Transplantace
12. 7. 2007
Debbie Vegová (37) leží po transplantaci srdce ještě na jednotce intenzivní péče. Když se jí sestra zeptala, na co by teď měla chuť, jenom se zasmála. ‚‚Dala bych si pivo!'' Přitom před operací alkohol nikdy nepila. Sotva přišla z nemocnice domů, Debbie si na sobě všimla dalších zvláštních změn. Neustále ji přepadala chuť na kuřecí nugety z rychlého občerstvení, ačkoliv ji předtím bývali vyloženě odporné. Co jí ale obzvlášť překvapilo, byl její nový vztah k hudbě. Před transplantací poslouchala převážně hudbu klasickou, ale v době rekonvalescence ji začal přitahovat rap. Celá věc ji začala byt podezřelá. Mají všechny tyto věci něco společného se zákrokem? Protože v USA většinou pacienti znají jméno člověka, jehož orgán jim transplantovali, spojila se s jeho rodinou, a přitom učinila neobvyklý objev. Howie Vareen, který přišel o život při nehodě na motorce, nade vše miloval Fast Food. I obliba piva a její nový zájem o rap zcela zjevně pocházely od osmnáctiletého chlapce.
Jak je něco takového vůbec možné? Přebírají pacienti, kterým bylo transplantováno srdce, záliby, sklony, strach a přání dřívějších vlastníků orgánů? Putuje duše se srdcem do nového těla?
Americký kardiolog dr. Paul Pearsall podrobně prověřil více než stovku případů příjemců srdce, kteří věřili, že se cítili nějakým způsobem spojeni s dárcem. Jeho výsledek byl opravdu překvapivý: U deseti procent případů existovaly naprosto nepřehlédnutelné paralely. Tak třeba zcela nemuzikální Daniele(8) zdědila se srdcem osmnáctileté dívky také její velkou vášeň pro komponování. Diana(35), která dostala srdce jedné callgirl, o své proměně s novým srdcem říká: ‚‚Po pravdě řečeno mě sex nikdy nebavil, dokázala jsem se bez něj obejít. Ale od té doby, co jsem byla na operaci a dostala srdce té dívky, se ho nemohu nasytit."
I teprve šestiletá Susan Masonová z Ohia, transplantovali srdce malého dítěte, přestala být holčičkou, která tak ráda chodívala s rodiči do bazénu a milovala hry ve vodě. Matka Ruth(37):,,Dnes se Susan vody bojí. Křičí dokonce i ve vaně.''
To jsou jevy, které přirozeně nastolují nové otázky: Pokud skutečně něco z osobnosti dárce orgánu žije v novém těle dále, jakým způsobem dokáže srdce uchovat vzpomínky, a dokonce je dál přenášet? Profesor Gary Schwartz z University of Arizona je autorem zajímavé teze:,,Srdce s 5000 milivolty v našem těle dodává organismu většinu elektromagnetické energie. Dokonce i jeho magnetické pole je asi 5000krát silnější než pole mozku. Tato energie neustále cirkuluje celým naším tělesným systémem. Přitom každý náš orgán může přijímat tyto informace a také je dále zprostředkovávat.''
Myšlenky a pocity se tedy podle toho odehrávají nejen v mozku, ale svým způsobem i v srdci. Profesor Schwartz říká ,,Vše je tam uloženo jako by ve formě určitých kódů a předává se dál k dalším buňkám a přesně tato speciální ,,buněčná paměť'' přesídlí s dárcovským orgánem do organismu příjemce.,,Proto mohou signály, které cítí tkáň vyzařuje do nového těla, obsahovat ,,poselství'' od jejího dřívějšího majitele, které dokáže ovlivnit zvyky příjemce''. Ale nemusí se tedy všichni pacienti, kteří podstoupí transplantaci, obávat, že ,,paměť neznámého'' naruší jejich vlastní myšlení, cítění a konání, že v jejich těle budou žít jakoby dvě duše? Mnoho expertů považuje tyto obavy za silně přehnané a pro mysteriózní představy ,,putování duše'' mají jednoduché přirozené vysvětlení: V důsledku vložení nového zdravého orgánu spadne z pacienta enormní tlak. Pacienti už jednou byli vystaveni smrti a dostali druhou šanci žít. Tato extrémní zkušenost může vést i k radikálním změnám v jejich chování. Zdá se však, že ojedinělé zážitky postižených lidí mluví samy za sebe. Tak jako v případě Catherine Bechmanové(47,USA), v jejíž hrudi teď tluče srdce jedenáctiletého chlapce. Od té doby, kdy podstoupila operaci, trpěla záhadnými problémy se zády. Všechny vyzkoušené terapie selhávaly. Nakonec její chiropraktik vyslovil neurčité a poněkud fantastické podezření: Zda není možné, že její zdravotní potíže nějakým způsobem souvisely se smrtelnou nehodou onoho chlapce. A skutečně: Catherine zjistila, že mu auto narazilo přesně do míst, kde teď ona od operace cítí bolesti.
Ještě tajuplnější a hůře vysvětlitelný je případ Claire Sylvie z Massachusetts, která dostala nové srdce ve svých 48 letech. ,,V průběhu zákroku jsem pod narkózou snila o mladém muži, jehož jméno začínalo iniciály T.L. Ve snu jsem se sním líbala. Když se naše rty setkaly, stalo se něco velmi zvláštního. Nasála jsem ho do sebe jako ducha. Věděla jsem, že tento muž navždycky zůstane mou nedílnou součástí.'' Pod vlivem této téměř mystické zkušenosti nakonec začala po neznámém dárci pátrat. A dozvěděla se následující: Byl to osmnáctiletý natěrač, který zemřel při tragické automobilové nehodě. Jeho jméno bylo Tim Lamirande.
Převzato ze stránky : http://goa.webpark.cz/