Čína Kuang-tung, případová studie
Autor:
Mgr. Jan Havlíček, právník
Masarykova univerzita
v Brně
Právnická fakulta
Katedra národního hospodářství
Upozornění
Rád bych upozornil všechny piráty na mých stránkách, že veškerá díla jsou
chráněna autorským právem, přičemž mnohé z prací jsou součástí IS MUNI, program
"jako vejce vejci" je chopen je identifikovat. Práce lze používat
jako vzor pro zpracování vlastní práce, popřípadě citovat podle zákona.
Vzor citace z těchto stránek:
HAVLÍČEK, J. Neverbální komunikace in Hajanovy osobní stránky. Uveřejněno 30.8.2007. Citováno:......... . https://hajan.estranky.cz
další způsoby citací ZDEČína + Kuang-tung
(případová studie)
Zpracoval: Jan Havlíček
Datum
zadání práce: 17.10.2005
Datum odevzdání: 24.10.2005
Zadavatel: ing. Eva Tomášková, Ph. D.
Zadavatel
práce: „T“
Resumé
Čína je velkou neznámou, potencionálním obchodním partnerem, podnikatelskou šancí, a proto se domnívám, že je nutno se seznámit s obchodně – politickými aspekty situace v Číně. Práce uvádí především zajímavé informace, které vypovídají mnoho o možnosti obchodování s touto zemí, o politické situaci, která se také velice dotýká zahraničně obchodních vztahů.
Klíčová slova
SLEPT…. …analýza sociální, legislativní, ekonomické, politické, technologické situace v regionu
USD… …americký dolar (měna)
CNY… …čínský yuan (měna)
Transformace ekonomiky… …změna ekonomiky z centrálně řízené na tržní
Summit… …jednání představitelů na nejvyšší úrovni
Privatizace… …prodej státního podílu do soukromého vlastnictví
OBSAH
1. Úvod
2. SLEPT
2.1. S – sociální aspekty čínského trhu
2.2. L – legislativa
2.3. E – ekonomika
2.4. P – politika
2.5. T – technologie
3. Obecné informace
4. Kuang – tung
5. Česko – Čína
6. Závěr
1. ÚVOD
Na úvod několik vět, proč jsem si zvolil jako téma právě tuto zemi. O Číně čteme denně v tisku, slyšíme v rádiu i v televizi, dokonce se o ní hovoří také na přednáškách. Tato země začíná být fenoménem poslední doby.
Víme však o Číně dost v našich zeměpisných šířkách? Domnívám se, že nikoli. Je nutno uvědomit si, že pokud náš zájem o tuto lokalitu nezvýšíme, můžeme být zanedlouho velice překvapeni, a to možná pozitivně, ale naše překvapení může být také negativní. Zanedlouho největší ekonomika světa v dnešním globálním pojetí ekonomických procesů nezanechá bez následků jediné národní hospodářství. A jak hovoří již staré přísloví: „Příležitost přeje připraveným“, zajímejme se o Čínu.
Cílem práce je alespoň částečně představit Čínu, napomoci i laikovi v oblasti ekonomie pochopit dispozice Číny, pomocí analýzy SLEPT se snažit porozumět určitým specifickým zákonitostem.
2. SLEPT
Pomocí analýzy SLEPT se pokusím Čínu obecně představit, upozornit čtenáře na důležitá fakta, která musíme chápat pokud chceme porozumět zákonitostem čínského trhu
2.1. S – sociální aspekty čínského trhu – všeobecně víme, že v Číně nadále funguje komunistický režim. V devadesátých letech minulého století však představitelé Komunistické strany Číny dokázali skvěle vyhodnotit světové trendy, potřeby země i její obrovské možnosti. Došlo ke změně ve vedení strany, do jejíhož čela nastoupila mladší, liberálnější část strany.
2.2. L – legislativa - z výše uvedenými změnami nastal problém se zastaralou a nedostačující legislativou. Noví představitelé museli Čínu otevřít světu a naopak. Liberalizace se však nejvíce projevuje v oblasti ekonomicko – hospodářských vztahů. Uvolnění již nenalezneme v oblasti osobní svobody. Tematika politických procesů, věznění odpůrců režimu, jakož i problematika Tibetu je čínskou vládou vnímána coby záležitost vnitrostátní, nepomohly ani apely mezinárodních společenství. Nutno zmínit, že s rostoucím ekonomickým významem Číny se tyto projevy nesouhlasu omezily pouze na neziskové nadnárodní organizace, jelikož oficiální státní zahraničně – politické úřady se spíše zaměřují na podporu obchodu s Čínou. Upozorňování na potlačování lidských práv se stává tabu v mezinárodních vztazích s čínskou reprezentací.
V poslední době jsem zaregistroval mnohé informace otevření čínského kapitálového trhu zahraničním investorům. Doposud legislativa umožňovala obchodovat na takzvaném „áčkovém“ trhu pouze sedmi velkým zahraničním investičním fondům. Klesající tendence indexu Šanghajské burzy (léto 2001 – 2200, červenec 2005 – 1100) – nejnižší za posledních 8 let, a začátek procesu privatizace nutí čínskou vládu k otevření kapitálového trhu pro větší spektrum zahraničních investorů. Což by se mohlo zdát jednoduché, tak jednoduché není. Důvěra v čínské burzy je nalomena, někteří experti hovoří dokonce o desetiletích než si získají důvěru významných investorů. Neopomenutelné je, že Čína dodnes nemá zákon o cenných papírech, zákon o úpadku, neexistuje tedy nutný právní rámec k ochraně investorů. Navíc mnohé podniky, které stát kotoval v devadesátých letech minulého století, neměly potřebnou kvalitu. Vláda považovala kapitálové trhy za nástroj k získání peněz pro nejméně výkonná odvětví.
2.3. E – ekonomika – mnoho legislativních pravidel se prolnulo s tématem ekonomie. Jak již bylo zmíněno ekonomická situace je v Číně na pomezí ekonomiky tržní a centrálně řízené. Pokud terminologii mírně zlehčíme, dospějeme k definici čínských ekonomických poměrů – centrálně řízený tržní mechanismus. Transformace ekonomiky je postupná, jak již vyplývá z výše zmíněných legislativních změn. Mezera ve volném fungování trhu je uzavření kapitálového trhu a pro tuto oblast především velké procento podniků ve vlastnictví státu. V současné době má stát 100% poddíl ve více než sedmdesáti procentech všech společností se sídlem na čínském území. Peking se rozhodl zprivatizovat tyto poddíly. Sloužit k tomu mají kapitálové trhy, pobídky zahraničním investorům, ale v neposlední řadě také domácí finanční zdroje. Číňané jsou řazeni mezi největší střadatele na světe, jejich úspory v bankách více než 1,6 trilionu USD. Nelze tedy předpokládat problémy s privatizací jako například v devadesátých letech v Rusku, kdy občanské úspory neznamenaly pro odstátňování žádný přínos. Čínští představitelé hovoří o tom, že až 1/5 tohoto majetku by rádi zprivatizovali právě za pomoci peněz střadatelů. Tím by se majetek odstátnil, ale zůstal stále tak trochu „všech“. Podobnost s politickou teorií komunismu je zde zřejmá, není to však nic neobvyklého ani jinde na světě.
Nepominutelné z ekonomického pohledu je také jak jsou na tom v Číně se zahraničním obchodem. Podle zprávy ministerstva obchodu je výhled salda obchodní bilance ve prospěch vývozu pro letošní rok 100 miliard USD. Pro srovnání vývoje čínského exportu – v roce 2004 byl výsledek méně než třetinový. Většinový poddíl (90%) exportu Číny se vyrábí na pouhých třech procentech území. Nerozvinutost některých regionů je v Číně problémem, lze však vzhledem k rozloze a zalidněnosti možné řešit pouze v dlouhodobé perspektivě. Mezi nejrozvinutější patří ústí Perlové řeky včetně Hongkongu, Macaa, Kuang-tung.
2.4. P – politika – politická situace byla popsána především v kapitole „legislativa“ vzhledem k blízkosti obou problematik. Uvedu pouze některé zajímavosti. Vzájemné vztahy s Evropskou unií utužuje také každoroční summit, který se konal již po sedmé v Haagu 8. prosince 2004. Představitelé obou stran však neřeší výhradně politická témata, ale především záležitosti obchodní, jelikož jak již bylo zmíněno, není vhodné a diplomatické připomínat ČLR některé problematické politické problémy, jako např. porušování lidských práv. V dohledné době nelze předpokládat výrazný posun na čínské politické scéně. Komunistický režim, vláda jedné strany i přes mnohé programové ústupky zřejmě od vlády neodstoupí. Legitimita vlády je ve veřejném povědomí dána největším růstem životní úrovně na světě.
2.5. T – technologie – vývoj nových technologií je vázán na vstup zahraničních investorů, kteří inovují zastaralé výroby. Infrastruktura je velice rozličná v závislosti na vyspělosti regionu. Ve velkých oblastech je situace dobrá, v méně zalidněných oblastech se příliš nedbá o její rozvoj. Peking však každoročně investuje velké množství finančních prostředků do rozvoje infrastruktury, je si totiž vědom vztahu mezi dobrou infrastrukturou a příchodem investorů.
3. Obecné
informace
Název státu je Čínská lidová republika (Čung – chua žen – min kung – che – kuo). Podle neoficiálních údajů z ledna 2005 žije v Číně 1,3 miliardy obyvatel na území o rozloze 9,6 milionů kilometrů čtverečních, z čehož vyplývá hustota osídlení 135 obyvatel na 1 km². Údaj o hustotě osídlení nelze brát doslovně, některá území jsou zalidněna více než většina světových metropolí, jiná jsou osídlena jen velmi řídce, a obyvatelstvo se zde věnuje povětšinou zemědělství a jejich způsob života je archaický.
Země se člení na 22 provincií, Peking však hovoří o 23 provinciích, přičemž za dvacátou třetí provincii považuje také nezávisle spravovaný ostrov Tchaj – wan; dále 5 autonomních oblastí (např.: Vnitřní Mongolsko, Tibet) a dvě zvláštní administrativní oblasti (Hong Kong, Macao) – tyto jsou do jisté míry samostatné - mají vlastní vládu, právní systém, dokonce i ústavní dokument. Pouze v otázkách zahraniční politiky a obrany podléhají centrální vládě.
Hlavním městem Čínské lidové
republiky je Peking se 14 miliony obyvateli. Není však městem největším,
Šanghaj čítá
4. Kuang –
tung¹
Vzhledem k velikosti Číny a skutečné diferencovanosti místního hospodářství představím podrobněji alespoň jeden region, a to jeden z nejzajímavějších. Provincie Kuang – tung se nachází v ústí Perlové řeky, sousedí tedy s Hongkongem. Také z jeho pomoci těžila po reformách zahájených v roce 1978. Počet obyvatel je více než 83 milionu,
¹ Jako základ pro zpracování této kapitoly byl použit článek JEŽEK, K. EKONOM. Největší privatizace na obzoru, říjen 2005, č. 41, s. 48 – 55. ISSN 1210-0714
žijících na rozloze 180 tisíc kilometrů čtverečních. HDP zde v roce 2004 činil 193,1 miliardy USD a na celkovém HDP Číny se podílela jednou devítinou. Přepočtem na obyvatele je HDP 2380 USD – dvojnásobek čínského průměru. Přímé zahraniční investice mezi lety 1997 – 2000 dosáhly 150 miliard dolarů.
V současné době se dostala na druhé místo v žebříčku exportních tahounů Číny, dle výsledků z prvního kvartálu roku 2004 (delta řeky Jangtse s centrem Šanghají – 83 miliard dolarů, Kuang – tung – 69,3 miliardy USD). Totéž se týká objemu zahraničních investic do jednotlivých regionů.
Oficiální informace dokládají že v současnosti se Kuang – tung nedostává 2 miliony pracovníků, což činí zhruba 10% pracovních sil v této provincii. Oblastní představitelé však prohlašují, že není třeba dalších pracovníků v oblasti. Jejich plán spočívá v přechodu na složitější technologie, které nejsou tak náročné na manuální práci, ale na kvalifikaci pracovníků. Příslib těchto reforem přináší první ovoce. Srovnejme nesrovnatelné – jedné provincii v Číně se podařilo přilákat čtyři výrobce automobilů, aby zahájili výrobu v této oblasti – a u nás? Nokia zde má takovou výrobu, že její roční produkce mobilních telefonů přesahuje 100 milionů kusů, na tuto výrobu navazuje centrum výzkumu a vývoje. Na druhé straně však částečně zahraniční investory odrazuje a to tím, že požaduje pro zaměstnance plat minimálně 600 Renminbi, přičemž oficiální minimální mzda v ČLR je 450 Renminbi (1 CNY = 2,85 – 3,025 CZK).
Region Kuang – tung se do budoucna pokusí o integraci Hongkongu a Macaa v oblasti hospodářské spolupráce. Tento nově vzniklý region by neměl konkurenci v Číně, těžko na světě.
5. Česko –
Čína²
Velkým problémem v oblasti exportu a importu mezi Českou republikou a ČLR pro malé a střední podniky je podle mého názoru velká vzdálenost. Čas strávený cestou a cena této přepravy je pro mnoho subjektů nad jejich možnosti. Není to však jediná překážka. Občané naší země musí žádat o vízum na čínském velvyslanectví v Praze. Víz je několik druhů, od víza pro trvalý pobyt, přes víza studijní, až po tranzitní. Podání žádosti o vízum je zpoplatněno dle počtu vstupu a délky jeho trvání. Vízum na jeden vstup stojí 40 USD, na druhé straně vízum na neomezený počet vstupů na jeden rok lze pořídit za 120 USD. Běžná
² Jako základ
pro zpracování kapitoly byl použit portál Ministerstva zahraničních věcí ČR.
URL: http://www.mzv.cz
doba vyřízení žádosti je 7 dní, pokud bychom však spěchali za příplatek od 20 – 30 USD ambasáda tuto lhůtu zkrátí. Jeho prodloužení na území Číny není problematické, je však opět zpoplatněno. Pokuta za pobyt s neprodlouženým vízem je však vysoká (500 CNY za každý den, maximálně 5000 CNY). S propadlým vízem je také problém ubytovat se, jelikož hotely bez platného víza neubytovávají.
Pokud se česká firma přesto rozhodne pro pracovní cestu do Číny může nastat další problém, a to jazyková bariéra. Málo Číňanů hovoří anglicky alespoň na komunikační úrovni, hovor o konkrétní problematice pak může být problém. Tlumočníci jsou si vědomi jejich nedostatku a ohodnocení za práci kvalitního překladatele je srovnatelné s cenou u nás.
Opakem těchto „proti“ však budou mnohá „pro“. Naše členství v EU nás do určité míry omezuje, na straně druhé však dává možnost využít kompromisů ujednaných v oblasti mezinárodního obchodu mezi EU a Čínou. Na této úrovni existuje v roce 2001 zřízená hospodářská komora při Evropské komisi – European Union Chamber of Commerce in China. Pokud bychom měli zájem s Čínou navázat významné obchodní vztahy jako podnikatelský subjekt, bezpochyby by nám členství v této komoře přispělo. Z českých firem jsou jejími členy např.: Tatra, PPF, Skřivánek.
Zahraničně obchodní vztahy mezi ČR a Čínou jsou podporovány ze strany české reprezentace, a co je snad ještě důležitější, tak i představiteli ČLR. V prosinci minulého roku navštívil naši republiku Wen Jiabo, který dopomohl k úřadu prezidenta Chu Ťin – tchaovi, který tento úřad zastává od března 2003. Tito muži jsou zatvrzelými propagátory úplné transformace čínské ekonomiky na ekonomiku tržní. Návštěva podobné osobnosti jistě předznamenává možnost navázat dobré obchodní vztahy.
6. Závěr
Domnívám se, že ať již obchodování s Čínou přináší mnohá úskalí, je to nutnost. Musíme si uvědomit, že Čína bude v dohledné době jedním z největších producentů světa, je tedy velice pravděpodobné, že i na našem trhu mnohé z komodit budou právě čínské provenience. Ze své zkušenosti vím, že již dnes prakticky nenalezneme na trhu jiné pracovní rukavice než čínské, které jsou v porovnání s našimi výrobky nesrovnatelné, především co se týká ceny.
Čína bude také největším odběratelem. Profesor Vágner na přednášce zmiňoval výsledky studie, která poukázala na rozvoj čínského automobilového průmyslu. Pokud trend dostupnosti automobilů v Číně poroste stejným tempem jako doposud, bude čínská roční spotřeba ropy rovna současným celkovým zásobám ropy Saudské Arábie.
Mnohé příležitosti dává českým producentům. „nenasytnost“ čínského trhu. Pro větší podniky by mohlo také částečné přesunutí výroby znamenat objevení nových trhů, a možná nejenom čínských. Asie jako celek, ale především díky populační explozi v Číně a Indii (v obou státech žije více než 1/3 světové populace), je velice zajímavým regionem pro možné investice do výroby, ale také v oblasti distribuce, nebo logistiky zde nalezneme mnoho příležitostí.
Přestože reformy probíhají od roku 1978, nejdůležitější změny zaznamenáváme až v několika málo minulých letech. Pevně věřím, že kdo nezaspí „čínskou šanci“ a uspěje na tomto trhu, stane se bezpochyby velice úspěšným podnikatelem, a to zřejmě i v globální srovnání. Jsem přesvědčen o nutnosti spolupráce s Čínou ve všech oblastech obchodu a neméně o jejich ekonomické výhodnosti. Slovo výhodnost možná není přesné, obchodovat s Čínou je ekonomická nutnost.
Cílem práce bylo zhodnotit především obchodně politické klima v čínském regionu, což si myslím, že v daném rozsahu nelze více. Přesto v závěru bych rád upozornil, že i přes svoji pragmatičnost, a možná právě díky ní, si také musím položit otázku, co tedy ta lidská práva v Číně, jak čínská vláda dbá na ekologii? Není snahou doby opět vydělat na něčí zaslepenosti ekonomickým růstem. Všichni, kdo by rádi obchodovali s Čínou, měli by mít na zřeteli, že čínská ekologická situace ovlivní celý svět.
Lidská práva? Apely všech zemí světa končí u loby jejich firem, které hodlají s Čínou obchodovat. Někde svět použije boj k vynucení demokracie, jinde tiše mlčí a obchoduje. Jak říká již staré přísloví: „Za vším hledej peníze“.
Závěrem jsem si dovolil pár otázek k zamyšlení, myslím si, že bychom měli problém chápat vždy celostněji, tedy připomenout si obě strany jedné mince. Pokud jsme však podnikatelé, určitě zvítězí ekonomické priority, protože jestli v daném regionu nezačneme obchodovat my, tak určitě naše konkurence. Lidstvo bude muset jednou zaplatit daň za takové jednání, vězme, že to nebude daň nejvyšší.
Seznam použité literatury
URL: http://www.mzv.cz
JEŽEK, K. EKONOM. Největší privatizace na obzoru, říjen 2005, č. 41, s. 48 – 55. ISSN 1210-0714