Nedostatečná zoohygiena 2
Nedostatečná zoohygiena 2
Zdravý a dobře fungující imunitní systém chrání organizmus před nebezpečnými a onemocnění způsobujícími tělu cizími antigeny. K těm počítáme bakterie, viry, plísně, zárodky fekální, hnisavé procesy nebo i oblé červy. Prach a jiná nečistota ve stáji může tento citlivý obranný systém narušit, a tím poskytnout výše jmenovaným antigenům volné pole působnosti.
Koně mají přirozené bariéry, které chrání organismus před cizorodými antigeny. Tak především kůže jako vnější bariéra chrání organismus před hrubým napadením. Ještě důležitější bariérou jsou hlenové sekrety sliznic, ať už v dýchacím nebo zažívacím aparátu. Stejně tak enzymy ve spolupráci se symbiotickými bakteriemi. Ty zabraňují uvedeným alergenům, především bakteriím a virům průniku do těla.
Špatné zoohygienické podmínky včetně stresu tedy umožňují při oslabení imunitního systému i normálně ne nebezpečným bakteriím event.virům větší virulenci a to je už nebezpečné.
Nehygienické podmínky zhoršují mnohé choroby velmi výrazně. Například zápal plic, který nikdy nevzniká prochladnutím organizmu. Příčina je vždy virová. Ať už se jedná o viry chřipky, pleuropneumonitis, arteritis nebo infekci Herpesvirů. Tato příčina vede k zánětu povrchových vrstev sliznice průdušinek a plicních sklípků, zvýšení množství průduškového hlenu. Tak to probíhá u koní neočkovaných proti virovým infekcím. U koní očkovaných (vakcinovaných) dochází při infekci virem k příznakům téměř neznatelným, se kterými se organizmus vypořádá bez následků. K této základní infekci, která je větším nebo menším stresorem, se při špatných zoohygienických podmínkách přidá infekce bakterii. Streptokoky, Staphylokoky nebo i jiné mikroorganismy (i plísně) jsou vdechnuty v nevhodném prostředí a způsobí takzvanou druhotnou (sekundární) infekci. Nyní už musíme nasadit antibiotika (přesně určená podle účinků na půdách z výtěru dýchacích orgánů), která bychom u virových infekcí používali zcela zbytečně. Sekundární infekce veterináři velmi zkomplikuje léčení a může přejít po několika dnech až týdnu k chronickém stavu s trvalými změnami na plicních sklípcích, které ztrácejí svoji pružnost.Kůň se stává dušným, protože mu chybí dostatek kyslíku pro zásobování organizmu. A dochází ke škodám na dalších orgánech. Antibiotika pomáhají v první fázi, ale jen pokud veterinář nechal udělat citlivost. Ze skupiny Tetracyklinů nemůžeme použít žádný, protože mají negativní vedlejší účinky na tlusté střevo. A opakovaným dýcháním koně v zamořeném, nehygienickém prostředí dochází stále k posilování účinku čerstvě nadýchanými bakteriemi. To je jeden z příkladů, jak se špatná zoohygiena podepisuje na zdravotním stavu našich koní.
A tak předkládám koňské veřejnosti jakési zoohygienické desatero:
1) Důležitější než vybavení koně a nablýskané boty je čistá a prostorná stáj a v ruce personálu čistící souprava, dobré vidle a chuť do práce.
2) Žlaby a napáječky alespoň jednou týdně řádně vyčistit a vymýt. Proto jsou nejpraktičtější žlaby kamenné nebo moderní plastové oválné.
3) Alespoň jednou týdně řádně box vyčistit a nezapomenout na kouty boxů. Suchou podestýlku můžeme ještě použít, ale vše ostatní musí ven.
4) Dvakrát v roce (jaro, podzim) koně odčervit. Přípravky je nutno střídat kvůli event. resistenci parazitů. Tři až čtyři dny po kůře boxy nebo stání totálně vyčistit až na pevnou podlahu.
5) Při této práci chraňte oči a svůj dýchací systém rouškou, protože přece jen se do vzduchu dostane něco prachu. A nezapomeňte na pavučiny.
6) Znovu nezapomeňte na kouty boxů, kde je nejlepší prostředí pro růst plísní a množení bakterií. A vajíčka červů.
7) Pro vyčištění boxů doporučuji použít podle podlahy i vodu k odloučení pevně lpějících zbytků hnoje. Nezapomeňte čistou vodou dobře umýt žlaby a napáječky.
8) Pokud používáte na podlahu gumové matrace, je potřeba je při tomto velkém úklidu sejmout a z obou stran umýt. Pod nimi řádně umýt.
9) Očistit důkladně skřínky ve stáji, stájové nářadí, okna a pracovní pomůcky.
10) Desinfekci mohu jen doporučit, ale je nutná při výměně koní v boxu nebo po jakékoliv nemoci v boxu. Veterinář Vám nejlépe poradí, jaký použít desinfekční prostředek. Stejný účinek má ale i vyvápnění boxu.
A ještě důležitá poznámka. Máme-li koně v padoku nebo na pastvině, máme tam také nádobu na napájení. I tu je nutné alespoň 1x týdně vypustit , vyčistit a vymýt. Zvláště v letních měsících. Velmi rychle se tam množí řasy, sinice a samozřejmě bakterie typu Coli, Salmonela, ale také i písně. První varovný signál, že jsme to zanedbali, je průjem chovaných koní nebo hříbat. Ale i tak je už vlastně pozdě.
MVDr. P Sedláček