Korektně a nekorektně zakončené vedení
Z rozvedení předchozích základních vztahů pro přenos signálu vedením je možno vyjádřit některé důležité závěry.
- Amplituda napětí a proudu v každém místě vedení sestává ze dvou složek První složka představuje hlavní či postupnou vlnu šířící se vedením směrem od počátku, druhá složka zpětnou či odraženou vlnu šířící se směrem od konce vedení.
- Amplitudy těchto vln závisí na vlnové impedanci vedení ZC a na impedančním zakončení vedení impedancí Z2.
- Pokud impedance vedení ZC a zakončení Z2 jsou shodné, odražená vlna nevzniká a vedením se šíří pouze postupná vlna.Vedení je v tomto případě bezodrazově (korektně) zakončeno, což je žádoucí stav při přenosu signálů vedením.
Pokud impedance vedení a zakončovaní impedance shodné nejsou, dochází ke vzniku odražené vlny. Obě vlny, postupná i odražená, šířící se po vedení se vektorově sčítají. Na vedení vznikají místa , kde jsou obě vlny ve fázi a výsledná amplituda nabývá lokálních maxim a místa, kde jsou obě vlny v protifázi a výsledná amplituda vlnění vykazuje lokální minima. Na vedení vznikají tzv. stojaté vlny.
Takový stav vedení je z hledisku přenosu signálu nežádoucí, neboť vedle přenosu část energie signálu ze zdroje do spotřebiče dochází k vyzařování energie z vedení (chovajícího se jako anténa), a tím ke ztrátě části energie signálu. Takové nekorektně zakončené vedení je také náchylné k příjmu rušivých signálů ze svého okolí, neboť se chová i jako přijímací anténa.