Tento rok jsme se rozhodli, že nevyjedem na silvestra do Litvínova, jako poslední roky, ale že zkusíme sehnat nějakýho fleka na horách. Team kabrio-pozitive fans se zmobilizoval a za pár dní už Kristýna posílala maila s ubytkem na Šluknovském výběžku, ještě kus nad českym švýcarskem. Tam jsem nebyl hafo let a tak jsem se těšil, na zasněžené vršky a na bílou zimu. Takže bydlení bylo zajištěno, už jen počkat na silvestra. Konec roku se přiblížil a třicátého jsme si zbalili a vyjeli. Vzali jsme to přes Dolánky nad Ohří, kde bydlí moje rodina a otec měl zrovna narozeniny, tak jsme lehce poslavili, pojedli, předali dárky a kolem desáté večer vyjeli na sever ČR. Cesta byla fajn, třicka si razila cestu kolem zasněžené silnice a kousek za Litoměřicema najednou maják a nějací páni mi chtěli pomoct a chránit. Vysvětlil jsem jim, že na to mi stačí Leni, a jeli jsme dál. Začlo přituhovat a poslední kilometry cesty už vedly zasněženou planinou a lesem včetně sněhu na silnici. Do Mikulášovic jsme dorazili kolem půlnoci díky Jéňovi, který nás navedl. Sice jsme dali ještě jednu polní rally, ale aspoň jsme si otestovali, co třicka vyjede a příjemně překvapila. Uvnitř chaty už na nás čekalo zbytek osazenstva. Zuzce nebylo dobře a prakticky celý pobyt se moc neukazovala a ležela s teplotou. Zbytek se držel, ale byli znaveni z výletu na běžkách, tak postupně odcházeli chrápat. Šli jsme také. Pokoj byl v pohodě, bydleli jsme v penzionu Ráj poutníků a kolem chalupy to byl opravdu ráj klidu a sněhu.

Další den proběhla vcelku brzká snídaně a kolem jedenácté už se před chatou formovalo družstvo běžkařů. Já s Leni jsme to lehce bojkotovali, bo jsme nějak nesehnali běžky. Brzdili jsme tedy skupinu, ale když přišel kopeček, byli jsme rychlejší zas my. Náš cíl výletu byla Tanečnice, rozhledna, z které je vidět na české švýcarsko……zapomněl jsem napsat, že od rána byla všude mlha. Po cca dvou hodinách, láhvi griotky s rumem, hruškovici a fernetu, jsme dorazili do hospody pod rozhlednu. Objednali jsme si místní alkoholické speciality, ženský a já dali bábu, což byl vaječný likér s horkym mlíkem a chlapi a já dali dědka, což byl zas svařák s griotkou. Po zaplacení nám paní domácí rozdala i lízátka. Posilněni a prohřátí jsme se vydali zdolat rozhlednu. Už dopředu bylo jasný, že uvidíme maximálně 100m kolem rozhledny, možna ani to ne, ale šli jsme s cílem pokořit rozhlednu, tak jsme nahoru museli. Když jsme vystoupali, foukal mrazivý vítr a opravdu nebylo nic vidět, takže jsme zas seběhli dolu. Skupina běžkařů to měla teď lehčí, že to měli většinou z kopce, takže nám ujížděli a já s Leni jsme si šli hezky v klidu sněhovým lesem. Kristýna to měla maličko těžší, bo se jí začal dělat na obouch běžkařských botách žralok, ale snažila se dojet až do cíle, což se nakonec podařilo. Cesta zpátky už trvala kratší dobu a po příchodu na chalupu se začlo připravovat na silvestrovský večer. Jelikož nám partička jehovistů /jak je nazval Jéňa/ zabrala jídelnu, museli jsme se přestěhovat k hospodě do menšího sálu, ale zas tam byl krb. Večer jsme započali hrou twister, kde jde o to, že na podložce s barevnýma puntíkama dáváte končetiny tam, kam ukáže šipka, kterou ovládal Chaser. Skončil jsem třetí, Leni tuším byla ještě o kousek lepší. Pak jsme otevřeli šampanský, natočili piva  a začli hrát hru Všeználek. Byl to dlouhý večer a tato hra nás celým večerem provázela. Hráli jsme ji asi 6 hodin. Zábava se rozjížděla a brzy se přiblížila půlnoc. Byl jsem už vcelku dost v náladě, ale chtěl jsem vypustit nějaký rachejtle a pofotit. A bylo to náročný, foták jsem na stativ ještě usadil, dálkovou spoušt taky nasadil, ale zbytek byl jen chabý pokus o focení. Ohňostroj jsem fotil za stromem, Leni jsem koupil římský svíce, který místo toho, aby jen hořely, tak stříleli a chudinka se bála, prskavek bylo málo, ztratil jsem nožičku od svých slunečních brejlí…………… no jsem rád, že všichni přežili a nikoho jsem nezapálil. Bylo to skvělé přivítání nového roku a místní ohňostroj byl perfektně připraven. Líbilo se mi to moc, samozřejmě jsme se s kamarády olíbali a popřáli si. Poté jsme naběhli zpátky do hospody a hráli dál Všeználka. Jéňa byl nějakej nachcípanej, tak do sebe začal klopit grogy a ke konci už si nemusel ani objednávat, servírka se řídila prázdnou sklínkou a automaticky nosila čerstvej. Za večer jich dal 8 kousků, několik slívek atd. Moc pěkný výkon, bylo vidět, že jsme nejeli s žadnýma máslama. Ke konci se ještě na sále proběhnul s Galdou co měl magnet na ženský /čti mexické sombréro/ a předvedli pár tanečních kreací. To už jsem ale usínal vedle v posteli a slyšel jen tony hudby ze sálu. Silvestr byl prostě super.

Probuzení do soboty bylo kupodivu absolutně bez následků, a snídani jsme si posunuli, takže ani brzké vstávání nás neotravovalo. Většina ale střízlivěla, tak jsme dali snídani s Leni a šli na procházku po Mikulášovicích. Po menším okruhu jsme se vrátili k chatě, kde už se formovala skupinka na oběd. Prošli jsme se ještě po vsi a došli jsme do jediné otevřené restaurace, kde jsme se výborně najedli. Když jsme se vrátili, přitáhnul jsem 1,5l flašku medoviny a rozjel se opět Všeználek, tentokrát pro juniory /otazky pro děti 7-10let/, který nám zabral jen 4 hodiny a pak ještě hra, která byla vytvořena speciálně pro účastníky dřívějšího moravského kolového výletu. Byla sranda a za hodinu byla medovina prázdná. Někdy kolem pulnoci přišel nápad, že by jsme si mohli dát hermelíny, které jsme s Leni dovezli. Ale neměli jsme chleba a talířky. Okamžitě se zrodil nápad, vybrat zásoby jehovistům, kteří už šli všici spát a zásoby si nechávali v jídelně. Během pěti minut, měl každý svůj příbor, talířek, chléb a podával se výborný hermelín. Super nápad a pěkná tečka před spaním.

Fotečky zde: 

Zdroj Silvestr na horách - 2010