Hody v Tuřanech
Jaký že byl právě skončený víkend? Především hodně studený. Vůbec jsem nečekal, že by zima mohla přijít už tak brzy. Doufám, že se podzim ještě na pár dní vrátí, ale sobotní ráno jasně ukázalo, že čepice a rukavice se pro několik následujících měsíců stanou nezbytnou výbavou.
Sobotní dopoledne jsem věnoval úklidu. Nějak mě to chytlo a tak jsem udělal spoustu práce. Dokonce jsem se po měsíci dostal i k utažení záchodového prkýnka. Nasadil jsem si gumové rukavice, zalehl, dvakrát otočil šroubem a bylo hotovoJ
Odpoledne nás čekal další fotbalový zápas, tentokrát proti Jundrovu. Poslední dobou jsme s nimi neměli dobrou bilanci. Ze 4 zápasů jsme jen dvakrát remizovali. Já jsem do úvodu zápasu nenastoupil. Už v pátek jsem napsal trenérovi zprávu, že mám opět problémy s kolenem. Ale při rozběhání před zápasem jsem se cítil dobře, zápas bych zvládl. Trenér se ale ani neobtěžoval se mě zeptal, jak se cítím. Příště už budu chytřejší. No naskočil jsem až do druhé půle za stavu 0:1. Během půl hodiny na hřišti jsem se dostal jen do jedné šance, kterou jsem naštěstí proměnil. I tak to ale stačilo jen na remízou. I díky výhře Řečkovic jsme tak spadli na druhé místo.
TABULKA | ||||||||
Rk. | Tým | Záp | + | 0 | - | Skóre | Body | (Prav) |
1. | Řečkovice | 11 | 9 | 1 | 1 | 45: 17 | 28 | ( 10) |
2. | Slatina | 11 | 8 | 3 | 0 | 23: 8 | 27 | ( 12) |
3. | Žebětín | 11 | 7 | 0 | 4 | 33: 22 | 21 | ( 6) |
4. | MCV | 11 | 6 | 2 | 3 | 18: 14 | 20 | ( 2) |
5. | Řícmanice | 11 | 6 | 1 | 4 | 34: 26 | 19 | ( 4) |
6. | Chrlice | 11 | 5 | 1 | 5 | 23: 22 | 16 | ( -2) |
7. | Obřany | 11 | 4 | 2 | 5 | 23: 22 | 14 | ( -1) |
8. | Sparta B | 11 | 4 | 1 | 6 | 28: 23 | 13 | ( -5) |
9. | Jundrov | 11 | 4 | 1 | 6 | 18: 25 | 13 | ( -2) |
10. | Lokomotiva | 11 | 3 | 3 | 5 | 20: 16 | 12 | ( -6) |
11. | Mor.Slavia B | 11 | 4 | 0 | 7 | 14: 18 | 12 | ( -6) |
12. | Medlánky B | 11 | 4 | 0 | 7 | 14: 34 | 12 | ( -3) |
13. | Bosonohy B | 11 | 3 | 1 | 7 | 21: 56 | 10 | ( -8) |
14. | FC Svratka B | 11 | 2 | 0 | 9 | 19: 30 | 6 | ( -9) |
Po zápase byla v celku špatná nálada, přeci jenom jsme toužili vyhrát. Naštěstí se kdesi v rohu našla láhev domácí slivovice. Už ve sprše padlo pár hltů, další při úklidu šatny. Není proto divu, že jsem přišel domů v celkem pohnutém stavu. Jako naschvál se u nás slavily narozeniny, a tak jsem musel zahrát představení „Střízlivý Michal“ . Naštěstí mám tuhle roli vyzkoušenou a (nechci se chlubit) řekl bych, že mi jde skvěle.
Večer jsem se vydali do Tuřan na hody. Měl jsem trochu obavy, jestli se budeme bavit, protože místní hody patří k těm horším. Obavy se naštěstí nevyplnily a zábava byla skvělá. Myslím, že tomu hodně dopomohla už zmiňovaná slivovička. Jirko díky:o) Sál místní sokolovny nebyl sice zcela zaplněn, ale ze Slatiny se nás sešlo kolem 10. slušný počet. Tancovalo se snad na všechny písničky. Chodili jsme i zpívat do kruhu. K našemu překvapení místní sklepník naléval víno jen krojovaným. Byl jsem ho asi třikrát poprosit, poté už výhružně upozornit, že je slušnost, ba i povinnost nabídnout všem, co zpívají v kruhu. Nepomohlo nic. Nepříjemnou situaci vyřešil až bývalý stárek, který měl očividně respekt. Toho mladého sklepníka !seřval! takovým způsobem, že se mám pak klanil a víno doslova nutilJ Konec večera se blížil a s ním i odjezd domů. Čekali jsme na Jirku, který se pro nás měl otočit. Dlouho jsem ale nejedl a přišel na nás hlad. Nakázal jsem proto již ochočenému sklepníkovi, aby nám podal misku z protějšího stolu. Byla plná chipsů a podobných pochoutek. Dojídali jsme poslední kousky, když v tom mi nějaká paní vytrhla dózu z ruk. Křičela něco o tom, co si to prý vůbec dovolujeme a podobné řeči. Nemusím asi moc vysvětlovat, že nám v tu chvíli bylo už všechno jedno. (za to děkuji dalšímu Jirkovi, tentokrát z Bořetic). Paní byla ráda, že má svoji dózu zpět, ale její manžel chtěl tuto, pro ně nepříjemnou situaci řešit. Odkázal jsem ho na syna starosty, ano to byl ten sklepník. Ve vzduchu vyselo pár facek a tak jsem běžel toho pána uklidnit. Všechno jsem svedl na nemístný fórek a rázem byl klid.
V neděli po obědě jsem vyrazil, opět do Tuřan. Vzal jsem si s sebou i Nikol, musel jsem ji zase provětrat. Hned před kostelem jsem potkal všechny ze sobotní zábavy. Ten agresivní pán si mě naštěstí nepamatoval. Asi ji měl ještě víc než jáJ
Kdo by chtěl ještě někdy pomlouvat Slatinské hody, nechť se ráčí podívat na ty tuřanské. Myslím si, že jsme úplně někde jinde. Ve všech směrech. Jediné, co by se dalo chválit, jsou místní kroje. Ostatní nestálo za moc. Zpívat neumí snad ani jeden, o nějaké veselé hodové náladě se nedá ani mluvit. No co, budu se pomalu těšit na Dambořice, to je jistota…..
Na Picase přibyly nějaké další fotky, z Tuřan a pátečního zápasu přípravky.