Sestava: Mozi Libča Radek Chylda Méďa Davča Rejža Branky: Rejža 3
V sobotu po obědě jsme nastupovali v Dluhonicích proti obávanému soupeři Ultrasu. Kam až moje paměť sahá, tak jsme s ním na jeho půdě nevyhráli.Tento fakt plus peripetie kolem gólmanů v průběhu týdne naznačovaly, že lehké to nebude ani náhodou. Buča je pro Hrkotku ztracen - operace kolena a jak sám prohlásil konec, golmany připadající v úvahu řešil manager na poslední chvíli a dlužno dodat, že zatím to trefil!
Byli jsme to my, kdo začal určovat tempo hry, měli jsme mírnou převahu v poli, ale tradičně pohyblivý soupeř nedělal chyby a naše časté výpady s přehledem eliminoval, hru vyrovnal a začal vystrkovat drápky. Hra měla docela slušné tempo, golmani se střídali v zákrocích, které je zdobily a do poločasu se skore neposunulo. Obrana nám fungovala jak dlouho ne a nebýt pár zkažených přihrávek mohli jsme být spokojeni, jenže, jenže bez branek! Bodový zisk z posledních kol nám velel bodovat. "Dejte mi to do nohy a běžte slavit" rozhodl Rejža a jak řekl, tak se i stalo!!! První padl po kombinaci s Davčou, další po samostatné akci. Tehdy se soupeř naposledy zvedl a pokusil se o kontaktní gol, zle zatápěl a škodil, jenže my měli sformovanou obranu(Radek bránil doslova hlava - nehlava) a v bráně výborného Moziho, který podržel. Zdálo se, že čas pracuje pro nás ale proti Méďovi, ten chtěl vstřelit alespoň 5 branek;-)) a přiváděl managera k totálnímu pozvolnému hroucení se. Rejža ukončil trápení všech, když obešel co stálo v cestě a zavěsil 0 - 3 A my jsme mohli jít konečně slavit. Cestou jsme potkávali vracející se krtky z Rokytnice, které rozehnal Radek svou hlavičkou...
