Některým argumentům nerozumím.
V současnosti se vede ideový spor o zavedení šrotovného. Jeho odpůrci argumentují přesvědčením, že šrotovné naší ekonomice nepomůže, neboť by stát musel uvolnit několik miliard korun, ačkoliv domácí výrobci (mladoboleslavská Škoda, kolínská TPCA, nošovická Hyundai) prodají na domácím trhu pouhých šest procent své produkce. No budiž, ale pak se člověk musí ptát, proč se automobilkám pomáhá tím, že si živnostníci a podnikatelé mohou nakoupit jakékoliv auto bez DPH a to i přesto, že i oni jsou součástí šestiprocentního statistického výsledku. Slyšel jsem argument, že ušetřené DPH , například za milionové Porsche bez mřížky, živnostník, či podnikatel vloží do rozvoje své firmy a nebo za tyto peníze udrží pracovní místo. To může, ale také si za tyto peníze může koupit super-luxusní dovolenou u zahraniční cestovní kanceláře a ušetřené peníze proveselit na ostrovech v Tichomoří. Proč by měl myslet na firmu, když si i v těžkých dobách a se státní úlevou demonstrativně pořídí artefakt bohatství, kterým vůz této prestižní značky nepochybně je. Na základě těchto argumentačních nejasností vnímám návrh opoziční ČSSD na zavedení šrotovného, jako pokus o zrovnoprávnění přístupu k novému vozu i pro občany v závislé pracovní činnosti, kteří svojí daňovou kázní vzorně, bez možnosti daňové "optimalizace", narozdíl od podnikatelských subjektů, plní státní kasu. Zavedení šrotovného v okolních zemích, které ze státem garantované úlevy nevylučuje žádného občana, vnímám jako volič, který si přeje, aby stát měřil všem svým občanům stejně. Selektivní rozhodnutí o finanční úlevě jen pro vybranou skupinu obyvatel vnímám jako politické rozhodnutí, které společnost rozděluje. A rozdělená společnost je to poslední, co v tuhle chvíli naše zem a její občané potřebují. Jste si toho vědomi, pani politici a ekonomové?