Dovolená na Djerbě byla krásná, potkala jsem tam úžasného kluka Vojtu, se kterým jsem po pěti dnech začala chodit. Už první den, co jsme se potkali a začali spolu mluvit, jsem k němu cítila něco zvláštního a pak to bylo čím dál lepší...
Chodili jsme spolu na pláž, na večerní diskotéky a všude jsme byli pořád spolu. Bylo to tak krásné, že jsem se bála dne, kdy všechna takhle krása skončí. Ale jednou to přijít muselo a byl tady čas odletu. Věděla jsem, že už ho asi nikdy neuvidím, protože jsme každý z jiného konce republiky, ale všechno bylo jinak, než jsem si přála a museli jsme se rozloučit. Oba jsme spolu plakali a slíbili jsme si, že na sebe nikdy nezapomeneme.
Když jsem přijela domů, čekal mě nástup na novou školu. Bylo mi všechno jedno, pořád jsem měla v hlavě jen Vojtu. Nic se mi nedařilo, začala jsem se uzavírat sama do sebe a měla jsem strašné problémy ve škole. Rodiče - s těmi jsem se začala taky pořád hádat a vyčítat jim, co se jen dalo, někdy mi jich bylo až líto.
Jednou přišla naše třídní profesorka do třídy a řekla, že k nám do třídy bude chodit nový žák, který se přistěhoval zdaleka a máme se k němu snažit být co nejvlídnější. Pak ho zavolala a do dveří vešel on - byl to můj VOJTA. Můj život se rázem změnil, už jsem se necítila jako ta ubohá Zuzana, o které si všichni myslí, jak je divná, ale najednou jako bych byla někdo jiný. Hned jsem s Vojtou začala chodit znovu, byli jsme spolu pořád. Dokonce jsme začali chodit i na akce naší třídy, všichni si mě začali vážit, chtěli se se mnou bavit a já jsem byla konečně opravdu šťastná.
Netrvalo dlouho a přišla naše první větší krize. Vetřel se k nám do party i jeden bývalý spolužák od Vojtového nynějšího nejlepšího kamaráda, který se do mně asi zamiloval. Pořád se snažil být mi na blízku a vymýšlel si různé blbosti, aby se Vojta naštval. Jeho lži byly tak přesvědčivé, že Vojta nevydržel a řekl mi, že potřebujeme nějakou pauzu. Byla jsem opět, tak nešťastná, že jsem nevěděla, co si mám počít, ale hned druhý den mi Vojta napsal SMSku, že mně strašně miluje a že nevydrží být beze mně. Tak jsme se k sobě opět vrátili a teď spolu chodíme už druhý rok a nic nás nemůže ohrozit...