Sebevraždy ...
Negativní pohled na způsoby sebevražd
1) Jedy a prášky
Je to jedna z prvních věcí, která napadne mnoho lidí. Domnívají se totiž, že usnou ve spánku. Obzvláště ženy sahají po tomto prostředku. Ale dovolte mi, abych vás vyvedl z omylu.
Mnoho lidí si myslí: Tak já teď splácám páté přes deváte, nahážu do sebe všecko co doma najdu, usnu a už se neprobudím. NESMYSL. Samozřejmě, že se to může stát, ale většinou to dopadá tak, že lidé si vezmou "špatné" prášky a výsledkem je přirozená reakce organismu. Už jste se někdy vyzvraceli z podoby? Tak to je přesně to, co se vám stane, pakliže se otrávíte a uděláte to blbě. Navíc pokud si vezmete nějaké svinstvo, tak přežití už je na vážkách, ale vesměs strávíte několik hodin v ukrutných křečích a bolestech. Když budete mýt štěstí, ak vás někdo najde, když ne, máte před sebou čekání na smrt za strašlivých podmínek.
Tento způsob tedy vůbec není jednoduchý a jasný, navíc každý organismus snese jinou dávku. Jako s alkoholem co jednoho položí, tomu se druhý zasměje. A jak chcete odhadnout správnou míru. Tím, že do sebe nahážete co se do vás vleze taky všechno nevyřešíte. Můžete takzvaně přetočit tachometr a jak kdyby se nic nestalo.
Spousta lidí se také tráví naprosto nesmyslnými látkami. Pijí ředidla a podobné sajrajty a výsledkem sou někdy i dny plné utrpení, než nastane konec.
Takže zapomeňte na to, co znáte z televize. Tento způsob nepřenáší žádné jistoty, ani klidné umírání. Naopak. Většina lidí je nalezena včas a tak si prožije pouze soukromé peklo a pak zbytek života s výčitkou, o co se to pokusili.
Pokud vyloženě toužíte po tomto typu smrti, měli byste si zjistit, na co a jak vaše tělo reaguje. Potom sestavit seznam látek, které budou obsahovat analgetika a anestetika (utlumí bolest, oblbnou organismus) plus něco co vás sejme.
2) Řezné a bodné nože a nástroje
Jeden z nejstarších způsobů. Podřezat si žíly vypadá jako velmi snadný způsob, jak ukončit existenci. Ale divili byste si, kolik i zde lze udělat chyb a jak je to někdy obtížné.
Zaprvé si musíte uvědomit, jakou máte srážlivost krve a podle toho volit oblasti, kde se říznete. Velmi populární je zápěstí, ale lidé tímto způsobem většinou jen "zkouší" zemřít. Spousta jich neřízne dost hluboko, nebo vedou čepel špatně. Zapěstí otvíráme tak, že vedeme řez hluboko a v úhlu kolem 45 stupňů na žílu, nikdy ne kolmo. Když už si chce někdo vybrat takovýto způsob, nejlepší by bylo podříznout si však krk, nebo přetít aortu v břišní oblasti. To nikdy nezklame.
Nevýhodou tohoto systému je, že spousta lidí přežije, protože to odfláknou a neříznou správně. Ovšem to nejhorší je, že uděláte hrozné svinčík a tím připravíte velký šok těm, kteří vás najdou. Nemluvě o těch, co to budou muset uklízet.
O nalehávání na delší čepele a tak ani nemluvím, protože tím, že si propíchnete žaludek nebo plíce dosáhnete podobného účinku jako traviči - hodiny pomalého umírání. Navíc podřezávání žil bolí a nevytrhne to ani teplá koupel. A když už si to budete chtít užít za každou cenu, tak k dokonalosti to dovedli Japonci. Klekněte si, vražte čepel o délce okolo dvaceti centimetrů do levé části žaludku a pomalým řezem pokračujte doprava. Bolest je strašlivá a bude chvíli trvat než umřete.
3) Skoky z něčeho nebo pod něco
Skok je taktéž velmi častou formou sebevražd. Je nutno říci, že je to pravděpodobně jeden z nejvíce adrenalinových způsobů. Ovšem pokud si myslíte, že vylézt do desátého patra a hop je snadné a bez problémové, tak to jste na omylu. A že je to stoprocentní, tak to jste úplně vedle.
Stačí se podívat kolik skokanů přežije a jak pak vypadají. Nejčastější chybou je, že skákají na špatných místech. Lidi padají na střechy aut, do korun stromů, na jiné lidi, nebo po cestě dolů potkávají věci, které je zbrzdí. Tento způsob je velmi nepříjemný, protože i náhoda může shatit váš záměr. Blbě otevřené okno, náklaďák projíždějící pod mostem, zkrátka je toho hodně. A to už vůbec nemluvím o kreténech z Prahy, kteří skáčou na maminky s kočárkem. Tady byste hlavně měli brát v potaz, co budete dělat, když se vám to nepovede. U předchozích způsobů to není taková tragédie, ale tady většina lidí skončí s trvalými následky. A většinou fyzickými. Co potom, co budete dělat dál? Na vozíku, zohyzdění, pošramocení a to vše vlastní vinou.
A skoky pod auta a vlaky nejsou o nic lepší. Skočíte pod auto s dobrými brzdy a znalým řidičem a jste na vozíku jedna dvě. Vlak je taky jen pro drsňáky, protože lehněte si na koleje a čekejte, až vám vlak ujede hlavu. Většina lidí takhle přijde právě o nohy.
4) Střelné zbraně
Máme tu kapitolu, kterou všichni považují za stoprocentní. Pokud máte upilovanou brokovnici v puse a bum, pak ano. Většina lidí se však střílí kulovými zbraněmi a to osobními. Nevěřili byste, co všechno se dá přežít. Dáte si pistoli ke spánku a bum. Ruka vám sjede a jediným výsledkem bude, že si ustřelíte kus hlavy, ale bohužel pro vás přežijete. A těch lidí co chodí po světě s průstřelem hlavy, to je až k neuvěření. Zkrátka pokud nemáte automaty nebo brokovnice, ani střelná zbraň není jistotou. A zapomeňte na filmy. Tam sebevraždy kontrastují s nesmrtelností hlavních hrdinů a umírá se tam i na průstřel ramene. Schválně se podívejte, co všechno dokázali přežít vojáci v jednotlivých válkách. Střelná zbraň není zárukou a navíc si musíte uvědomit, že tady víc než u čehokoliv jiného hrozí zabití nevinných. Smrt z pistole tedy zdaleka nepovažujte za nějakou tutovku. Ač vypadá nejlépe, je to nejhorší právě proto, že lidi tento způsob podcení. A jak se vám pak bude žít, s polovinou obličeje pryč? Co? Tohle prostě nedělejte, nemá to smysl.
5) Ostatní
V této skupině bych ráda poukázala na mnoho dalších způsobů. Například bychom mohli mluvit o oběšení nebo například elektrice. A v neposlední době třeba plynu.
Oběšení jako takové je velmi oblíbené u mužů. Je to hlavně proto, že když se zhoupneme, tak většinou není cesty zpět. Než nás někdo odřízne, tak je velká šance, že se udusíme a něco přestane fungovat. Na první pohled to vypadá, že jsem konečně našli něco co funguje, ale kdepak. Za prvé si musíte uvědomit, že u oběšení klasickým způsobem se vám nic nezlomí (jako na velkých šibenicích) a mozek funguje, i když všecko ostatní je již vypnuté. A tak potřebujem téměř patnáct minut, než dosáhneme kýženého výsledku a je po nás. Všichni víme, že život je sviňa a tak vám garantuju, že v desáté minutě někdo přijde a odřízne vás. Výsledným efektem bude "ztráta inteligence" nebo fyzické poškození z nedokonalého prokrvení. A pokud si myslíte, že někde viset deset minut za plného vědomí a škubat sebou je fajn, tak vám garantuju že ne.
Elektrika se stala v poslední době také velmi populární. Ale i když je nebezpečná, dnešní opatření jsou výborná. A tak než si hodíte rádio do vany, měli byste jít ukotvit jističe až nejlépe k trafačce. Protože jinak vám vyhodí pojistky a jediné co docílíte bude pěkné šok, rozbití rádia a popáleniny, které vám proud způsobí.
Otrávení se plynem bývalo velmi populární před lety. Dnes máme plyn zemní, který netráví nýbrž vybuchuje a tak se vlastně dostáváme do oblasti
hoření. A to bych řekl, že je jeden z nejhorších způsobů, jak se zabít. Způsobit si rozsáhlé popáleniny po velké části těla a pak strávit roky operacemi? Uhořelé končetiny? Kdepak dejte pokoj. Toto je pravděpodobně jediný způsob, který absolutně nechápu. Jak si tohle někdo může udělat. Umírat v bolestech a znetvořený. Tohle skutečně nedělejte.
Od ohně se dostáváme k vodě. Utopení je taktéž strašlivá smrt. Osobně si myslím, že je to nejtěžší způsob sebevraždy. Bojujete pod hladinou o každý doušek vzduchu. Protože člověk se neutopí hned. Nadechne vodu, vykašlává, znovu ji vdechuje a takhle to chvilku je než je konec. Ne, nedělejte to, sebevražda nemá cenu
Způsobů sebevražd je mnoho, vždyť jen zabít se dá člověk na stotisíckrát. Takže způsobů jak si to udělat sám bude určitě víc.
Pokud se chcete skutečně zabít, tak si o tom něco více zjistěte. Nebudete pak aspoň překvapení, když se vzbudíte v nemocnici druhým na obtíž.
---------------------------
Fakta o sebevraždách
Skutečných důvodů pro sebevraždu může být několik…
Nejčastější příčinnou sebevraždy v našich podmínkách je tzv. emocionální sebevražda. Tu člověk spáchá v případě neúspěchu, prohře, či zklamání. Povětšinou v osobním životě, při ztrátě zaměstnání, při neúspěchu ve výchovně -vzdělávacím procesu, atd. Člověka k ní vedou emoce, pocity - pocit zbytečnosti, ztráty "smyslu života", atd.
Dalším druhem sebevraždy je tzv. biologická sebevražda. Ta je způsobena obvykle nemocí a to buď psychickou, která může býti i dědičná (dědičné sklony sebevraždy - například Ernest Hemingway) anebo fyzickou - například bolest daná některou nemocí (rakovina), či zraněním. Sebevražda může být způsobena i strachem z budoucí bolesti, strachem z bezmocnosti, i když to spíše souvisí s minulým bodem. V souvislosti s biologickou sebevraždou se často hovoří o euthanasii - což je sebevražda s asistencí - která má zajistit bezbolestný a rychlý průběh aktu, především u pacientů, kteří jsou nevyléčitelně nemocní a trpí nesnesitelnými bolestmi.
Třetí důvod k sebevraždě je ideologická sebevražda. Ta má dvě podskupiny a to vražda ve jménu ideologie - tzv. memeticko-genetická sebevražda a sebevražda jako revolta vůči systému (viz. Albert Camus). Sebevražda memeticko-genetická je sebevražda, která slouží k přežití a uchránění memů popřípadě genů. Jako příklad můžeme dát kamikadze. V dnešní době memeticko-genetickou sebevraždu můžeme vidět například u Islámských fundamentalistů, či v amerických filmech, kde se hrdina klidně obětuje ve jménu tzv. "svobody" či rovnou ve jménu lidstva! Jako příklad, kdy člověk chrání geny může být třeba německý polní maršál Erwin Rommel, který spáchal sebevraždu, protože jinak hrozilo, že kromě něho bude popravena (popřípadě perzekuována) i celá jeho rodina včetně jeho potomků.
Sebevražda jako revolta proti systému je v podstatě vyjádřením nesouhlasu vůči systému, ve kterém dotyčný žije. Často se nejedná o opravdovou sebevraždu, ale pouze o snahu o únik o snahu poukázat na problém. Jako příklad může být například Jan Palach. Revolta proti systému formou sebevraždy může být docela účinnou formou, zároveň ale může vést k přesnému opaku - k ideologickému upevnění stávajícího systému, kdy toho systém dokáže náležitě propagandisticky využít. Systémem zde myslím především stát, ale zrovna tak to může být rodina, okruh přátel, společnost v zaměstnání, atd. I když u posledně jmenovaných se jedná spíše o emocionální sebevraždy. Sebevražda je motivována snahou změnit společnost, jejich hodnoty (například morální) v podstatě se jedná též o memetickou sebevraždu, akorát s tím rozdílem, že se nesnažíme sebevraždou přímo něco dokázat ale snažíme se spíše o to dát motivaci jiným osobám například k hromadné revoltě proti systému.
Emocionální sebevražda či biologická sebevražda je sebevraždou s motivem maximalizace užitku. Dotyčný předpokládá, že užitek v dalším životě bude negativní - tj. počet negativních věcí, zážitků, překoná počet pozitivních zážitků. Sebevraždu sice přinese nulový užitek, avšak nulový užitek je stále více, než nenulový záporný užitek. Dá se říci, že sebevražda zbaví člověka všeho negativního, avšak i pozitivního. Dalším důvodem může být únik od problému, či únik z reality, s podvědomým přesvědčením, že smrt nebude horší, než to co je. Částečně člověka může motivovat i neznámo, čímž smrt zajisté je!
Z předcházejícího plyne, proč je člověku rozmlouvána sebevražda rodinou, přáteli nebo například státem (reprezentovaným třeba policií a hasiči, kteří Vás přemlouvají, abyste z toho mostu neskákal). Zde by si ale měl člověk uvědomit, že každý člověk dělá vše jenom pro sebe (vychází ze žebříčku hodnot - na vrcholu žebříčku hodnot může být například ideologie - morálka nebo požitek, slast (hédonismus)), to znamená, že by neměl brát ohledy na ostatní lidi při realizaci sebevraždy. To však drtivá většina lidí, kteří se chystají spáchat sebevraždu nechápe. Pokud je člověk materialista měl by si uvědomit, že po smrti ho už nic nebude trápit - čili ho nebudou trápit ani výčitky svědomí v tom smyslu, že doma nechal nezaopatřenou rodinu. Díky tomu nemá ani smysl psát "dopis na rozloučenou", avšak stejně ho většina sebevražedníků píše. Člověk se tímto dopisem opět snaží o obhajobu svých názorů - snaží se o to nejlepší z hlediska svého svědomí, avšak po smrti už svědomí ani vědomí není, takže člověk nemůže mít ani výčitky svědomí - výčitky z toho, že něco udělal špatně - tento dopis má smysl pouze pokud svojí smrtí chce člověk rozšířit ideologii. Při emocionální sebevraždě se však člověk chce zbavit problému, nechce rozšiřovat ideologie, memy (alespoň v ideálním stavu - skutečná sebevražda je často kombinace několika typů sebevražd), proto psát dopis nemá smysl!
Nyní přejděme k obecným obhajobám toho, proč nespáchat sebevraždu. "Člověku byl život dán a proto si ho nemá právo vzít". To je typické dogma, stejně tak mohu říci, že "Člověka se nikdo neptal, zda se chce narodit, má tedy právo svůj pobyt zde přerušit" a má to asi stejnou váhu. Dalším argumentem je "Bude lépe", zrovna tak ale může být hůře, dokonce tak hůře, že člověk dojde do toho stádia, kam nechtěl - do stádia absolutní bezmoci, kdy už ani není schopen sebevraždu spáchat a pouze trpí. "Už to nepůjde vzít zpět". To je pravda, avšak chyba je pro člověka špatná pouze v tom případě, pokud si ji uvědomuje - což v tomto případě nehrozí. "Poškodíš tím lidi, kteří Tě mají rádi" to je pravda, opět jde ale o to, zda člověk žije přítomností, nebo budoucností, po smrti už ho to opět trápit nebude. "Někteří lidé jsou na tom mnohem, ale mnohem hůře, než ty, ty máš … oni nemají ani to, jsou na tom zdravotně hůř, atd.". To však je opět populistický argument. Člověk se má vždy rozhodovat dle svého názoru a ne dle jiného názoru. Pro někoho nemusí být důvodem k sebevraždě ani mučení, hladovění, těžká nemoc, vážné zranění. Někdo by prostě nespáchal sebevraždu nikdy. Takovým lidem se nedá nic vytknout, ale dá se něco vytknout jiným lidem - lidem, kteří přišli relativně o málo ve srovnání s jinými, avšak je to pro ně důvodem k ukončení života? Každý člověk se má rozhodovat dle sebe a ne dle jiných - právě vlastním názorem ukazuje, že má svobodnou vůli, že pouze neplní příkazy jiných.
Pokud člověk chce spáchat sebevraždu, avšak nespáchá ji - například si to na poslední chvíli rozmyslí - tak se jedná nejspíše o to, že u člověka zapracoval kontrolní mechanismus. Tím je například pud sebezáchovy - strach. Člověk má strach, má strach ze smrti, jelikož o ní nic neví a když člověk o něčem něco neví, bojí se toho, má z toho respekt. Zrovna tak se člověk bojí bolesti, bolesti, která by mohla by mohla být spojena se smrtí (dnešní poznatky vědy ukazují, že smrt je spíše krásná, než bolestná, v mozku se vylučují látky jako endorfiny, které mají až 100* vyšší účinek než syntetické drogy jako LSD). Dále člověka sžírá vnitřní pocit prohry, člověk nerad prohrává (opět vychází z evoluce a z ničeho jiného - člověk, který bude rád prohrávat nic nedokáže, nerozmnoží své geny, ani memy, že?), proto se často nakonec rozhodne bojovat a sebevraždu odloží na neurčito.
Nuže, má tedy člověk právo spáchat sebevraždu? Z mého subjektivního hlediska, o kterém si však myslím (nejspíše si každý myslí, že je objektivní, avšak člověk je vždy pouze subjektivní), že je objektivní z hlediska celku (z hlediska Boha či nějaké transcendentní podstaty světa), musím říci, že určitě ANO. Pakliže však bude chtít spáchat sebevraždu nějaký mně blízký člověk, budu se mu to snažit pravděpodobně rozmluvit. A to proč? Protože jsem "sobec", stejně jako všichni lidé a snažím se o maximalizaci svého užitku - z blízkého člověka mám pochopitelně užitek (kladný), pakliže dotyčný zemře, tak z něj budu mít minimálně nulový užitek, ale pravděpodobně užitek záporný - daný smutkem, zármutek, a dalšími negativními emocemi.
Každopádně sebevražda musí být svobodné rozhodnutí každého člověka, dané jeho subjektivním viděním problému. Následky tohoto činu nepůjdou vzít zpět (odpovídá si za ně každý sám), avšak případná chyba již člověku nebude vadit - protože mu již nebude vadit nic. Člověku totiž nevadí, že dělá chyby, ale vadí mu, když si chyby uvědomuje - pocit viny. Tento pocit však člověk již po smrti mít nebude (pakliže věříme stávajícím poznatkům vědy).
Sebevražda plánovaná, bilanční
Jde o naplánované rozhodnutí, člověk nevidí důvod, proč dál setrvávat na světě. Lze dokonce konstatovat, že detaily provedení připravuje a plánuje velice pečlivě, někdy až zálibně. Velmi často ji plánuje v naprostém soukromí, pouze člověk s velmi pomstychtivým motivem s sebou chce vzít co nejvíc jiných lidí. To je případ fanatických teroristů nebo prostě člověka v hlubokém týlu nepřítele, ať se jedná o jakékoliv pojetí výrazu nepřítel (osobní, válečný, atd.). Je velice obtížné této sebevraždě zabránit, protože bez odborné pomoci touha po klidu a dosažení pomyslného ráje přetrvává a vede k novým přípravám. Otázka podílu viny nejbližšího okolí dotyčného je velmi diskutabilní. Ne každý dokáže odhadnout nebo dokonce vyhodnotit jakékoliv známky "volání o pomoc", pokud jsou vůbec rozpoznatelné v poslední fázi příprav.
Sebevražda impulzivní
Vznikne z náhlého popudu, a to i při dlouhodobých depresích ("padla poslední kapka"), může působit velmi náhle. Šok z momentálního psychického úrazu překryje vše ostatní a dokáže překrýt i pud sebezáchovy. Pokud se podaří sebevraha zdržet, roste šance na potlačení této nejjednodušší zničující optiky. Obnoví se potřeba žít nebo alespoň strach z bolesti. Stává se, že i impulzivní sebevrah kolem sebe nechá náznaky, kterými podvědomě volá o pomoc a pozornost okolí.
Předstíraná sebevražda je velmi oblíbený nástroj citového vydírání, při kterém je obětí jednoznačně okolí. Sebevrah se zajistí, aby někdo přišel a našel ho. Bolest z pořezaných zápěstí nebo předloktí vnímá optikou velikosti trestu toho, kdo to zavinil - tedy vydírané osoby. "Bolí mě to proto, že jsi byl zlý." Hrubší zacházení s vyděračem se ukázalo jako celkem přínosné. Ve zdravotnických zařízeních bývali "práškaři" nuceni podílet se na úklidu po výplachu žaludku, řezné rány se zašívaly bez většího umrtvení. Stále platí, že přistoupení na hru sebevraha znamená jeho vítězství.
UBLÍŽÍTE JEN SAMI SOBĚ, NÁM UŽ NE !!!! Takže, NEVYDÍREJTE a NECHTE SI POMOCT !!!
---------------------------
..... tomuhle se 100% zasmějete :-)))
http://www.youtube.com/watch?v=EpspU1KGGn8
Jsi také " ňamy, mňamy, cumly, cucy ... z gumy méďa " ??
http://www.youtube.com/watch?v=4uSSLkuq30M