Ne, to fakt není obdivný zvolání starýho brdskýho trempa.

   Je to vyjádření respektu k práci pana Brambůrka, kterej po letech dumání a debat skočil ke kopírce a bez ohledu na možnost, že Chüžní stránky navštěvuje grafolog, tušící z klikyháků to podstatný z našich chrakterů, a že by teda mohla bejt v odbornejch kruzích vostuda jak čepice, šoupnul do rubriky Vandry všechny existující popisy vandrů, na kterejch jsme byli.

Takže, milej návštěvníku, máš jedinečnou příležitost vidět, jak se od roku 1996 mění Yedowka - jak ve stylu psaní, tak ve stylu vandrování, prožitků, hraní....vlastně celej vývoj za nějakejch 17 let toulání a 18 let kamarádství.

Možná to je zajímavý pro Tebe, ale určitě je to zajímavý pro nás, mít to takhle u nosu na elektronickým talíři, začíst se, zavzpomínat, porovnat si to....ale především - vybavit si to nejpodstatnější, co se prostě slovama zachytit nedá, nebo dá, ale blbě: ATMOSFÉRU.

Jako bych slyšel pana Brambůrka, když si tohle přečte: "No jasně, protože PEDOSFÉRA zachytit slovama lze úplně jednoduše, to je přece hlína."

p. V.

Jeste k tomu, co se Vařilo: navštívili jsme zase starou, dobrou Wroclaw, poseděli, popili, dvakrát si, Bohušu,  večer zahráli - velice dobře, jednou pro skupinku ctyř lidí z Prahy (plus pro osazenstvo a zaměstnance baru Fika), podruhý pro poslední osazenstvo zahrádky u restaurace Spiž. Kupodivu, nosnej repertoár byli Pink Floyd, vysloužili jsme si nějaký paňáky a pivka, taky nějakej potlesk a sympatie hudbymilců. Moc fajn. Zároveň jsme obdrželi pozvání na příště od majitelky Guinessa, ať určitě zahrajeme. Tak teda jo! Zkusili jsme po letech novej hotel, a bylo to super, jelikož konečně měli bazén, vířivku a posilovničku: dali jsme si do těla, vyplavčili se, vymasírovali bublinkama a šli do víru města. Bomba.

Jo - furt se mi líběj holky, pan Brambůrek se mi nelíbí. :o)

Teď nás čeká tradiční Ředkovec s tradičníma čarodějnicema a s nejtradičnějším Pozemním útokem na Lipnici. Lidé, hurá!