Tuaregové

Vláda Mali se po měsících jednání dohodla na jednotném stanovisku a prezident Mali požádal písemně OSN o udělení mandátu k vojenské intervenci Ecowasu (1). Trochu překvapivě to byl francouzský ministr zahraničních věcí Laurent Fabius, kdo to oznámil 24. září v New Yorku (Le Monde).

Rozdělení Mali (zelená část je okupována islamisty, země Ecowasu (francouzsky Cédéao - zeleně vyznačená hranice). Zdroj : Libération.

Ve středu 26. září se při příležitosti Valného shromáždění OSN konala schůze věnovaná situaci v Sahelu, na níž premiér Mali Cheick Modibo Diarra přednesl naléhavou žádost, aby Rada bezpečnosti urychleně schválila vyslání vojsk Ecowasu na pomoc malijské armádě.  Francie spolu s některými zeměmi sousedícími s Mali tento požadavek podpořila. Francouzský prezident François Hollande prohlásil, že je nejvyšší čas a otálení by situaci jenom zkomplikovalo.

Spojené státy americké se ale vyjádřily opatrně, stejně jako generální tajemník OSN Ban Ki-moon, který upozornil na možné negativní důsledky pro civilní obyvatelstvo. Řešení je podle USA třeba vidět v demokraticky zvolené vládě, která nestabilitu země ukončí politickým vyjednáváním a obnovením právního státu (RFI). Premiér Mali však v interview pro Le Monde uvedl, že stanovisko USA chápe jako pouhé diplomatické prohlášení, protože ve skutečnosti mají Spojené státy zájem účastnit se řešení malijské krize a určitě nebudou intervenci blokovat.

Výsledkem středečního jednání OSN není tedy schválení intervence, ale oficiální rozhodnutí mezinárodního společenství se situací v Mali zabývat. Generální tajemník OSN se za tím účelem rozhodl jmenovat zvláštního vyslance pro krizi v Mali, což by mohlo urychlit přípravy k vojenské akci (úvahy zatím směřují k bývalému ministrovi zahraničí Ghany - Mohamed Ibn Chambas - Jeune Afrique).  Přesto však budou přípravy trvat minimálně 4-6 měsíců (RFI).

Premiér Mali Cheick Modibo Diarra v rozhovoru pro Le Monde předpokládá, že by rezoluce Rady bezpečnosti OSN měla být přijata během první poloviny října. Hned nato by měla vojska Ecowasu přijít do Bamaka zajistit ochranu hlavního města jakož i dalších velkých měst před případnými útoky islamistů. Po následném období příprav a koordinace vojsk se může zahájit postup na sever, přičemž důraz je kladen na to, že boj povede malijská armáda a zahraniční vojska ji budou pouze posilovat v zadní linii.

Cheick Modibo Diarra, premiér Mali, na Valném shromážděníOSN v New Yorku, 26. září 2012. Foto : AFP/JEFF ZELEVANSKY.

Mnozí pozorovatelé jsou ale ohledně funkčnosti vojsk Mali i Ecowasu skeptičtí. Armáda Mali, kterou zmatek a události v zemi zcela rozložily, se doposud nestačila konsolidovat. Potřebuje vybavení a čeká ji také výcvik od zahraničních expertů. Vojska Ecowasu asi také nebudou příliš úderná (dosud není jasné, kde je těch slibovaných 3300 mužů a z kterých států by měli být, navíc vojáci ze subsaharské Afriky nejsou v poušti moc platní). Jedinou účinnou silou se tak jeví moderní vojenská technika, kterou Francie slibuje dodat včetně strategické pomoci (výcvik vojáků, zpravodajské a poradní služby apod.).

Francie prohlašuje, že se  její vojáci nebudou účastnit pozemních operací. Je evidentní, že kromě logistické pomoci má v úmyslu zapojit do bojových akcí své letectvo, zřejmě jako v Libyi. To by samozřejmě znamenalo velké nebezpečí pro civilní obyvatelstvo, jak také upozorňuje generální tajemník OSN Ban Ki-moon. V regionu má Francie vojenské základny v Senegalu, Burkině Faso, Pobřeží slonoviny a v Čadu, kromě toho francouzští vojáci působí také v Nigeru a Mauritánii, zmiňována je i Libye. Média v posledních týdnech informují o posilování francouzských vojenských jednotek, zejména v zemích sousedících s Mali (Maliweb, Points Chauds, Ouest-France, Le Figaro ...).
 

Francouzská vojska v Nigeru. Zdroj : Niger Express.

 
Alžírsko se k účasti na intervenci stále staví odmítavě a neustále opakuje potřebu politického vyjednávání. Země, jejíž vojenská síla je v celé oblasti zdaleka největší a zkušenosti s bojem proti terorismu nejbohatší, nemá zjevně v úmyslu porušit svou zásadu provádět bojové akce pouze na vlastním území a zároveň odmítá jakékoli zahraniční vměšování do afrických záležitostí. Podle Slate Afrique je hlavním důvodem obava z možné destabilizace režimu v zemi. V současnosti Alžírsko volí taktiku vyčkávání a podivných intrik, které se odehrávají více či méně v zákulisí.

Takto o víkendu hned po schůzi OSN přijal Alžír tajně (ne příliš tajně, neboť o tom informovalo mnoho médií, např. Le Figaro) delegaci islamistické skupiny Ansar Dine, která se zde údajně setkala s vysokým důstojníkem malijské zpravodajské služby. Mnohé strany odsuzují kontakty alžírské vlády s islamisty a podezřívají ji z určitého spojenectví.

Současně s Ansar Dine navštívil v neděli Alžír generál Carter Ham, velitel amerického velitelství pro Afriku (AFRICOM), a uvedl, že situace na severu Mali může být vyřešena jen diplomatickou nebo politickou cestou. To nijak zvlášť nepřekvapilo, o to zajímavější bylo prohlášení, které o den později vydal americký náměstek ministryně zahraničí pro Afriku Johnnie Carson. Podle něj jsou Spojené státy americké ochotny podpořit zahraniční intervenci na severu Mali, pokud bude dobře připravená a zorganizovaná a pokud bude mít podporu všech států regionu včetně Mauritánie a Alžírska (RFI). Den nato, 2. října, uveřejnil Washington Post zprávu, podle níž prezidentovi poradci zvažují bombardování pozic teroristické skupiny Aqmi na severu Mali (Jeune Afrique).
 

Alhader Ag Almahamoud, oběť islamistů, kteří mu za (údajnou) krádež dobytka amputovali v Gau ruku. Foto : Reuters. Zdroj : Ouest-France.

Mezitím na severu Mali islamisté stále posilují pozice a teror. Menší prohřešky jsou trestány bičováním, krádeže amputací končetin. Kromě Kidalu, kde stále vládne Ansar Dine v čele s Iyadem Ag Aghaly, ve většině měst přebírají moc teroristé přicházející z jiných zemí (Alžírsko, Nigérie, Pákistán ...). V posledních týdnech masově nabírají nové členy z místních obyvatel, hlavně nezletilých mladíků, jimž nabízejí pravidelný plat a vysokou podporu pro jejich rodiny.

Obyvatelé severu dále prchají z okupované oblasti a příliv uprchlíků do okolních zemí nebo jižních krajů Mali dále pokračuje. Jejich počet se už blíží půl milionu. V uprchlických táborech, většinou spravovaných OSN, se situace zhoršuje a problémy narůstají (nedostatečná pomoc, špatná koordinace, distribuce závadných potravin atd.). Reportáže : Open Democracy, Aljazeera. Potravinová pomoc směřující na sever Mali končí v rukou islamistů, kteří ji zneužívají pro nábor nových členů a vydírání obyvatel.
 

- - - - -

(1) ECOWAS (Economic Community of West African States - Hospodářské společenství západoafrických států) je regionální hospodářská a politická organizace,která byla založena v roce 1975. Organizace má podporovat nejen hospodářskou integraci v oblastech: ekonomických aktivit (hlavně v průmyslu, dopravě, telekomunikaci, energetice, zemědělství, využívání přírodních zdrojů, obchodu, peněžní a finanční otázky, ale také sociální, kulturní a politickou spolupráci členských států. V současnosti organizaci tvoří 14 členů: Benin, Burkina Faso, Gambie, Ghana, Guinea-Bissau, Kapverdy, Libérie, Mali, Niger, Nigérie, Pobřeží slonoviny, Senegal, Sierra Leone, Togo.