Šumava se nám ukazovala ve střídavých proměnách, chvíli krásná slunná, chvíli zatažená černými mraky plnými dešťových vod. Ani jedna varianta nemohla pokazit zpěvákům náladu, a tak jsme si s chutí zazpívali hned na třech jejích místech. První koncert připadající na  páteční podvečer byl v krásném barokním poutním kostele v malé vesničce Strašín, kde nás velice mile překvapily plné lavice pozorných posluchačů. Zde jsme se potkali s Byzantion – Collegium musicae slavicae Praga – sborem, který pěstuje tradici slovansko-byzantské hudby, jejíž hudební kořeny sahají až do období působení Cyrila a Metoděje.
Sobotní program nás zavedl do Nezdic. I tady jsme si zazpívali a poslechli si sbor Jitro z Hradce Králové, který nás střídal v druhé půli koncertu. A využili jsme i čas na společný zpěv na velice krásně připraveném rautu na Obecním úřadě v Nezdicích. Paní starostce i všem, kteří se o nás starali, patří velký dík. Sbor Jitro má vysokou úroveň, a tak nás potěšilo, že jsme při posezení našli společnou notu a rozezpívali nezdickou radnici, až se v základech třásla.
Třetí vystoupení bylo na kůru barokního kostela v Blovicích. Doprovodili jsme zpěvem nedělní bohoslužbu. Ani tady posluchači nešetřili chválou. A to vždy potěší.
Volné chvíle jsme nepromarnili, ale využili je k poznání krás Šumavy. Ať už to bylo půvabné městečko Kašperské Hory, unikátní skleněný oltář na Dobré Vodě, sklárna v Anníně či vodní hrad Švihov, kde jsme statečně vystoupali do hradní věže. Vzpomínat budeme i na dva společně strávené pozdní večery plné zpěvu za doprovodu kytar v místě ubytování U Bohouše v Dolejším Krušci u Hartmanic. A co si budeme povídat. Takto prožitý čas stmelí kolektiv a dodá chuť do další práce.
A závěrem se sluší poděkovat. Především naší sbormistrové paní Jarmilce Hlubinkové za trpělivost a za její práci, organizátorům za dobrou organizaci výletu, kolegovi Františku  Doubkovi za výpomoc v basové sekci a panu šoférovi, který nás vozil autobusem propagujícím hokej – táborské Kohouty, za bezpečnou jízdu i v těch úzkých a klikatých šumavských silničkách.
Viděli jsme, slyšeli jsme, poučili se a budeme vzpomínat.

Za Nokturno Anna Slunečková