Klima v ČR se mění, otepluje se
To, že se klima na celé planetě Zemi mění, ví jistě každý (ten kdo tu žije desítky let si jistě mnohé extrémy počasí pamatuje).
Rok 2019 se zařadil mezi roky historicky nejteplejší v dějinách měření na nejstarší české meteostanici v pražském Klementinu. Tam se začalo počasí měřit v roce 1775. Od té doby byla celoroční průměrná teplota vyšší jen jednou – v roce 2018 – 12,8 ºC. O rok později – v roce 2019 – to bylo „jen“ 12,6 ºC.
Odchylka od normálu z let 1981-2010 byla v roce 2019 o 1,8 ºC vyšší. Na prvních deseti místech se vyjímečně umístil pouze rok 1994 /skončil na místě devátém/.
Během roku 2019 padla řada teplotních rekordů. Celé léto toho roku bylo nejteplejší v celé historii měření. Průměrná teplota od začátku června do konce srpna 2019 dosáhla 22,9 ºC. Nejvíce se na tomto čísle podílel červen. Ale nejen on, také prosinec byl teplý (bez sněhu) – v Klementinu naměřili meteorologové 4,8 ºC. To bylo o 2,8 ºC více než byl výše uvedený průměr z let 1981-2010. Ale nejen to. Neobvykle teplé počasí bylo i na podzim. Tak například dne 21. 10. 2019 padly rekordy pro daný den na 93 ze 152 měřících stanic v ČR. V sedmi případech byl překonán dokonce rekord starší sta let! Tak třeba ve Vyšším Brodě a v Pohoří na Šumavě tento den naměřili skoro neuvěřitelných 26,4 ºC.
O tom, že se klima v ČR (a nejen u nás) v posledních sedmdesáti letech mění svědčí hrst dat, které pamatuji i já. Když se vrátím hodně zpět, tak po druhé světové válce se běžně bruslilo na vodních tocích i rybnících. Hokej se hrával pouze v přírodním prostředí (zimní stadiony jaksi nebyly). I já jsem se učil bruslit a pak i hrát hokej na řekách Radbuza či Mže v Plzni, jako děti jsme polévali do noci „naše“ kluziště na místě na konci války vybombardovaných domů kolem Škodovky. Mám ve svém archivu fotky, např. z roku 1954, kdy „celá Praha“ bruslila na Vltavě a mnozí z Vás jistě mají podobné obrázky z míst, kde jste v té době žili. Také si pamatuji, že téměř každou zimu jsme „vítali Mikuláše“ koulemi a bruslili do začátku dubna. Totéž se týkalo saní či lyží, „klouzali jsme se“, když podle kalendáře už začínalo jaro. A ty Vánoce – bílé na sněhu a mrazivé (to už dnes děti ani neznají). A ty Ladovy obrázky…
Dost nerad třeba vzpomínám na zimu 1970/71, když jsem jako voják základní služby stával venku při teplotách okolo -25 ºC „na stráži míru“. Vzpomínám i na klimaticky zajímavý Nový rok 1979, kdy na Silvestra 1978 bylo v 17 hodin venku 10 ºC (plus) a 1. 1. 1979 v 8 hodin ráno -20 ºC /rozdíl za půl dne 30 stupňů/. Mnozí řidiči ráno smutně hleděli na svá v zemi (blátě se sněhem) zamrzlá auta, neschopná pohybu.
Pamatuji i na lednové uhelné prázdniny v letech 1982 a 1985 (radost z nich měli samozřejmě školní děti, nemusely do školy několik týdnů). Zato energetici měli práce až nad hlavu. Pamatuji i na rekordní mráz naměřený u nás 8. 1. 1985. Tehdy bylo v Plzni naměřeno -38,5 ºC. Opakem byl 27. červenec 1983, kdy na náměstí Republiky bylo naměřeno 40,1 ºC.
No žel v roce 2020 se řádné potřebné zimy ani my, ani zemědělci či hydrologové asi vůbec nedočkají (byly nejnižší zásoby vody ve sněhu ve 21. století). Jen pro zajímavost uvádím, že koncem ledna byla na teploměrech odpoledne teplota 14-15,5 stupňů Celsia (Kopisty 15,5, Žatec 15,1, Znojemsko kolem 14,5-14,7, Klementinum 14,5, Plzeň 14 atd.). V polovině února naměřili meteorologové např. v Klatovech 18,2 stupňů Celsia, v noci se pohybovaly teploty okolo 12 stupňů Celsia. Sluníčko přes den svítilo jako v dubnu. Inu "Ladovskou zimu" /naposledy v roce 2006/ asi jen tak nezažijeme. Škoda.
V lednu - duben, v dubnu - červenec a v červenci? Jako na Sahaře...
Také pohled na ubývající zásoby spodních vod cosi nepříjemného signalizuje. Za našeho dětství a mládí na vesnicích žádné vodovody neexistovaly, zato studny bývaly plné vody. Bývaly...