Bolí vás očička od ustavičného koukání na monitor?
Firemní
kultura ovlivňuje bezpečnost práce
Novější ergonomické
koncepce zdůrazňují hodnotu komplexního systémového přístupu k otázkám
bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti. Základním požadavkem je trvalá
a intenzivní pozornost, kterou věnuje vrcholové vedení společnosti této
problematice, jakož i zapojení všech zaměstnanců do aktivní spolupráce na tomto
poli.
Podle odhadu Evropské unie
dochází v členských zemích EU ročně k více než sto tisícům smrtelným pracovním
úrazům. Prevenci a osvětě, která by snížila počet úrazů zaviněných z
nedostatečné ochrany zdraví a bezpečnosti práce, se věnuje Evropská agentura pro
bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Ta loni spustila první celoevropský
portál, který zveřejňuje informace související s předcházením rizik v práci
http://osha.eu.int.
Kultura podniku závisí na
řadě ukazatelů, mezi něž patří péče o zdraví a bezpečnost pracujících, o jejich
osobní rozvoj a o jejich aktivní a iniciativní přístup k řešení problémů
organizace. Tato aktivita zaměstnanců se prospěšně projevuje i v ekonomice
celého podniku.
INVESTICE DO PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ ZLEPŠUJÍ ZDRAVÍ LIDÍ
Několik příkladů úspěšné
implementace těchto ergonomických zásad dokumentuje, jakých úspor je možno
dosáhnout pomocí snížení nemocnosti, úrazů, nehodovosti, a jak se pozitivně
projevují ve zlepšené produktivitě práce.
Profesor Andy Imada z
Univerzity v Jižní Kalifornii uskutečnil před několika lety velký
makroergonomický intervenční program ke zlepšení bezpečnosti a zdraví ve
společnosti, která vyrábí a šíří produkty nafty. Strategickým plánem bylo
zlepšení bezpečnosti, organizační změny ke zlepšení pracovních podmínek a
zvýšení bezpečnosti a tři makroergonomické akční plány: zlepšení účasti lidí,
zlepšení komunikací a integrace bezpečnosti do kultury organizace. V programu
bylo využito participativního přístupu tak, že řídicí pracovníci začlenili do
akce všechny úrovně managementu a dozoru, personál terminálů a plnicích stanic
jakož i řidiče kamionů. V průběhu několika let byly zkoumány mnohé aspekty
designu organizace a struktury managementu i procesy z makroergonomické
perspektivy. Byly provedeny modifikace zařízení vycházející z participativního
přístupu, byly vytvořeny nové metody výcviku bezpečnosti navržené zaměstnanci,
zaměstnanci dostali více příležitostí k výběru nových nástrojů a zařízení pro
svou práci. Po dvou letech po začátku instalace programu bylo dosaženo snížení
úrazů o 54 %, nehod motorových vozidel o 51 %, úrazů mimo práci o 84 %,
zameškaných pracovních dnů o 94 %. O čtyři roky později došlo k dalšímu snížení
nepracovních úrazů. Prof. Imada soudí, že největší příčinou těchto zlepšení bylo
to, že se podařilo úspěšně začlenit bezpečnost do organizační
kultury.
VTÁHLI DO ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ ZAMĚSTNANCE
Pojišťovací společnost
Tokyo Marine and Fire Insurance Company Inc. v USA provedla školení v r. 1992 o
ergonomii v sedmi podnicích, které tvořily její zákazníky. Školení v trvání
jednoho dne se zúčastnili inženýři, personál oddělení pro lidské zdroje a
členové komisí pro bezpečnosti práce. Výcvik byl zaměřen na techniky hodnocení
pracovních podmínek samotnými pracovníky a provádění zlepšení (participativní
ergonomie). V šesti podnicích byly údaje ze seminářů použity k implementaci
ergonomického participativního programu, sedmý podnik se toho nezúčastnil. V
šesti podnicích byly zjištěny tyto výsledky: pokles úrazů ze 131 na 42
(sledované období: 6 měsíců před a po zavedení změn), v dolarech to byl pokles z
částky přes 600 tisíc na 72 tisíc. Snížení úrazů bylo docíleno ne jednou velkou,
ale mnoha malými změnami. U sedmého podniku nedošlo k žádnému srovnatelnému
poklesu, nýbrž spíše ke zhoršení.
ERGONOMIE JE SOUČÁSTÍ KULTURY FIRMY
Management společnosti
Deere and Company (největší výrobce zemědělských strojů v severní Americe) v r.
1979 konstatoval, že tradiční intervence jako např. školení zaměstnanců ve
zvedání břemen a konzervativní lékařská péče samy o sobě nemají úspěch vzhledem
ke snížení úrazů. Rozhodli se použít ergonomických principů ke snížení fyzického
stresu při práci. Ve všech továrnách, slévárnách a distribučních střediscích v
USA a v Kanadě byli ustaveni koordinátoři ergonomie, vybraní z oddělení
průmyslového inženýrství a bezpečnosti práce. Byli proškoleni v ergonomii,
prováděny byly analýzy práce, v nichž podnik zavedl vlastní postupy. Program byl
založen na široké participaci zaměstnanců. Jde o jeden z nejznámějších úspěšných
bezpečnostně ergonomických programů. Od r. 1979 byl zaznamenán pokles incidence
úrazů zad, v r. 1984 se snížily náklady na kompenzaci o 32%. Každým rokem byly
zavedeny stovky až tisícovky ergonomických zlepšení. V současné době je
ergonomie zabudována do operační kultury podniku.
JAK SNÍŽIT NEGATIVNÍ VLIV POČÍTAČŮ NA ZDRAVÍ LIDÍ
Od 80. let minulého století
se datuje velký rozmach počítačů, které pronikly do mnoha lidských činností. U
nás k tomu došlo asi s desetiletým zpožděním, nicméně dnes si nelze představit
ani jednu kancelář bez počítače. Brzy se zjistilo, že obrazovky počítačů sice
přinášejí mnohá zlepšení práce, avšak je s nimi spojena řada potíží zaměstnanců,
především se zrakem a s pohybovou soustavou. Kvalita původních obrazovek se sice
v průběhu času velmi zlepšila díky vyšší schopnosti rozlišovat malé detaily a
barvy, nicméně kvalita pracovního prostředí zůstala stejná, ne-li v některých
případech dokonce horší. Autor tohoto článku ve své praxi měl možnost vidět a
posoudit mnoho kancelářských pracovišť a může se nyní se svými zkušenostmi
podělit s čtenáři tohoto časopisu.
ZRAKOVÉ POTÍŽE A SNIŽOVÁNÍ VÝKONU
Průzkumy na pracovištích
bylo zjištěno, že až 70 % uživatelů si stěžuje na potíže se zrakem: zarudlé oči,
svědění, pálení, zvýšené slzení, někdy zamlžené a rozmazané vidění, případně i
dvojité vidění předmětů. Rozsáhlý výzkum potvrdil, že jde o projevy únavy zraku
a že práce u obrazovek nevede ke zhoršování stavu očí, nýbrž že jde o přechodné
stavy. Únava je tím vyšší, čím déle člověk u obrazovky nepřetržitě pracuje.
Dostavuje se sice v mírné formě již po 2 hodinách práce, zřetelnější je po 4
hodinách a po osmihodinové práci se potíže silně zvyšují.
Příčiny jsou zhruba dvojí:
zaostřování pohledu do blízka a přizpůsobování zraku poměrům jasu v místnosti.
Zaostření pohledu obstarává oční čočka, která se smršťuje pomocí drobných
vnitroočních svalů. K uvolnění těchto svalů dochází při pohledu do dálky. Kromě
toho jsou zde ještě zapojeny další drobné svaly, ovládající souhlasné pohyby
obou očí; čím blíže je předmět, tím více jsou namáhány. Velmi kontrastní poměry
jasu vedou k projevům námahy očí mechanismem adaptace na světlo či
tmu.
PROČ KLESÁ POZORNOST
Člověk trpící zrakovými
potížemi není zákonitě dobře soustředěn na svou práci, dopouští se chyb a jeho
pracovní výkon silně klesá. Lidé s vadami zraku (obvykle to bývá krátkozrakost,
dalekozrakost a astigmatismus, méně často pak latentní šilhání) bývají
náchylnější k zrakovým potížím. Důležitá je správná korekce vady - dobře
korigované vady práci u obrazovek nevadí.
Autor se setkal se
situacemi, kde v podlouhlé místnosti byly umělé světelné zdroje v ose přímého
pohledu pracovníků nad jejich monitory, naopak v jednom případě šlo o velmi
vysokou místnost, v níž osvětlovací tělesa nedostatečně osvětlovala strop, který
byl velmi tmavý. V dalších dvou případech byla okny vidět plocha stěn budov,
které za slunečného počasí byly oslnivě bílé. Pozornost lidí u počítačů je tak
přitahována tímto jasem; pracovníci se neubrání pohledům na oslňující plochu. Ve
výškových budovách bývá problém průhled na jasnou oblohu ve vyšších patrech.
Velkým problémem jsou "moderní" budovy, v nichž je celá stěna prosklená. Ty jsou
pro počítače krajně nevhodné.
SEDAVÉ ZAMĚSTNÁNÍ A POTÍŽE
Mnoho ergonomů právem
tvrdí, že sedavá práce je namáhavá. Platí to zejména tehdy, udržuje-li člověk
delší dobu neměnnou polohu těla. Při ztrnulém sezení dochází ke statické zátěži
svalů udržujících polohu hlavy, krku, ramen a trupu, což znamená, že svaly
pracují pasivně, nepohybují se. Je blokován průtok krve a rády se vytvářejí
drobné lokální spasmy (kontraktury), které začínají bolet, přičemž se bolest
šíří i do okolních partií.
ERGONOMICKÉ ZÁSADY PRO SEZENÍ U POČÍTAČE
Hlavní zásadou je, že
člověk nemá sedět ztrnule, ale co nejvíce a často se pohybovat. Jde o tzv.
dynamické sezení, při kterém je prospěšná častá změna polohy těla. Je lépe měnit
polohu dříve, než se objeví bolestivé pocity. Důležité jsou též časté
preventivní minipřestávky, které jsou prospěšné nejen pohybovému aparátu, ale i
zraku, při kterých člověk vstane, protáhne se, podívá se z okna do dálky a na
chvíli vypne z pracovního soustředění.
Pro počítač se osvědčuje
správný nábytek, zejména stůl a pracovní židle. Výška pracovního stolu má být v
přiměřeném vztahu k výšce sedadla, a to tak, aby předloktí svíralo v lokti s
nadloktím úhel větší než 90° při rukách položených volně na klávesnici. Je-li
úhel menší, vede to k větší námaze ramenního pletence. To znamená, že výšku
sedadla je třeba uzpůsobit výšce pracovního stolu.
Důležitá je podpěra
zápěstí; osvědčují se pružné podložky před klávesnicí, které usnadňují práci na
klávesnici. Uvedené poměry platí i pro intenzivní práci s myší. Pracovní sedadlo
má mít mírně zvednutou zadní část a zkosenou a zaoblenou přední hranu, aby
nedocházelo ke stlačování stehen.
Je-li nutno (zejména u
menších lidí) zvýšit sedadlo a nohy nedosáhnou na podlahu, osvědčují se nožní
podložky. Pracovní židle má usnadňovat zaujetí správné polohy trupu, aby zátěž
páteřních plotének byla optimální. Toho lze docílit jednak zvednutím pánve
pomocí polštáře či klínové podložky, jednak podpěrou zad v oblasti přirozeného
prohybu páteře směrem dopředu. Tím se narovná trup, aniž jsou staticky namáhány
zádové svaly udržující polohu těla.
Na co si dát při instalaci počítače pozor
Okna nasměrovaná na východ
či na západ propouštějí příliš mnoho jasu půl dne, okna směrem na jih celý den.
Okna se proto musí clonit, a to sníží celkové osvětlení místnosti, takže se musí
celodenně svítit, což znamená zvýšené náklady na elektrickou energii. Všeobecně
řečeno: příliš mnoho světla není pro počítačové obrazovky vhodné, ale současně
ani příliš velká tma ne - dochází k velkému kontrastu mezi jasem obrazovky a
tmavým prostředím. Za tmy je dobré v místnosti svítit. Totéž vlastně platí i pro
dívání se na televizi - tlumené světlo v místnosti je lepší než
tma.
Dále je třeba dávat si
pozor na lesklé předměty v zorném poli - čím větší je plocha předmětu, tím je to
pro zrak horší. Například sklo na pracovní stůl nepatří, jednak pro odlesky
světla a jednak proto, že studí na ruce. Lesklá podlaha přitahuje pohled. Obecně
platí, že předměty ležící pod zrakovou osou způsobují námahu zraku více než
předměty nahoře.
Jak únavě zraku předcházet
Výzkum i praktické
zkušenosti přinesly několik zásad, které je třeba dodržovat, aby se lidem u
obrazovek pracovalo dobře.
> Obrazovka by měla být
od očí v minimální vzdálenosti 40 cm, může být i dále, ne však blíže. Záleží též
na velikosti používaného písma: čím menší je písmo, tím více namáhá zrak.
Vyhovuje obvyklá velikost písma 12 (pochopitelně záleží i na typu fontu a
způsobu zobrazení).
> Horní okraj obrazovky
má být ve výši očí sedícího pracovníka. Čím je výše, tím více namáhá oči a krční
svaly. Při pohledu nahoru oči vysychají, člověk méně mrká a tím se neobnovuje
slzný film na povrchu oka, který chrání oko před prachem a bakteriální infekcí a
jinými vnějšími vlivy.
Typické potíže se pak
projevují jako škrábání či jako pocit cizího tělesa v oku.
> Obrazovka nemá být
umístěna tak, aby se na ní zrcadlilo okno anebo naopak, aby pracovník seděl
čelem k oknu (kontrast většího jasu okna a menšího jasu obrazovky, resp. odlesk
jasu okna na obrazovce). Obecně to platí pro jakékoli zdroje
jasu.