Rod Brachypelma
16. 8. 2007
Tento rod patří do čeledi Theraphosidae a podčeledi Theraphodinae, který obývá Jižní a Střední Ameriku.
Do rodu Brachypelma lze zařadit tyto druhy: Brachypelma emilia (White, 1856) - jedná se o typový druh, podle něhož byl tento rod popsán. Dále jsou to: Brachypelma albopilosa, B. andrewi, B. angusta, B. annitha, B.auratum, B. aureoceps, B. baergi, B. baumgarteni, B.boehmei, B. embrithes, B. epicureanum, B. fossoria, B.hamorii, B. sabulosum, B. smithi, B. vagans.
Jedná se o zemní druhy. Někteří žijí např. v pouštích a polopouštích, jiní zase v deštných pralesích. Žijí v norách, pod kameny, kousky kůry a v dalších příležitostných úkrytech. Samci tohoto rodu mají tibiální háky, které jsou umístěné ve třetině délky předního páru nohou na koleni (tibii). Samice některých druhů tohoto rodu jsou při páření vůči samci značně agresivní. Často jsou po páření doslova vyhnáni z terária, a to v tom lepším případě. V horším případě samice samce zabije. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že má samice B. albopilosa má na svědomí tři samce. Všechny zabila, bohužel, aniž by se páření podařilo. Většina druhů tohoto rodu má několik stovek mláďat. Z tohoto důvodu je odchov náročný a to hlavně kvůli času, který musíte mláďatům věnovat. Kdo obhospodařoval např. 500 mláďat B. albopilosa, ví o čem mluvím.
Sklípkani rodu Brachypelma se brání uvolňováním žahavých chloupků, i když jsou známy i případy pokousání, které jsou velmi bolestivé, hlavně kvůli mechanickému poškození kůže. Ale ani žahavé chloupky nejsou nijak příjemné. Drobné, lehké chloupky se vznášejí nad sklípkanem a zabodávají se do kůže a sliznice, v horším případě do očí. Mají schopnost velmi lehce pronikat do tkání. Žahavé chloupky mohou na kůži způsobit lehké svědění a zarudnutí postiženého místa. U citlivějších lidí však mohou vyvolat záněty, otoky, v extremních případech až anafylaktický šok.
Připomeňme si také známý spor - rod Euathlus versus Brachypelma. Rod Euathlus popsal Ausserer v roce 1875, kdy zároveň popsal jeho typový druh E. truculentus. Rod Brachypelma popsal až později Simon v roce 1891. Jako typový druh určil Simon sklípkana Brachypelma emilia (White 1856).
V roce 1989 bylo publikováno od předního světového arachnologa N. Platnicka zásadní dílo "Advances in Spider Taxonomy 1981-1987". Zde Platnick synonymizoval rod Brachypelma s rodem Euathlus. Tuto skutečnost však německý arachnolog G. Schmidt zásadně zpochybnil sérií článku v letech 1990-1992. Dnes se taxonomové kloní k názoru, že se jedná o dva samostatné rody. Rod Brachypelma spadá do Washingtonské deklarace o ochraně druhů (WA II).
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář