Byla neděle a mě čekal svod štěňat chovatelské stanice Gora Monte. Nejdříve mě šla panička zaregistrovat a ukázat všechny důležité papíry. Po úvodním přivítání a proslovu předsedy HW klubu pana L. Nováka a po sdělení důležitých organizačních informací začal svod jednotlivých chovatelských stanic a na přilehlé louce probíhaly bonitace. Jelikož naše chovatelská stanice byla až pátá v pořadí, okukovali jsme, jak to jde ostatním a taky jsme se šli podívat na bonitace. Teda podívat se šla jen panička, já jsem zůstal s páníčkem u kruhů, jelikož nám chovatelka Radka radila, abych tam raději nechodil a nevylekal se střelby. To že by do budoucna nebylo dobré. Jsme zvyklí poslouchat, takže jsme vyslali jen zástupkyni smečky a čekali jsme nedočkavě na její návrat. Hlavně tam byla panička okouknout mojí nejstarší sestru z vrhu A – Akirru. Pak se vrátila zpátky k nám a vyprávěla nám, co tam všechno s hafíky dělají. Koukal jsem jak hrom, co všechno mě doufám v budoucnu čeká. Pak jsme se seznámili i s páníčky a paničkami od mých sourozenců, teda Míšu s Dredíkem jsem znal, Radku s Merčou taky, ale Dorothy, Debru a Desire jsem od mého odchodu z domova neviděl. Vyrostly ale holky, jen co je pravda a taky byly takové větší a krásnější, než když jsem je viděl naposledy :-))). Probíhalo takové malé focení a pak už jsme nastupovali do kruhu k posouzení. Posuzoval nás pan Slezák a tak jsem ve frontě svých sourozenců čekal, až na mě přijde řada a budu moct předvést, jak jsem veliký, zubatý, chlupatý,okatý a celkem dobře rostlý jedinec. Vše jsem zvládl v pohodě a tak jsem dostal hezký svodový kód..pravila panička, vše je ve standardu a v pořádku. Měli jsme všichni velkou radost, že ze mě neroste žirafa a že se vážně hodně podobám hovawartovi. Jó, člověk ani pes nikdy neví, co se z toho klubíčka vyklube :-))) Pak jsme se trochu proběhali s bráškou a sestřičkami v kruhu a ukázalo se , že jsme všichni velcí krasavci a krasavice . Udělali jsme skupinové,sourozenecké foto spolu s páníčky, taky tam proběhlo focení jen těch plavých a pak jsme se rozhodli, že se všichni dojdeme proběhat na místní fotbalové hřiště. Tam jsme teprve ukázali, co všechno v nás dříme, holky si trochu vysvětlovaly, jaká je asi nejkrásnější a my s Dredíkem jsme jim dělali rozhodčí. Pak nás páníčci odložili u plotu, mě panička dala na vodítko, abych taky vydržel jednou na jednom místě chvíli déle, než uznám sám za vhodné a pak už bylo slyšet jen cvakání fotoaparátů a stálé opakování povelu zůstaň. Když už se konečně naplnily fotoaparáty neskutečnými snímky, vypustili nás opět na trávník. Pak jsme si ještě chvíli pohráli a nakonec přišlo rozloučení a rozchod. Doufám, že ještě budu mít možnost své sestry a brášku někde spatřit, ale bylo mi jasné, že takto pohromadě to asi nebude už možné. I když kdo ví. Svodový posudek Výška: 62 cm, Celkový vzhled: odpovídající, Barva: 3a - plavá, Skus nůžkový, stop - mírný, ale znatelný, oko- světlejší, ucho standardní velikosti, formát- délka těla 115% kohoutkové výšky, Ocas - standardní, Nos standardně pigmentovaný, sliznice standardně pigmentované, pohlavní orgány bez závad. |