Do vápna si nabíhá Hölzenbein a pomocí faulu na brankáře Viktora vyrovnává. Zápas došel až k pokutovým kopům. Němec Hoeness v rozhodující chvíli přestřelil a na penaltu jde Antonín Panenka. Údajně si těsně před kopem skočil k Viktorovi a zeptal se ho, co by jako gólman dělal.
"Šel bych vpravo."
"To mě stačí," odpověděl prý Panenka a postavil si míč, který jedinečným dloubákem poslal do sítě. ČSSR se stalo mistry Evropy. Tahle Panenkova klukovina vstoupila do dějin světového fotbalu. Všude se psalo o jeho kopu (u nás nazývaném "vršovický dloubák").
"Nikdo takhle přede mnou nekopal penaltu. Přišel jsem s tímhle nápadem, když jsme trénovali po tréninku na Bohemce s brankářem Zdeňkem Hruškou penalty. Aby to bylo zajímavější, soutěžili jsme za každou penaltu o pivo nebo tabulku čokolády." Jenže Hruška byl dobrý gólman a Panenka prohrával. Tak se zamyslel. Všimnul si, že brankáři čekají do poslední chvíle a potom podle hráče odhadují, kam půjde. Tehdy to měl o něco lehčí, protože brankáři museli stát "jak přibytí" na brankové čáře. Napadl ho tedy tento kop a zkusil ho jednou na tréninku. "Fungovalo to jako kouzlo. Jediný problém byl v tom, že jsem přibral kvůli tomu, že jsem vyhrál nazpátek piva a čokolády."
Dodnes se našlo málo hráčů, kteří by si troufli použít Panenkův dloubáček v důležitý zápas. Jsou však takoví, co to zkusí. I když na Mistrovství světa v roce 2006 Panenku kopli. V osmifinále Ukrajina - Švýcarsko východoevropan Milevskij a ve finále fenomenální Francouz "Zizu" Zidane. Oba "překvapivě" uspěli... Další hvězda, Thierry Henry, vzdala hold této penaltě a sama ji několikrát použila.
Antonín Panenka se stal nesmírně populárním. Stává se pilířem národního mužstva. I jeho Bohemka se zvedá. Drží se v horní polovině tabulky.
Československo i se silným týmem nepostoupilo znovu přes Skotsko na MS 1978.
V sezoně 1980/1981 hrál Panenka naposledy za Bohemians Praha. S naším fotbalem jako hráč se rozloučil čtvrtým místem v lize a účastí ve finále Českého poháru (prohra se Spartou Praha). Poté přestoupil do celkem prestižního Rapidu Vídeň, kde hájil stejně jako v Praze zelenobílé barvy. V Rakousku vyhrál s Rapidem dvakrát ligu, třikrát Rakouský pohár a za pět let vstřelil 63 branek. V roce 1985 se dostal až do finále Poháru vítězů pohárů. Panenka hrál jako náhradník. Rapid prohrál s Evertonem 3:1. Sezony 1985/1986 a 1986/1987 odehrál v druholigovém rakouském St. Poltenu, kde skončil s kariérou fotbalisty. Kvalifikace Československu ME 1980 vyšla. Bohužel ve finálovém turnaji nám ve skupině Němci vrátili prohru z předchozího šampionátu a skončili první v tabulce což znamenalo postup do finále. Československo hrálo o třetí místo s Itálií. Nerozhodný stav 1:1 vyústil v penalty. Československo na ně vyhrálo 8:9. Jednu proměnil samozřejmě i Panenka. Byl to jeho druhý evropský šampionát a druhá medaile. Slušná bilance, že?
V roce 1982 si Panenka zahrál Mistrovství světa ve Španělsku. Tento šampionát se nám moc nepovedl. V základní skupině jsme prohráli s Anglií a remizovali s Francíí a Kuvajtem. Obě remízy dopadly 1:1 a góly dával Panenka z penalt. Tentokrát obvyklým způsobem.
Po skončení hráčské kariéry působil jako asistent a funkcionář v Bohemce a v sezoně 1996/1997 byl i trénérem. V roce 2005 hrozil Bohemce zánik, ale zachránila ji sbírka věrných fanoušků. Klub se přejmenoval na Bohemians 1905 a Antonín Panenka se stal jejím prezidentem.
V našich srdcích nezůstane jako nějaký rychlík, ale jako hráč s citem pro balon a se skvělou kopací technikou. Hlavně také jako velký srdcař Bohemians Praha. Ať se jmenuje ten tým jakkoliv.
Statistiky
Narozen: 2. 12. 1948
Pozice: záložník
Reprezentační utkání/góly: 59/17
Kariéra:
Bohemians Praha (1967 - 1980), Rapid Vídeň (1980 - 1985), St. Polten (1985 - 1987)
Úspěchy:
Mistr Evropy 1976, 3. místo na ME 1982, mistr Rakouska (1982, 1983), vítěz Rakouského Poháru (1982 - 1984), finalista Poháru vítězů Pohárů (1985)
ssss
(sss, 27. 2. 2008 22:30)