Tak je to skoro jistý. Yedowa Chüže bude mít - dvakrát, Bohušu, dvakrát! - unikátní vystoupení na Dálným Východě.

Nebojte, fakt to nebude v Ulánbátaru, ale v Žilině. Příští tejden jede pan Brambůrek do Zlína, nechat do svý už tak chytrý hlavy nacpat další vědomosti; a nabíd se, že by po skončení školení hupnul do auta, přejel za mnou do Žiliny a spolu bysme šli na moje středeční seance ve vinárně, předvést, jak jsme se za roky vandrování po světě naučili hrát pro lidi po hoéspodách. To bude 15.2.

No a hned za tejden v pátek, 23.2., vyráží Brambůrek opět sem za mnou a vydrápeme se na Chatu pod Suchým za stejným účelem: hudební produkcí, požíváním lihovin v horském prostředí, sobotním výšlapem kamsi a nedělním sestupem do dolin.

Rok 2018 teda začíná pro Yedowku v pěkným stylu! Nejpozdějc na chatě doufám upečeme aspoň jeden termín jarního víkenďáčku, abysme otevřeli sezónu. (jen tak mimochodem: automatický opravy mi pořád cpou, že se nepíše "abysme," ale "abychom." Jasně, že to vím, ale jde o to, jak nesmlouvavej umí bejt elektronickej mozek. A to si vážně chceme pustit do aut??)

Když už jsme u termínů - termín velkýho vandru je vlastně upečenej: poslední tejden července. Jediný, co je třeba doladit, je trasa - ale to je vlastně ta příjemnější část plánování. Jak už jsem několikrát psal: mám v řepě několik nápadů, teď jen se domluvit a v příhodnej čas nazout cvičky.

Tešim se, těšim se moc na brambůrčí face. A taky na jeho aktivní přítomnost ve vinárně při hraní. Věřím, že budou všichni valit bulvy a ušiska - a pak budou všichni brečet, protože taková krása se jen tak nezažije; a to nemluvím jen o poteše ucha, ale i o poteše oka, neboť takový dva krásný pardálové, to se jen tak nevidí.

Report z obou akcí bude samozřejmě zde, pokud nás nesežere hladová slovenská zvěř v horách.

p. V.