Ahoj lidičky,

   konečně se v tomhle roce stalo něco, hodného aktualizace zatuchlejch chüžních stránek.

Včera, to jest sedumnáctýho březence, dosáhla Yedowka konečně vytoužený dospělosti, je jí už OSUMNÁCT LET! Kua, to to uteklo. Kde jsou všechny ty Pilčáky, Ředkovce, nezralý maliny a všechno to nový, neokoukaný a tajuplný? No jasně, kde to je.....v podstatě se Yedowka vyvíjí stejně, jako lidi. Momentálně je asi nějaká utahaná a dává pauzu. Takovej je prostě život.

   V lednu jsme pobyli v Bukurešti, na čemž bylo zajímavý to, že jsme si dvakrát pěkně zahráli s bezdomovcema v takovým vytápěným stanu u maringotky, prodávájící svařák a podobný věci; sice pan Maringotka tvrdil, že nemá žádnej alkáč, tak jsme zasponzorovali flašku vína, kterou pan Brambůrek dones z konzumu a dali jsme jí kolovat, ale dobrý to bylo, dobrý - pěli jsme rockový věci, Guns, Floydy a podobně, bezdomáči taky přidali pár věcí a měli jsme se dobře a sklidili potlesk a slávu, dokonce se tančilo. V jeden moment přišla i parta lidí v čele s docela pěknou, ale totálně opilou holčinou, která nejdřív statečně upadla a pak se nás rusky ptala, jestli víme, kde je Moldávie, že je tam odtud a že to tam je krásný. No, asi je, protože ta holka fakt nevypadala špatně, ani, když seděla na prdeli, jak jí podjely cvičky. Kolem chodili policajti, ale asi byl stan zvukotěsnej, protože nikdo nic nenamítal. A když jsme tam za další den zašli znova a znova hráli, pan Marinogtka byl fakt potěšenej. V hotelu byla taky sranda - jednak průhledný okno z obejváku na WC, druhak hotelovej soused, vynikající dlouhejma a hlasitejma hovorama. Cestou zpět v letadle se nás ptala letuška, vidíc, že mastíme karty, kdo že vyhrává. Když jsme řekli, že oba, řekla, že vítězovi přinese pivo. Po chvíli se znova ptala - a když byla odpověď stejná, přinesla čtyři piva: dvě vítězům a dvě prezent od ní. Nu což, asi nejsme TAK úplně vypelichaný, a nebo jsou na světě ženy, milující vypelichaný věci, nejspíš kvůli potěšení z opravy jehlou.

   V únoru přijeli známí kolegové Němci do Prahy a nebylo by toho, kdyby se mě neptali, jestli bych nezašel večer na pivo a ukázat Prahu. Oslovil jsem i Brambůrka a byl z toho pěknej večer v Novoměstským pivovaru - díky paně Brambůrkově invenci nám sládek pivovaru udělal přednášku a miniprohlídku; celkem jsem se zapotil při překladu, protože slova typu spodní kvašení, mladina a ležák běžně nepoužívám. Němci byli nadšený a později ještě víc já s panem Brambůrkem, protože se nám nechtělo domů a jak jsme se potulovali ulicema, našli jsme studentskou knajpu Vzorkovna, kde jsme se příjemně dorazili a ani nám moc nepřišlo, jak jsme proti ostatním staří.

Výhled na plánovaný akce v nejbližší době - určitě Čarodějnice v Ředkovci, teda začátek května, Trasa velkýho letního vandu není úplně daná, ale je jasný, že začneme tam, kde jsme loni skončili, teda jihovýchodní Morava, vinnej kraj, Němčičky a nedaleká Kraví hora.

Na popisu loňskýho Vinnýho vandru začínám opět zase pracovat, já ostuda.

Pěknej březen, přátelé, tak hurá za kamna.

p.V.