Kůň a horké dny.
Kůň a horké letní dny.
Současný průběh letních dnů, prakticky v celé Evropě se vyznačuje denními teplotami od 22°C až 35°C. Na slunci stoupají teploty i ke 40°C. Tyto horké dny ovlivňují tepelnou a energetickou bilanci všech teplokrevných živočichů. Řada z nás sledovala u svých televizních obrazovek OH v Aténách. Sledování sportovních výkonů u televize v místnosti (některé dokonce vybavené klimatizací) se skleničkou ledového nápoje je pro nás příjemným zážitkem. Tento prožitek však nemají asi sportovci vykonávající svalovou práci při sportovních výkonech pod žhnoucím řeckým sluncem. Pro tyto sportovce je jistě připraven kompletní servis snižující vliv tepla na organizmus. S napětím po dlouhé době sledujeme také jezdectví, ve kterém se v disciplině military prezentuje náš zástupce Jaroslav Hatl s koněm Kyrenejennalla“s Boys (dále jen Berry).Co se však děje a jak teplu čelí koně? Hrozí jim také úpal nebo úžeh?
Fyziologická teplota koně se pohybuje mezi 37,5°C – 38,5°C, dechů má 8-16 a tepů 25-45 za minutu. Při sportovním výkonu ve cvalu stoupá tep na 130-250 za min. dech, dle trénovanosti a kondice je různý, avšak tělesná teplota by se výrazně měnit neměla, protože pro vnitřní homeostázi je životně zásadní funkce hypotalamu, který pomocí termoregulace udržuje teplotu organismu konstantní. Když je teplota prostředí vyšší než tělesná teplota, roste příjem tepla a narušuje se rovnováha mezi tepelným výdejem a příjmem. Pouze končetiny a kůže mají teplotu proměnlivou, které napomáhají termoregulaci. Produkce tzv. vnitřního tepla a činní asi jednu polovinu, svaly a kůže tvoří asi jen jednu pětinu z celkové tepelné produkce, ale ta může mnohonásobně být větší při tělesné námaze (svalové práci). Jak se vyrovnává organizmus koně s výdejem a příjmem tepla?
Problematika termoregulace koní.
Organismus se tepla zbavuje sáláním, vedením, odpařováním vody při dýchání a z povrchu těla pocením. Protože se rychlost chemických reakcí v organismu mění v závislosti na teplotě a vlhkosti prostředí, je pro optimálně fungujícím mechanismus metabolismu nutná relativně stálá tělesná teplota. U homoitermních živočichů (teplokrevných) se proto uplatňuje pro tuto podmínku systém termoregulace.
Největší produkce tepla vytváří organismus při svalové práci-sportovních výkonu. Pokud teplota prostředí nižší než tělesná teplota je teplo odebíráno prostředím sáláním, vedením, konvencí (proudění) a odpařováním vody.
Množství vyměněného tepla je přímo úměrné rozdílu obou teplot prostředí. Množství teplo, které přichází z hlubokých striktur do pokožky se mění v závislosti na prokrvení. Při vasokonstrikci se výdej tepla zadržuje, vasodilataci (rozšíření) cév se výdej tepla zvyšuje. Většina živočichů má na povrchu kůže srst nebo ptáci peří, kam se nejdříve teplo odvádí. Když se tato izolační vrstva vzduchu zvětší – naježení srsti, načechrání peří, zmenší se výdej tepla do okolí a tím i tepelné ztráty nebo naopak příjem tepla z prostředí zmenší. „Husí“ kůže u člověka je způsobená piloerekcí, která vzniká stahem mm.Piloerectores navozené chladem a tím se snižuje výdej tepla z organizmu. Důležitý způsob přenosu tepla z těla živočichů ,kteří se potí, je odpařování vody z pokožky, ze sliznic, dutiny ústní a nosní. Tělo koně obsahuje (je složeno) ze 65-75% vody. Ta je přijímána hlavně pitím a krmivem. Vylučována je zase hlavně močením, výkaly, pocením a vydechovaným vzduchem. Deficit vody 8% tj. 20-30 litrů je příčinou zdravotní poruchy. Zrychluje se puls, krev se zahušťuje – čímž se narušuje látková výměna, roste tělesná teplota, kůň se stává apatickým. Proto i během výkonu např. u distančních závodů o přestávce je nutné koně napájet. Je pravdou, že koně při těchto závodech se však odmítají napít. Je proto nutné trénovat i příjem vody (iontových nápojů), tak aby se kůň nedostal do vodního deficitu. Částečně můžeme vodu při neochotě se napojit nahradit podáváním šťavnatého krmiva např. jablek. Odpařením 1gr. Vody, tělo ztácí 0,6 kcal tepla. Při zvýšené sekreci potu závisí míra, kterou se voda odpařuje z těla, na vlhkosti prostředí a proudění vzduchu. Je obecně známo, že ve vlhku (tropy) má člověk pocit velkého horka. To je částečně zapříčiněno snížením odpařování potu. Naopak suché prostředí (poušť) podporuje vyšší pocení a tím i snižování teploty těla. Někteří savci (psi) ztrácejí – vydávají teplo tzv. tachypnoí- zrychleným dýcháním. Je to tzv. povrchové dýchání, kdy se zvyšuje výdej vody z dýchacích cest a tím i výdej tepla. Jak jsme už konstatovali, výdej tepla závisí na teplotě a vlhkosti prostředí. Přibližuje li se teplota prostředí tělesné teplotě, odevzdává se teplo méně sáláním a zvětšuje se odpařováním. Tepelné čití – tedy reakce na teplo a chlad je významným činitelem v procesu termoregulace. Tepelné vjemy jsou přenášeny slabými myelinisovanými vlákny o průměru 2-4 mikrometrů. Vzruchy procházejí laterálním spinothalamickým traktem a radiatiothalamica do postcentrálního závitu. Protože čidla jsou uložena subepiteliálně (podkožně), určuje jejich reakci teplota podkožních tkání. Například při stejné teplotě dřeva a kovu, máme při dotyku těchto materiálů na kůži rozdílný pocit tepla. Kov se nám zdá chladnější a dřevo teplejší. Je to však způsobeno tím, že kov odvádí lépe teplo z kůže rychleji, čímž více ochlazuje podkožní tkáň. Hypothalamická centra, řídící teplotu těla jsou aktivována jednak tedy buňkami uloženými v předním hypotalamu, dále z kožních receptorů. Podle současných poznatku bylo zjištěno, že vzruchy, které aktivují ochranu proti vysokým teplotám, vycházejí především u člověka z hypotalamických buněk citlivých na teplo. Důkazem bylo sledování vztahů mezi okolní teplotou a teplotou uvnitř partii ucha a rektální teplotou, které spolu nekorelovaly. Produkce tepla stoupá, klesne li teplota v hlavě pod určitou prahovou hodnotu (proto studené obklady hlavy). Práh této reakce je však snížen a její intenzita menší při zvýšené teplotě pokožky. Při horečce, kdy jsou termoregulační mechanismy nastaveny na vyšší než fyziologickou tělesnou hodnotu, potom termoreceptory signalizují, že skutečná teplota je nižší než tato nově nastavená hodnota a aktivují tím mechanismy pro zvýšení teploty. Následkem vasokonstrikce v kůži (snížení výdeje tepla) má nemocný pocit chladu, třese se a tím mobilizuje energetický mechanizmus ke zvýšení produkce tepla (zimnice). Salycinany (acylpiryn) snižují teplotu těla tím, že uvedou termoregulační centrum zpět na správnou hodnotu tělesné teploty. Opakem hypertermie (horečky) je hypotermie. Když u teplokrevných zvířat ochlazením snížíme teplotu kůže a tím i krve, docílíme i snížení srdeční a dechové frekvence. Umělá hypotermie má význam hlavně v chirurgii, protože vasokonstrikcí snižujeme krvácivost a spotřebu kyslíku.
Dalším důležitým termoregulačním mechanismem je pocení. Potní žlázy (gl. Sudoriparae) jsou tabulární žlázy, které mají dlouhý vývod, pórovitě ústící na povrchu kůže. Jsou klubíčkovitě stočené a jsou na různých místech těla různě velké. U šelem jsou největší na tlapkách, u ovcí na spodině ocasu a nejlépe jsou vyvinuty u koně – po celém povrchu těla. Potní žlázy jsou u vlasových folikulů. Pot je čirý, pH 5,5, u koně alkalický pH 8,8 mléčně -žlutý vlivem značného množství bílkovin (2,75%). Pocení je kontinuální, pot se odpařuje a kůže vlhne (v klidu). Potní žlázy inervuje sympatické nervstvo. Pro kuži hlavy, krku a přední části trupu vycházejí sympatická vlákna z posledního segmentu krční míchy a šesti prvních segmentů míchy hrudní. Ty vysílají impulsy na základě tohoto, že:
1) přichází vzruchy při zvýšení okolní teploty
2) krev protékající centrem má vyšší teplotu
3) mění se obsah CO2 v krvi
4) vlivy korové – adrenergní
Kůň proto začíná na základě těchto impulsů potit nejdříve na pleci a krku. Naopak ochlazování těchto partii vede ke snížení teploty. Ztráty vody a elektrolytů potem probíhají plynule, jejich příjem je však intermitentní. Přísun tekutin je proto při pocení velmi důležitý pro zachování hlavně objemu intersticiální tekutiny. Objem plasmy se mění, je udržován právě na úkor intersticiální tekutiny. Nutnost zachovat objem buněk a plasmy vyvolává snížení osmotického tlaku mimobuněčné tekutiny. To je provázeno přesouváním vody do buněk na úkor zmenšení objemu mimobuněčné tekutiny – krve. Pro udržení tonicity a objemu mimobuněčné tekutiny má proto význam regulace příjmu a vylučování sodíku a vody. Vzhledem k tomu, že nejvýznamnější složkou vzniku tepla je svalová práce, je produkce tepla kontrolována především motorickými nervy kosterních svalů. Příslušná nervová centra jsou drážděna reflexně z „chladových“ receptorů kůže. Proto prudké zchlazení kůže – polití koně studenou vodou , vyvolává úplně opačný efekt, než jsme chtěli – rychlé ochlazení a snížení teploty. Snížení teploty kůže vyvolává vasokinstrikci, tím snížení průtoku krve kožními cévami, tím i nižší výdej tepla z organismu. Tepelné centrum s funkcí termostatickou je uloženo v hypotalamu. Jádra v zadní části řídí udržování a produkci tepla, jádra v přední části souvisí s regulací tepelných ztrát. Tyto centrální oblasti zasahují do řízení termoregulace dvěma způsoby. První způsob záleží v přímém dráždění jmenovaných center různě teplou krví protékající hypotalamem. Je-li krev chladnější, aktivuje se oblast ovládající zadržování tepla a ztráty tepla se omezují a to samé platí opačně.
Chlazení (polévání nebo studený obklad) hlavy vyvolá lokální ochlazení krve a tím i snížení tepové a dechové frekvence. Toto uplatňují jezdci u distančních závodů, aby při veterinární kontrole dosáhli rychle snížení měřené tepové frekvence. Snižuje se tím však výdej tepla po svalové práci a dochází tak ke kumulaci zplodin látkové výměny ve svalech, jejichž odbourávání se snížením tepové frekvence a dechové se snižuje také. Proto rekonvalescence probíhá pomaleji. Pro urychlení procesu fyziologického snižování tělesné teploty a tím i výdej energie má velký význam vlhkost a teplota okolního prostředí. Je proto nutné zachovat přirozené mechanismy pro snížení teploty, tedy dylataci cév pro zachování odvodu tepla sáláním a odpařováním zvýšeným pocením, dýcháním a snížení sekrece TSH (thyreostimulačni hormon). Pro rychlé navození původní klidové tělesné teploty nesmíme tedy mechanizmy omezovat, ale naopak podporovat. Polévání studenou vodou vyvolává vasokonstrikci kožních cév, omezíme výdej tepla sáláním a dosáhneme opačného účinku. Tento mechanismus naopak využíváme v procesu uzdravování při horečnatém onemocnění. Po sportovním výkonu koně naopak chceme rychlou rekonvalescenci a musíme proto využít fyzikálních znalostí pro odvod tepla a tím i snížení tělesné teploty, tepové a dechové frekvence. Takové fyzikální využití principu ochlazování můžeme najít např. v autech kde k těmto účelům slouží chladič s termo spínačem ventilátoru. Průtok teplé vody chladičem v tenké vrstvě po co největší ploše umožňuje rychlý odvod tepla sáláním z meandrovitě vedených trubiček, jejichž plocha je zvětšena žebrováním. Odvod tepla urychluje proud vzduchu, který je vytvářen ventilátorem. Ještě rychleji by odvod tepla probíhal, kdyby vzduch s ventilátoru byl o vysoké relativní vlhkosti, protože kapalina je lepší tepelný vodič, než suchý vzduch. Jak tedy tyto fyzikální principy využít pro ochlazení a rekonvalescenci koní? Můžeme využít vodu ( zvýšení vlhkosti) a proudění vzduchu. Pokud bychom chtěli koně ochlazovat vodou, nesmíme vyvolat vasokonstrikci, tedy použít teplotu vody blízkou tělesné teplotě ! Koně budeme otírat houbou s vodou o teplotě nižší pouze jen 1-2°C než je tělesná. Zvlhčením kůže, tak navodíme rychlé předání tepla tekutině. Tuto zahřátou tekutinu musíme zase odstranit prouděním vzduchu okolo těla (vítr, průvan, fénování) zase o teplotě blízké tělesné, aby proudění nevyvolalo opět vasokonstrikci. Pokud používáme ke zchlazování a vlhčení ručníky ( na hlavu koně) nebo deky, je nutné je često měnit, abychom nezablokovaly odvod tepla vedením po vyrovnání teplot těla a přikrývky. Omezujeme tak však odvod tepla pomocí proudění vzduchu. Pokud jste se pozorně dívali na přenos OH v Aténách, mohli jste si všimnout, že po skončení crosu byli koně umísťováni do mlžícího vodního tunelu, který respektoval výše uvedené principy.
V org. Koně reakce na námahu zahrnuje isotonickou svalovou kontrakci, dochází ke zvýšení srdeční frekvence, nastane výrazný vzestup systolického objemu krve. V činných svalech se však projeví pokles celkového periferního odporu, který je vyvolán vasodilatací. Následkem toho stoupá systolický krevní tlak jen mírně, zatímco diastolický může zůstat beze změny. Minutový srdeční objem je zvýšen následkem zvýšené frekvence srdce. Vzestup srdeční frekvence je udržován autonomními změnami a stimulačním účinkem zvýšeného p CO2 na prodlouženou míchu. Kůže je na mnoha místech zásobena větvemi svalových arterii, takže část krve, která byla oteplena ve svalech, je přenášena přímo do kůže, kde dochází k odvodu tepla vyzařováním- sáláním. Nastává vzestup ventilace a další část tepla se ztrácí vydechovaným vzduchem. Zvyšuje se sekrece potu a jeho odpařování. Cévy kůže dilatují. Trénování jedinci mají v klidu vyšší systolický objem a pomalejší srdeční frekvenci než jedinci netrénovaní a mívají i větší srdce. Během tréninku se sice pulsový objem a srdeční frekvence zvyšuje avšak výsledného zvětšení srdečního výdeje může být dosaženo hypertrofii srdečního svalu, tím zvětšení průtoku krve a snížení srdeční frekvence. Proto , pro rychlý návrat ke klidovým hodnotám má rozhodující vliv – trénovanost koně. Rozdíl v trénovanosti a nervové soustavě koně jsme zase mohli pozorovat v cíli crosu, kdy někteří koně byli pod pěnou a opačně někteří skoro suší. Shrnutím výše uvedených principů, tedy můžeme říci co s koněm, který musí podat sportovní výkon v horkých letních dnech. Nejdříve budeme koně chránit před startem přehřátí. Vyhledáme stín, chladnější stáj nebo alespoň deku světlé barvy, která odráží sluneční paprsky. Po výkonu koně vlhčíme vodou a teplotě 35-36°C hlavně na krku, plecích a hlavně. Koně postavíme do mírného průvanu nebo ofukujeme fénem. Doplňujeme tekutiny napájením a krmením šťavnatým krmivem a dodáme energetický koncentrát a minerální látky. Omezíme trénink v horkých dnech na minimum a bráníme vyčerpání koně přesunutím ježdění na brzo ráno nebo večer. Zabráníme tak selhání termoregulačních principů a mechanismů a tím poškození zdraví Vašeho koně!
MVDr.Jaroslav Dražan