Koliky
Koliky
Název kolika vyjadřuje souhrnné označení choroboplodných zárodků a stavů v orgánech dutiny břišní, provázených charakteristickými příznaky břišních bolestí. Kolika není samostatným onemocněním, ale komplexem příznaků různých onemocnění.
Podle lokalizace choroboplodného procesu rozdělujeme koliky na pravé, zahrnující onemocnění žaludku a střev a nepravé zahrnující onemocnění ostatních orgánů dutiny břišní, např. ledvin, močového měchýře, jater, pobřišnice aj..
Koliková onemocnění patří u koní k nejčastějším, neboť se podílejí více než 50% na celkové nemocnosti koní.
Příčiny – dietetické závady-nepravidelnost krmení, nadměrné zkrmování plev-krátké řezanky, nedostatečné napájení.
- vnitřní příčiny- střevní kameny (enterolity), nádory v břišní dutině, zvětšení mízních uzlin, dislokace střev, různé mechanické překážky průchodnosti trávícího ústrojí.
Na vznik kolikových onemocnění mají vliv některé predispoziční faktory, např. povětrnostní podmínky.
Kolikové bolesti mohou být také průvodním příznakem některých nakažlivých onemocnění (prsní nákaza, hříběcí, leptospiróza, apod.), parazitálních onemocnění a otrav.
Přesné zjištění povahy a lokalizace kolikových onemocnění je velmi nesnadné, někdy zcela nemožné. Při určování diagnózy je nutno posoudit a zhodnotit:
1)specifické zvláštnosti kolikového záchvatu
2)zdravotní stav zvířete v době vyšetření
3)rektální nález
4)výsledky spec. vyšetření –sondáž žaludku
-probatorní punkce dutiny břišní
-vyšetření exsudátu a transudátu
-biochemické, serologické a hematologické vyšetření krve.
K nejčastějším pravým kolikám patří :
Rozšíření žaludku----střevní křeče----nadmutí----zácpa----zúžení a ucpání střeva----změny polohy střeva----embolie střevních arterií.
Akutní rozšíření žaludku .(diatatio ventriculi acuta)
Příčiny- přijetí velkého mn. Těžko stravitelných krmiv (sláma řezanka) nebo krmiva silně kvasivého (mokrý zapařený jetel, zavadlá tráva, chléb, kukuřice), v ojedinělých také polykání vzduchu (u klkavých koní).
Druhotné příčiny – různé překážky znemožňující vyprazdňování žaludku (zácpa, dislokace střev).
Příznaky – intenzivní kolikové bolesti, zdravotní stav se zhoršuje, namáhavý dech, peristaltika ustává až se zcela zastaví. Nemocný kůň zaujímá postoj- psí posed. Zvracení je prognosticky nepříznivé, protože ohlašuje že došlo k protržení (ruptuře) žaludku.
Rektální nález je negativní.Lehčí případy končí spontánním uzdravením během jedné noci.Těžší případy končí zpravidla úhynem zvířete.
Léčení – provádí veterinář. Obsah žaludku se někdy podaří odstranit žaludeční sondou.Tvorbu plynů v žaludku lze omezit podáváním antyzimotik (Antigazoine, Corbovent). K vyprázdnění žaludku přispívá řada solných projímadel (Glauberova sůl, Karlovarská sůl).
Katarální střevní křeče (Enteralgia catarrhalis)
Katarální křeče neboli tzv-křečová kolika, jsou častou formou kolikových onemocnění koní.
Příčiny – vzniká obvykle po prochladnutí, vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek, ale také následkem dietních závad.
Příznaky – začíná záchvatem kolikových bolestí, krátce přerušovaných. Peristaltika střev bývá zesílená, výkaly vlhké-vodnaté. V průběhu nemoci bolesti slábnou, peristaltika ustává a vrací se k fyzoilogické normě.
Onemocnění končí po několika hodinách uzdravením.
Komplikace.Nejčastěji dislokace střev, způsobené válením nebo bouřlivou peristaltikou, jsou vzácné.
Léčení – křeče mírníme teplými zábaly břicha, intenzivní frotáží krajny břišní a mírným pohybem pacienta. K utišení bolestí jsou vhodná analgetika a spazmotika.
Po skončení bolestí se osvědčuje podat zvířeti mírné projímadlo (Glaubenova sůl, parafínový olej), půl dne nekrmit a hodně napájet.
Meteorismus (tympania intesniti)
Příčiny – vzniká nadměrným hromaděním plynů ve střevech zkrmováním velkého mn. Silně kvasivých krmiv. U klkáčů polykáním vzduchu. Druhotně se projevuje v průběhů střevních katarů, při zpomalené nebo zastavené střevní peristaltice )zánět břišnice, embolie střevních arterii) a při neprůchodnosti střev.
Příznaky – mírný stupeň je provázen slabými, přeruš. Kolikovými bolestmi a odchodem plynů. Kašovité, světlé výkaly kysele páchnou. Všeobecný zdravotní stav pacienta nebývá porušen.
Při silném meteorismu se dostavují prudké kolikové bolesti, při nichž se zvířata válejí po zemi, zaujímají neobvyklé postoje a silně se potí. Objem břicha je větší, břišní stěny nadmuté, dech stížený, puls zrychlený a slabý, viditelné sliznice jsou cyanotické.
Meteorismus má rychlý průběh, končí v lehkém případě vyléčením po několika hodinách. Vysoký stupeń vede k uhynutí udušením nebo selháním srdce, někdy na následky roztržení střeva.
Léčení – na počátku někdy pomůže výplach žaludku studenou vodou, mírný pohyb a masáž střev. Težší případy vyžadují medikamenózní léčbu, zahrnující aplikaci projímadel a léků, tlumících kvasné pochody ve střevech (antizymotika), mírnících křeče hladké střevní svaloviny (spazmotika) a tišící bolest (analgetika).
V krajních případech, kdy hrozí nebezpečí udušení nebo roztžení střeva, je indikována punkce střeva, provedena bu´d externě z krajiny slabinové nebo interně perrectum.
Zácpa (obstipatio)
Příčiny – u koní vzniká zkrmováním velkého množství suchách, těžce stravitelných a krátce pořezaných krmiv, při nedostatku pohybu a pitné vody.
Druhotně vzniká působením mechanických překážek, které omezují nebo zcela znemožňují průchodnost střev )nádory, zvětšené okružní uzliny, enterolity). A také vleklé střevní katary , přerušená střevní inervace a zpomalená střevní peristaltika a starých zvířat.
Příznaky a průběh – zácpy u koní jsou rozdílné podle toho, v kterém úseku střev jsou lokalizovány.
Zácpa tenkého střeva - je provázena silnými, delší dobu trvajícími kolikovými bolestmi a značně porušeným celkovým zdravotním stavem.Peristaltika střev je zastavená, rektální nález je obvykle negativní..
Průběh netrvá déle než jeden den a končí často uhynutím následkem roztržení stěny střeva nebo žaludku.
Léčení- vyžaduje aplikaci rychle působících projímadel (Detoxan, Ol.ricini, Ol.paraffini)
Zácpa velkého kolonu – mírnější kolikové bolesti, přerušované několikahodinovými až několikadenními přestávkami. Během kolikových bolestí zvíře zaujímá nenormální postoje (pánevní končetiny natažené dozadu).Kálení je na počátku nemoci normální, později ustává, střevní peristaltika je silně zpomalená.
Rektálním vyšetřením je možno zjistit jen zácpu pánevního ohybu a přilehlé dorzální a ventrální slohy velkého kolonu.
Trvá většinou 1-3 dny a končí uzdravením.
Léčení – se řídí těmito hlavními zásadami:
1)Změkčení tvrdého obsahu střeva se dosáhne opakovaným podáváním velkého množství vody (10-15 l několikrát denně) s přidáním 5%síranu hořečnatého.
2)Kluzkost střevního obsahu zvýšíme podáváním velkých dávek parafinového oleje (první den 1-3l, další 1l).
3)Uvolnění případných křečí hladké svaloviny velkého podporujeme spazmolitiky (Novalgin).
Zácpa slepého střeva - vyskytuje se u straších koní. Projevuje se jako zácpa velkého kolonu. Rektálním nálezem lze zjistit v pravé přední a horní části břišní dutiny tuhý, hladký útvar, velikosti dětské hlavy a někdy i větší.
Léčení – je analogické jako u zácpy velkého kolonu.
Zácpa malého kolonu – projevuje se krátkými, slabými a přerušovanými bolestmi. Rektální nález může zjistit tvrdý obsah malého kolonu v pánvi, zformovaný do tvaru skýbalů nebo válcovitých tvarů.
Léčení – spočívá na manuálním odstranění výkalů z rekta a v opakovaných hlubokých nálevech vlažné vody do rekta.
Zácpa konečníku – občasné mírné kolikové bolesti, zastavení kálení a časté nutkání ke kálení. Rektální vyšetření prokáže silné naplnění ampuly, popřípadě celého rekta tvrdými výkaly.
Léčení – je stejné jako u zácpy malého kolonu.
Zúžení střeva (stenosis intestiny)
Představuje zpravidla vleklé onemocnění, vyvolané řadou vnitřních i vnějších příčin.
Příčiny – vnitřní- cizí tělesa, střevní konkrementy, shluky cizopasníků (šrkavky,larvy střečka), srůsty střevních kliček, jizvy na sliznici střevní , nádory střny střevní aj.
- vnější- nádory v dutině břišní, vytvořené v blízkosti střeva, zvětšení okružní mízní uzliny a orgány v dutině břišní, abscesy, hematomy, částečně uskřínuté kýly, rachitická pánev apod..
Příznaky – podobné jako při rozšíření žaludku, zácpě nebo meteorismu. Je-li zúžení střeva poblíž žaludku, objevují se kolikové bolesti již během krmení nebo krátce po nakrmení.
Zúžení malého kolnu a rekta se projevuje častým nucením na kálení a někdy i zjevně vyklenutím řitní krajiny. Zdrav.stav nebývá narušen, při delším trvání chorobného stavu zvíře hubne, mládě zaostává ve vývoji.
Léčení – odstranění zúžení střeva není většinou možné, až na ojedinělé případy, vhodné pro operační zákrok.Mírnění následků zúžení záleží na vhodné úpravě krmné dávky (tekutá nebo kašovitá potrava) a v podávání solných nebo olejových projímadel.
Ucpání střeva (obturatio intestimi)
Příčiny – nejčastěji to jsou střevní konkrementy (enterolity, konglobáty) a shluky střevních cizopasníků (škrkavky, tasemnice, larvy střečka koňského) .
Příznaky- náhlý vznik kolikových bolestí, při nichž zvíře zaujímá nenormální postoje. Při ucpání malého kolonu je příznačné nucení na kálení.
Celkový zdravotní stav se rychle zhoršuje, uhynutí nastává během několika dní následkem zánětu pobřišnice.
Léčení – velmi obtížné a vyžaduje opakovaných zákroků, spočívá v aplikaci spazmolytik, olejovývh projímadel a v provádění tlakových výplachů střev v epidurální anestezii. Je-li konzervativní léčba neúspěšná, lze se pokusit o odstranění obstrukce chirurgickým zákrokem.
Změny polohy střeva (dislocatio intestini)
Nejčastější polohy střeva jsou: flexe-ohnutí některého úseku střeva kolem příčné osy.
-rotace- otočení kolem příčné osy
-torze- otočení části tenkého střeva kolem okruží.
-volvulus- zauzlení tenkého střeva.
-strangulace- zaškrcení střeva vazy.
-inkarcerace- uskřinutí střeva v úzkých otvorech.
Příčiny- dislokace střev způsobí náhlé a prudké pohyby zvířat (skok, pád, válení se, rychlé obraty, apod.), bouřlivá střevní peristaltika, stopkaté nádory, křeče střev, extrémní pracovní zatížení.
Příznaky – u všech forem dislokace střev stejné. Náhlý vznik prudkých nepřetržitých kolikových bolestí, obvykle po práci nebo po prudkém pohybu, pádu. Střevní peristaltika je zpočátku zesílená, brzy slábne až zcela zanikne. Kálení normální , později však ustane. Zvíře často zaujímá nenormální postoje. Všeobecný zdravotní stav je již krátce po vzniku dislokace porušený a rychle se zhoršuje. Dostaví se horečka, spojivky nabudou špinavě červeného až cyanotického zbarvení, puls rychle slábne a stane se nitkovitým. Příznaky kolapsu (úzkostný výraz očí, subnormální teplota, studený povrch těla, studený pot) jsou předzvěstí blízké smrti. Průběh nemoci je rychlý a končí obvykle do 24 hodin smrtí.
Léčení- Repozice dislokovaného střeva, manuální nebo válením nemocného zvířete, je většinou neúspěšná. Chirurgický zákrok je riskantní a výsledek nejistý.
Embolicko-trombotická kolika
Příčiny – vzniká náhlým embolickým ucpáním střevních arterii (tepen), nejčestěji krevní sraženinou – trombem, uvolněným se stěny parazitárního aneurysma (výduť tepenné stěny) přední střevní tepny (vyskytuje se u 80-90%koní).
Příznaky – ucpání malé střevní artérie se projeví mírnými, krátkodobými kolikovými bolestmi a zesílenou střevní peristaltikou.
Ucpání středně velké větve střevní artérie je provázeno náhlým vznikem prudkých kolikových bolestí, na kůži často zřetelně (podle lokalizace trombu) vymezenou zónou pocení, kálení krví prostoupených výkalů a porušeným celkovým zdrav. Stavem.
Ucpání velké střevní arterie vyvolá velmi intenzivní kolikové bolesti, počáteční oživení a později vymizení střevní peristaltiky. Celková zdrav. Stav pacienta je vážně porušený a očividně se zhoršuje. Obejví se horečka, zrychlený puls a cyanotické zbarvení sliznic. Náhlé zmírnění kolikových bolestí s poklesem teploty pod normál je neklamnou známkou kolapsu a předzvěstí blízké smrti. Uhynutí nastává obvykle do 24 hodin od objevení se prvních příznaků onemocnění.
Léčení – komplikované, má naději na úspěch jen při embolii malých artérií. Léčba spočívá v úpravě porušeného krevního oběhu ve stěně střeva a v zamezení vzniku zánětu pobřišnice.