MANOWAR vznikli v roce 1980 v New Yorku. Jméno MANOWAR bylo Joeyem vylíčeno jako složenina WAR (jelikož podle jeho názoru je život boj) a MAN jako mužské substance. Kapelu založil Joey DeMaio, zapřísáhlý metalista, který chtěl hrát v nejhlasitější kapele na světě. Joey hraje na baskytaru (čtyřstrunnou a osmistrunnou) a na klávesy, ale taky skládá většinu písní. Čtyri struny mu málokdy stačí, a tak hraje na své oblíbené nástroje jako kdyby šlo o doprovodné kytary. Joey DeMaio (narozen v Auburnu, státu New York) hrál na basovku už v jeho školní kapele. Obdivoval Black Sabbath a dostal se s nimi do kontaktu na jejich turné Heaven and Hell, kde zapůjčil nějaké své vybavení.
V roce 1980 jel na turné s Black Sabath, kde dělal Sabatům bedňáka a pyrotechnika. Jako předkapela Sabatů hrála skupina Shakin´ Street, ve které hrál kytarista Ross the Boss (pravým jménem Ross Friedman), jenž si udělal jméno s newyorskými rockery The Dictators. Joey se ho zeptal, jestli by s ním nezaložil kapelu. DeMaio a Ross zasadili semínka spolupráce v zákulisí newcastleské City Hall, kde Shakin' Street hráli jako předkapela Black Sabbath při jejich anglickém turné. Po skončení turné se oba sešli v New Yorku a začali hledat další muzikanty, aby založili skupinu, ze které se měla stát opravdová metalová legenda.
Jediný zpěvák, který na ně dokázal udělat dojem, byl Eric Adams, bývalý řezník a bourač masa. Joey ho znal už ze školy, ale nikdy s ním zatím nezpíval v kapele. Eric začal zpívat v devíti letech. Rozsah jeho hlasu činí 5 a půl oktávy a kdo tomu nevěří, ať si poslechne nějakou desku MANOWAR. Nejlepší bubeník na světě byl zjevně Donnie Hamzik. Když bylo obsazení kompletní, MANOWAR se vydali na rytířskou výpravu, která se podobala hledání Svatého Grálu; byli odhodlaní zdolat každého, kdo se jim postaví do cesty.
V roce 1982 EMI America zaplatila 250 dolaru za demo, které vedlo ke smlouvě s manažerem Kiss Billem Aucoinem a nakonec i k prvnímu albu Battle Hymns (1982). Na desce vystupoval jako host Orson Welles, který namluvil komentář ke skladbě Dark Avenger. Deska nebyla příliš úspěšná, kapela se stávala slavnou díky svým vystoupením, kde hrála hodně nahlas a divoce. Po prodeji 10 000 kopií s nimi firma ukončila spolupráci a doslova je vykopla.
Na tvrdší pokračování (album Into Glory Ride) ('83) se kapela rozešla s Donniem, ten chtěl hrát spíše studiově a proto kapelu opustil. A najali si nového bubeníka Scotta Columbuse, který dělal klempíře, a který má tak silný úder na bicí, že si nechal udělat na zakázku bicí z nerez oceli. Tvrdí se o něm, že buší do bicích tak silně, že se běžné sady rozpadnou. MANOWAR předvedli nového bubeníka na newyorském metalovém festivalu World War III. Ve Státech se pak kapely ujala firma Megaforce (v Evrope začínající Music For Nations) - kapela si otevřela obřadní dýkou žíly a podepsala se vlastní krví.
Nová značka pomohla financovat několik anglických turné, která se konala v letech '83 a '84. Anglie je přijala nejlépe (vznikl tam MANOWAR fan club Army Of Immortals – Armáda Nesmrtelných), které MANOWAR jak dík věnovali svoji další desku, Hail to England (1984).
V pořadí čtvrté album Sign Of The Hammer ('84) pomohla vydat značka 10 Records. Na této desce se zrodila heavy metalová klasika All Men Play On 10, která vyšla i jako singl. Ona desítka v názvu neměla s novou firmou nic společného. Vztahovala se ke správnému nastavení hlasitosti na 10. To, co vychází z DeMaiových beden, je tak intenzivní, že basista tento efekt pokřtil na černý vítr. Když hrají MANOWAR All Men Play On 10 na koncertě, zvou vždy někoho z publika, aby si to zkusil ...
Kapela se, pokud jde o alba, na tři roky odmlčela a jezdila po koncertech, aby si utužila svou pověst. I když mohli v Evropě vystupovat jako hlavní hvězdy, v Americe bylo hrozně těžké sehnat pro ně nějakou předkapelu. Motorhead byli možná jediní, kteří se nebáli s nimi vystupovat. S Lemmym & Co pak odehráli společně osm koncertů. V roce 1987 podnikli své první americké turné, známé jako The Spectacle Of Might. Při tomto turné se také dostali do Guinessovy knihy rekordů jako nejhlasitější skupina na světě. V německém Hannoveru dosáhli tehdy neuvěřitelných 129.5 decibelů.
Další studiové album Fighting The World ('87) vyšlo opět na nové značce Atco. Byla to jejich první digitálně nahrávaná deska. MANOWARu to umožnilo dosáhnout nového maxima hlasitosti. V táboře skupiny ale nebylo v této době všechno ideální. V roce 1988 Ross The Boss MANOWAR neuvěřitelně opustil s tím že, chce hrát spíš klasický Rock and Roll. Nahradit ho se stalo téměř heroickým úkolem. Této výzvě se mohl postavit pouze jediný muž a tím byl Death Dealer, známý zbytku světa jako Dave Shankel. Death Dealer debutoval na albu Kings Of Metal ('88). Na desce je symfonická skladba Sting of the bumblebee, kterou hraje DeMaio na osmistrunku a je to při rychlosti 240 úderů na basu za minutu nejrychlejší hra na tenhle nástroj v celé historii big beatu. Předtím, než se MANOWAR pustil do nahrávání alba Triumph Of Steel ('93), byl Scott Columbus přinucen vzhledem k rodinným povinnostem, jeho syn těžce onemocněl, opustit kapelu. Byl to přátelský rozchod a všechno napravil příchod nového mladého bubeníka, který si říkal Rhino (Edwards). Jako gesto na rozloučenou Columbus věnoval Rhinovi svou nerezavějící sadu. Mladíka to tak dojalo, že svou vlastní soupravu podpálil a najal si fotografa, aby to celé zachytil. Album Triumph Of Steel představilo Rhina nic netušícímu světu prostřednictvím sóla na bicí uprostřed osmadvaceti minutového eposu Achilles: Agony And Ecstasy In Eight Parts, založeném na pradávném mýtu o hrdinském Achillovi.
Ke slíbenému evropskému propagačnímu turné v roce 1992 nedošlo, ale až tu budou hrát příště, slíbili, že použijí dva autobusy - jeden pro ně samotné a ten druhý pro ženy a dívky, které si budou přát připojit se ke kapele.
Kromě sexu - rozkoš, která je omezena jen na jejich fanynky - je největším komplimentem, který může kapela složit svým příznivcům mužského pohlaví Posvátný pozdrav - všichni členové kapely pokleknou na jedno koleno s rukama zdviženýma do výše a šťastnému příjemci skandují Hail (Sláva tobě !).
Na další, zatím poslední, album si fanoušci této skupiny museli počkat přes 3 roky. Mezitím se ke skupině vrátil Scott Columbus. Jak sám prozradil, bylo prý jen otázkou času, kdy se tak stane. I Rhino toto prý tušil. A proto, když k tomu došlo, pogratuloval Scottovi a vrátil mu i jeho nerez bubny. Další změna nastala na místě kytaristy. Ve skupině se objevil Karl Logan. Povídá se, že Joey ho objevil při projížďce na motorce. Jednou byl DeMaio v jednom motorkářském krámě, když dovnitř vjel na Harleyi Karl Logan a Joeyho málem sundal. Ten mu začal nadávat, ale pak se spolu dali do řečí v klidnějším tónu. Karl řekl, že hraje na kytaru, ale nemá kapelu. Joey mu o pár dní později zavolal, aby si s nima přišel zahrát. Hned po první zkoušce ho vzali. Albem Louder Than Hell ('96) se tedy králové heavy metalu opět vrátili na metalovou scénu.
Po vydání tohoto alba se konečně skupina rozhodla uskutečnit své turné po Evropě. Toto turné neslo název Hell on Wheels ('97) stejně jako jejich poslední album, které na tomto turné živě nahráli. A během tohoto turné se poprvé MANOWAR dostal do naší republiky. Koncert se konal v Praze v malé sportovní hale. Po skončení koncertu členové prý uvedli, že české dívky jsou ty nejlepší na světě ?!
Kdo si myslel, že skupina MANOWAR navštívila naší zemi naposled, tak se ukrutně sekl, neboť dne 14.6.1998 byli opět v ČR, tentokrát však ve Zlíně.
V roce 1999 kapela podnikla turné Hell on Stage. Tentokrát hráli v Ostravě. 1. Února 1999 vyšlo v evropě nové CD Hell On Stage a pozor toto album neobsahuje jen jedno, ani dvě ale rovnou tři CD. Ty dvě první jsou všude stejný, ale to magické třetí se liší podle země, kde bylo vydáno. Existují čtyři verze tohoto alba a to sice německá, španělská, francouzská a portugalská. Od té doby vydali MANOWAR videokazetu Hell on Earth, kde jsou klipy, koncerty, turné, rozhovory, chlastačky se ženskýma atd.