Tak jak začít?? Nevim ani z jakého konce či začátku, ale vim, že si musim dat bacha na slova, protože na teto akci se objevily různé kompromitující materiály proti mé osobě. Na pátek jsem se těšil jak malej Jirka, až jsem z toho zmizel z práce o hodku dřív  (pokud čte můj zaměstnavatel, hodinu jsem si nadělal  ). Spich s Pavoukem byl jako obvykle na sjezdu Kralupy na D8 a musim říct, že už to máme pěkně sehraný. Pavouk čeká, mává, já vidim sjedu zamávam a jedem oba dál na Prahu. Musel jsem ještě vyřídit nějaký pracovní věci, ale první chybička byla, že jsem půjčil navigaci kamarádovi a když jsme vyřídili první záležitost a měli jsme se sejít se 100RMem, nevěděli jsme jistě kam jet. 100RM se sice snažil nás navést, ale já jsem mu absolutně nerozuměl, ani jsem nepochopil kam máme vlastně jet. Skončili jsme tedy někde u Chodova u Obi a hodněj 100RMík si tam pro nás zajel, čímž mu moc děkuji a děkuje určitě i Pavouk. Tak a tím se nám pomalu začla rýsovat akcička, která skončila..............  Nebudu předbíhat, vydali jsme se po jižní spojce směrem na Beroun, stojíme si v kolonce a pomalu popojíždíme, když tak nějak kouknu do prava a vidim objeden pruh známé auto. Popojeli jsme kousek a už bylo jasno. Náhoda svedla dohromady naší trojici s moravským klanem. V tu chvíli Pavouk hodil pravej blinkr a začal se cpát přes pruh za ACčkem a neustálým troubením dával najevo svou radost. Bylo to super, že jsme na sebe takhle narazili. Zastavili jsme na pumpě u Rudné, dali kavičku a svačinku a počkali jsme, až dorazí Rendis a možná i někdo další. Po příjezdu Rendise už nás nebavilo moc čekat, tak jsme vyrazili směrem do Višňový. Cestu vedl 100RM což byla první chyba, protože když v čechách naviguje slovák, nemuže to dopadnout dobře a také nedopadlo. Sice nás na místo vedl dle navigace, ale horší cestu snad nemohl najít. Udělalo to sice radost Pavoukovi, protože ho potěšila vesnička Karlov (modráci ví) zato hůř udělala GeorgoviAc, který měl defekt tlumiče a musel proto jet opatrně a pomalu, jenže ta cesta byla slušný tankodrom a chudinka BBD se nevyspinkal. No strasti cesty jsme zdárně překonali a vidina chlazeného pivka nás hnala okamžitě na bar. Dali jsme tedy jedno startovní, ale hned nás začli otravovat s ubytovánim, tak jsme naběhli na recepci, pořešili formalitky a šli jsme si pro povlečení. Tam nás čekala drsná bába , a my jako slušně vychovaní jedinci jsme koukali, jak si to tam šéfuje. Myslim že nikdo ani necekl, vzali jsme povlečení a radši jsme zmizeli. Naše VIP chatička byla samozřejmě nejblíže k putice  a tak jsme se nemuseli bát, že zabloudíme. No a to už nám nebránilo nic se pořádně rozjet a nenechat se zahanbit.  Začli jsme tedy zlehka pivečkem, a první nápad byl tu. Dali jsme tedy s Pavoukem panáčka, ale ne že by jsme chtěli, to ne, potřebovali jsme získat skleničky, ale zas byla škoda je vylejvat v okolí, takže jsme se nastartovali a jelikož jsem slíbil, že dovezu Absintha  (což nebyl zas tak dobrý nápad ) už jsme ho lili, zasypali ledem a v klídečku si pochutnávali. Mezitím dorazil zbytek party a zábava se začla rozjíždět v klasickém stylu.  V hospůdce se nacházel fotbálek a kulečník, takže jak se zábava rozjížděla, střídalo se ve hrách několik osob.  Ve fotbálku se snažil vynikat nejvíce předseda Speedy , kterého povzbuzovala sličná přítelkyně svým okouzlujícím usměvem a proto nám to na druhé straně s Pavoukem moc nešlo. Zkusili jsme se prostřídat s Acčkem ale stejně to moc platný nebylo. Prostě Speedymu s Schumakem to celkem šlo. U kulečníku vynikl nejvíce Pavouk, který mě osobně překvapil, co všechno umí a začal nás učit správná pravidla biliárdu, o kterých jsem neměl tuchy a tímto mu také moc děkuji.  No a protože jsme stále popíjeli a popíjeli, byli jsme dost brzy na sračky a zhruba kolem 2 možná 3 ráno mi na rameno zatukali okenáři a předali mi menší okno(čti kurevskou výlohu)  , přes které mám jen pár mlhavých záblesků. Myslel jsem si naivně, že jsem pil v poklidu a vše si pamatuji, ale co jsem shlédl druhý den pár fotek, tento názor jsem přehodnotil. O to horší, nebo lepší, nevim ani jestli to nebo to, bylo mé probuzení do druhého dne.  Vzbudil jsem se v jiné chatce, na jiné posteli, trošičku jsem tápal, než jsem pochopil že je něco špatně.  Po ránu mi bylo děsně zle , myslim že to byl jeden z nejhorších dnů mého života. To že jsem vstal a ještě jsem opojení dost cítil,  to jsem pobral, ale muj žaludek nepobíral nic. Šel jsem na snídani, že si ulevím jídlem a dal jsem si zeleninovou polívčičku. No ta se ve mě moc neohřála, tak jsem si zbalil spací potřeby a přesunul jsem se do správné chajdy. Mezitím se pracovalo na GeorgovoAC tlumiči, kterému se nelíbilo v podběhu a vycestoval na menší procházku.  Pavouk, jako správný organizační typ, sehnal místního kutila Tima , který dotáhnul ceočko a snažil se pomoci, myslím že oprava se zdařila a GeorgíkAcík mohl mít klidné spaní, že druhý den v klidu odjedou.  Pár hodin jsem si pospal, neměl jsem ani sílu jet na oběd a na spanilku, byl jsem skoro mrtev. V další chvilce, kdy jsem se snažil napravit, nebyl v kempu skoro nikdo, jen 100RMovic, Leni a par lidiček z E30 klubu. Dal jsem si tedy kofolu, ale té se ve mě také nelíbilo, tak jsem to opět vzdal, chvilku pokecal a chystal jsem se jít opět prospat. Naštěstí dorazili výletníci a já vyškemral od slečny ACčkové  růžovou tabletku, od které jsem očekával, že zastaví ty kladiva v mé hlavě. Lentilka zabrala a vzbudil mě až jemně pronikavý hlásek GeorgeAC , který se mě snažil probudit, což se mu povedlo a já zjistil, že už nic nebolí, a mohu fungovat. Byla to velikánská uleva, ale bál jsem se, že to nebude trvat dlouho, tak jsem pro jistotu pil jen kofolu a později jsem zkusil i jídlo, které ve mě naštestí zůstalo. V sobotu večer už se pilo ve větším klidu, zato se odehrálo několik věcí, které stojí za zmínku. Když pominu to, že jsem nečekal, že budeme sledovat Vyvolené na primě, protože jsme mohli sledovat vyvolené kolem sebe , zavelel Pavouk, že se jde do sprchy. Sice chtěl mít intimčo s Castrem  , ale já jsme byl upocen a smrdutý, tak jsem se nacpal k nim také. Sprchy jsme samozřejmě navštívili po zavírací době a tak zafungovala menší pavoučí lež, která nám dopomohla k otevření umývárek. Rozebrali jsme si sprchy, Pavouk si vybral VIP růžovku  a začali jsme se "Normálně sprchovat". Najednou Pavouk začal vyřvávat a já netušil proč, když vzápětí se před mou sprchou objevil uchyl 100RM  s výrazem ve tváři na pokraji blaha. V ruce měl to svoje červený světýlko a natáčel nás parchant v takové ošemetné situaci. To jsme si samozřejmě nenechali líbit a Pavouk ho lehce zkropil. Omyli jsme se erárním FokoGelíkem Adidas  a  všichni jsme krásně stejně voněli. Jen pro informaci, 100RM  nebyl jediný uchyl, to by jsem mu křivdil, po jeho boku byl samozřejmě GeorgeAC a ještě Michal(s touringem, kterýho okopíroval od AC) . Když jsme se dostali z umývárek, šli jsme do hospůdky, kde už byli všichni nalepení na nooteboku a bavili se nad získanými úlovky. Je překvapivé, že se na každé akci děje něco, co ještě překvapí. Já myslel že už je vše vyčerpáno a vždy se to nějak zvrtne. Zbytek soboty už se táhnul v poklidu, dali jsme nějakej kulečník, lidi se postupně vytráceli a nakonec jsme zbyli už jen 4, ve složení já, Pavouk, a 100RMovi. Pavouk začal postupně zpomalovat, polejvat se pivkem a pičovat na 100RMa, kterej prostě furt něco natáčel. Bavili jsme se celkem dlouho, ale pani servírku to už s náma moc nebavilo a dávala nám najevo, aby jsme vypadli. Co se dalo dělat, sice jsme ukecali posun času a jednu hodinku k dobru, ale pak už se nedala a my jsme museli hledat utočiště jinde.  Volba padla na naší chajdu, kde jsme se sice báli Rendise , že nás zabije a v kombinaci s Břéťou to bylo dost pravděpodobné, ale riskli jsme to a otevřeli jsme si v předsíni lahvinku červeného, které jsme nakonec museli dopít s Pavoukem, bo 100RMovic už byli taky znavení a šli spat, 100RM charapat. Ukončili jsme to tedy také a šli spát. Když jsme se probrali, naše chatka už byla prázdná, byli jsme tam sami 2 a venku už se to hemžilo lidmy, kteří už balili uklízeli a tak. Dali jsme snídani a pomalu se chystali na cestu dom. Po cestě domů jsme se ještě zastavili v muzeu sportovních kárek v Lánech, kde jsme jim oslintávali exponáty a musím říct, že tam bylo pár vozů, které by mi nevadilo vlastnit.  S Pavoukem jsme si dali gamesku na simulátoru, vyvalili oči ještě na pár kárek a šli jsme do vedlejší restauračky na oběd. No oběd, dali jsme česnečku, rozloučili se se všemi a vydali se směrem na Kralupy. V Kralupech jsme ještě zhodnotili naše počiny u nealka v místní putice a po rozloučení jsme se rozjeli dom. Vyfasoval jsem také putovní helmu BMWklubu , pochopil jsem to tak, že jí dostává asi největší ožrala , aby si nerozbil hlavu a proto je mi ctí tento přemět na chvíli vlastnit a na příští akcičce ho milerád opět pustím dalšímu kaliči. tento článek neni moc usměvný, protože pro mě to byl moc těžký víkend, ale zato byl s moc fajn lidma, které mám rád a chci poděkovat všem, kteří dorazlili a bavilo je to stejně jako mě.  Děkuji Leni  a DCmu , že nám pomohli se takto rozloučit se sezonou, děkuji číšnici že to s náma vydržela, kuchaři za dobré jídlo, Pavoukovi  za vše co dostal z úst a prostě všem, protože to bylo moc fajn. Jo a abych nezapomněl, GeorgiAC, máš krásnýho psa, i když každý můj kontakt s ním provázelo uslintání nějakého mého oděvu, ale BBD je fakt super a nedivím se ti, že z něj máš takovou radost. Určitě jsem na hodně zapomněl, nemám ani fotky, ale pár lidiček fotilo, takže odkazy zveřejním. Takže ještě jednou díky a těším se na příště.

Par foteček od ostatních: Miša : http://www.bmwklub.cz/misa/visnova2007/index.htm

                                       Břéťa: http://www.bmwbretajun.estranky.cz/fotoalbum/rozlouceni-s-bmw-sezonou-autocamp-visnova/rozlouceni-s-bmw-sezonou-autocamp-visnova/1281