Jelikož Leni dostala ještě jeden poukaz na relax víkend, vyjeli jsme po pohádce na Slovensku v hotelu Sitno na další. Tento nás zavedl do Krkonoš, kde jsme se s Leni střídali 3 týdny po sobě. Nejdříve jsem byl s kolegy z práce na Sněžce, poté na tomto víkendu a později Leni ještě odjela na firemní akci do Špindlu, takže jarních Krkonoš jsme si užili ažaž. Do hotelu Arnika, který se nacházel na začátku Špindlerova mlýna, jsme dorazili po deváté hodině večer a spoléhali jsme na recepční, že nám zařídí večeři. Naštěstí vše klaplo, takže po ubytování jsme zašli na staročeskou véču. Ráno jsme měli v plánu vstávat brzy, takže jsme i do postele skočili jak to šlo. Probudili jsme se do lehce zamračenýho rána, ale to nám neubralo na elánu a vyrazili jsme na snídani, kde jsme se slušně nacpali. Poté jsme se vyvalili do wellness centra a naobjednali si procedury. Moc času jsme neměli a tak jsme se šli projít k přehradě pod hotelem. První procedura, co nás čekala, byla oxygenoterapie a slatinový zábal. Já si první vybral kyslík, takže jsem lehnul na lehátko, dostal jsem na obličej masku a dýchal hodně kyslíku. Řikal jsem si, že když do sebe dostanu dost kyslíku, třebas mi to bude líp přemejšlet, takže jsem přemejšlel, až jsem u toho usnul.  Probudila mě obsluha a já se přesunul na slatinový zábal. Na záda mi týpek položil ohřáté pytle s rašelinou a bylo to moc příjemný, až jsem z toho taky lehce pochrupoval. Když hlína vychladla, naběhnul masér a pustil se mi do zad. Říkal něco o tom, že každý se musí v Krkonoších podělat medvědovi v náručí, ale že bude jemnej. Vydržel jsem to a musim uznat, že mě zlámal tak, že jsem měl zádíčka krásně uvolněný a protáhlý. Po první fázi jsme ještě společně s Leni bublali ve vanách s bylinkama. Maximálně uvolnění jsme šli opět na procházku a tentokrát jsme si připravili nějaký keše v okolí a vyrazili. V lese jsme to vzali pár zkratkama a nakonec jsme se objevili na hoře Mechovinec, kde jsme úspěšně odlovili keš a vydali se na cestu zpátky. Čekala nás další fáze. Já si jako první vybral lymfatickou masáž, kde mě navlíkli do kalhot, co se postupně plnily vzduchem a pomačkávali mo nohy od prstů až po pás. Trošku nudný a jak mě bolely nohy po vejšlapu, tak ke konci už ani moc příjemný.  Naštěstí hned poté následovala reflexní masáž chodidel a to jsem si užil uplně neskutečně. Kdo nezkusil, tak doporučuji.  Ještě nikdy v životě mi takhle nemasíroval chlápek nohy. Přál jsem si, at to nekončí. Neuvěřitelná slast. Po celém dnu na horách a procedůrách jsme zalehli a cítili se opravdu zrelaxovaní. Další den nás čekala cesta dom a ráno po snídani poslední procedura. Byla to masážní koupel, protože nám byla slíbena kryosauna, ale prý nedošel dusík, tak jsme dostali nějaký náhrady. Před cestou to bodlo a tak po vybublání jsme sedli do tříci a vyjeli ještě na druhou stranu kopce, kde makal na svým novym baráčku Pavouk. Samozřejmě nás musel provést a musim uznat, že zpočátku mi ta kůča přišla jako sranda, ale Pavouk se opravdu pustil do rekonstrukce a byl hrozně natěšenej. Po provedení jsme vcelku čuměli, jak je barák zajímavej, třebas kamenný sklípek, který mě teda fakt dostal. Nechtěli jsme moc zdržovat, bo se obkládali stěny palubkama a tak jsme pokecali a vyrazili domů. Doma jsme si jen posteskli, jak to zas rychle uteklo. Až na trošku zamračený počasí to byl super regenerační víkend a jsem moc rád, že jsme ho strávili s Leni spolu, bylo to fajn.

Pár foteček z okolí: 

Zdroj Wellness víkend v Krkonoších