Uplynulý víkend
Tento víkend jsem strávila v pracovně-odpočinkovém duchu, ale to neznamená, že jsem seděla jen u počítače či ležela v posteli:-).
V pátek jsem si zaběhla do města zaplatit výlet do městečka Ptuj, kam jedeme příští neděli na tradiční masopustní průvod. V sobotu má navíc tato událost být i v Lublani, tak doufám, že budu mít spoustu zajímavých fotek.
Ve čtvrtek večer jsem na netu náhodou zjistila, že se tu koná veletrh cestovního ruchu a volného času, což je něco pro mě, zvláště když se tam měly představovat slovinské lázně. Takže tam jsem určitě nemohla chybět. A vyplatilo se to! Představovaly se tam všechny slovinské regiony a některé obce se svými tradičními specialitami. Měla jsem tak možnost ochutnat štruklje (těsto plněné ořechy, sýrem a či čímkoliv jiným), gibanici (velmi podobné bábovce se spoustou mletých ořechů) a další druhy buchet a cukroví, sušené dýně (opravdu výborné), spoustu různých druhů chlebů, pomazánek, domácí mošt...a určitě jsem na něco zapomněla:-). Nemusela jsem pak už ten den ani obědvat.
Odpoledne jsem si vyhradila na první praní, což byl skutečný zážitek. Číst návod ve slovinštině a snažit se ho pochopit! Největší překážka pro mě byla sušička, před tou jsem stála poprvé v životě. Nakonec nám to spolu trvalo asi tři hodiny, než jsme se vzájemně dohodly na spolupráci. Myslím, že už to spolu příště určitě zvládneme napoprvé. Jen jsem si přišla jak blbec, když jsem si byla pro klíče od prádelny na vrátnici asi pětkrát a stále jsem si žádné prádlo neodnášela.
V sobotu ráno jsem vyrazila do města na pravidelný trh. I zde existují stánkaři typu Vietnamců s oblečením a botami. Jsou to však původem Slovinci a nezabírají naštěstí většinu prostoru. Tu větší část tvoří stánky se zeleninou a ovocem, u kterých sedí většinou babičky v květovaných zástěrách zahalené v šálách, s šátky na hlavě a tváří plnou vrásek. Mezi stánky panuje čilý ruch. Ze všech stran města sem proudí davy lidí s taškami na kolečkách, proutěnými košíky, další přijíždějí na kole s cílem nakoupit zde potřebnou čerstvou zeleninu a ovoce, případně domácí med, mošt či bio potraviny. Neodolala jsem a koupila jsem si domácí jablečný mošt a nakonec i pršut, což je šunka sušená na slunci (správně by tak neměla obsahovat žádné přidatné látky známé pod označením E). Oboje je samozřejmě výborné. Odpoledne jsem pak spíše odpočívala, pracovala, cvičila a zašla na malou procházku. Na výlet jsem se zrovna příliš necítila, navíc ani počasí nebylo zrovna výletní.
Dnes jsem byla v lublaňském etnografickém muzeu, kde bylo k vidění takřka vše ze slovinské tradiční kultury. Nejvíc mě však zaujala interaktivní část pro děti, kde mě nadchla multimediální hra o bramboře. „Ahoj, já jsem brambora. Pojď se mnou a zjisti o mně všechny informace, odkud pocházím, kdo mě nejčastěji jedl, kdo rozkázal zasadit brambory během hladomoru...“. Po prohlídce jsem si zašla do mexické restaurace na oběd za studentský bon. Byl výborný! No, nebudu vám dělat chutě:-). Také jsem pak nafotila pár fotek města, jelikož jsem k tomu byla donucena:-).
A nyní zase dělám na webovkách a měla bych se učit slovinštinu:-).