o nehodovosti na pozemních komunikacích České republiky za rok 200
V roce 2005 Policie ČR šetřila celkem 199 262 nehod, při kterých bylo 1 127 osob usmrceno, 4 396 těžce zraněno a 27 974 osob zraněno lehce. Odhad způsobené hmotné škody je ve výši 9,77 mld. Kč. Porovnání hodnot základních ukazatelů s rokem 2004 je následující:
Počet usmrcených osob v roce 2005 je nejnižší od roku 1990 a jen mírně překročil hranici 1 100 usmrcených. Druhý nejnižší počet byl v roce 1990 – 1 173 usmrcených osob. Nejvíce usmrcených bylo v roce 1994, kdy zahynulo 1 473 osob a tzn., že počet usmrcených v roce 2005 je oproti roku 1994 nižší o 346 osob.
Počet nehod v roce 2005 je od roku 1990 pátý nejvyšší, když nejvíce nehod bylo v roce 1999 (225 690 nehod) a nejméně v roce 1990 (94 664 nehod). Tento vývoj byl prakticky ovlivněn jen nepříznivým vývojem v posledním měsíci roku 2005, kdy počet nehod byl, oproti prosinci 2004, vyšší o 2 615 nehod.
Počet těžce zraněných osob je od roku 1990 nejnižší; nejvíce těžce zraněných bylo v roce 1997 (6 632 osob). Poprvé od roku 1990 se počet těžce zraněných v tomto statistickém období dostal pod hranici 4 500 osob. Druhý nejnižší počet těžce zraněných byl v roce 1990 – 4 519 osob.
Počet lehce zraněných osob je za posledních 16 let 6. nejnižší; nejvíce lehce zraněných bylo v roce 1996 (31 296 osob) a naopak nejméně v roce 1991 – „jen“ 22 806 osob.
Největší absolutní nárůst byl u nehod, které se staly v obci (zvýšení o 4 393 nehod, tj. o 3,1%), dále u nehod, které se staly na vozovce pokryté neošetřeným náledím (zvýšení o 2673 nehod – tj. o 22,6%), u nehod, které se staly v denní době a za dobré viditelnosti (zvýšení o 2 243 nehod – tj. o 1,7%) atd. Naproti tomu největší pokles byl v kategorii nehod na suchém povrchu vozovky (pokles o 2 754 nehod, tj. o 2,1%) a u nehod mimo obec (pokles o 1 615 nehod, tj. o 2,9%) atd.
Vývoj základních ukazatelů nehod od roku 1993 (vznik ČR) je uveden v následující tabulce.
NEHODY A JEJICH NÁSLEDKY OD ROKU 1993
ROK | POČET NEHOD | USMRCENO | TĚŽCE ZRANĚNO | LEHCE ZRANĚNO |
1993 | 152 157 | 1 355 | 5 629 | 26 821 |
1994 | 156 242 | 1 473 | 6 232 | 29 590 |
1995 | 175 520 | 1 384 | 6 298 | 30 866 |
1996 | 201 697 | 1 386 | 6 621 | 31 296 |
1997 | 198 431 | 1 411 | 6 632 | 30 155 |
1998 | 210 138 | 1 204 | 6 152 | 29 225 |
1999 | 225 690 | 1 322 | 6 093 | 28 747 |
2000 | 211 516 | 1 336 | 5 525 | 27 063 |
2001 | 185 664 | 1 219 | 5 493 | 28 297 |
2002 | 190 718 | 1 314 | 5 492 | 29 013 |
2003 | 195 851 | 1 319 | 5 253 | 30 312 |
2004 | 196 470 | 1 214 | 4 879 | 29 536 |
2005 | 199 262 | 1 127 | 4 396 | 27 974 |
V průběhu posledních 13 let je počet usmrcených poprvé „pod zatím magickou hranicí“ 1 200 usmrcených osob a těsně se přiblížil hranici 1 100 usmrcených. V uvedeném období Policie ČR šetřila na našich dálnicích a silnicích 2 499 356 nehod, při nichž bylo 17064 lidí usmrceno, 74 695 osob bylo těžce zraněno a dalších 378 895 bylo zraněno lehce. Odhad hmotné škody přesáhl 91 miliard Kč.
Situaci na našich komunikacích podtrhuje i ta skutečnost, že v průměru každé necelé 3 minuty (přesně 2,6minut) šetřila Policii ČR nehodu, každých 19 minut byl při nehodě lehce zraněn člověk a každé 2 hodiny těžce. V průměru každou necelou 8. hodinu (přesně 7,8 hodiny) zemřel při nehodě člověk. Každou hodinu pak byla způsobena hmotná škoda přesahující jeden milión Kč (přesně 1 115 443 Kč). S výjimkou údaje u hmotné škody a počtu nehod, jsou u ostatních základních ukazatelů tyto ukazatele příznivější, než v roce 2004. .
PŘEHLED VINÍKŮ A ZAVINĚNÍ NEHOD
Viník, zavinění nehody | Počet | tj. % | Index | Počet | tj. % | ROZDÍL |
ŘIDIČEM MOTOROVÉHO VOZIDLA | 184 467 | 92,6 | 102,3 | 1 015 | 90,1 | -89 |
ŘIDIČEM NEMOTOROVÉHO VOZIDLA | 2 796 | 1,4 | 98,7 | 51 | 4,5 | 6 |
CHODCEM | 1 639 | 0,8 | 85,8 | 51 | 4,5 | 2 |
JINÝM ÚČASTNÍKEM | 249 | 0,1 | 106,9 | 0 | 0,0 | 0 |
ZÁVADOU KOMUNIKACE | 599 | 0,3 | 99,3 | 0 | 0,0 | 0 |
TECHNICKOU ZÁVADOU VOZIDLA | 1 388 | 0,7 | 106,9 | 1 | 0,1 | 0 |
LESNÍ, DOMÁCÍ ZVĚŘÍ | 7 501 | 3,8 | 88,4 | 0 | 0,0 | 0 |
JINÉ ZAVINĚNÍ | 623 | 0,3 | 86,5 | 9 | 0,8 | -7 |
Nejvíce usmrcených osob bylo při nehodách zaviněných řidiči osobních automobilů – 747 osob (tj. o 92 osob méně – o 11%), při nehodách zaviněných řidiči nákladních automobilů bylo usmrceno 136 osob (tj. o 18 osob méně – o 11,7%), při nehodách zaviněných řidiči jednostopých motorových vozidel bylo usmrceno 76 osob (o 15 osob více) atd.
V roce 2005 zaregistrovala policie celkem 17 111 nehod, kdy viník nehody z místa ujel a při těchto nehodách bylo usmrceno 37 osob a dalších 976 bylo zraněno. Počet těchto nehod je oproti roku 2004 nižší o 0,4%, počet usmrcených je vyšší o 14 osob, tj. o 60,9% a počet zraněných je o 181 osob nižší.
Pro porovnání uvádím, že u nehod zaviněných chodci má tento ukazatel hodnotu
31,1 usmrcených (tj. o 5 bodů více, než v roce 2004) a u nehod zaviněných cyklisty 18,4 usmrcených připadajících na 1 000 nehod (tj. o 2,4 bodů více). V následující tabulce je uvedeno členění nehod a počtu usmrcených osob v závislosti na objemu válců osobních automobilů v roce 2005. Počet usmrcených se nejvíce snížil u nehod zaviněných řidiči osobních automobilů objemové třídy 1,5 až 1,9 litrů a objemové třídy 1,1 až 1,4l apod.
Osobní automobily | Počet nehod | tj. % | Počet usmrcených | tj. % | Rozdíl usmrcených | závažnost nehod |
do 1 litru | 4 817 | 3,7 | 36 | 4,8 | -7 | 7,5 |
1,1 až 1,4 l | 56 732 | 43,2 | 312 | 41,8 | -25 | 5,5 |
1,5 až 1,9 l | 47 349 | 36,0 | 250 | 33,5 | -41 | 5,3 |
2 až 3 l | 21 502 | 16,4 | 141 | 18,9 | -20 | 6,6 |
nad 3 l | 1 012 | 0,8 | 7 | 0,9 | 0 | 6,9 |
Ukazatel závažnosti je nejvyšší u obou krajních objemových tříd (do 1 litru a 2 až 3 litry) - 7,5 , resp. 6,9 usmrcených na 1 000 nehod). Oproti roku 2004 nedošlo k výraznějším změnám tohoto ukazatele. V následující tabulce je uvedeno porovnání počtu nehod a jejich následků podle stáří osobních automobilů. Z tabulky je patrný poměrně nízký počet nehod zaviněných řidiči vozidel vyrobených před rokem 1985 a tento počet se v porovnání s rokem 2004 dále snížil. Vozidla vyrobená před rokem 1980 se na počtu nehod podílejí 2,5% a na počtu usmrcených 3,5%.
Osobní automobily | Počet | Rozdíl | Počet usmrcených | Rozdíl | Závažnost nehod |
2005 | 4 484 | - | 23 | - | 5,1 |
2000 - 04 | 39 844 | 3345 | 160 | 10 | 4,0 |
1995 - 99 | 40 222 | 340 | 198 | -44 | 4,9 |
1990 - 94 | 22 922 | -1379 | 171 | -1 | 7,5 |
1985 - 89 | 15 819 | -2126 | 124 | -50 | 7,8 |
1980 - 84 | 3 903 | -1046 | 33 | 1 | 8,5 |
vyrobená před r. 1980 | 3 335 | -1277 | 26 | -19 | 7,8 |
Ukazatel závažnosti nehod má nejvyšší hodnotu u osobních automobilů vyrobených před rokem 1984, kde na 1000 nehod připadá 8,5 usmrcených osob a dále u vozidel vyrobených v letech 1985 až 1989, kde má hodnotu 7,8 usmrcených. Absolutně nejvíce usmrcených připadá na nehody zaviněné řidiči osobních automobilů vyrobených v letech 1995 až 1999, při kterých zahynulo 198 osob. S výjimkou vozidel vyrobených po roce 1995 je u ostatních výrobních ročníků hodnota závažnosti vyšší než průměrná hodnota (tj. 5,7 usmrcených připadajících na 1 000 nehod). Nejnižší hodnota tohoto ukazatele – 4,0 je u vozidel vyrobených po roce 2000. V následující tabulce je uvedeno členění nehod a jejich následků u nehod zaviněných řidiči nákladních automobilů podle hmotnostních kategorií.
Nákladní automobily | Počet nehod | Usmrceno | Rozdíl | Rozdíl |
do 3,5 tuny | 11 990 | 51 | 697 | -11 |
3,6 až 10 tun | 7 415 | 23 | 638 | -8 |
nad 10 tun | 10 936 | 61 | 528 | 3 |
nezjištěno | 526 | 2 | -230 | -1 |
Nejvíce nehod zavinili řidiči nákladních automobilů kategorie do 3,5t (kategorie N1) a na jimi zaviněné nehody připadá druhý největší počet usmrcených osob ( 51 osob). Počet usmrcených byl vyšší pouze u nehod zaviněných řidiči nákladních automobilů s hmotností vyšší jak 10tun.Řidiči vozidel registrovaných mimo území ČR zavinili 6 536 nehod (tj. 3,5 % z počtu nehod zaviněných řidiči). Při těchto nehodách přišlo o život 63 lidí a dalších 1 074 bylo zraněno. V porovnání s rokem 2004 zavinili cizinci o 467 nehod více (tj. o 7,7%), ale počet usmrcených byl nižší o 24 osob (tj. o 27,6%) a počet zraněných – o 52 osob. Nejvíce těchto nehod zavinili slovenští řidiči – 3 208 nehod a při nich bylo usmrceno 27 lidí, následují nehody německých řidičů – 1 752 nehod a 20 usmrcených osob, polští řidiči zavinili 1 323 nehod a bylo usmrceno 10 osob. Ukrajinští řidiči zavinili 1 023 nehod a 7 lidí přitom zahynulo, vietnamští řidiči zavinili 841 nehod atd.Z důvodu technické závady vozidla bylo v roce 2005 zaviněno 1 388 nehod (tj. 0,7% z celkového počtu nehod). Při těchto nehodách byla jedna osoba usmrcena a dalších 162 osob bylo zraněno. Nejčastější příčinou bylo nesprávné uložení nákladu - celkem 448 nehod, na druhém místě v pořadí četnosti následuje jiná technická závada (např.: otevření přední kapoty, upadnutí výfuku, rozbití čelního skla apod.) – 228 nehod, následuje upadnutí, ztráta kola vozidla - 205 nehod, defekt pneumatiky způsobený průrazem nebo náhlým únikem vzduchu - 158 nehod. Závada provozní brzdy se podílela na zavinění 134 nehod a přitom zahynula jedna osoba.Chodci zavinili celkem 1 639 nehod, z toho nejvíce nehod zavinili muži – 659 nehod (tj. 40,2% z celkového počtu), děti zavinily 579 nehod (tj. 35,1%) a ženy - 355 (tj. 21,7%) a zbytek připadá na skupiny chodců. Při těchto nehodách zahynulo 51 osob, tj. o 2 osoby více, než v roce 2004. Nejtragičtější příčinou nehod chodců v roce 2005 bylo neopatrné nebo náhlé vstoupení do vozovky z chodníku nebo krajnice – při těchto nehodách zahynulo 17 chodců, dalších 17 chodců zahynulo v důsledku jiné příčiny (vběhnutí pod vlak, přebíhání dálnice nebo 4pruhové komunikace apod.), v důsledku nesprávného zhodnocení dopravní situace zahynulo dalších 5 chodců atd.Dalším specifikem nehod zaviněných chodci je vysoký počet nehod zaviněných pod vlivem alkoholu, vždyť 169 chodců (viníků) bylo v době nehody pod vlivem alkoholu (tj. 10,3% - téměř každý 10. chodec viník nehody).
|
|
Při nehodách zaviněných řidiči motorových vozidel z důvodu neumožnění nerušeného a bezpečného přejití vozovky chodci ( „nedání přednosti chodci“), přecházejícímu po vyznačeném přechodu zahynulo v roce 2005 celkem 21 chodců (o 1 osobu více, než v roce 2004, ale také třikrát více než v roce 2000 – poslední rok před stávající zákonnou úpravou, 192 chodců bylo těžce zraněno (- 18 osob) a 651 bylo lehce zraněno (- 26 osob). Nejhorší situace byla v roce 2002 a 2001. Podrobnější porovnání je uvedeno v následující tabulce.
„Nedání“ přednosti chodci na přechodu
rok 2005 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 |
počet nehod | 496 | 938 | 893 | 758 | 869 | 846 |
usmrceno osob | 7 | 30 | 32 | 19 | 20 | 21 |
těžce zraněno | 131 | 210 | 234 | 182 | 210 | 192 |
lehce zraněno | 374 | 736 | 658 | 592 | 677 | 651 |
nezraněno | 8 | 15 | 16 | 14 | 17 | 23 |
1.Hlavní příčiny
Počty nehod a počty usmrcených osob podle sledovaných hlavních příčin nehod řidičů motorových vozidel jsou v níže uvedené tabulce. Téměř 2/3 nehod, z počtu nehod zaviněných řidiči motorových vozidel, připadá na nesprávný způsob jízdy, který je tak stále nejčetnější hlavní příčinou nehod řidičů motorových vozidel, dalších 18% nehod připadá na nedání přednosti v jízdě, necelých 17% nehod připadá na nepřiměřenou rychlost jízdy a 2,3% nehod zavinili řidiči z důvodu nesprávného předjíždění. Nejvíce usmrcených osob připadá na nehody zaviněné z důvodu nepřiměřené rychlosti jízdy - 481 osob, tj. přes 47% z následků nehod řidičů motorových vozidel.
HLAVNÍ PŘÍČINY NEHOD ŘIDIČŮ MOTOROVÝCH VOZIDEL
Hlavní příčina nehody | Počet | tj. % | Počet | tj. % | ROZDÍL |
NEPŘIMĚŘENÁ RYCHLOST | 31 066 | 16,8 | 481 | 47,4 | 20 |
NESPRÁVNÉ PŘEDJÍŽDĚNÍ | 4 274 | 2,3 | 71 | 7,0 | -3 |
NEDÁNÍ PŘEDNOSTI | 33 152 | 18,0 | 142 | 14,0 | -49 |
NESPRÁVNÝ ZPŮSOB JÍZDY | 115 975 | 62,9 | 321 | 31,6 | -57 |
Oproti roku 2004 je počet nehod vyšší u všech hlavních příčin a největší relativní nárůst je v kategorii nepřiměřená rychlost jízdy – o 3,9% a nedání přednosti v jízdě - o 2,9%. Více usmrcených znamenáváme pouze v kategorii nepřiměřená rychlost jízdy - o 20 osob (tj. o 4,3%). U ostatních hlavních příčin je pokles a v absolutní hodnotě byl nejvyšší v kategorii nesprávný způsob jízdy – o 57 osob (tj. o 15,1%) a nedání přednosti v jízdě - o 49 osob (tj. o 25,7%). Nejčetnější příčinou nehod řidičů motorových vozidel v roce 2005 bylo opět nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla, nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem a nesprávné otáčení nebo couvání. Tyto tři příčiny tak představují více jak 46% celkového počtu nehod řidičů motorových vozidel.
pořadí | DESET nejčetnějších příčin nehod řidičů motorových vozidel; rok 2005 | počet nehod |
1. | řidič se plně nevěnoval řízení vozidla | 32 897 |
2. | nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem | 30 680 |
3. | nesprávné otáčení nebo couvání | 21 615 |
4. | nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky | 18 570 |
5. | nedání přednosti upravené dopravní značkou "DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ ! " | 10 909 |
6. | nezvládnutí řízení vozidla | 10 534 |
7. | nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky | 6 526 |
8. | vjetí do protisměru | 6 252 |
9. | vyhýbání bez dostatečného bočního odstupu | 5 530 |
10. | nedání přednosti při odbočování vlevo | 4 635 |
V porovnání s rokem 2004 zavinili řidiči motorových vozidel více nehod z důvodu:
nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla o 1 900 nehod
nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky o 1 773 nehod
nesprávného otáčení nebo couvání o 1 097 nehod
nedání přednosti při přejíždění z pruhu do pruhu o 582 nehod
nedání přednosti upravené dopravní značkou "DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ ! " o 295 nehod atd.
Naproti tomu byl nižší počet nehod zaviněných z důvodu:
nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky o 377 nehod
vjetí do protisměru o 272 nehod
bezohledné, agresivní, neohleduplné jízdy o 254 nehod
nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem o 232 nehod atd.Jak vyplývá z další tabulky, nejtragičtější příčinou nehod v tomto období bylo nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu (tj. zatáčka apod.), následují nehody zaviněné z důvodu nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky, nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla atd. Na tyto tři příčiny tak připadá 430 usmrcených osob, tj. více jak 42 % z celkového počtu usmrcených při nehodách řidičů motorových vozidel.
pořadí | DESET nejtragičtějších příčin nehod řidičů motorových vozidel; rok 2005 | počet usmrcených osob |
1. | nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky | 173 |
2. | nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky | 136 |
3. | řidič se plně nevěnoval řízení vozidla | 121 |
4. | vjetí do protisměru | 100 |
5. | nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu | 55 |
6. | kolize s protijedoucím vozidlem při předjíždění | 53 |
7. | nezvládnutí řízení vozidla | 45 |
8. | překročení předepsané rychlosti stanovené pravidly | 35 |
9. | nedání přednosti upravené dopravní značkou "DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ ! " | 30 |
10. | jiný druh nepřiměřené rychlosti | 29 |
Počet usmrcených osob byl vyšší u nehod zaviněných z důvodu:
nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky o 32 osob
nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky o 15 osob
kolize s protijedoucím vozidlem při předjíždění o 10 osoby atd.
Počet usmrcených osob byl nižší u nehod zaviněných z důvodu:
nedání přednosti upravené dopravní značkou "DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ ! " o 23 osob
nezvládnutí řízení vozidla o 22 osob
kolize s předjížděným vozidlem při předjíždění o 14 osob
nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla o 8 osob
vjetí do protisměru o 8 osob atd.
3. Nehody zaviněné pod vlivem alkoholu
Pod vlivem alkoholu bylo zaviněno celkem 8 192 nehod (tj. 4,3% z celkového počtu), při kterých bylo 59 osob usmrceno a 3 493 zraněno. Oproti roku 2004 je počet nehod nižší o 253 (tj. o 3%), počet usmrcených je stejný jako v roce 2004 a je jeden z nejnižších za posledních 25 let. Počet zraněných je o 181 osob nižší. Vývoj těchto nehod je již druhým rokem velmi příznivý a na tyto nehody připadá 5,2% z celkového počtu silničních obětí a to je jeden z nejnižších podílů v posledních letech.
Četnosti nehod pod vlivem alkoholu v jednotlivých krajích, včetně četnosti počtu usmrcených připadajících na tyto nehody, jsou uvedeny v následující tabulce.
Alkohol | Počet | tj.% | Počet | tj.% |
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA | 748 | 2,3 | 6 | 9,8 |
STŘEDOČESKÝ | 1 111 | 4,4 | 4 | 2,1 |
JIHOČESKÝ | 679 | 5,1 | 5 | 4,2 |
ZÁPADOČESKÝ | 802 | 4,7 | 10 | 10,2 |
SEVEROČESKÝ | 1 119 | 5,4 | 11 | 8,7 |
VÝCHODOČESKÝ | 967 | 4,7 | 8 | 5,5 |
JIHOMORAVSKÝ | 1 312 | 4,4 | 11 | 5,0 |
SEVEROMORAVSKÝ | 1 454 | 4,9 | 4 | 2,4 |
Česká republika | 8 192 | 4,3 | 59 | 5,2 |
Nepříznivý vývoj následků těchto nehod registrujeme především na území Západočeského a Severočeského kraje a na území hl. m. Prahy, kde byl počet usmrcených o 8, resp. shodně o 3 osoby vyšší. Naproti tomu zaznamenáváme významný pokles počtu usmrcených osob při těchto nehodách na území krajů Jihočeského a Východočeského.Z celkového počtu 8 192 těchto nehod připadá na řidiče osobních automobilů 6 732 nehod (- 186 nehod), na cyklisty 526 nehod (+ 27 nehod), na řidiče nákladních automobilů
490 nehod (- 29 nehod), na chodce– 169 nehod ( - 46 nehod), na řidiče motocyklů 131 nehod (+ 19 nehod), na řidiče malých motocyklů 65 nehod (- 16 nehod), na řidiče traktorů 38 nehod (- 14 nehod) atd.
4. Druhy nehodV přiložené tabulce je uveden přehled o druzích nehod a jejich následcích.
druh srážky; rok 2005 | Počet | Rozdíl | Počet | Rozdíl | Závažnost |
s jedoucím vozidlem | 107 807 | 2 194 | 458 | -85 | 4,2 |
s vozidlem zaparkovaným | 31 780 | 1 664 | 11 | -1 | 0,3 |
s pevnou překážkou | 30 837 | 450 | 303 | 15 | 9,8 |
s chodcem | 4 326 | -431 | 238 | -4 | 55,0 |
se zvěří | 7 540 | -940 | 0 | 0 | 0,0 |
s vlakem | 250 | -28 | 30 | -9 | 120,0 |
havárie | 11 920 | 135 | 75 | -5 | 6,3 |
jiný druh nehody | 4 802 | -266 | 12 | 1 | 2,5 |
Nejčastějším druhem nehody byla srážka jedoucích vozidel a srážka s vozidlem zaparkovaným nebo odstaveným. Poměrně vysoký je i počet nehod končících srážkou s pevnou překážkou a nejčastěji se jedná o tzv. jinou překážku (oplocení, násep, nástupní ostrůvek apod.) a dále o kolizi se stromem a svodidlem. Nejvíce usmrcených osob bylo při nehodách končících vzájemnou kolizí jedoucích vozidel (458 osob) a dále při nehodách končících srážkou s pevnou překážkou (303 osob), kde navíc zaznamenáváme zvýšený počet usmrcených – o 15 osob (tj. o 5,2%). Nejtragičtěji končí srážky se stromem (175 usmrcených osob), zdí (41 usmrcených), oplocením (29 usmrcených) apod. Největší závažnost (tj. počet usmrcených osob připadajících na 1 000 nehod) je u nehod končících srážkou s vlakem a srážkou s chodcem.
5. Časové rozložení nehod
V následující tabulce je uveden přehled o počtu nehod a jejich následcích v jednotlivých dnech týdne v roce 2005.
Ve všech dnech týdne byl v roce 2005 vyšší počet nehod, než v roce 2004. Nejvíce přibylo sobotních a pondělních nehod (o 3,5%, resp. o 2,5%).
Nejvíce obětí na lidských životech mají, i přes značné snížení, stále sobotní nehody, při kterých bylo usmrceno 197 osob a téměř stejný počet – 192 osob - připadá i na páteční nehody. Velmi vysoký počet usmrcených zaznamenáváme i u nedělních nehod (181 osob). Nejméně usmrcených – 122 osob, bylo při středečních nehodách. Pouze nedělní a úterní nehody si vyžádaly více usmrcených, zvýšení představuje 11,7%, resp. o 0,7%. Největší relativní pokles zaznamenáváme u čtvrtečních a středečních nehod - o 25,1%, resp. o 18,1%.
Den v týdnu | Počet | ROZDÍL | Počet | ROZDÍL |
Pondělí | 32 472 | 802 | 164 | -32 |
Úterý | 28 958 | 315 | 146 | 1 |
Středa | 30 622 | 155 | 122 | -27 |
Čtvrtek | 31 109 | 551 | 125 | -42 |
Pátek | 34 766 | 131 | 192 | -6 |
Sobota | 23 311 | 784 | 197 | -1 |
Neděle | 18 024 | 40 | 181 | 19 |
Nejvyšší závažnost nehod (tj. počet usmrcených osob připadajících na 1 000 nehod) zaznamenáváme u nedělních nehod, kde tento ukazatel má hodnotu 10,0 usmrcených osob (tj. o 1,0 bod více, než v roce 2004) a vysokou hodnotu tohoto ukazatele zaznamenáváme i u sobotních nehod – 8,5 usmrcených na 1 000 nehod. Nejnižší hodnota připadá na středeční nehody – 4,0 usmrcené osoby na 1 000 nehod. V prosinci se počet nehod přiblížil hranici 19 000 nehod, v srpnu a v listopadu překročil měsíční počet nehod hranici 17 000 (v srpnu o 65 a v listopadu o 693 nehod) a v dalších třech měsících se ale této hranici velmi blíží (leden, květen a červen). Nejméně nehod Policie ČR šetřila v dubnu - 14 168. Celkem v pěti měsících byl počet nehod nižší než v roce 2004 a největší rozdíl registrujeme v dubnu a v říjnu - o 1 078, resp. o 943 nehod méně. A naopak největší nárůst počtu nehod zaznamenáváme v prosinci a v únoru – o 2 615, resp. o 756 nehod více.
Nejvíce usmrcených bylo při říjnových nehodách, kdy zahynulo 124 osob. Při červencových nehodách zahynulo 120 osob, při červnových 118 osob a při listopadových 110 osob. Nejméně usmrcených bylo při únorových a březnových nehodách – 51, resp. 65 osob. Počet usmrcených osob byl, v porovnání s rokem 2004, vyšší jen v lednu (o 18), v červenci (o 17) a v listopadu (o 18). Počty usmrcených osob v ostatních měsících jsou nižší, než ve stejných měsících loňského roku. Největší rozdíl byl v srpnu, v dubnu a v prosinci (zahynulo o 32, resp. o 27, resp. o 24 osob méně).
V přiloženém grafu „Porovnání vývoje počtu usmrcených osob oproti mezním měsíčním hodnotám“ je znázorněn aktuální počet usmrcených osob v jednotlivých měsících roku 2005 ve vztahu k minimálním a maximálním hodnotám v období 1990 až 2004. Z grafu mimo jiné vyplývá, že únorový, březnový, dubnový a zářijový počet usmrcených osob se pohyboval pod hranicí minimálních hodnot vymezeného období (o 1,6% až 13,95%). V ostatních měsících počet usmrcených osob „překročil“ minimální hranici o 12,4% až 47,3%. Počet nehod se zatím „pohybuje v horní třetině“ definované minimální a maximální hranicí počtu nehod v jednotlivých měsících v průběhu posledních 15 let.
Nejvyšší závažnost nehod (tj. počet usmrcených osob připadajících na 1 000 nehod) zaznamenáváme u červencových a zářijových nehod, kde tento ukazatel má hodnotu 7,5, resp. 7,4 usmrcených a vysokou hodnotu tohoto ukazatele zaznamenáváme i u červnových nehod – 7,1 usmrcených na 1 000 nehod. Nejnižší hodnota připadá na únorové nehody – 3,1 usmrcené osoby. Průměrná hodnota tohoto ukazatele v České republice v roce 2005 představuje 5,66 usmrcených osob připadajících na 1000 nehod, tj. o 0,53 bodu nižší hodnota, než v roce 2004.
Nejhorším dnem roku 2005 byla středa 16. února, kdy Policie ČR šetřila 1 105 nehod, druhým nejhorším dnem bylo úterý 22. února s 1 052 nehodami a třetím nejhorším dnem byl pátek 16. prosince s 1 019 nehodami. Naopak nejméně nehod bylo zaregistrováno v neděli 9. ledna – 213 nehod a dále v sobotu 24. prosince a v neděli 2. ledna – shodně 214 nehod. V průměru na jeden den roku 2005 připadalo 546 nehod, tedy o 9 nehod více, než v roce 2004.
Nejtragičtějším dnem roku 2005 byla sobota 15. října, kdy na našich komunikacích zemřelo 12 osob. V další dva dny (úterý 5. července a neděle 14. srpna) zemřelo shodně po 11 osobách. Následují tři dny s 9 usmrcenými (24. a 26. července a 12. listopadu), čtyři dny s 8 usmrcenými (21. ledna, 19. března, 4. a 28. listopadu) a 16 dnů se sedmi usmrcenými osobami. V průměru na jeden den roku 2005 připadá 3,09 usmrcené osoby (v roce 2004 měl tento ukazatel hodnotu 3,33 usmrcených). V roce 2005 evidujeme celkem 24 dnů, při kterých nedošlo při nehodách v silničním provozu k usmrcení osoby. V lednu to byly dva dny (19. a 25.), v únoru čtyři (15., 20., 24. a 25.), v březnu tři dny (2., 24. a 29.), v dubnu dva dny (4. a 14.), v květnu čtyři dny (3., 11., 17. a 30.), v červenci dva dny (6. a 21.), v srpnu a v září po jednom dni (20. 8. a 8. 9.), v říjnu dva dny (17. a 31.) a listopadu dva dny (1. a 2.) a v prosinci jeden den (31.). V červnu jsme nezaznamenali žádný den bez usmrcené osoby.
6. Místa nehod
Z celkového počtu připadá na obce 73% nehod, téměř 38% usmrcených, 52,4% těžce zraněných, téměř 59% lehce zraněných osob a přes 60% odhadu hmotných škod. V přiložené tabulce je uvedeno členění nehod a jejich následků podle místa, tj. zda k nehodě došlo v obci, mimo obec nebo na dálnici. Index představuje porovnání s rokem 2004 (rok 2004= 100%).
V obci je vyšší - počet nehod o 4 393 a odhad hmotných škod – o 99,4 mil. Kč; počet usmrcených je nižší o 13 osob, počet těžce zraněných je nižší o 231 osob a lehce zraněných o 1 060 osob.
Mimo obec je nižší - počet nehod o 1 615, počet usmrcených o 75 osob, počet těžce zraněných o 251 osob, počet lehce zraněných o 509 osob, odhad hmotných škod o 15,5 mil. Kč.
Na dálnici je vyšší - počet těžce zraněných o 37 osob a odhad hmotných škod o 9,2 mil. Kč; nižší je počet nehod o 128, počet usmrcených - o 18 osob a počet lehce zraněných o 33 osob.
V následující tabulce je uveden vývoj počtu usmrcených osob při nehodách v obci
a mimo obec za posledních 10 let.
Počet usmrcených osob v obci v roce 2005 je v období posledních 10 let nejnižší. V tomto směru byl nejhorší rok 1996, kdy při nehodách v obci zahynulo 600 lidí. Počet usmrcených osob při nehodách mimo obec byl v roce 2005 nejnižší. Oproti roku 2004 bylo při nehodách v obci usmrceno o 13 lidí méně a při nehodách mimo obec o 75 lidí méně.
Při nehodách v obci jsou nejvíce postiženou kategorií chodci, kterých v roce 2005 zahynulo 162 (o 7 chodců více), z toho 85 (více jak polovina) při nehodách v noční době. Nejvíce usmrcených chodců při nočních nehodách v obci připadá na sledované komunikace ve vybraných městech a na silnice I. třídy ( 26, resp. 17 usmrcených chodců). Na místních komunikacích bylo usmrceno 14 chodců.
Při nehodách mimo obec bylo usmrceno 82 chodců (o 6 usmrcených chodců méně), z toho 55 chodců při nehodách v noční době (tj. více jak 67%) - převážně na silnicích I. a II. třídy (33, resp. 13 usmrcených chodců).
Celkově připadá nejvíce obětí chodců na silnice I. třídy - 68 usmrcených chodců, z toho 50 v noci; na sledovaných komunikacích ve velkých městech bylo usmrceno 55 chodců, z toho 26 chodců v noční době; na silnicích II. třídy bylo 42 usmrcených chodců, z toho 30 osob v noci; na silnicích III. třídy bylo 34 usmrcených chodců, z toho 19 osob v noci; na místních komunikacích zahynulo 32 chodců, z toho 14 v noční době.
Při nehodách končících srážkou s chodcem bylo v roce 2005 usmrceno celkem 236 chodců, z toho 140 (tj. 59,3%) při nočních nehodách. Dalších 8 chodců zahynulo při jiných druzích nehody, celkem tedy při nehodách v roce 2005 zahynulo 244 chodců (o 1 osobu více).Více jak ¼ nehod v roce 2005 se stala na místních komunikacích (25,4%), na silnicích I. třídy se stalo necelých 18% nehod apod. V porovnání s rokem 2004 bylo méně nehod pouze na silnicích I. třídy a na dálnicích (pokles o 4,1%, resp. o 2,6%). Nejvyšší relativní zvýšení zaznamenáváme na vybrané komunikační síti velkých měst (o 4,2%) a na místních komunikacích (o 3,8%).
druh komunikace | Počet | ROZDÍL | Počet | ROZDÍL |
Dálnice | 4 874 | -128 | 38 | -18 |
Silnice I.třídy | 35 150 | -1 495 | 440 | -27 |
Silnice II.třídy | 29 006 | 12 | 251 | -21 |
Silnice III.třídy | 21 637 | 404 | 189 | 2 |
Komunikace sledovaná | 37 065 | 1 480 | 104 | -17 |
Komunikace místní | 50 653 | 1 833 | 83 | -2 |
Účelová komunikace | 20 877 | 672 | 22 | -5 |
Nejvíce usmrcených bylo při nehodách zaviněných na silnicích I. , II. a III. třídy. Počty usmrcených osob při nehodách na silnicích I. třídy tak představují 39% z celkového počtu usmrcených, na silnice II. třídy připadá 22,3% usmrcených, na silnice III. třídy – 16,8% usmrcených apod. Oproti roku 2004 byl počet usmrcených vyšší pouze na silnicích III. třídy (o 1,1%). Největší relativní pokles byl na dálnicích (o 32,1%) a na vybrané komunikační síti velkých měst ( o 14%).
7. Územní členění nehod
Porovnání počtu nehod a počtu usmrcených v jednotlivých krajích je v následující tabulce. (Index = ROK 2004 = 100%).
Nejvíce nehod šetřila Policie ČR na území hl. m. Prahy (33 349) a na území Severomoravského kraje (31 264); nejméně nehod bylo na území Jihočeského kraje (14 533). Nejvíce usmrcených bylo při nehodách na území Jihomoravského kraje (220 osob) a nejméně na území hl. m. Prahy (61 osob).
Ve čtyřech krajích zaznamenáváme nárůst počtu nehod (na území hl. m. Prahy, Středočeského, Severočeského a Severomoravského kraje) a největší absolutní nárůst počtu nehod byl na území hl. m. Prahy (o 3 751 nehod). Největší absolutní pokles počtu nehod byl na území Jihomoravského kraje (o 827 nehod). Počet usmrcených byl vyšší pouze na území hl. m. Prahy. Na území Jihočeského kraje zůstal počet usmrcených na úrovni roku 2004. Největší absolutní pokles byl na území Severomoravského a Severočeského kraje – o 34, resp. o 16 osob.
NEHODY V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH
K r a j | Počet | Index | Počet | Index | Rozdíl |
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA | 33 349 | 112,7 | 61 | 108,9 | 5 |
STŘEDOČESKÝ | 27 047 | 103,4 | 190 | 99,5 | -1 |
JIHOČESKÝ | 14 533 | 95,1 | 119 | 100,0 | 0 |
ZÁPADOČESKÝ | 18 257 | 96,5 | 98 | 87,5 | -14 |
SEVEROČESKÝ | 22 090 | 101,1 | 127 | 88,8 | -16 |
VÝCHODOČESKÝ | 21 644 | 98,3 | 146 | 91,8 | -13 |
JIHOMORAVSKÝ | 31 078 | 97,4 | 220 | 93,6 | -15 |
SEVEROMORAVSKÝ | 31 264 | 101,6 | 166 | 83,0 | -34 |
Z porovnání počtu nehod v roce 2005 s rokem předchozím vyplývá, že ve 44 okresech byl počet nehod nižší než v roce 2004. Nejvíce nehod bylo na území okresu Brno-město ( 8 067 nehod ), Ostrava-město ( 6 536 nehod), České Budějovice (4 601 nehod) atd. Nejmenší počet nehod byl na území okresu Jeseník, Rychnov nad Kněžnou, Rokycany a Domažlice ( 577, resp. 976, resp. 980, resp. 1 041 nehod); pro porovnání není zohledněn počet nehod na území hl. m. Prahy vzhledem k atypickému (policejnímu) územnímu členění.
K největšímu relativnímu zvýšení počtu nehod došlo na území okresu Kolín (o 12,2%, tj. o 205 nehod více), Praha - východ (o 10,9%, tj. o 406 nehod), Břeclav (o 9,4%, tj. o 145 nehod), Teplice (o 8,5%, tj. o 185 nehod), Kroměříž (o 8,4%, tj. o 103 nehod, Mladá Boleslav (o 8,1%, tj. o 228 nehod) atd. K největšímu relativnímu snížení počtu nehod došlo na území okresu Domažlice (o 12,1%, tj. o 143 nehod), Chrudim (o 10,7%, tj. o 198 nehod), Brno město (o 10,0%, tj. o 894 nehod), Český Krumlov (o 8,8%, tj. o 118 nehod) apod.
Nejvíce usmrcených v roce 2005 bylo při nehodách na území okresu Nový Jičín - (26 osob), Praha - východ (24 osob), dále České Budějovice (24 osob), Pardubice (24 osob), Kladno, Litoměřice a Žďár nad Sázavou – shodně 23 osob atd. Nejméně usmrcených – jen jedna osoba – bylo shodně na území okresu Most a Rokycany, 4 osoby zahynuly při nehodách na území okresu Jablonec nad Nisou.
Největší absolutní nárůst počtu usmrcených osob (v porovnání s rokem 2004) zaznamenáváme na území okresu: Nový Jičín (o 11 osob), Ústí nad Orlicí (o 10 osob), Třebíč (o 10 osob), Kladno (o 9 osob), Plzeň sever (o 8 osob); na území okresů Břeclav, Rakovník a Žďár na Sázavou je zvýšení o 7 osob. K největšímu absolutnímu poklesu počtu usmrcených osob došlo na území okresu: Ostrava - město (o 19 osob), Most (o 15 osob), Karviná (o 14 osob), Brno - venkov (o 13 osob), Frýdek-Místek (o 12 osob), Tachov (o 12 osob), Prostějov (o 10 osob).
8. Souhrnné následky
Policie ČR v roce 2005 šetřila celkem 199 262 nehod, při kterých bylo 1 127 osob usmrceno , z toho bylo :
396 | řidičů osobních automobilů | |
244 | chodců | |
221 | spolujezdců v osobních automobilech | |
93 | cyklistů | |
87 | řidičů motocyklů | |
39 | řidičů nákladních automobilů | |
16 | spolujezdců v nákladních automobilech | |
9 | řidičů malých motocyklů | |
9 | spolujezdců na motocyklech | |
7 | řidičů mopedů | |
5 | řidičů traktorů | |
1 | vozka. |
Z celkového počtu 1 127 usmrcených osob bylo 39 dětí (o 12 více než v r. 2004). Z uvedeného počtu usmrcených dětí bylo 22 dětí - spolujezdců v osobních automobilech (o 5 dětí více než v roce 2004), 2 děti spolujezdci na motocyklu, 4 cyklisté (v roce 2004 nebylo usmrceno žádné dítě – cyklista a spolujezdec na motocyklu) a 11 dětí chodců (o 2 děti více).
Z celkového počtu 1 127 usmrcených osob bylo nejvíce usmrcených ve věkové kategorii 25 až 34 let - 231 osob, ve věkové kategorii 45 až 54 let registrujeme 184 usmrcených osob, v kategorii 35 až 44 let a v kategorii nad 64 let zaznamenáváme 154 usmrcených atd. K absolutnímu nárůstu, oproti loňskému roku, došlo ve všech kategoriích do 17 let a dále v kategorii 21 až 24 let a v kategorii nezjištěno. Největší absolutní pokles zaznamenáváme v kategorii nad 64 let (o 41 osob) a dále v kategorii 25 až 34 let (o 32 osob) atd.
V porovnání s rokem 2004 jsme zaznamenali pokles počtu usmrcených osob v kategorii :
řidič osobního automobilu o 48 osob
spolujezdec v osobním automobilu o 40 osob
cestující v autobuse o 9 osob
cyklista o 6 osob
řidič nákladního automobilu o 5 osob
řidič autobusu o 4 osoby atd.
Naproti tomu jsme, v porovnání s rokem 2004, zaznamenali nárůst počtu usmrcených osob v kategorii :
řidič motocyklu o 13 osob
řidič mopedu o 4 osoby
spolujezdec na motocyklu o 3 osoby
řidič malého motocyklu o 3 osoby atd.
9.Závěr
Počet usmrcených a těžce zraněných osob je od roku 1990 nejnižší. Přitom vývoj počtu těžce zraněných osob prakticky klesá od roku 1998, ale poměrně značný pokles registrujeme až poslední 3 roky a počet těžce zraněných je tak v roce 2005 o 22% nižší než ve výchozím roce vzniku ČR (1993). Obdobně příznivý je i vývoj počtu usmrcených osob, kde dochází k poměrně velkému poklesu již dva roky po sobě (poprvé od roku 1990) a oproti výchozímu roku 1993 je tento počet nižší o 17%. Soudobý vývoj následků nehod na pozemních komunikacích v roce 2005 můžeme hodnotit pozitivně a tento vývoj potvrzuje i relativně vysoký meziroční pokles počtu usmrcených (pokles o 88 osob), který je od roku 1990 pátý největší (v roce 1998 – meziroční pokles o 207 osob, v roce 2001 – pokles o 117 osob, v roce 2004 pokles o 104 osob a v roce 1995 pokles o 89 osob). Meziroční pokles v roce 1998 byl ovlivněn především zavedením 50km rychlostního limitu pro jízdu v obci. Naproti tomu nejvyšší meziroční nárůst usmrcených zaznamenáváme v roce 1990 (o 259 osob) a v roce 1992 (o 201 osob).
Významný pokles počtu usmrcených osob započal již ve druhé polovině roku 2003, kdy v důsledku zintenzivnění činnosti Policie ČR (velký počet dopravně bezpečnostních akcí apod.) a zapojení sdělovacích prostředků se „dařilo držet“ počty usmrcených osob pod úrovní předchozích let.
Negativní trendy - v porovnání s rokem 2004 zaznamenáváme nárůst počtu usmrcených u následujících kategorií viníků nehod:
neznámý řidič (o 14 osob)
řidič motocyklu (o 8 osob)
řidič malého motocyklu (o 7 osob)
cyklista (o 6 osob)
chodec (o 2 osoby)
dítě –chodec (o 8 osob).
Pozitivní trendy – výrazné snížení počtu usmrcených osob nastalo u následujících kategorií viníků nehod:
u nehod zaviněných řidiči osobních automobilů (o 92 osob)
u nehod zaviněných řidiči nákladních automobilů ( o 18 osob)
u nehod zaviněných cizinci ( o 24 osob)
u nehod zaviněných řidiči autobusů ( o 7 osob).
Negativní trendy - nárůst počtu usmrcených se projevil především:
u nehod, které se staly na mokrém povrchu (o 21 osob)
u nehod zaviněných z důvodu nepřiměřené rychlosti (o 20 osob)
u nehod, které se staly v neděli (o 19 osob)
u nehod končících požárem vozidla (o 18 osob)
u nehod končících srážkou s pevnou překážkou (o 15 osob)
u nehod, které se staly na náledí – neošetřeném (o 9 osob)
u nehod v noční době, veřejné osvětlení (o 8 osob)
u nehod v denní době (mlha, sněžení apod.) (o 7 osob
u nehod v noční době, za snížené viditelnosti (o 6 osob)
u nehod v noční době, bez veřejného osvětlení (o 3 osoby)
u nehod v denní době (v době svítání, soumraku) (o 3 osoby)
u nehod, které se staly na náledí - ošetřeném (o 2 osoby)
u nehod, které se staly na silnici III. třídy (o 2 osoby) atd.
Poznámka: Počty usmrcených a zraněných osob odpovídají stavu zjištěném do 24 hodin po nehodě.