Jak se nosí nyní v ČR?
Jak se nosí v Čechách
První rok se nošení řídí primárně motivací komfortu miminka a druhý rok vedou mámu a tátu k použití šátku spíše praktické důvody. Délku a intenzitu nošení si miminko samo reguluje v závislosti na svých motorických schopnostech. Průběh nošení bych rozdělila na tři následující časová období:
1. Od narození do šesti měsíců (do doby, kdy nabude motorické schopnosti si prosazovat svou vůli, kdy začíná sedět). Dítě lze vložit do šátku již po prvním sání z prsu. Z bezpečí jemu známé náruče poznává novorozenec svět, v takové míře, jak mu dovolují jeho prozatímní schopnosti. I po narození se cítí součástí matky, avšak fyzicky už tomu tak není, proto stále touží po její těsné blízkosti a tudíž lze prvních 28 dní nosit miminko neomezeně, přičemž nejvhodnějším úvazem je tzv. kolébka .Vnímá primárním orgánem čití - kůží a soustředí se pouze na své tělo a pocity s pojené s ním.
„V tu dobu jsou příliš velkou volností malé děti přetíženy a stávají se neklidné. Mějme na paměti, že novorozenec je zvyklý ještě na schránku, kterou až do svého narození měl v matčině lůně.“ Stejně tak pokud je vystaveno současně nadměrnému množství podnětů, jsou všechny jeho smysly zahlceny.
Třetí měsíc již drží hlavičku a dohlédne dále než pouhých 25 – 30 cm a dostává se do interakce s okolím. Stává se součástí interpersonálních vztahů matky. Přísun podnětů nezkreslených stěnami kočárku miminko dostatečně zabaví. Pokud se však unaví, schoulí se a může v klidu odpočívat ve své ,,sociální děloze“. (24, 65) Některé děti jsou více neklidné a aktivní. Zabaví je širší výhled, který umožní uvázání dítěte zády k rodiči. K tomu však musí být dítě dostatečně vyvinuto.
2. Od šesti měsíců do jednoho roku (zhruba období, kdy začne dítě chodit). „Pátý měsíc je dítě na vývojovém stupni, který odpovídá fyziologickému narození.“ (24, 71) Rozvíjí se motorický repertoár a kolem 6. měsíce je již schopno s maminkou úspěšně zápasit v případě nepohodlí, které nastává ve chvílích, kdy si matka zaujme statickou polohu. Dítě se zlobí a matka se cítí trapně. Lidé nezvyklí na nový způsob transportu miminek nechápavě sledují dvojici zápasící o prosazení vůle. Pod tlakem konzervativní společnosti matka buďto podlehne, přizpůsobí se požadavkům potomka a nebo jeho potřebám.
Dr. Jiřina Prekopová vidí intenzivní nošení trvající déle jak 5 měsíců v moderní technokratické době jako riskantní zejména na základě možnosti rozvoje poruchy chování zvané „Malý tyran“[1] „V šestém měsíci se ocitá dítě na vývojovém stupni schematizování, kdy jsou osvědčená schémata jednání uplatňována, aby se dosáhlo svého cíle.“ (24, 64) V současných podmínkách může dítě v šátku získat pocit, že dokáže rodiči manipulovat, čímž ztrácí pocit jistoty a bezpečí plynoucí z jejich autority. Avšak praxí, jak mohu soudit také z vlastní zkušenosti, se rizikové okamžiky eliminují. Rodiče záhy poznají situaci, kdy by bylo praktičtější z těchto důvodů použít šátek a kdy kočárek.
Jak začala dcera sedět, užívaly jsme mnohem častěji kočárek. Dítě z šátku je zvyklé na přísun podnětů. Pokud bychom jim tento přísun radikálně omezili položením do kočárku, nelíbilo by se jim to. Je vhodné zároveň s kočárkem nosit šátek. Pokud dítě projeví zájem o tělesnou blízkost, abychom mu ji mohli bez problémů dopřát. Dítě bere kočárek jako příjemné zpestření. Vnímavá matka pak sama pozná, zda pláč dítěte znamená touhu po blízkosti a nebo pouhé vynucování pozornosti.
3. Od dvanácti měsíců a výš