Upír a Princezna
Po městě letí upír.Jeho křídla černá a smrt v očích.Vidí lidi pod sebou,jak živoří a nevidí jeho slávu v křídlech.Jeho sílu a oddanost.Dosedne na roh domu a zadívá se do kraje.Letí tam jeho přátelé.Smečka zlých a uřvaných,smečka nedozrálých.Tak začne vzpomínat.
Vidí to jako dnes.Zase letí za kořistí a v noci temné bloudí.Jeho Děd s ním a společně drancují.,,Pojď vnuku můj,půjdem zas spolu a nasytíme naše žaludky pravou krví.´´V kraji temném se dva netopýři prohání.Nic neruší jejich hostinu.,,Vidíš tu stařenu?Ta krev nám dá.Poleť…´´Mladému se to nezdálo,ale přes to praotce svého následoval.Když už byli na blízku stařena se otočila,vytáhla stříbrný kříž a zabodla ho do starého upíra.,,To patří vaší slávě,někdy i upír musí umřít.´´Vnuk chytil svého děda a odnesl ho na bezpečné místo.,,Vnuku,já nikdy nepoznal pravé království a nikdy nepil z kalichu poznání.Celý život já vraždil a krev pil,abych se zachránil.Na tobě je,abys našel Princeznu a dokázal naši lásku.Všem pokolení a budoucím naším.Dej světu poznání milovat lidskou ženu.´´Vnuk se zakoukal a zprvu nechápal,ale když zaklapla víčka děda jeho,pochopil.
Našel stařenu a dílo své dokonal.Srdce její vyrval a kochal se pohledem,jak umírá a vidí své srdce pomalu doťukávat.Díval se na zrůdnost svého činu a nepochyboval o jeho správnosti.Po dlouhý čas ani netušil,co to znamená mít rád a nebo jen milovat.Stařeniny poslední slova byla:,,Nikdy nepoznáš lidské city,nikdy nebudeš jako my a nikdy tě nikdo nebude milovat.´´S těmi umřela a upíra zatratila.
Ten noc co noc zas vylétal a sedal na okapu domů.Díval se do oken na lidskou lásku,aby pochopil,aby uviděl co znamená milovat.Celá staletí tak konal.Viděl jak se lidi bijí a nechápal proč a viděl jak se milují a nechápal proč.Letěl krajem a snažil se pochopit slova svého dědy.Když v tu najednou do oka jeho zasvítilo světlo.Bylo silné,ale ne od slunce.Doletěl k oknu,z kterého vycházelo.,,Ach bože,ta je krásná…´´Vyjekl a zadíval se skrze okno.Seděla tam mladá dívka,česala si své překrásné dlouhé vlasy a upír nedokázal ani vydechnout nad tou krásou.Když už u okna jeho křídla mávala druhý den,po prvé vydechl teplý vzduch.Na okně se udělala mlha,nikdy to neviděl.Jeho dech byl vždy studený.Každou noc k oknu přilétal a na ní se díval.Nedokázal říci,co s ním je.
Jednoho dne,když ji viděl.Podívala se do okna a on tušil,že ho vidí.Jeho srdce se rozzářilo a začalo rychle bít.Tak moc,že jeho síla prorazila okno a střepy štěstí se rozlítli po pokoji .Celou dobu ho cítila a jeho city též.Nedokázal říci ani slovo.S otevřenými ústy se díval do jejich krásných očí.Nevěřil tomu.Jeho křídla hýřila teplý vzduch,jež vytvářela jeho láska.Přistoupila k oknu a usmála se.Podala mu ruku a on vešel do jejího světa.Po druhé se usmála a on pochopil ten lidský cit,promluvil.
,,Dala jsi mi city,které nikdy nemohu pocítit a přes to je mám.Dala jsi mi lásku a já ji cítím víc než leckterý člověk.´´Zase se usmála a povídá.,,Od první chvíli jsem tě cítila.Od první chvíle jsem to věděla,do posledního okamžiku čekala.´´Usměv tak sladký,více než tisíce kusů medu.Srdce tak velké jak jen může láska mít a krása,ta nevýslovná láska ji přidávala velikost.Poklonil se před její jasnou myslí.,,Nedokážu říct,jak dlouho já hledal.Já,už nikdy nebude já.To slovo já zatratím a navždy budeme my.´´Usmála se.Slova jeho dědy se naplnila a jeho city též.První upír,který poznal lásku.
Po dlouhý čas byli spolu a po dlouhý čas se milovali.Jejich láska naplnila život oběma. Dala jim sílu a poznání. Jeden bez druhého je jako noc bez tmy.Celý věk byl upír s ní a nikdy svá slova neporušil.Ona každý den vyhlížela měsíc a křídla jeho.Vždy ji schoval do svého mocného náručí a přikryl ji do křídel,zahřál ji ve tmě a chladu,miloval ji.Nepotřebovali slova,mezi nimi kolovali city,něžná pohlazení.Tak to šlo celé věky.Až jednou přišel konec.
Jeho paní zestárla a on ji na smrtelné posteli držel.,,Miluji tě,já tě celé věky hledal a teď se musíme zase loučit.Já nikdy už nepoznám pravý cit lásky a nikdy znova nebudu nic takového cítit.´´Ona se zas jen usmála.,,Můj čas nadešel,ale ne tvůj,v tvém srdci bude naše láska žít napořád,do konce tvých věků.Já dala ti lásku a dala své srdce.Dávám ti ho na pořád.´´S úsměvem odcházela na věčnost,mezi ty,které on už opustil.V nebi se setkají a nebo v pekla,na tom nesejde.Jen jejich láska bude žít napořád.Její děd ji uvítá na věčnosti a spolu se budou dívat jak jejich cit žije v něm.,,Jednou se zas setkáme,ale ne dnes,ne dnes.´´Řekla naposled a zavřela oči.,,Princezno má,sbohem…´´
Tak upír zas bloudí sám městem,bez ní a bez citu jeho.,,To je ten,co své srdce dal a do se zaprodal lásce.Nechme ho bratři.´´Řekli mu jeho přátelé a on jen křikl.,,Když vy nepoznáte nikdy city,tak budete zatraceni.Já dávám vám poslední možnost,najděte svou lásku.Jinak zatratím vaše smysli a vaším křídlům vezmu moc na věčnost.Je konec smrtí,které rozséváte.Má duše se celý věk živila láskou a ne krví.Dávám vám svou lásku,co já v ní spatřil.Na pořád já budu s ní…´´Tak předal svůj dar.
Vstal z římsy a letěl do lože své,za svými přáteli.Jedné noci,když oni zas nechápali co s ním a začali se do svých rakví ukládat ke spánku.On otevřel dveře od lože jejich. ,,Ne,nedělej to,slunce vychází!!!´´Otočil se a po prvé po jejím odchodu se usmál,jako když byl s ní.,,Já jdu za ní a můj osud budiž vaším ponaučením.Já mám její srdce a vrátím ho k ní.´´Všichni viděli jak slunce vysvítá a obrovská záře začala rozpouštět jeho tělo.,,Miluji tě…´´Naposled zaznělo z jeho úst.Nikdo z upírů to nechápal.Za chvíli z něh zbyla hromádka popela.Zvedl se velký vítr a ten zabouchl dveře od lóže.
Upíři usnuli a popel upíra začal vítr unášet do samotného ráje.Přiletěl zase k ní.Spatřil ji na věčnosti.Postavil se zase k jejímu boku a spatřil zase její úsměv.,,Tak jsi pochopil má slova.´´Ozvalo se za nimi a ze stínu vyšel děd jeho.,,Ano praotče.Děkuji ti.´´Děd se usmál a oběma položil ruku na hlavy.Oba se uklonili.,,Vy jste srdce jedno veliké.Láska dvou světů.Ve vás se stará cesta spojila s novou.My budeme modly pro všechny milující upíry.Tak končí naše poselství a náš úděl.Žehnám vám.´´
Komentáře
Přehled komentářů
Páni, ta je úplně nádherná..je to tak zvláštně napsaný..vážně pěkný :)
sorry =oD
(Selene, 25. 8. 2008 12:01)jé promiň jí myslela že jsi holka=oD už píšu povídku...tak nic no... pp
Cože???
(Nemo, 23. 8. 2008 21:55)Jsem kluk a ne! Fakt sry, ale přečti si čelní stranu. Tak papa a napiš něco hezkýho sama :-) ber to jako inspiraci ;-) a třeba to bude lepší než tohle.
Můžu si dát povídku na blog?
(Selene, 23. 8. 2008 17:24)Ahoj moc hezu povídka mohla bych si ji fát na blog?(www.nejsvetalagaesie.blog.cz)byla bys tam uvedena jako autorka atd. pls pls pls
°°°°°
(ann-ihilation, 3. 9. 2009 18:20)