Tak už se jenom čtyřikrát vyspinkáme a jedem na vandr, už je to tady, už je to tady, Máme holé ruce a v nich mocné zbraně typu Cobra a Furch. A hrajou jak zamlada, ponivadž byly v dobrých rukou páně Dürrhammera na výměnu pražců. Jak už tady pan Vajíčko psal, začínáme vandr u svěcení Ytongové kapličky a následným nokturnem U třech svatých (to není hospoda, ale sousoší) a už teď se modlíme ať neleje. S odjezdem to bude netradiční a snad nehektické jako vždy, protože nejedem vlakem ale s dědou Tomášem autem na papalášsitzu. V sobotu vyrážíme už doopravdy po svých směrem kamsi na severozápad k Novému Boru a přes Českosaský švýcarsko na Lobendavu  a nejsevernější bod Český republiky a pak někudy zpět. Máme na to neuvěřitelných deset dní, tak doufám, že se to všechno povede, bude hezky a nebudem si hřát ruce v hospodě o grog nebo svařený víno a čučet skrz sklo na provazy vody. Jak tomu bylo vloni.

Zkusíme ještě zajít s panem Vajíčkem do krámku, kde dělaj obtisky na trička a necháme si udělat novýho Brambůrka a nový Vajíčko. Můj Brambůrek je už dost opranej a Vajíčkovo Vajíčko je sepraný úplně nejvíc.

Foťák je od minulýho vandru už opravenej, tak se netěšte na žádný růžový a rozpixlovaný fotky. Rozmazaný bejt můžou v závislosti na množství zkonzumovaného alkoholu.

P.B.