Wroclaw
Wroclaw
Po nacvičení sestavy a vybrání hudby, což bylo asi to nejtěšší :), jsme se přihlásily společně s Jakubem na první závody. Hned na rozjezd jsme si vybraly závody polského poháru, které se konaly v polské Vratislavi. S potěšením jsme přijali zprávu že nebudem jediný začátečníci z české republiky, ale že na závody se chystají i jiné dvojice z naší republiky.
Na cestu jsme vyrazili v pátek odpoledne, na závody s náma vyrazily i dva kamarádi Jarda a Jarda :). Do Wroclavi jsme dorazili v celku rychle. Hřiště kde se závody měli konat jsme asi po půl hodině bloudění našli a tak jsme si vybalili, postavili stany a polským kamarádům jsme dali pár českých piv.Po zabydlení jsme vyhlíželi kdy konečně přijedou i avizované další tými z Čech. Po setmění konečně přijela Verča s Luckou z Olomouce. Seznámení proběhlo rychle a chudinky holky, než si stačily postavit stan a narovnat do něj věci z auta, přišly o všechny řízky co si přivezli :) Ještě jsme pokecali a pak hurá spát, zítra máme přeci první závody.
Ráno mě Sárinka probudila hodně brzy ( asi nemohla dospat koza jedna ). V sobotu nás čekaly distanční závody. Zde jsme moc ambicí neměli. Taky to tak dopadlo. Neskončili jsme moc dobře, a musím přiznat že na tyto výsledky jsme rychle zapoměli a tak vám nemůžu napsat naše umístění :)
V neděli ráno mě samozřejmě muj čtyřnohý miláček probudil opět brzy. V osm hodin proběhlo přihlášení do hlavní a královské disciplíny „Freestyle“ Českých týmu se zde sešlo poměrně dost Lucka s Darrim ( v té době jediný chodský pes ve frisbee :) , Míša s Arnikou ( Arnika je zástupce nevhodného plemene Border coolie :) Veronika s Ebbi ( nevyspitatelné kachní plemeno :) , Alena s Kessi a Jakub s Huppi ( prej vhodná fena Belgičáka :). Marně jsem doufal že nebudeme vystupovat jako první z českých týmu, ale stalo se ( musím podotknout že to nám zůstalo :( a já se Sárinkou jsme šli jako třetí v pořadí a první z českých týmů. Jak se naše vystoupení blížilo tak se dostavovala víc a víc tréma.
Najednou to přišlo, z reproduktorů se ozvalo Pavel i Sára a šlo se na věc. Za neustálého poskakování Sárinky okolo mě jsme došli doprostřed placu. Tam jsme zaujali své postavení a nechali si pustit hudbu. Když se z reproduktoru ozvala známá písen „ Je jako vítr „ od L. Vondráčkové tak jsme se pustili do akce.Ani nevím jak ale určené dvě minuty na sestavu nám utekly hodně rychle. Sárinka byla moc šikovná a ze mě naštěstí nervozita taky spadla po prvních odhozených talířích. Za potlesku ( zaslouženém :) jsme opustili hřiště.
V průběžném pořadí po prvních sestavách jsme si nevedli špatně, ale pak bohužel přišel na řadu Minidistance. Disciplína ve které jsme bohužel naházeli 0 bodů ( tato disciplína nám stále nejde ) a tak jsme ztratili kontakt se špičkou. Kde byla třeba Míša s Arnikou , Alena i Kessi a Lucka s Darrim. Nakonec to pro nás znamenalo průběžné 7 místo. Což bylo pro nás výborné.
Po krátké pauze vyplněné soutěží SuperMinidistance se šlo na druhé a to závěrečné kolo sestav. Tentokrát jsme se pustili do sestavy za zvuku písně „Raketový pes“ a Sárinka si tento název vzala do hlavy a byla opravdu jak raketa :) a tak nám druhé kolo nevyšlo tolik jako první, ale i tak jsme ve výsledkové listině poskočili o jedno místo a to šesté. Moc velká spokojenost.
Před vyhlášením výsledků jsme si zabalili a pak jsme čekali jak to dopadlo. Pro české barvy to dopadlo výborně. Míša s Arnikou skončila třetí a vyhrála a Alena a Kessi. Proběhlo rychlé loučení a pak jsme se vydali na dlouhou cestu domů.
Naš první závod se nám podařil a navázali jsme tak i přátelské vztahy, které fungují dodnes.
Náhledy fotografií ze složky první závody ve Wroclavy