Údržba sekery
- Broušení ostří - důležitou součástí údržby sekery je její pravidelné broušení. Provádí se pokud možno vždy ručně vhodnými plochým i pilníky a to krouživým pohybem vždy proti ostří nástroje, používání mechanických brusek nelze doporučit.
- Výměna topůrka - topůrko bývá velmi namáhanou součástí a stává se velmi často, že topůrko při práci praskne nebo se roštípne. Topůrko je v takovém případě vždy nutno ihned vyměnit. Dřevo ze zbytku topůrka musíme odstranit především z oka v hlavě sekery, což někdy může být dost pracná záležitost. Dřevo z hlavy sekery nikdy nevypalujeme, snažíme se jej vyrazit mechanicky, v ohni by totiž došlo k nevratnému poškození hlavy sekery (která zde může i prasknout).
- Sekeru skladujeme v suchém prostředí, při delším skladování je vhodné sekeru lehce potřít vazelinou nebo jiným vhodným nástrojovým konzervantem tak, abychom zabránili případné nežádoucí korozi. Po práci ve venkovním prostředí bývá velmi vhodné sekeru před uskladněním do sucha otřít a zbavit všech případných nečistot.
- pokud se hlava sekery na topůrku viklá a nedrží na něm dostatečně pevně, je potřeba buďto vyměnit topůrko nebo vložit nový fixační klínek či připevnit vhodnou bezpečnostní zarážku, která zabrání tomu, aby hlava sekery při práci nespadla či neodlédla (t.j. jde o to zabránit možnému zranění osob či jiným škodám)
- při delším transportu z místa na místo nebo při delším uskladnění nástroje je vhodné hlavu sekery (především její ostří) uložit do vhodného ochranného pouzdra
Práce se sekerou
- sekera se nepoužívá:
- k jakémukoliv páčení - topůrko sekery na takové mechanické namáhání nebývá uzpůsobeno a stává se často, že praskne
- k rozbíjení tvrdých předmětů - sekera se pokud možno nepoužívá v roli kladiva, hlava sekery i topůrko tím obvykle mechanicky trpí a obé nám může prasknout (týká se samozřejmě jak plochého temene hlavy sekery tak i ostří resp. břitu sekery)
- k údržbě ohně - tedy jakémukoliv prohrabování ohniště, sekera není pohrabač
- k sekání hřebíků - tedy k sekání výrobků z měkké oceli, ostří tím velice trpí
- k vytahování hřebíků - pokud se nejedná o speciální tesařskou sekeru k tomuto účelu speciálně zkonstruovanou, sekeru nepoužíváme k ani vytahování starých hřebíků (sekera musí být pro tento účel doplněna o zářezy či výřezy v hlavě sekery)
- k práci ve vodě či pod vodou, sekera snadno podléhá korozi
- k vrhání - sekerou se za normálních okolností také nikam a po nikom nehází, sekera není indiánský tomahawk
- k vytváření rámusu - dvěma sekerami o sebe zásadně nebušíme, sekera není hudbení nástroj pro vytváření rámusu (nebušíme tedy ani o jiný kovový předmět)
- k naklepávání kosy či rozklepávání plechu
- seker se používá co nejbezpečněji tak že :
- při štípání polen používáme pokud možno co největší špalek nebo pařez, dřevo štípáme pokud možno velkou obouruční sekerou (tzv. štípačkou), při štípání máme vždy rozkročené nohy - pokud se nám sekera sveze, proletí nám mezi roztaženýma nohama a nezraní nás (tedy nesekne do naší nohy)
- při odvětvování kmene sekáme větve vždy po směru růstu a na druhé straně kmene, pokud se nám sekera při odvětvování sveze kmen stromu brání případnému zranění
- sekeru lze použít v roli kladiva či palice pouze v mimořádných případech, je nutno dbát vždy maximální bezpečnosti, neboť ostří sekery je volné a může někoho zranit. Topůrko sekery v těchto případech mechanicky velice trpí a může nám prasknout. Pokud máme k dispozici velké kladivo či palici, používáme je. Nemáme-li k dispozici velké kladivo či palici, je vhodné si palici vyrobit svépomocí z pevného tvrdého dřeva.