Suchdol Stars RSC "C" - 1. FC Žižkov 1:2 (1:1)
Střelec:Jendys
Neděle 7. září 2003, 11,15 hodin - jak si již věrní, méně věrní i ti nevěrní fanoušci provinčního týmu ze Suchdola navykli, s novou sezónou přichází vždy další nesmazatelný zápis do mladičkých análů klubu - tentokráte historicky první doložené utkání v 6.lize. Snad i proto se krátce před utkáním vytvářely u pokladen zástupy nedočkavců kvalitní kopané, a protože se z neznámých příčin nedostavil klubový pokladní, přišli si na své šmelináři, kteří se nestyděli prodávat vstupenky předražené až o dvě stě procent. Úplně jiné starosti měl gólman Lukino, který tou dobou fičel svým sršáněm Fandou z nákupu v nejmenovaném pražském hypermarketu, aby stihl úvodní hvizd. Zaplaťpánbůh, stihl. Na opačné polovině hřiště již na suchdolské borce velmi netrpělivě čekal soupeř 1. FC Žižkov, který sem zjevně přijel hrát velkou kopanou. Svědčil o tom počet 12-ti hráčů do pole (!!), kteří se vyrojili na S2. Po decentním upozornění, že na hřišti se smí současně pohybovat pouze 5 hráčů jednoho družstva, trvalo "milým žižkovákům" dobrých šest a půl minuty než dali dohromady "základní pětku". Utkání začalo oboustrannou snahou o kombinační kopanou, důsledné obsazování a střelbu ze všech možných i nemožných pozic. Jako první vyzkoušel gólmanovu pozornost Jiřina, jehož střela však mířila doprostřed branky a pouze vyprášila brankářovy rukavice. V 10.minutě přichází první klíčový moment utkání: Žižkov směruje ostrý, lehce nadzemní centr do vápna Stars, jemuž se do cesty nechtěně staví (či lépe-jemuž nestíhá uhnout) Kubišta. Bohužel jej míč trefuje pro muže-nekastráta do těch nejbolestivějších míst. To by jistě nebylo úplně nejhorší, zvláště vezmeme-li v potaz skutečnost, že
Kubištovy genitálie již za sebou tu nejpodstatnější fušku svého života mají, ale.. míč se mu odráží na ruku, což sudí - neoblomen Kubištovou pekelnou bolestí ani námitkami - oceňuje odpískáním pokutového kopu. Marná je i snaha Mišákova přesvědčit muže v černém, že k ruce došlo 8,5 cm před brankovištěm. Penaltu soupeř nekompromisně proměňuje - 0:1. Rozezlení Suchdoláci se vrhnou jak do útoku, tak do řečnění se sudím. Ve druhé zmíněné činnosti vyniká především Doktor, který si v titulování rozhodčího rozhodně nebere servítky - pro názornost uveďme (do spisovné podoby upravenou) část dialogu mezi Doktorem a sudím: D: "Ty úde, znečištěný od stolice!!" S: "To říkáš mně??" D: "Komu tykáš, cucající chlapče??" Nakonec se Doktor, po několika intervencích spoluhráčů, odchází uklidnit na lávku. Ale to již brnká na nervy svým souputníkům Lukino - lehkou střelu letící mimo tyče si málem sráží za svá záda. O chvíli později již Suchdoláci udeří: při rychlém ataku Jiřina neotálí s rozehráním autu, Mišák jej hlavou prodlužuje na zcela osamoceného Jendyse, jehož levačka dává vzpomenout na někdejší slávu vyhlášeného šutéra - 1:1. Od počátku druhé půle si suchdolští budují územní převahu, s nebezpečnými střelami má gólman zpod televizního vysílače plnou pravou nohu práce. Za nejvyššího možného tlaku Suchdola (odborníci uvádějí jeho hodnotu kolem 1.500 kPa) však ztratí Vlastík míč na polovině hřiště a z jediného brejku Žižkováci rozhodují utkání - 1:2. Stars ve své šestiligové premiéře předvedli sympatický výkon, leč bodově vyšli naprázdno. Přesný opak toho, čeho jsme byli svědky minulou sezónu, kdy občas po neslaných nemastných výkonech dolovali bod(y).
Suchdol Stars RSC „C“ – Elektro Mestek 2:1 (2:1)
Střelci: Mišák, vlastní soupeře
Neděle 14. září 2003, 8,45 hodin – časné nedělní ráno, oblačná obloha, úplné bezvětří. Do suchdolské Wartburg Arény se těsně před oficiálním časem výkopu trousí ospalým krokem hráči Stars. Světlou výjimkou mezi nimi a zářným příkladem je Pelé, který již v 8,29 - oblečen do drezu - svižnými pohyby rozhýbává svá ztuhlá třísla. To sklerózou postižený Mišák marně hledá ve své sportovní brašně kopací obuv a Motýl se spoluhráčům tiše svěřuje se zažívacími potížemi, jež ho ráno cestou na stadion surově přepadly. Celkový počet příchozích se zastavuje na čísle 7, což v praxi znamená jediného hráče na střídání. Naprosto stejným počtem hráčů disponuje i soupeř, sponzorovaný kontrolním technikem Českého svazu elektrikářů p. Josephem Mestekem z Bohnic. Přestože se Stars žádným podobným mecenášem chlubit nemohou a veškeré klubové příspěvky, registrační poplatky i případné pokuty za nedodržení životosprávy či nadváhu si platí ze svých hubených peněženek, nezalekli se zvučných jmen na soupisce Mesteku a sehráli s favoritem více než vyrovnanou partii. Oba soupeři rezignovali na nějaké úvodní oťukávání a zakousli se do sebe jako týden hladovějící pitbullové. První minuty utkání se tak změnily v říznou přestřelku hodnou westernů Clinta Eastwooda. Ostrými pálili jak elektrikáři, tak útočné hroty Stars. Prvním gólovým střelcem utkání se stal Mišák, jenž jedinou střelou zvládl trefit nejprve tyč, poté gólmana, a vzápětí síť – 1:0. Sotva se však stihl šťastný střelec podělit o radost se svými spoluhráči, bylo vyrovnáno: suchdolská defenzíva tou dobou velmi špatně přistupovala (nebo naprosto nepřistupovala) k hráčům Elektra a ti po jedné ze standartek využili několika nevyzpytatelných odrazů míče a prostřelili Lukina. Vyrovnávací branka ovšem nikterak neotřásla psychikou Stars, jejich okénka v defenzívě se začala pomalu zavírat, Suchdoláci stále častěji vyráželi k rychlým atakům a dostávali se k nebezpečným střelám. Při jednom z brejků a po Mišákově přihrávce se snažil Jiřina překvapit brankáře Elektra patičkou, což se mu sice úplně nepodařilo, ale dezorientovaný obránce srazil brankářem vyražený míč do vlastní sítě - 2:1. V poslední desetiminutovce zažila obrana Stars jedinou horkou chvilku v momentě, kdy se Mestek vehementně dožadoval odpískání ruky ve vápně. Odpovědí byl elektrikářským cholerikům pouze flegmatický úsměv rozhodčího. Přestávková taktická porada Stars vytyčila jasné cíle: z přepečlivé defenzívy vyrážet ke smrtícím brejkům. Tato taktika také Suchdolákům vycházela, elektrikáře nepouštěli vyjma jednoho nebezpečného momentu do příležitosti a sami ohrožovali gólmana soupeře. S přibývajícími minutami se ukázaly velmi správnými korektury v sestavě, kdy se Mišák přesunuje do obrany a na hrot nabíhá čahoun Kubišta, který svádí překrásné vzdušné i pozemní souboje se stále více se dopředu vydávajícím brankářem soupeře. V útoku zoufalí elektrikáři začínají více diskutovat mezi sebou a s rozhodčím (v žaludku jim stále leží neodpískaná penalta), později se ve vápně Suchdolských uchylují k divadelním taškařicím, pro které ovšem sudí nenalézá pochopení. Stars tak vcelku s přehledem hájí jednobrankové vítězství a připisují si první dva body do tabulky 6.K ligy.
Suchdol Stars RSC „C“ – AG Team 2:2 (1:0)
Střelci: Mišák, Vlastík
Neděle 21. září 2003, 13,45 hodin – třetí kolo 6. K ligy se odehrálo v parném odpoledni, do něhož se vydaly nejen rodiny Peléova a Kubištova, ale rovněž přítelkyně, sestry, bratři či kamarádi hráčů Stars. Bohužel většina tohoto mnohačetného kotle do hlediště vůbec nedorazila, neboť zůstala s paní Kubištovou u kočárku. A tak si Stars namísto hučícího kotle v hledišti užili alespoň „Kotle“ s velkým Ká na hřišti. Ano, neuvěřitelné se stalo skutkem a Matěj, řečený Kotel po půlroku trvajícím kopírování občanského průkazu mohl vyběhnout v oranžovém drezu Stars. Ale to již na jedné straně stojí 11 Hvězd a na straně druhé 9 junáků AG teamu v nejednotných, byť bílých drezech bez čísel. Prvních deset minut předvádí zahajovací pětka Stars takřka protektorátní okupaci obranného pásma soupeře, z níž těží i úvodní branku utkání: to když excelentní nahrávač Mišák poslepu nalezne Vlastíka a ten křižnou střelou překonává gólmana hostí. Vzápětí se ovšem Hvězdy zcela nepochopitelně stahují do obranné ulity a přenechávají iniciativu prohrávajícímu soupeři - moment, který ovlivní další dlouhé minuty utkání. AG team začne praktikovat extrémně až keňsky běhavý fotbal, který ostře kontrastuje s nechutí hráčů Stars alespoň trochu zrychlit krok v ostré výhni. AG team zpravidla rozehrává dlouhé míče za obranu na nabíhající útočníky, zatím ovšem schází klid v koncovce, takže Lukino není nucen vytahovat nějakého žolíka ze svých nohavic (či rukávů).Po přestávce se ochozům ukáže nejprve Kubišta, jehož dvacetimetrový sprint na osamělého brankáře končí střelou, která se nevejde mezi tyče, stejně jako o chvíli později Pelého pokus ze střední vzdálenosti, umně kloubící dělovku s technikou. A poté již utne. AG team přepíná na vyšší rychlostní stupeň a zahajuje mohutnou, téměř stalingradskou ofenzívu. Rosit se začíná i stále zraněný Murphy, jinak známý absencí potních žláz. Vyrovnáno je po pěti minutách, když dochází k absolutnímu vyšachování strnule přihlížející obrany Stars. „A přidáme další,“ sebevědomě troubí do světa hráči AG. Bohužel svým slovům dostojí, přestože Lukino předvádí kouzla a čáry skoro coperfieldovské. Druhé brance po špatné rozehrávce suchdolské obrany však nezabrání. Zle, nedobře to vypadá s týmem Stars v těchto chvílích. Ztuha se hráči sbírají z psychického otřesu a tlačí se dopředu. Naštěstí namlsaný AG Team oplácí stejnou mincí, chce svůj střelecký účet ještě navýšit a zapomíná na zadní vrátka. Dokonale toho využije Mišák, který z bůhvíjakých důvodů nereaguje na Kubištův hurónský řev o přihrávku, ale sám z úhlu srovnává skóre! Závěr je opravdu hektický: diváci jsou svědky drtivého tlaku AG Teamu, jemuž ovšem Muž č. 1 na straně Stars – Lukino odolává - na světlo boží vytahuje jokery nejtěžšího kalibru tu v podobě dobře postavené tyče, tam skvělého reflexu, tu a tam mrštného tygřího skoku. Ale ani na druhé straně hřiště není mrtvo – Kubišta po vynikající Kotlově příhře míří k tyči, ale brankář jeho střelu vytahuje na roh. Není třeba zdůrazňovat, že za remízu jsou šťastnější Suchdoláci.
Suchdol Stars RSC „C“ – Restaurace u Pecků 1:9 (0:4)
Střelec: Jiřina
Neděle 28. září 2003, 12,30 hodin – Těžký debakl ve Vysočanech! Tvrdý dopad Hvězd na zem! Total Knock Out! Tyto i další palcové titulky se objevovaly v pondělních vydáních světových deníků, které přinášely zevrubné komentáře čtvrtého utkání Hvězd v 6. K lize. Příčin nejtěžší porážky v historii klubu lze nalézt hned několik. Hvězdy se de facto poprvé za tři roky svého působení v hanspaulce vydaly k mistrovskému utkání za bezpečné hranice Suchdola. A hned přišel první šok: novotou vonící hřiště s umělou trávou! Jaký to rozdíl oproti drsné, pod kůži se zadírající škváře suchdolského stadionu! „Skutečně máme hrát zde? Nedošlo k nějakému fatálnímu omylu?“, ptali se konsternovaní hráči Suchdola. Omyl v místě utkání se samozřejmě nekonal, jediným omylem tak zůstal výkon Hvězd. Ty se nedokázali vyrovnat se skutečnostmi, že míč neodskakuje, že se odráží více než jsou zvyklí nebo že se na trávě absolutně nepráší (nepočítáme-li ovšem Lukinovu 3 sezóny nepranou výstroj). Soupeř, uvyklý bezproblémovému povrchu, bohužel zrovna nepatřil mezi nějaké nekopy, spíše naopak – dokázal rychle kombinovat, projevil dostatek důrazu, mohl se pochlubit tvrdou a přesnou střelbou. Hvězdy přitom nevstoupily do utkání špatně, Vlastík dokonce parádně orazil břevno soupeřovy branky, ale to byla na dlouhou dobu zároveň poslední vlaštovka. Po prvním inkasovaném gólu se taktika Suchdoláků sesypala jako domeček z karet a Lukinovou nejčastější činností tak začalo být vybírání míčů z vlastní sítě. Teprve v druhé půli, kdy měli Peckovi dostatečný náskok, se Suchdoláci dostávali do slibných šancí - využít se podařilo pouze jedinou.
P. S. Jak ovšem týmoví matematici (Jendys a Lukino) po závěrečném hvizdu bryskně spočítali, remíza byla v tomto utkání téměř nadosah: stačilo nedostat tři chytatelné góly a proměnit 4 gólové šance ve druhé půli!! Suchdol Stars RSC „C“ – Alien Vysočany 0:2 (0:0)
Neděle 5. října 2003, 12,30 hodin – vytrvalý, neslábnoucí, nepříjemný déšť a zima jak v tulení řiti (7 oC) přivítaly hráče před 5. kolem 6. ligy. Asi i proto ještě pět minut před výkopem zela šatna Suchdolských takřka prázdnotou a dlouho to vypadalo, že více než 5 plejerů a 1 gólman se utkání nezúčastní, což by tedy pro všechny aktéry znamenalo totálně totální nasazení. Naštěstí si to na poslední chvíli přihasili pod apartním deštníkem schovaný Motýl, s monumentální brašnou se potýkající Vlastík a s krátkými nohavicemi věčně zraněný Murphy. Ujít si tyto klimatické podmínky nakonec nenechal ani specialista na anglické poměry a londýnskou mlhu Doktor. Po nástupu na hřiště a při rozcvičování to dlouho vypadalo, že Suchdoláci sehrají utkání s jakýmsi týmem 4.ligy, který zjevně po konfrontaci sil se Suchdoláky prahnul. Nakonec vše dopadlo podle předpokladů a Suchdolákům se postavil Vetřelec (tedy Alien z Vysočan). První minuty utkání zjevně sloužily k oťukání a rozkoukání se, v případě Murphyho pak k probrání se z podzimního spánku. Soupeř z Vysočan se jevil fotbalovějším dojmem, ovšem drobných okének v obraně Hvězd využít nedokázal. Rovněž Hvězdy se vyjma dvou střel po standartních situacích nedostaly do výraznějších šancí. A tak nejvzrušivějším momentem 1.půle byl okamžik, kdy si Doktor v důsledku zahrání míče hlavou pořídil tmavý, škvárový přeliv, na což fanynky v hledišti sborově reagovaly hlubokým povzdechem.Druhá půle se odvíjela opět především ve středu hřiště a vše již nasvědčovalo tomu, že se soupeři rozejdou bezbrankovou remízou. Jenže zhruba v desáté minutě se na půlce Jiřina dopustí banálně brutální chyby při zpracování míče, soupeř se dostane do protiútoku a střelou po zemi se ujímá vedení. V ten moment začínají Suchdoláci oprašovat své ofenzívní umění a začíná se hrát nahoru - dolů. Z kasparovsky vedené šachové partie se rázem stávají pardubické dostihy a šancí přibývá na obou stranách. Tu největší na straně Hvězd má Motýl: sám s míčem u nohou letí vstříc gólmanovi soupeře, napřahuje, střílí a trefuje… padajícího brankáře do břicha. Nedáš – dostaneš: Vetřelec o pár chvil později využije jeden z mnoha brejků a zvyšuje na 2:0. Přestože do konce utkání zbývá dobrých deset minut, Suchdoláci již na obrat nemají. Pouze Jendys vyšle z dobrých dvaceti metrů nevyzpytatelnou jedovku, jejíž cesta ovšem končí na tyči. Hvězdy touto porážkou doputovaly do sestupových vod, ze kterých se v následujících týdnech budou snažit vybřednout.
Suchdol Stars RSC „C“ – FC Rondel 2:2 (1:0)
Střelec: Kubišta 2
Neděle 12. října 2003, 13,45 hodin – dnešního soupeře suchdolských Hvězd, FC Rondel, předcházela pověst týmu, který se více než fotbalu věnuje slovním výpadům a půtkám či fyzickému napadání soupeře, popř. rozhodčích (dle článku umístěného na neoficiálních internetových stránkách hanspaulky). Po šedesáti minutách „hry“ s tímto soupeřem je třeba zkonstatovat, že pověst bohužel v žádném případě nebyla pověstí, nýbrž holou a pořádně drsnou skutečností.Absence levého kotníku, zmizelého pod oteklinou obřích rozměrů, vyřadila z utkání Doktora. Naopak, plný sil a mladistvého elánu se z několikatýdenní dovolené v exotické Kostarice vrátil doyen klubu Klofi. Úvod střetnutí patřil Suchdolákům, kteří působili hbitějším dojmem, a získali tak na své kopačky mírnou převahu. Ani vedoucí gól na sebe nenechal dlouho čekat. Zhruba po deseti minutách napřáhl ze střední vzdálenosti Kubišta a jeho bodlo si vzpomnělo na loňskou kanonýrskou slávu – 1:0. Rondel po inkasovaném gólu logicky znervózněl, v důsledku čehož začalo přibývat diskuzí a debat jak se Suchdoláky, tak se sudím, jenž se dostavil neprozíravě bez asistenta. Svou jindy „ledově klidnou náturu“ nedokázal udržet v hledišti Doktor a začal pyskující soupeře odkazovat do patřičných mezí. Po fotbalové stránce toho Rondeláci v těchto chvílích příliš nepředváděli, nepočítáme-li nepovedené kličky a nepřesné přihrávky. Výjimkou byla jediná šance po rohovém kopu, kdy útočník z bezprostřední blízkosti hlavičkoval směrem na Lukina. Ten ovšem vytáhl ze svého rejstříku zákroků reflex hodný gólmana světové třídy. Do poločasového hvizdu tak zůstal stav nezměněn. Do druhé třicetiminutovky naběhli Rondelové z evidentní snahou otočit vývoj utkání, čehož chtěli dosáhnout zvýšením frekvence nadávek a zvýšením počtu zákroků volajících po prokurátorovi. Pádnou odpověď jim dal Kubišta, který po sáhodlouhém a přesném výhozu Lukina sám před gólmanem soupeře nezaváhal – 2:0. To již Rondeláci rozdýchávali velmi ztuha: začali hrát úmyslně rukama, výtky a nadávky začaly padat mezi nimi navzájem, ušetřeny slovních výpadů nezůstaly ani vlastní fanynky a manželky sledující utkání v hledišti („Ty jsi ňáká divná, ne?“). Zloba se samozřejmě otočila i proti Suchdolákům: Mišák byl málem inzultován po běžném faulu, postrčený Jiřina si potykal s klandrem u hřiště. To vše za naprosto benevolentního přihlížení rozhodčího, pro něhož byl pojem „karta“ španělskou vesnicí. A když se jeden Rondel s I.Q. bublajícího bahna pustil čelem do Kubišty, jenž neváhal a vyťal mu ukázkový políček, došlo i na všeobecnou strkanici. V závěru utkání se bohužel Rondelu podařilo využít psychického rozhození Suchdoláků a dvakráte skórovat, nejprve po dlouhém centru a nedorozumění Lukina s obranou a několik minut před koncem z přímého kopu po nešťastné Klofiho teči. Zrodil se tak naprosto nezasloužený výsledek, pod který se svým dílem podepsal i sudí, naprosto slepý a hluchý k dementnímu chování Rondelu a naprosto ignorující hrací dobu 30-ti minut (viz notně pokrácený 2.poločas).
P. S. Disciplinární komise posléze kontumovala toto utkání ve prospěch Suchdol Stars C za neoprávněný start hráče Rondelu Suchdol Stars RSC „C“ – KKK Bronx B 3:1 (1:0)
Střelci: Mišák, Motýl, Kubišta
Neděle 19. října 2003, 11,15 hodin – v 7. ligovém kole přivítali hráči Stars na svém stadionu tým KKK Bronx B, tradiční klub hanspaulské ligy, založený již v roce 1989. O to více překvapilo, že se tato bašta malé kopané dostavila k utkání v počtu pouhých čtyř hráčů do pole, čímž dle předzápasového vyjádření sudích ulehčila Suchdolákům pozici („To bude jasná záležitost, je jich o jednoho míň.“). Bylo ovšem zřejmé, že tito rozhodčí ještě neměli tu čest pískat suchdolské Hvězdy, neboť pak by zcela jistě prohlášeními takového typu šetřili. Suchdolští bohémové, vědomi si své početní převahy, vstoupili do utkání naprosto flegmaticky: skálopevně odmítali běhat a jali se prezentovat chodící, v některých momentech dokonce stojící, kopanou. Oslabený Bronx se tak od úvodních minut celkem s přehledem bránil. Zhruba po čtvrhodince utrápené hry konečně začalo Suchdolákům docházet, že tento způsob hry se jeví poněkud nešťastným, k toužené výhře jen ztuha vedoucím. Jali se tedy konečně do rychlejších pohybů rozkmitávat své lenivé údy a rázem se objevovaly první šance: Vlastík po pěkné individuální akci trefuje tyč, Pelého bomba o chloupek míjí břevno a končí v kukuřici, Kubišta přízemní střelou nutí gólmana soupeře k pořádnému protažení levé končetiny, aby jej o pár chvil později notně vyděsil hlavičkou, která jen tak tak nezapadne do šibenice jeho branky. Do stejného místa následně, i když nohou míří i Mišák – a trefuje opravdu parádně, Suchdoláci se radují – 1:0. Do poločasu ještě ve slibné pozici mine míč Klofiho hlava. Do druhé půle nastupují Hvězdy s jasnými pokyny od nehrajícího trenéra Murphyho, který zarytě odmítá Motýlovo vábení k převlečení se do drezu: 1. bezchybně vzadu, 2. pojišťovák vpředu. Bohužel pojišťovák se nedostavuje, na rozdíl od fatální chyby, která přichází při přímém volném kopu soupeře – ten silou vůle dotlačuje míč za Lukinova záda – 1:1. Hvězdy se jen ztěží vzpamatovávají z právě utrženého šoku. Nervozita a strach o výsledek jsou v následujících minutách na Suchdolácích patrné. Povzbuzený Bronx se naopak odhodlává před Lukina čím dál odvážněji a chvíli to s Hvězdami vypadá opravdu zle, nedobře. Zvláště když Jiřina a Motýl totálně zazdí dvě tutovky. Rozuzlení přichází až v závěrečných minutách. Zodpovědnost na sebe bere muž, který toho letos v oranžovém ani modrém drezu příliš neodehrál, ale jehož tréninkové úsilí i herní pohoda začínají nabývat vskutku slibných parametrů. Ano, Motýl. Do konce utkání chybí něco přes pět minut a Motýl z bezprostřední blízkosti neslanou nemastnou šmudlou pokořuje gólmana Bronxu – 2:1. Závěrečný nápor prohrávajícího týmu, který je učebnicovou ukázkou power – play v hanspaulce, vyznívá naprázdno. Naopak Kubišta s Motýlem dokonale vyšachují prázdnou bránu soupeře a pojistí 2 body.
Suchdol Stars RSC „C“ - Sokol Vysočany B 1:4 (0:1)
Střelec: Kubišta
Neděle 2. listopadu 2003, 10,00 hodin – Podruhé v sezóně vyrazily nadržené Hvězdy (na tradičním místě srazu před hotelem International se shromáždila 4 auta na 6 hráčů!) na vysočanskou trávu x-té generace a podruhé se na suchdolskou hůrku o pár hodin později vracejí s úhledně složeným ranečkem, tentokráte 4 gólů. Smutná je především skutečnost, že jim čtyřku uštědřil poslední tým tabulky, který se mohl dosud chlubit pouze jediným, a to ještě kontumačním vítězstvím. Hvězdy tak potvrdily pověst týmu, jehož hra není určena pro kvalitní povrchy, a zároveň se definitivně přiřadily po bok mančaftům, pro které je jediným bodovým rýžovištěm domácí hřiště. Pravda, je třeba podotknout, že příprava na utkání se Sokolem Vysočany B byla poněkud rozporuplná, což je patrné především z toho, že si Hvězdy na straně jedné vezly s sebou do Vysočan vlastního kuchaře (Mišák) a na straně druhé na Suchdole nechaly všechny hrací balóny. Ještěže byl utkání přítomen mladý nadějný fotbalista, jenž bez průtahů Hvězdám půjčil pro rozcvičení vlastní míč. Samotný úvod střetnutí přitom pro Hvězdy nevyzněl špatně, chlapci ze Suchdola se snažili vycházet z kvalitního obsazování hráčů soupeře, hru dopředu stavěli na kombinačních základech a když se objevila parádní akce na jeden dotek po ose Mišák - Vlastík - Kubišta, ozval se z lavičky hromový potlesk, přestože Kubištovo zakončení o chloupek minulo branku. Hvězdy se neproměněnou loženkou nenechaly zdeprimovat a i nadále podnikaly výpady do defenzívních řad soupeře. Bohužel především drbálista Jiřina držel míč na svých kopačkách déle než je pro řádně a efektivně zakončenou akci nezbytné, takže vyložených šancí nepřibývalo. Bohužel zčistajasna udeřilo na druhé straně - Motýl si pro autové vhazování vybral Lukina, jenž se po chvíli otálení nechal obrat o míč útočníkem soupeře, pro kterého již nebylo problémem skórovat do prázdné brány. Sebevědomí Hvězd zmizelo kdesi v nenávratnu a Vysočany několikráte nebezpečně zahrozily, nejvíce asi v momentě, kdy se dva jejich forvardi ocitli před Lukinem. Ten si ovšem v rozmezí několika vteřin s oběma střelami bravurně poradil. Poločasový hvizd sudích tak zazněl za stavu 1:0 pro Vysočanské. Druhá třicetiminutovka začala zjevnou snahou Hvězd o srovnání skóre, hráči se pokoušejí naplňovat přestávkový pokyn „více střílet“, ovšem střelba se stává tou pověstnou Achilleovou patou veškerého úsilí: míče končí všude jinde než v bráně vysočanských sokolíků, jedenkrát dokonce v místní zahradní restauraci sousedící s hřištěm. A tak jediným vyvrcholením impotence Hvězd je Motýlem nastřelená tyčka. Naopak Sokolové se se střelbou příliš nepářou, což dokumentují zhruba v desáté minutě, kdy ze střední vzdálenosti prostřelují Lukina - 0:2. Pověstnou jiskérku naděje brzy poté zažehává po rychlé kombinační akci Kubišta (1:2), který se již o něco dříve vyskytl v dobré palebné situaci, ovšem z první netrefil dobře obtížný míč. Bohužel jásot Hvězd ještě ani nedozní a Lukino již opět musí lovit míč ze své sítě. Na vině je fatální chyba obrany, která se ve dvou sbíhá k jednomu útočníkovi a dalšího nechává zcela osamoceného - 1:3. Některé zaskočené a podrážděné Hvězdy se začínají uchylovat k protestům a diskuzím s rozhodčími, v této činnosti nejvíce vyniká Jiřina, který je naprosto správně okřiknut Kubištou. Slovní přestřelce se nevyhne ani Kotel, známý svým klidem a soustředěností na hru. Vytočí jej sice nehrající, ale o to více řečnící trenér soupeře, dle všech přítomných Suchdoláků opravdu nesympatický chlápek. V momentě, kdy jeho průpovídky přetekly únosnou míru, odkázal jej Kotel do patřičných mezí. Do následné slovní půtky se zapojila i část suchdolské lavičky náhradníků. V této době se již Hvězdy uchylují ke hře vabank, ta ovšem kýžené ovoce v podobě alespoň snížení nepřináší. Naopak hanebně vyškolen je Jiřina, když naznačenou střelu spolkne i s navijákem a vzápětí se nechává obejít - 1:4. Hvězdy tentokráte vyhasly na fatální chyby v obraně a naprosto neplodnou koncovku.
Suchdol Stars RSC „C“ - Ještěrka 1:2 (0:1)
Střelec: Klofi
Neděle 9. listopadu 2003, 8,45 hodin – Duel dvou herně srovnatelných týmů vyzněl nakonec výsledkově lépe pro Ještěrky, které vytěžily dva body především díky většímu důrazu před brankou Hvězd. Hvězdám tentokráte krutě nevyšel úvod (branka zhruba v 5.minutě) ani závěr utkání (rozhodnutí 3 minuty před koncem po rohovém kopu). Jediným střelcem Hvězd se stal Klofi, který vyrovnával po několika odehraných vteřinách druhé půle, když jej výtečnou přihrávkou zcela osamoceného před brankou našel Mišák. Začátek druhé půle byl vůbec nejlépe sehranou částí utkání ze strany Hvězd, Hvězdy do druhé třicetiminutovky vpadly jako velká voda a zatlačily soupeře do totální defenzívy – bohužel více než jeden vstřelený gól se z převahy vydolovat nepodařilo, což samozřejmě mělo vliv na konečné nepříznivé skóre. Boj o udržení stále zůstává otevřenou záležitostí. Hvězdy musí v závěrečných dvou utkáních uhrát tři body, za určité konstelace výsledků stačí i zisk bodů dvou.
Suchdol Stars RSC „C“ - My 0:3 (0:1)
Neděle 23. listopadu 2003, 10,00 hodin – naprostá znechucenost a celým tělem cloumající vztek z průběhu a výsledku utkání jsou hlavními příčinami toho, že se těchto několik vět dostává ke čtenářům s tak výrazným zpožděním. Zápas s celkem, jehož název patří k poněkud atypickým, byl naprosto hratelný a rozhodla jej již tradiční nulová koncovka Hvězd, 2 hrubé chyby v jejich defenzívě a 1 nevídaná minela naprosto slepého sudího, který navíc „viděl“ pravidla malé kopané asi pouze z rychlíku. Zastavme se nad těmito 3 důležitými aspekty utkání trochu podrobněji: žalostná koncovka Hvězd – po utkání se řada expertů přítomných v hledišti shodla na tom, že Hvězdy by gól nevstřelily ani v případě, že by utkání trvalo 24 hodin. Útočníci Hvězd byli bezzubí, pokud se již do nějaké příležitosti dostali (a pár jich opravdu bylo), trestuhodně ji zahodili. Jako by jim nervozita spjatá se skutečností, že se hraje o holé bytí či nebytí svazovala střelecké nohy. hrubé chyby v defenzívě – staré české pořekadlo tvrdí, že za chyby se platí a Hvězdy tentokráte zaplatily měrou vrchovatou. Při první brance, která padla po autovém vhazování soupeře poblíž Lukinovy svatyně, se 4 Hvězdy, navnaděné slušnou úvodní pětiminutovkou rozeběhly jako jeden muž do útoku, takže pro tři osamocené hráče soupeře nebyl problém vyšachovat smutného Lukina. Druhá branka padá na vrub již klasické, tradiční a otřepané slabině Hvězd, totiž chybě v rozehrávce. Tentokrát se o ni postaral Vlastík, soupeř šel do rychlého brejku a zvýšil na 2:0. 3. penalta – vše začalo skoro nevinně, Lukino byl faulován ve svém vápně a následně faulujícího hráče přidržel za nohy. Píšťalka sudího se ozvala okamžik poté. Obě mužstva, realizační týmy i obecenstvo žijí v domnění, že sudí píská první nedovolený zákrok na brankáře Hvězd. Když však muž v černém notnou chvíli váhá, optá se ironickým podtónem Kubišta, „dobře naladěný“ z předchozích verdiktů sudího: „Tak co je? Penalta?“ A odpovědí muže v černém je skutečně gesto ukazující na značku pokutového kopu. Zcela objektivně je ovšem nutno poznamenat, že tento moment neměl tak výrazný vliv na konečnou porážku Hvězd jako na momentální psychickou nepohodu hráčů: např. Mišák pár vteřin po odpískání penalty drží sudího takřka pod krkem, to vše za mohutného přívalu nadávek a nechvalných pojmenování směrem k sudímu od drtivé většiny hráčů Hvězd. Před závěrečným kolem soutěžního ročníku je jisté, že Hvězdy musí porazit Kolomajznu, aby si zachoval šestiligovou příslušnost i na jaře roku 2004. Remíza (na 99,9%) či porážka (na 1.000%) budou znamenat pád do ligy sedmé.
Suchdol Stars RSC „C“ – FC Kolomajzna 4:0 (2:0)
Střelci: Mišák, Klofi, Jiřina, Kotel
Neděle 7. prosince 2003, 13,45 hodin – UTKÁNÍ ROKU aneb BOJ NA ŽIVOT A NA SMRT! Těžko bychom hledali před výkopem posledního utkání v sezóně výstižnější charakteristiku zápasu. Hvězdy se díky mdlým (nechceme-li napsat mizerným) výkonům v posledních kolech pomalu, ale velmi zdárně doklopýtaly do pásma sestupu, kde na ně nedočkavě čekala Kolomajzna, která nasbírala stejný počet hubených 7 bodů. I proto bylo jasné, že tým, který v přímé konfrontaci prohraje, bude pro šestou ligu shledán nevyhovujícím. Důležitost utkání byla na hráčích Hvězd patrná již zhruba 14 dní, jež první prosincové neděli předcházely. Neuběhla tréninková jednotka, kdy by se utkání s Kolomajznou neprobíralo, rovněž veškeré taktické porady byly směrovány k závěrečnému vyvrcholení sezóny (např.téma Co s ním? – rozuměj s Mišákem) Den D nastal a kabina Hvězd nečekaně oplývala volnými místy: Doktor dal přednost krásám Českého Krumlova a půvabům své choti, Vlastík absolvoval náročnou čtyřdenní exkurzi po dosud neprobádaných křivkách jednoho dívčího těla a Pelého vyřadily povinnosti čistě pracovního charakteru. K absentérům možno přičíst Malce, který nedbal naléhání svých spoluhráčů a předčasně ukončil kariéru vrcholového hanspaulisty. Vrásky na čele trenérů tak mírnil alespoň Murphy, který pro kolektiv obětoval své v prd… se nacházející koleno a srdnatě se přišel prát o záchranu. Soupeř se do boje vypravil s hlučnou skupinou fanoušků v ochozech, vlastním kameramanem, plnou lavičkou náhradníků a basketbalistou v základní sestavě. Nutno ovšem dodat, že i kotel příznivců a příbuzných Hvězd měl tentokráte početnější zastoupení a vřel více než kdykoliv předtím. Úvod utkání vyšel Hvězdám náramně, neuběhlo ani šest minut a po nedovoleném zákroku na Jiřinu si míč k rozehrání přímého kopu postavil tradiční hvězdný exekutor Mišák. Nic nedbal početné soupeřově zdi a míč neomylně umístil k levé tyči – 1:0. V následujících minutách se Hvězdy překvapivě neuchýlily k zákopové válce, jejímž cílem by bylo udržení hubeného vedení, ale nadále se snažily o aktivní pojetí své hry. A šancí přibývalo jako máku: Kotel z dobré pozice trefuje tyč, Jiřina sám před bránou nejprve chybně volí přihrávku, a po chvíli neprostřeluje obránce na brankové čáře. Šance s největším Š ovšem přichází zhruba v 15.minutě, kdy se v rozmezí 9,5 vteřiny ocitají před gólmanem Kolomajzny postupně 3 Hvězdy: Kotel, Kubišta a Jiřina. Střela žádného z nich si však cestu do sítě nenajde. Kolomajzna v těchto chvílích hrozila pouze z ojedinělých brejků, kterým však chybělo klidnější zakončení. Chvílemi také zlobí výše zmiňovaný basketbalista (útočník s přibližně 205 cm), a to sice v soubojích dvou čahounů Kubištu, kterému neustále stahuje drez, zřejmě ve snaze spatřit jeho mužnou hruď. Kubišta si ovšem podobné harašení nenechává líbit a oplácí stejnou mincí. Gólovou pojistku na sebe bere nejzkušenější harcovník v týmu Hvězd Klofi – vydává se na zteč soupeřovy branky a z mírného úhlu nejprve velmi chytře nastřeluje brankáře Kolomajzny, aby vzápětí jím odražený míč pohotově bradou (!!) umístil za jeho záda – 2:0. Druhý poločas zahajuje výkopem Kolomajzna, ovšem jsou to opět Hvězdy, které, již sledovány pozorným a učícím se okem smutnícího trenéra Stars A Mózy, diktují tempo hry. Zatímco Lukino i díky kvalitní defenzívě vedené suverénním Jendysem řeší bravurním reflexem jedinou nebezpečnou střelu Kolomajzny, na druhé straně se o pořádné horko v pětistupňovém mrazu starají hlavně Kotel a Kubišta, kterým ke gólovému zakončení chybí pouze to pověstné štěstíčko. Třetím střelcem se tak stává Jiřina, kterému naservírují spoluhráči míč před branku jako na zlatém podnose – 3:0. A na závěr se dočká i Kotel, který si (zřejmě po vzoru svého nejstaršího spoluhráče) rovněž vybírá ke skórování atypickou partii těla – chytře nastavuje záda výkopu soupeřova brankáře – 4:0. Do konce utkání chybí 10 minut a Hvězdy dohrávají v dokonalém laufu, těší své fanoušky akcemi na jeden dotek a přisuzují tak soupeři roli pouhého statisty. Poslední utkání je bezesporu nejlepším představením Hvězd v tomto ročníku hanspaulské ligy.
