HOSTINNÉ ŠACHY

Řada psychologických studií provedených po celém světě ukázala, že šachy mohou:

• zvednout inteligenční kvocient (IQ);
• posílit dovednosti potřebné při řešení problémů, naučit, jak nezávisle a zodpovědně dělat obtížná a abstraktní/teoretická/hypotetická rozhodnutí;
• zvýšit jazykové, matematické, paměťové schopnosti a schopnost číst;
• pěstovat kritické, kreativní a originální myšlení;
• poskytovat praxi/cvičení v dělání přesných a rychlých rozhodnutí pod časovým tlakem, což je dovednost, která může pomoci zlepšit školní známky;
• učit, jak myslet logicky a efektivně, učí vybrat „nejlepší“ volbu z velkého množství možností;
• být výzvou pro nadané děti, přičemž účinně pomáhají odhalit ty nadané žáky, kteří svým skutečným schopnostem zůstávají hodně dlužni (underachievers);
• demonstrovat důležitost flexibilního plánování, koncentrace a důsledků našich rozhodnutí;
• obohatit chlapce a dívky bez ohledu na jejich přirozené schopnosti a socioekonomické zázemí/původ/prostředí;
• naučit děti nejprve myslet a až potom konat.

• Mladé nezkušené hráče šachy učí, jakou cenu má koncentrace a poskytuje jim bezprostřední trest za jejich chyby. Jen málo učebních nástrojů poskytuje takovou rychlou zpětnou vazbu. Jedno selhání v koncentraci může vést k hrubé chybě, která může znamenat dokonce konec hry. Pouze zaměřená pozornost, trpělivost a vytrvalost mladého hráče šachu je základem trvale příznivých výsledků, což jsou vlastnosti, které jsou stejně důležité pro podávání dobrého výkonu ve škole (třeba při písemných testech) či později při vykonávání profese.

Šachy jsou jedním z nejvíce efektivních učebních nástrojů k přípravě dětí pro jejich úspěšné fungování ve světě „zavaleném“ informacemi, v němž je naše rozhodování stále obtížnější. V tomto světě musí být studenti schopni reagovat rychle, pružně a kriticky. Musí se prokousat obrovským množstvím informací, přičemž musí rozpoznat, co je podstatné a co je irelevantní. Také potřebují získat potřebné dovednosti k tomu, aby byli schopni se (na)učit nové technologie rychle, stejně jako řešit nepřetržitý proud problémů, spjatých s těmito technologiemi.

Toto je oblast, kde šachy jako nástroj k rozvoji mysli našich dětí se zdají být zvláště účinné. Svou pravou podstatou šachy prezentují stále se měnící sadu problémů. Vyjma skutečného začátku hry, kde je možné naučit se zpaměti nejsilnější varianty – každý tah vytváří novou pozici. Každý z hráčů se pokouší najít ten „nejlepší“ tah tím, že kalkuluje směrem dopředu, hodnotí tyto budoucí možnosti za pomoci teoretických principů. Je důležité, že možná existuje více než jeden „nejlepší“ tah, právě jako ve skutečném světě možná existuje více než jedna nejlepší volba. Hráči se musí učit rozhodnout se, i když odpověď je dvojznačná/víceznačná/nejasná nebo obtížná.

Společná tvorba, která je výsledkem zápolení na šachovnici, přináší přátelství, která mohou překračovat hranice a přetrvávat desetiletí. Podání ruky na začátku i konci partie učí děti respektu k soupeři. Učitelé na amerických školách si povšimli, že po zavedení šachu do školy ubylo mezi žáky hádek a agresivity. Jeden z ředitelů pak poznamenal, že je to i skvělý protidrogový program.