Dočkám se já někdy klidného víkendu? Začínám o tom pochybovat. Uplynulý víkend se toho zase událo, že bych o něm mohl napsat několik knížek. Pokusím se to trochu ořezat...
Páteční večer opět patřil fotbalu. Tentoktát jsme hráli proti týmu rozhodčích pod názvem Pitaval. Ze začátku utkání se kluci černí snažili držet zásad Fair Play, ale po několika sporných faulech se z nich stali stejně zákeřní hráči, jako krerýkoliv jiní. O sobě zase psát nebudu, protože to opět nestálo za nic. Skoro jsem se nedostal k míči a když už, tak jsem kazil..Po slušném výkonu jsme vyhráli tuším 4:0 a vyhráli tak základní skupinu.
Večer pokračoval oslavou Maruščiných narozenin. V přístavbě kostela se sešlo kolem 15 gratulantů. Večer se rozjížděl pomalu, o veškerou zábavu se starala propiska, která po zmáčknutí vydala elektrickou ránu. No po hodince klidné zábavy a pár sleničkách ginu s tonikem se všichni dostávali do varu. Večer gradoval vystoupením break-dancových tanečníků. Já, ale hlavně Jirka Plhal, jsme předváděli tanční „umění“ . Ty uvozovky patří jen k mému tancování, Jirka opravdu umí. Já jsem jen oprášil svoje staré kousky, kterými jsem za mlada uchvacoval slečny na letních táborech. Jen kozáčka jsem si netroufl. Myslím, že jsme se dobře bavili, jen ty záda kdyby ráno tak nebolely...
Hned ráno jsme se pustili do finálních příprav na Fašank. Už o půl 2 jsme měli být na radnici. Byl jsem docela nervózní, protože jsem vůbec netušil, jak tato akce může dopadnout. Ale už ve tři hodiny jsem se uklidnil, protože na náměstí na nás čekalo dobrých 200 lidí. Vůbec jsem takový zájem lidí nečekal, byl jsem příjemně překvapený. Všichni si ale museli počkat více než půl hodiny déle, protože výprava z Břeclavi se trochu opozdila. Naštěstí všichni dorazili a tak mohl průvod vyrazit. Nevím, jestli někdo počítal maškary, ale myslím, že se nás sešlo asi tak 25. K tomu navíc cimbálka. Veselý průvod se vydal směrem k radnici, kde už netrpělivě čekal starosta.
Vykoledovali jsme si nějaké ty klobásky, koblihy a vínečko. Myslím, že to byla jediná zastávka bez slivovice. Ne že bych si stěžoval, spíš naopak. Starostu všeobecné veselí tak rozparádilo, že si střihl i solo verbuňk. Holt to má chlapec v krvi. Další zastávkou byl kostel, pak restaurace U Jandů. Všude panovala skvělá nálada. Cestou k sedlákovi Komárkovi se stala věc nevídaná. Poprvé, a asi i naposledy, jsem viděl čůrat velblouda, ne od zadních nohou, ale od těch předních. Možná si ťukáte na čelo, nebo říkáte, že jsem měl popito. Kdepak. Ten velbloud stál nad kanálem a od přední pravé mu šel čurůček žluté tekutiny. Kdo neviděl, neuvěří. Ještě bych měl prozradit, že ten velbloud měl dvě jména, Štěpán a Lenka....
Mimochodem, já jsem měl masku strašáka. Celý průdvod mě píchaly stébla slámy do krku, při tancování mi padal klobouk i se slaměnou parukou. Ale důležitější bylo, že se nad celým průvodem vznášela skvělá nálada a opar ze slivovičky....Konec průvodu už nesledovalo moc lidí, většina se odebrala domů, protože začalo jemně mrholit.
Večerní Fašanková zábava se nesla ve velmi uvolněném duchu. Většina protagonistů už byla pod vlivem, nejvíce však muzikanti. Chvilkami jim i samotné hraní dělalo problémy. My jsme velkou část večera trávili nejdřív u prodeje lístů a potom jsme se přesunuli k baru. Odpolední slivovici vystřídala tradiční becherovka. Během večera jsme měli mít několik taneční vstupů, ale ne všechno šlo podle plánu. Nejvíce se povedl asi úvodní nástup a závěrečné pochování basy. Svoji roli skvěle zvládl představitel faráře, který musel celý svůt text odzpívat. Šikovný chlapec. PochováníM basy byl program večera zakončen. Ještě několik chvil jsme věnovali sezení u baru, popíjení becherovky a nabíráním nových členů do našich řad:)
Kolem jedné hodiny jsem odešel na radnici, pořádně se najedl a až odešli i poslední opilci, začal jsem s úklidem, nechtělo se mi to nechávat na ráno. Pěkně jsem si u toho zazpíval, řekl bych, že jsem si úklid skvěle užil. After party u Lenky netrvala moc dlouho. Všichni jsme byli unavení, někteří dokonce usnuli v kuchyni. Domů jsem se dostal po třetí hodině.
Ráno jsme se marně sháněli po vykoledovaném masu, klobáskách a ostatních dobrotách. Všechno si totiž odvezli Břeclaváci s sebou. Pro mě to bylo něco nepochopitelného....
Celou neděli jsem odpočíval, jen po obědě jsem využil krásného počasí, a po dlouhé době se projel na kole. Ujel jsem příjemných 20km, snad brzo přijde jaro, abych mohl jezdit častěji.
Komentáře
Přehled komentářů
Samozřejmě i ty z Maruščiných narozenin, kde mimochodem je Jiřík i se slavnou "elektrickou" tužkou:-)
fotky
(romča, 6. 2. 2008 20:11)
pokusím se co nejdříve dodat na své stránky fotky od nás, ať máte z čeho vybírat..:-)
Hold mi to bohužel trochu dýl trvá vždy než je tam dám..:-( Ale snad mě omluvíte! :-))
dodatek
(romča, 6. 2. 2008 20:12)