Po necelých dvou a půl letech zavítal do hanácké metropole David Koller, exfrontman legendárního projektu Lucie. Vystoupení bylo součástí společné koncertní šňůry se Support Lesbiens. Velmi povedená hudební akce proběhla dne 19.4. v KD Sidia a zde si můžete přečíst celý průběh.

Jako druhé přišlo na řadu seskupení, které nese poněkud zvláštní název Support Lesbiens. Nicméně tato kapela patří už několik let k tomu nejlepšímu, co se na české hudební scéně pohybuje. Samozřejmě má své odpůrce, ale není snad žádná, která by neměla, že? Z mého pohledu patří mezi 5 nejlepších kapel u nás. "Supporti" nenechali nic náhodě a zahájili své energické představení veleúspěšným singlem "Sweet Little Something". V playlistu nemohly chybět další známé písně jako "Cliché", "Lets Dance", "English Stereo", "So Deep In" a řada dalších i z nového alba. Pro mě byla největší "pecka" píseň "Nothing Is Something", která má úžasnou dynamiku a živě zní ještě lépe než originál :). Nutno říct, že tato pětičlenná sestava dovedla publikum nemálo rozhýbat, ať už se jednalo o skalní fanoušky nebo ne.

Zlatý hřeb večera přišel až na samotný konec. Trochu překvapivě byl playlist odstartován songem "Až ti řeknu" z platinové desky "Nic není nastálo", která vyšla na podzim loňského roku. Tuto píseň David označil jako taneční. Z mého pohledu se nejedná o nějak výjimečný song, nicméně jsou tam zajímavé melodické pasáže. Seznam naplánovaných písní pokračoval, melodický "Jižní kříž" vystřídala tvrdší "Laika z I.P. Pavlova". Uklidnění přinesla výborná balada "Žádný city", jedna z nejlepších věcí večera. "Dýchám" mělo aspoň podle Davidova vyjádření rozdýchat publikum, ale upřímně řečeno se to příliš nepovedlo, dýchání bylo příliš náročné a kyslíku nebylo nazbyt :). "Dnes mě upálíš" byla okomentována dvěma mladými pány (co stáli za mnou), že je to dost dobrá věc..., rozhodně se s tím dalo souhlasit. Další z novějších věcí, "Pěkné svátky", David uvedl slovy, že se jednalo o vzkaz básníka Luďka Markse pro dívku, která utekla do Ameriky. Na řadu měl přijít druhý singl z alba "Čas nejde vzít zpátky", po klasické hlášce, že na to byl natočen drsný klip ze života, zahájily první tóny. Nastalo první menší zaváhání, Davidovi vypadl text. Píseň se musela začít znovu, ani druhý pokus nebyl zcela nejjistější, ale díky pohotovosti kytaristy Michala Pelanta nakonec všechno bylo zdárně odzpíváno. Příjemným oživením byla kollerbanďácká "Milá". Na Davidovi bylo vidět, že za bubny se cítí nejlépe. Rovněž se zavzpomínalo na Lucii v podobě Ohně a v průběhu koncertu i na "Vona říká jó", samozřejmě mě to potěšilo, nicméně zastávám názor, že tento song stále více ztrácí na své síle. Po prvosólové "Na mě zapomeň" přišla nejlepší píseň večera, na kterou jsem se těšil ze všech nejvíce. Balada "Chci zas v tobě spát" byla tím zlatým hřebem večera, jistě nejen pro mou osobu. Největší hit sólové kariéry zpěváka si publikum mohlo odzpívat téměř samo. Na několika místech v davu se objevily i populární plamínky. Po zcela opodstatnělém burácejícím aplauzu byl ohlášen konec. Trošku zkušenější člověk musel tušit, že tak snadné to nebude. Drtivá většina publika vyvolávala své oblíbence zpět, jakto bývá tradičně zvykem. Návrat na sebe nenechal dlouho čekat a přilétli nezapomenutelní "Černí andělé". Hit všech hitů musel potěšit hlavně starší generaci fandů, ale líbit se to muselo všem. Když konec, tak jedině s pááá, páá, páá, páááá. Nandej mi do hlavy tvý brouky..., "Amerika" - netřeba více popisovat. To nejlepší na samotný konec, suma sumárum vynikající koncert.

Playlist(bez pořadí): Až ti řeknu, Nic není nastálo, Dnes mě upálíš, Jižní kříž, Žádný city, Dýchám, Lajka, Čas nejde vzít zpátky, Oheň, Vona říká jó, Těžkej sen, Milá, Na mě zapomeň, Chci zas v tobě spát, Černí andělé, Amerika.