Asi bych moh začít psát pro nějakej boulevard, protože titulek tohodle příspěvku je všeříkající a zároveň zavádějící, přesně ve stylu růzejch periodik, kterejma si česká společnost vymejvá poslední zbytky pseudointeligence a posiluje synaptický spoje mezi částí mozku, gde sou schovaný polonahý fotky Paříže z Hiltonu a částí, kde sou údaje o její poslední pařbě, posledním typovi, kterej s ní chodí (leží) a jejím prádle.

Jdu teda vysvětlit, o čemže to budu teď povídat.

Trója: je právě 18.3. a my pomalu odlupujeme přirostlý konečky tlapek od kejbórdů, naházíme saky-paky do auta a hurá, oslavit v předpremiéře International Pepaday, protože Pepa Bečka z Tróje je (jak jeho název napovídá) taky Pepa a cejtí potřebu to oslavit. Tak mu jdeme zahrát pro radost. Jsem zvědavej, jak to dopadne (mimo toho, že zas budeme vyuzený jako legendární finský ryby v plechofce). Je to taky zatím poslední domluvený hraní v hospodě trojské; jak to bude dál, se asi dovíme dneska.

Dub: minulej víkend jsme spojili příjemný, užitečný, lyže, snoubord, nás, Brambůrkovi, dědu Tomáše a návštěvu Osečnejch a vyrazili do Böhmische Eicheský chaloupky. Víkend byl pěkněj - poseděli jsme, popili, v sobotu ráno se pan Brambůrek s mojí chotí jeli poklouzat na výše zmíněnejch prknech pro radost, zatímco já jsem střežil paní Brambůrkovou a malé Vajíčko, aby se jim cestou na Pláně něco nestalo. Odpo jsme zajeli do Osečný, kde Radek dohlížel na výstavu fotografií a potom jsme v hospodě Dřevěnka upletli plán na spolupráci mezi Canzonettou a YCH Praha. No bude z toho vytí na jiný planety.

Mrtvý pan Brambůrek: na úvodní straně je páně Brambůrkovou rukou napsanej vzkaz, kterej MÁ vzbudit dojem, že je mrtvej, ale ne - neni, zrovna teď stojí přede mnou a loupe a krájí okurku salátovku, asi, chudák, potřebuje nějakej ten chlorofyl, aby večer v Tróji fotosyntetizoval. On měl radost, že to tak napsal, a čekal, že dostane nějakou tu kondolenci, ale přišel mu jenom sčítací komisárek, takže asi ten vzkaz smaže. Ale zásadní info je, že je mu šestatřicet, tudíž už definitivně přestal bejt zajímavej pro mladý holky a začaly ho mít v merku ty starý, z čehož se bude muset vyléčit jedině nemístnou konzumací alkáče, jako to ostatně předved ve středu, kdy mě v předvečer mezinárodního dne Fredíčků vytáh do společnosti a vypili jsme nějaký ty piva, což se blahodárně projevilo na naší čtvrteční pracovní výkonnosti.

V nejbližší době teda neplánujeme nic - jenom zkoušku v Osečný, ale pereme se o termín, protože duben máme oba zacpanej takovejma věcma, jako jsou Velikonoce a podobný pohanský rituály.

Mějte se, lidičky.

P.V.