Záněty kůže ve spěnce, podlomy
Záněty kůže ve spěnce, podlomy.
Vedle hniloby střelu o které jsme si posledně psali, máme další závažný problém (onemocnění) dolních části končetin. To mají na svědomí stejné příčiny, které jsem uvedl v předcházejícím článku o hnilobě střelu. Tj.pobyt koně v bahnitém výběhu nebo pastvině. A dále v neudržovaném boxu nebo stání s velkým množstvím vlhkosti nebo dokonce hnoje.
Je to onemocnění, kterému v německy mluvících zemích říkají „mauke“. V podstatě je to zánětlivé onemocnění jemné kůže v ohybu spěnky, které se v negativním případě rozšiřuje až na patky nebo do rousů. Často je doprovázeno velmi špatně se hojícími podlomy ve spěnce.
Onemocnění začíná zarudnutím a menším otokem spěnky v jejím ohybu. Postiženy mohou být všechny čtyři končetiny, ale zpravidla se jedná a končetiny zadní. Podle toho, zda kůže ve spěnce začne mokvat nebo ne, rozlišujeme suchý a vlhký průběh. Suchý zánět se projevuje suchými šupinami na kůži spěnky, které po odpadnutí nebo jejich odstranění zanechávají malé ale bolestivé ranky. Tato drobná poranění se pak často stávají branou pro bakterie, tj.sekundární infekci.
Při vlhkém zánětu se tvoří puchýřky a uzlíky obsahující čirou žlutou tekutinu, která slouží jako živná půda pro sekundární infekci tak jak jsme uvedli u zánětu suchého. Tato na vzduchu zasychající tekutina vytváří ve spěnce více nebo méně silné krusty (strupy). Ty při pohybu koně mechanicky vadí ohybu spěnky a navíc jsou příčinou silné bolesti. Takže kůň buď kulhá nebo pohyb odmítá nebo zpomaluje. Při praskání těchto krust dochází často ke krvácení, vytváření podlomů a od okrajů strupů, které drží okolní ještě zdravou kůži k rozšiřování zánětu.
Příčinou vzniku tohoto onemocnění nemusí být vždy jen špatné podmínky chovu výše uvedené, ale i opakované mechanické dráždění (jízda po strništi, tvrdá píchající sláma jako stelivo) nebo dráždění chemické (různé postřiky polí a luk). A dokonce i to co jsme zmínili při hnilobě střelu, totiž umytí nebo ostříkání nohou bez následného osušení. Nevhodné je také proto stříhaní rousů, které venku chrání spěnkové ohbí. K tomu ještě přidejme Bílé odznaky nohou. Ty totiž mají nepigmentovanou kůži zvláště citlivou a navíc při krmení motýlokvětými rostlinami (vojtěška, jetel), v zeleném nebo suchém stavu, způsobují alergické vyrážky na těchto bílých částech kůže. To se nazývá fagopyrismus a znamená to, že kůň takto krmení za slunečného světla (1zvláště v létě) reaguje alergicky na svých nepigmentovaných místech (často i na hlavě) formou puchýřků, které praskají a vzniká tak vlhký zánět kůže. Další již víme.
Pokud nezachytíme příznaky zánětu kůže spěnky hned zpočátku, velice rychle přechází tento zánět v chronický. A tady často hrozí další komplikace – flegmona často celé dolní části končetiny. V tomto případě musí chovatel nebo majitel koně úzce spolupracovat s veterinářem. Je třeba provést výtěr z komplikovaného zánětu a provést v laboratoři citlivost bakterií na antibiotika, která pak můžeme podle citlivosti použít. V tomto případě se doporučuje i autohemoterapie. Tj.že se určité množství krve odebere koni a ihned aplikuje injekčně do svalu (tam kde je silná vrstva svaloviny, nejlépe do svalů zádě). V případě flegmony i příslušné léky doporučené veterinářem.
Ale věřím, že k tak vážné situaci u vás nedojde a vraťme se k počáteční fázi. V první řadě je třeba postiženou spěnku vlažnou vodou dobře umýt s případným použitím neutrálního mýdla nebo mýdla s olovovým olejem. Pokud se už ukázaly puchýřky, pomůžeme ředěným kysličníkem. V případě, že se objevily stroupky, které pevně drží a nejdou odstranit ani citlivým otřením jemnou látkou nebo mulovým kompresem, upevníme mokrý mulový kompres nebo jemnou látku na 15 minut bandáží do spěnky, případně ještě jednou na 15 minut. Tím se stroupky odmočí a můžeme je s citem setřít. Po tomto ošetření osušíme a namažeme salicylovou mastí pokud byla provedena citlivost na antibiotika mastí antibiotickou. Pro stání nebo box je ale třeba přes mast dát mulový kompres a přetáhnout prubantem (tj.ovaz jako trubka).
Pokud mohu posloužit vlastní zkušeností, nejlepší účinky jsem měl se Stahlovým linimentem. Je to suspenze, která se skládá z rostlinného oleje a vápenné vody. Ta je zbytkem po vyhašení vápna a zůstává nahoře jako čirá tekutina. Protože se v současné době asi nedá sehnat, poslouží stejně roztok vápníku. Obě tekutiny dobře protřepeme a vznikne suspenze vzhledu vaječného koňaku. Tu nalijeme na pás vaty, přiložíme do postižené spěnky a upevníme bandáží. Tento obklad ponecháme 24 -36 hodin. Po sejmutí zjistíme stav, znovu omyjeme a podle potřeby opakujeme. Vápník působí protizánětlivě a rostlinný olej udržuje kůži vláčnou a pružnou. Stejným způsobem se ošetřují i podlomy.
Bylinkáři doporučují kostivalovou mast, tymiánovou mast, případně obě tyto rostliny společně 2:1 a 4 stroužky česneku do krmení. Ale to jsem nezkoušel. Myslím, že v první řadě musíme ošetřovat spěnky. Tak hodně úspěchu při léčení a raději předcházet. Platí totéž jako v minulém článku.
MVDr.P.Sedláček