Jdi na obsah Jdi na menu

Za komančů bylo skvěle (když zrovna nebylo špatně)

Za komančů bylo skvěle (když zrovna nebylo špatně)

Věční bojovníci a mobilizátoři proti komunistům, co zastydli v devadesátých letech, si možná neuvědomují, že pravici poskytují medvědí službu. Svou pravidelnou hysterií nejen, že nikoho neodradí, ale naopak dělají soudruhům reklamu zdarma. Asi málokterý důchodce přestane po koncertu Lucie volit soudruha Filipa, mnoho potenciálních svazáků ovšem možná undergroundový status KSČM osloví. Přesně jako jednoho mičurince na Facebooku, který konstatoval: "Kdyby to tenkrát bylo tak hrozný, tak by je tolik lidí, co to pamatujou, nevolilo, to je přece jasný…“ Tato slova mě donutila, jakožto toho kdo si to taky pamatuje, zareagovat. A vezmu to z opačného konce, než všichni hystericko-patetičtí disidenti.

Za komančů bylo hej…

…tedy alespoň v některých věcech.

Byla práce. Nepracovat bylo trestný, takže pracoval vskutku každý. Co to ovšem bylo za práci a v jakém prostředí, to dobře dokumentuje třeba film Kouř. Vřele doporučuji.

Bylo bezpečno a pořádek. To je pravda. Určitě byla menší šance, že vás někdo zastřelí, nebo přepadne, když tedy vynecháme pohraničníky. Příslušníci se s nikým nemuseli mazat a tak měli živlové těžší život. Kdo nekradl, ten okrádal rodinu, takže se kradlo všude a pořád, především v zaměstnání, materiál na stavbu a tak. Safra, to sem nepatří…

Bylo dost peněz na kultůru. Je to zvláštní, ale komunisti občas umožnili i protistátním umělcům stvořit něco velkolepého, na co by v kapitalismu v životě nesehnali peníze. Vláčil natočil Markétu Lazarovou, Svěrák se Smoljakem spoustu skvělých komedií, stejně jako Vorlíček, Lipský, nebo Hoffmann a zapomenout nesmíme ani na Trnku, Pojara a mnohé další. Pokud umělec držel alespoň trochu hubu a krok a věděl komu lézt do prdele, mohl stvořit něco velkého mnohem snáz než dnes. Soudě podle dnešní produkce. Nikomu totiž nezáleželo na tom kolik na to přijde lidí, ale co o tom napíšou v jediném filmovém časopise Kino a svět. A co teprve takové silvestry s Vládďou Menšíkem. To byla pecka.

Tím výčet komunistických plusů tak nějak končí a teď z toho druhého soudku...

Každý rozjitřený disident vám bude vykládat srdceryvné historky, jak seděl na Borech, jak nebyla svoboda a jak se nesmělo cestovat. Což je sice pravda, ale 99% lidí se to nedotklo (kromě toho cestování) a hrůzy komunismu pro ně představoval obyčejný, naprosto pekelný život v tom zasraným marasmu.

Televize a kino. Jestli máte pocit, že dnes se na ní nedá koukat, tak vězte, že za komárů to byl naprostý teror. Především byly jen dva programy a neustále na nich běžely nějaké odporně strašné věci. Jestli vám dnes vadí politika, tak to se někdy koukněte na diskusi s Miloušem Jakešem. Dnes jsou ve zprávách samé vraždy a koťátka, dřív tam byla nonstop válka Írán - Írák, návštěva kubánské delegace a úspěchy soudruhů ze Sovětského svazu. Zapomeňte na filmy a zcela zapomeňte na západní filmy. Kdo měl to štěstí a chytal Poláky, mohl v neděli shlédnout Przebuje dwojky, kde byly občas k vidění kozy, Majkl Džeksn a záběry ze západu. Jednou za dva roky zopakovali Dempsyho a Mejkpísovou, jednou za čtyři Profesionály a o svátkách Derricka. V kině běželi jen filmy z komouš bloku, občas doplněné nějakou romantickou sračkou z Francie.

 Ukázka programu bolševické ČST - program na pondělí 6. května 1985

17.00    

KOMPAS

 Svoboda voní šeříkem

 Pořad věnovaný 40. výročí Pražské operace Sovětské armády.

 Scénář V.Satrapa. Režie T.Podhorec

17.50    

TEORIE A PRAXE BUDOVÁNÍ ROZVINUTÉ SOCIALISTICKÉ SPOLEČNOSTI V ČSSR (8.)

 Závěrečný pořad. Připravili prof. dr. J.Janda, CSc.,

 Š. Klouček a L. Kohout (Premiéra)

18.20    

VEČERNÍČEK

Ze sovětské tvorby pro nejmenší

18.30    

FEDERÁLNÍ KRIMINÁLNÍ ÚSTŘEDNA PÁTRÁ

18.40    

KRONIKA NAŠEHO ŽIVOTA

 ROK 1972

 Dokumentární seriál o cestě, kterou naše země prošla od

 9. května 1945 do současnosti (Premiéra)

19.10    

HOSPODÁŘSKÝ ZÁPISNÍK

19.30    

TELEVIZNÍ NOVINY

20.00    

L. STANČEK: NEODCHÁZEJ NOCI LETNÍ

 Televizní hra ze současnosti o hledání morálních hodnot

 v životě mladých lidí (Premiéra - Bratislava)

21.25    

POSLEDNÍ SALVY VÁLKY (1.)

 Ze sovětského dokumentárního seriálu Strategie vítězství

 Režie V. Krjučkov (Premiéra)

22.25    

KRONIKA BOJŮ

 

Hospody a bary. Peklo na zemi. Jednak jich bylo oproti dnešku strašně málo, druhak byly všechny stejné a třeťak naprosto humusácké. Představte si dnešní prohulenou hernu na nádraží a věřte, že takhle to vypadalo skoro všude. Nabídka chlastu byla pivo, víno (podle barvy), rum, zelená, griotka, vodka, výčepka, becher a fernet, Petry, Sparty, Startky. Na jídeláku smažák a Johančino tajemství – specialita nóbl podniků.

Jídlo. Na večeři při svíčkách v lepším podniku zapomeňte. Jídlo bylo levný, za to hnusný a to počínaje školními jídelnami a hospodami konče. Mimo jiné proto, že všechny kuchařky kradly ten lepší materiál domů.

Móda. Pokud si potrpíte na frajerskej ohoz a šopování, tak to vás nepotěším. Podívejte se na fotky rodičů a po té co si ublinknete, vězte, že nic lepšího nebylo. V obuvi měli dvě značky bot, všichni měli stejný tepláky, stejný bundy a stejný tesilky. Džíny to byl dlouho imperialistickej vynález. Každá holka uměla šít na stroji, protože když chtěla nějaký hadry, musel si je sama ušít podle střihu z Burdy pašovaný z Německa. Za tričko s jiným nápisem než SPORT se vyhazovalo ze školy!!!! Stejně tak zapomeňte na jinej účes než na Jágra, učitel byl schopen vás ostříhat, pokud se mu nelíbila vaše ofina. Nedělám si prdel. Cokoli šmrncovního se pašovalo ze západu a bylo to nehorázně drahý.

Auta. Možná máte jen nějakou ojetou šunku a závidíte sousedovi, což by se vám za komárů nestalo. Tam nebylo co závidět. Na koupi auta byl pořadník, čekalo se několik let (nekecám) a na konci vás čekala stodváca, tráboš, nebo varťas. Když byl táta komouš, tak měl žigula a když byl tajemník tak dokonce Simcu. Všichni proto jezdili v obstarožních vracích. Nemuseli jste ale mít pásy.

Elektronika. Když mi táta poprvé koupil v bazaru pod rukou kazeťák JVC, dal za něj dva měsíční platy inženýra. V elektru měli německou mono Eltu a když tam dovezli první CD přehrávač Tesla, celý město se na něj šlo podívat do výlohy a nikdo si ho nekoupil, protože stejně nebyly cédéčka.  Gramofon táta postavil doma sám a na barevnou televizi jsme se chodili koukat k sousedům. Obraz měl krásnou zelenou barvu. Pravá sovětská kvalita.

Bílé zboží. Pračka nám vydržela mnoho let. Dílem proto že jí nejspíš vyráběla továrna na tanky, dílem proto, že jí otec porůznu svépomocí svařoval a opravoval, jelikož koupit novou pračku, nebo ledničku byl podobný luxus jako koupit si dnes bazén na zahradu. Pokud tedy pomineme fakt, že na ně byl pořadník a stejně to nešlo.

Nábytek. Pokud máte problém vybrat si v Ikeji, tak ten byste neměli. V nábytku měli jeden gauč, jednu skříň a jednu postel a kdo chtěl víc, tak si to doma zbouchal sám. Celý pokoj nám táta vyrobil svépomocí. Stěnu v obyváku máme stejnou jako polovina kámošů a oranžovou kuchyň u dědy jsem viděl v desítkách filmů a seriálů.

Počítače. Když jsem se přihlásil do kroužku výpočetní techniky, několik prvních hodin nám soudruh vedoucí popisoval co je to dioda, než se přiznal, že počítače letos nebudou. Ve škole jsme měli PMD, které se vyrábělo ze stejného materiálu jako topení (asi i stejná firma) a tím to haslo. Počítače se výhradně pašovaly ze západu, nebo kupovali v Tuzexu, což bylo oboje výsadou elity, takže u nás ve třídě měl jeden člověk Atari. Hry jsme mohli hrát, pouze když přijela pouť a s ní světský s maringotkou s deset let starýma automatama. To bylo posvícení.

Hudba. Pokud máte rádi Káju a Michala Davida, tak to by pro vás za komunistů byl ráj na zemi. Nic jinýho se totiž nehrálo, kromě vesnických zábav, kde hráli různý bigboše, který museli pravidelně ke schválení před kulturní komisi, jestli to co hrajou, nekazí mládež. Západní desky se kupovaly na burzách, které pravidelně rozháněla veřejná bezpečnost, nebo se šířily na kazetách. Plakát Majkla Džeksna od strejdy v západním Německu vám mohl zajistit hodně sexu.

Západní kultura. Komiks, rap, metal, scifi, punk… to všechno byl úpadkový brak ze západu a nesmělo se to. Filmy se pokoutně šířily na videokazetách, video měl obvykle tak jeden člověk ze sta a videokazeta stála majlant a šlo jí koupit obvykle jen u vietnamských studentů.

Potraviny. Pokud někdo s láskou vzpomíná na kvalitní potraviny za komárů, jednu mu ihned natáhněte. Nabídka byla asi tak setinová co dnes. Jedno mlíko v pytlíku, jeden druh chleba, jeden salám, jedna šunka, jeden sejr. Zapomeňte na banány, mandarinky a podobnou exotiku, na tu se stála fronta až ven, stejně jako někdy i na brambory! A úplně zapomeňte na různý chipsy, cereálie, nutely a ochucený jogurty (byl jeden). Dobrý maso byla podpultová záležitost.

 

Příroda. Jestli vám dneska přijde jak to dnes vedem od deseti k pěti, tak se proberte. Komáři se s tím nesrali. Zatopit rezervaci? No problém! Vypouštět chemii do řeky? No problém. Koukněte jak se to teď dělá v číně a tak nějak to bylo i tady. Kdy jste napoled slyšeli doporučení, že nemáte otevírat okna kvůli smogu? Tenkrát to bylo běžný.

Města. Pokaždý když uvidíte někde v historickým centru odpornej barák, tak si vzpomeňte, že za to můžou komouši. Komouši zbourali půlku památek ve většině českých měst, komouši nasekali paneláky všude kam se podíváš. Komouši udělali ze zámků prasečáky. A hlavně, za komoušů neměl prakticky žádnej barák novou fasádu, všude byly nápisy pozor padá omítka, všechno bylo šedý, hnusný, romlácený, dvacet let neopravený. Vopravdu. A ty dnešní hnusy co se stavěj, to je důsledek toho, jak nám bolševik zkazil vkus.

Památky. Když někomu seberete zámek a uděláte z něj JZD, je jasný, že mu to neprospěje. To udělal rudoch skoro všude a následky vidíme dodnes.

Zdraví bylo zadarmo. Pokud se vám chtělo trpět a nespěchali jste na uzdravení. Kdo chtěl přežít, musel platit. Ne že by to dneska bylo lepší, ale aspoň dnes platíte za mnohem lepší mašiny a prášky.

Marihuana a jiné drogy. No tak na to zapomeňte. To bylo fakt krutě postihovaný.

Cestování. Nesmělo se jezdit ani do Polska. Prakticky jediný země kam jste mohli jet, bylo Německo, Bulharsko a Maďarsko. Rumunsko a Rusko bylo pro dobrodruhy. Za každým autobusem v Rumunsku běhali davy hladových dětí a turisti je krmili z okýnek jako holuby.

Vojna. Dva roky povinně. Dva roky buzerace, natírání trávy na zeleno, alkoholismu a šikanování. Zapomeňte, že byste si vystřelili ze samopalu víc než dvakrát. Nebyly náboje!

Soukromé podnikání. Neexistovalo. Můj děda byl úspěšný zelinář. Měl náklaďák a dům v centru. Auto mu sebrali, podnik zavřeli, v baráku mu udělali sklad Mototechny a zbytek života dělal řidiče dvanácettrojky.

Možná si myslíte, že kecám a přeháním. Nekecám a nepřeháním. Fakt. Bylo to hnusný odporný období i bez toho, že ste provedli něco protistátního a šli do uranovejch dolů. Jedinej kdo může toužit po návratu těchhle časů jsou bolševický funkcionáři, který se měli podstatně líp a pak individua, kterejm ke štěstí stačilo levný pivo, salám a Žena za pultem večer v televizi.

Dneska by to bylo jiný

Ještě taky můžete namítnout, že dneska už by to bylo jiný. Nebylo. Víte proč? Protože komunismus je utopická ideologie založená na představě, že lidi jsou pracovitý, hodný, poctivý, slušný, zodpovědný a všichni sobě rovný.  Což nejsou. Některý lidi jsou zlý, vychcaný, sobecký, lakomý a závistiví a přesně tyhle lidi utopickej systém vždycky časem ovládnou, postřílej naivky co lidem zblbli hlavy a pak svou neschopností přivedou všechny ostatní na buben.

Vtipná je taky představa komunistů, že někdo může centrálně řídit stát a určovat co lidi potřebujou a chtěj. Což jaksi nejde. Není v moci jednoho člověka, aby dokázal předvídat, co se bude ve světě dít a podle toho všechno plánovat. Za komoušů to vedlo k tomu, že nakonec nebyl ani hajzlpapír, natož nějaký počítače. Centrální plánování a diktatura naprosto zastavily jakejkoli pokrok a rozvoj. Všechno se podělalo a zhroutilo.

Nejděsivější na tom všem ovšem je, že dnes už se není potřeba bát ani tak samotnejch komunistů, který ve skutečnosti jen tak nějak vegetěj v parlamentu se svejma 12ti procentama a nemám pocit, že by chystali další převrat, jako spíš jinejch novejch dobrodějů, co maj patent na fungování světa a chtěli by všem diktovat v rámci jejich vlastního blaha, jak mají žít a co je pro ně dobrý. Tedy těch, jejichž ideologie se sice nejmenuje komunismus, ale je postavená na stejnejch základech – omezování svobody jednotlivce v zájmu nějakého „vyššího dobra“, centrální řízení, cenzura, „pozitivní“ diskriminace, zákazy, příkazy, vyhlášky, komise, dotace, výbory…

Není to tak nedávno, co nebyl cukr a vejce, protože moudré hlavy  z Brusele nastavily nejrůznější kvóty kdo, kde, kolik, čeho může produkovat a „překvapivě“ to nastavily blbě. Stejně jako RVHP, zatím jen v menším měřítku. To je taková první vlaštovka toho co nás čeká. Taková Strana zelených má ve svém programu naprosto otevřeně cenzuru médií. V zájmu konání dobra samozřejmě. A velemoudrá Evropská komise a celá EU náramně připomíná RVHP a jejich plány komunistické pětiletky.

Bojovníci proti komunistům by se možná měli zamyslet, jestli v zápalu boje s dávno poraženým protivníkem nepřehlídli jeho děti, co si pěkně v závětří brousej kudly. Konec konců, šef EU Barroso je maoista. Pro bojovníky s totalitou by to mělo fungovat jako rudej hadr na bejka. Zdá se ale, že to nikomu nevadí.

Však je zatím dobře ne? Nestraš vole!

 

 

 

V blogu jsem použil nádherné fotky hnusnýho komunismu od Luboše Kotka

 

http://www.photokotek.com/absurdistan/index.html

 

Daniel Vávra|čtvrtek 24. říjen 2013 09:00|karma článku: 45,13|přečteno: 28819 x

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář