Sbor dobrovolných hasičů Lhotka
24. 9. 2007
Historie sboru | |
Ustanovující schůze sboru se konala 12. února roku 1933 v místním hostinci u Tomáše Kučery. Svolal ji tehdejší starosta osady Josef Vlasák. Od počátku bylo založení lhoteckého sboru podporováno přílepskými dobrovolnými hasiči, kteří se také ustanovující schůze zúčastnili. Starostou sboru byl zvolen Josef Vlasák, velitelem Josef Kindl a jednatelem Josef Pinkas. | |
V témž roce byla zakoupena stříkačka typu R. A. smekal z roku 1897 za cenu Kčs 1 500,- Hned od počátku byl sbor velice aktivní při hasičských cvičeních a projevoval pravou oddanost hasičské ideji. Poprvé se zúčastnil požáru v Malých Přílepech v roce 1933. | |
Hasiči se od počátku snažili povznést kulturní úroveň naší vesnice. Každoročně pořádali plesy, posvícení, májové oslavy, velice aktivní byli v připomínání dne upálení nábožensko-sociálního reformátora Mistra Jana Husa: vždy se 6. července pálily ohně pod dohledem hasičů, aby lidé nezapomněli na jeho duchovní odkaz pro český národ. Právě hodnoty, které hlásal Hus, začaly být v 30. letech ohrožovány hitlerovským Německem. Československá vláda nařídili v roce 1936 ustanovit útvary s názvem civilní protiletecká obrana v rámci hasičských sborů, které se v případě ohrožení měly starat o bezpečnost obyvatelstva. V našem sboru se tohoto úkolu ujali dva muži: náčelník sboru František Bubla a Josef Hájek. | |
Náš sbor se plně hlásil k osobnosti Tomáše Garrigua Masaryka, a proto starosta sboru Josef Vlasák a podnáčelník Eduard Veselý byli přítomni jeho pohřbu dne 21. 9. 1937 v Lánech. Den předtím byla v naší vesnici zapálena smuteční vrata na počest prezidenta Osvoboditele. | |
V roce 1938 se sbor v krojích zúčastnil slavnosti položení základního kamene Masarykova památníku v Malých Přílepech. | |
Smrt prvního velitele Josefa Kindla v roce 1939 byla smutnou předzvěstí válečných utrpení českého národa. V protektorátních letech byl jmenován komisařem obce Lhotky, která se stala samostatnou, starosta hasičů Josef Vlasák. | |
Činnost sboru byla následkem válečné situace ochromena, protože úřady pod německou kontrolou zakázaly všem sdružením veřejná vystoupení. V roce 1943 sbor sám zdolal požár na kopci Plešivci. | |
Po válce se sbor vrátil k tradici pálit hranice na počest Mistra Jana Husa a Tomáše Garrigua Masaryka. Sbor musel dohnat mnoho věcí, které nemohly být v důsledku války realizovány. | |
Roku 1948 se sbor zúčastnil slavnosti "sázení lip osvobození" v Železné. | |
V padesátých letech se sbor ocitá pod záštitou Jednoty Československé požární ochrany. V roce 1962 lhotečtí hasiči zdolávali lesní požár v okolí Chrustenic. | |
4. ledna 1965 zemřel zakládající člen Josef Vlasák, bohužel v důsledku špatné organizace sboru a vnitřní svárlivosti mu nebyla sborem prokázána poslední pocta v podobě doprovodu při pohřbu. | |
V sedmdesátých letech byla dostavěna požární zbrojnice, jejíž prostory jsou nyní v soukromém vlastnictví, a požární nádrž na návsi. | |
Roku 1975 zemřel Václav Veselý, který byl po dlouhá léta osadním starostou v době, kdy Lhotka patřila ke Chrustenicím a byl zakládajícím členem sboru. | |
V roce 1983 se připomnělo výročí 50ti let sboru jen veřejnou schůzí. | |
O dva roky později propukl za Lhotkou lesní požár, který však byl poměrně snadno zdolán spojenými silami lhoteckých, železenských, přílepských a chyňavských požárníků. Na počátku let 90. dva kluci z vesnice neúmyslně založili požár v jedné stodole. Oheň byl zlikvidován díky berounským hasičům, protože lhoteční měli problémy s uvedením stříkačky do provozu. | |
Pravděpodobně největší požár, který Lhotka pamatuje, byl v roce 1994. Vznikl díky neopatrnosti jednoho obyvatele, který pálil slámu na suchém strništi, které samozřejmě brzy vzplanulo a díky větru se oheň rychle šířil na les. Jen díky rychlému příjezdu zásahových sborů z Berouna a Chyňavy se předešlo velikému neštěstí. | |
Rok 2001 byl pro náš sbor zlomový, protože do řad lhoteckých hasičů vstoupila mladá generace. Sbor se začal mnohem více zapojovat do různých hasičských soutěží a cvičení. Loni jsme se zapojili do oslav výročí sborů v Chyňavě, Železné (kde jsme také poprvé soutěžili), Stradonicích a Malých Přílepech, kde jsme předvedli historickou ukázku se strojem PS 8. | |
Náš sbor byl požádán ze sousední vesnice Malé Přílepy, aby v rámci založení tamějšího sboru předvedl ukázku našeho motoru PS 8. Přílepy stály před téměř sedmdesáti lety u založení našeho sboru, a proto jsme ani na chvíli neváhali. Dnem oslav byl určen 24. srpen 2002. Po obvyklých ceremoniích, jakými jsou: čtení zprávy o činnosti, pochod, slavnostního oběda, výstavky atd., jsme šli na věc. Vystoupení bylo zahájeno seskokem tří parašutistů ze sportovních letadel. Lidé zde mohli zhlédnout historické stříkačky tažené párem koní, ukázku motoru PS 12 a nás. Vystoupení se nám vskutku zdařilo a přispělo opět k vykročení z pomyslného stínu zapomnění na náš sbor. Po všech ukázkách následovala taneční zábava ¨v místní restauraci, kde jsme se dobře bavili. | |
Při záplavách roku 2002 jsme se také v rámci našich možností podíleli na sanaci města Berouna. | |
Došlo také k ustanovení znaku, jehož jádrem jsou žebřík, sekyra a trubka. | |
Rok 2002 vyvrcholil personálními změnami ve vedení sboru: velitelem se stal Vladislav Pinkas ml., starostou Josef Paleček a jednatelem Dalibor Bartoš. | |
Letos jsme tempo ještě více zrychlili, čehož je důkazem naše účast na mnoha soutěžích. Podařilo se nám zrekonstruovat požární zbrojnici většinou jen našimi silami a připravit letošní oslavu 70. výročí sboru. Poslední důležitou událostí byl vznik soutěžního družstva žen. |