Hrad Křivoklát
Křivoklát je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších středověkých hradů českých knížat a králů. Nachází se v nadmořské výšce 285-290 metrů na skalnaté ostrohu nad Rakovnickým potokem, přítokem řeky Berounky, na území městyse Křivoklátu v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Souřadnice jeho polohy jsou: 50°2′16″ s. š., 13°52′19″ v. d.
Jeho předchůdcem byla lovecká stanice, zmíněná již v Kosmově kronice kolem roku 1109–1110. Své jméno hrad získal pravděpodobně podle křivých základů nebo nízkých křivých stromů, tzv. klátů.
Hrad byl založen ve 12. století. Hradní komplex vytvořil až Přemysl Otakar II. a významně ho zvelebil Václav IV. a po něm i Vladislav Jagellonský. Po Bílé hoře patřil hrad Schwarzenbergům, v 19. století Fűrstenbergům. V roce 1925 ho prodal kníže Max Egon II. československému státu. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka a v roce 1989 byl zapsán na seznam národních kulturních památek ČR.
Co nás zde zaujme? Hradní kaple, Královský a Rytířský sál s expozicí gotického malířského a sochařského umění, knihovna s 52 tisíci svazků, bohaté fűrstenbergské muzeum a obrazárna, proslulé vězení a mučírny s mučícími nástroji, monumentální velká věž s loveckými sbírkami a úžasným výhledem do okolí. Zajímavá je procházka po hradbách, věž Huderka s černou kuchyní a vyhlídkovým ochozem i restaurace Hradní krčma.
Pokud jde o „slavné“ vězně, zde jsou uvedeni někteří z těch, kterým zde asi „nebylo zrovna dobře“: Ota II. Olomoucký (1085–1126), roku 1110 ho zde uvěznil český kníže Vladislav I., Jindřich ze Šumburku, vyšehradský kanovník, uvězněn roku 1318, Jindřich Habsburský, vévoda rakouský, od roku 1322 – byl zde rok, Karel IV. (1316–1378), pobýval zde v raném dětství. „Bručeli“ zde také čtyři předáci povstání kutnohorských havířů v roce 1496. Tři z nich byli popraveni na nádvoří, čtvrtý uprchl, když omráčil kata. Jan Augusta (1500–1572), biskup Jednoty bratrské, na hradě byl vězněn šestnáct! let (v letech 1547-1563). Hlídalo ho dvacet strážných z Německa, aby se s nimi nemohl domlouvat. Pokusil se uprchnout, ale byl přistižen a pak „řádně“ mučen. „V chládku“ byl i Jakub Bílek (1516–1581), bratrský kněz a sekretář Jana Augusty, vězněn byl třináct let. Bez zajímavosti nebyl ani Edward Kelley (1555–1597), známý anglický alchymista, který císaři Rudolfu II. sliboval elixír života a proměnu obyčejného kovu ve zlato. Když zabil jednoho z dvořanů, došla Rudolfovi trpělivost a byl zde uvězněn. A tak bych mohl pokračovat dál, ale stačilo.
Hrad Křivoklát se stal také velkou inspirací pro mnoho umělců a také ani filmaři si nemohli nechat ujít hradní interiéry, exteriéry a okolí k natáčení pohádek a filmů. V literatuře se o Křivoklátu zmiňuje Kosmas ve své Kronice české. Hlavně v 19. století se hrad stal inspirací pro díla Karla Hynka Máchy, Jaroslava Vrchlického, Aloise Jiráska aj. Natáčelo se zde mnoho českých filmů. Vybírám některé, např.: Slasti Otce vlasti, Noc na Karlštejně, Honza málem králem, Jak se budí princezny, Tři veteráni, Anděl Páně, Bathory, Kouzelník Žito atd.
Prohlídkové okruhy: Prohlídková trasa – Gotické paláce (Napříč českou historií aneb rozmanitost slohů na Křivoklátě). Základní prohlídková trasa vede horním nádvořím a většinou interiérů horního hradu – navštívíte místnost „Stříbrnice“, hradní kapli, Rytířský a Velký královský sál, hradní sklepení a přízemí Velké věže, kde bývala hladomorna. Doba trvání prohlídky cca 60 min.
Prohlídková trasa – Celým hradem. Výběrová prohlídková trasa, mimo prostor Gotických paláců se podíváte do oratoře kaple, Fűrstenberské knihovny a obrazárny, hradního muzea s expozicí saní, v exteriéru důmyslně propracovaný středověký fortifikační systém (hradby, obranná a obytná věž). Doba trvání prohlídky cca 100 min., trasa je fyzicky náročnější (přes 300 schodů).
Vycházkové okruhy kolem hradu Křivoklátu – 4 vycházkové okruhy v délce 3-8 km z rozcestí pod Velkou věží: a) Vycházkový okruh Sokolí (3 km), b) Leontýnina cesta (8 km), c) Královská pěšina (3 km), d) Bednářská stezka (4 km).
Návštěva Křivoklátu se Vám určitě vyplatí. Stojí za to, budete potěšeni.