Ahoj lidičky,

   ....no, kolik Vás je, který zdravím tímto oslovením? Kolik je to "lidičky"? Nikdy se to nedozvim, a snad je to dobře; možná bych se na to jinak vykašlal a neudržoval yedowkový stránky...když neni, KOMU psát, tak proč vlastně psát?

Dneska je druhej advent. Za sedumnáct dní jsou Vánoce a za dvacet čtyři bude roku 2014 šmytec, což je pro spoustu z nás asi dobře, protože zase bude prostor pro změny, snad už konečně k lepšímu. Ale ruku na ňadra nebo na srdce: to lepší záleží jen na našem pohledu, co si v tom budeme umět najít, a musíme bejt připravený, že když něco chceme, tak musíme i něco dát, to všichni známe, ale vždycky nás to překvapí, no ne?

.... jo, máte pravdu, můj lehce pesimistickej tón z něčeho vychází, ale nechám pro sebe, z čeho....

Konečně jsme se dosmskovali s panem Brambůrkem, se kterým jsem se neviděl od vandříku k Ústí nad Orlicej; a určitě ho ještě do konce roku uslyším, ale asi neuvidím. Škoda, ale: jak už jsem to několikrát v minulosti avízoval, 2015 začne pěkně: dvacetiny pana Brambůrka v dvacátý repríze. Už bude oficiálně starej pardál. A snad budeme pokračovat po malý přestávce v setkávání v dohodnutejch termínech po cca dvou měsících, ať už na vandříku, nebo jen tak na hraní, nebo někam vyjedeme na chajdu s foťákama a kytarama a budeme na starý fotrovský kolena tvořit věci.

A léto musí bejt naše. Velkej vandr. Trasa je mi jedno, počasí je mi jedno.

Lidičky, zapalte si večer svíčku na věnci, ale neodbíhejte hned od toho. Sedněte si, podívejte se pořádně do plamínku a zkuste tam najít něco pěknýho, třeba o sobě, třeba o ostatních, něco, co bylo, co je nebo něco, co bude. A těšte se, že to přijde.

p. V.