2. Psychika, psychické jevy, psychopatologie. psychohygiena
Psychika, psychické jevy
Třídění psychických jevů:
Psychické jevy jsou u člověka velmi různorodé, setkáváme se s nimi v nepřeberné škále projevů. Ačkoli víme, že psychika se projevuje jako jeden celek, psychické jevy třídíme, abychom dokázali lépe popsat, příp. pochopit jejich fungování.
Nejčastěji se setkáváme s tříděním psych. jevů na procesy, stavy a vlastnosti. Doplňují je dílčí psych. předpoklady.
1.Psychické procesy
Na rozdíl od stavů a vlastností, mohou proběhnout v sekundě a okamžitě být vystřídány jinými. Jsou:
Poznávací :
Vnímání – poznávání toho, co na mě v současné době působí (krása, hudba...) pomocí smyslů. Suma počitků nám v hlavě tvoří vjem. Složitější formou vnímání je třeba sociální vnímání – vnímání lidí a jejich citových projevů
Představy, fantazie
Myšlení – způsob poznání, který vede k poznání předmětů, dějů, jevů a vztahů mezi nimi. Myšlení je – pro sebe v duchu, vnější – řeknu to slovy. Myšlení je proces, při kterém zpracováváme předměty vnímání a paměti.
Druhy myšlení:
názorné (používá představivost některých situací, které mokou nastat- např. si pro jistotu vezmeme deštník)
praktické
abstraktní
konvergentní (co nejlepší řešení)
divergentní (co nejvíce možných řešení)
Myšlenkové operace
Analýza – rozbor, výběr jednotlivých částí z celku
Syntéza – skládáme části dohromady
Paměťové myšlení – 3 fáze – zapamatování, uchovávání, vybavení. Paměť je krátkodobá, dlouhodobá, bezděčná i záměrná, sluchová, zraková, čichová, pohybová, slovně-logická
Motivační myšlení – myšlení související s uspokojováním lidských potřeb (obdiv, strach, tréma...
Citové
Volní (vůle)
2. Psychické stavy
vyjadřují přechodnou, situační charakteristiku jedince
Ovlivňuje je řada faktorů: denní doba, zdravotní stav, vlivy vnějšího prostředí, emoce, motivace. Vztah mezi psych. stavem a výkonností není přímočarý, existuje určitá optimální úroveň aktivační hladiny. Psych. stavy je možné záměrně regulovat.
Psych. stav může trvat několik minut, ale také i několik měsíců a jakoby překrýval vlastnosti, které jsou u dospělého člověka víceméně stálé.
Psych. stav se projevuje jako pohotovost k aktivitě. Můžeme jej chápat jako čilost nebo naopak tlumenost, v psychologii mluvíme v tomto smyslu o vigilanci. Vigilance představuje škálu stavů od hlubokého spánku až po maximální vzrušení
Dělení:
Podle doby:
Krátkodobé – momentální špatná nálada, deprese..
Dlouhodobé – optimismus, pesimismus..
Stavy pozornosti
soustředěný, rozptýlený... Ovlivňuje počasí, denní doby...
Stavy citové
Dobrá nálada, veselost...
Špatná nálada, vztek...
3. Psychické vlastnosti
představují dlouhodobé, relativně trvalé znaky osobnosti.
Schopnosti – inteligence, vlohy, talent, nadání,..
Dynamické vlastnosti – temperament, soubor vlastností, které se projevují způsobem chování a reagování člověka. 4 hlavní typy: flegmatik, cholerik, sangvinik, melancholik
Rysy osobnosti – určují povahu člověka (nedochvilnost, lenost, namyšlenost...)
Charakter – morálně-volní vlastnosti (pravdomluvnost, sebekázeň..)
( 4. Dílčí psychické předpoklady
Během života specificky získané dispozice.
vědomosti (poznatky z libovolných oborů)
dovednosti (sociální- např. schopnost zabavit děti apod., komunikační, intelektové)
návyky (kladné a záporné)
zájmy a záliby (poznatky z toho, co nás baví)
postoje (vyjádření našeho postoje, stanoviska)
5. Podmíněnost psychiky
biologická – člověk za to nemůže, závisí na správné funkci orgánů, které člověka ovlivňují
sociální – výchova, vzdělání... )
Psychopatologie a psychohygiena
Psychopatologie a psychiatrie se zabývají především duševními poruchami
Duševní porucha je změna některých psychických jevů, která se projevuje v chování a prožívání, způsobuje problémy v sociální komunikaci
Příčiny poruch:
Vrozené (dědičné) – biologická determinace, např. schizofrenie, autismus, Downův syndrom
Získané – sociální determinace, předurčené okolím a stylem života, např. ovlivnění psychotropními látkami, fobie v důsledku šoku, anorexie.../
Klasifikace duševních chorob a poruch:
psychózy – hluboké neuropsychické poruchy narušující osobnost, ztráta kontaktu s realitou
schizofrenie – rozštěpení osobnosti, pocit marnosti, beznaděje, není pojetí o realitě
maniodepresivní psychóza – chorobné změny nálad, senilní demence, autismus
neurózy – nejčastější psychické poruchy, většinou přechodného charakteru, bez poruch mozku
neurastenie – porucha spánku, srdeční činnosti, trávení, únava
fobie – chorobný, neodůvodněný strach z osoby, zvířete, předmětu, jevu (xenofobie – z cizinců, agorafobie – z otevřených prostor, arachnofobie – z pavouků, klaustrofobie – z uzavřených prostor… )
anorexie – odmítání jídla
poruchy osobnosti (psychopatie) – dlouhodobá odchylka od běžných projevů
explozivní psychopatie – po nepatrném podnětu přichází výbuch hněvu
slabomyslnost – nerozvinutost poznávacích schopností a procesů
debil – částečně vychovatelný a vzdělatelný (IQ pod 80)
imbecil – částečně vychovatelný
idiot – nevychovatelný
*schizofrenie: závažné psychologické onemocnění, název je odvozen od původní představy rozštěpení osobnosti. Jde však spíš o desintegraci, tedy rozvolnění vztahu osobnosti k realitě a o poruchu schopnosti udržovat tento kontakt a jeho prožívání při stálých a běžných proměnách okolního světa i vlastních vnitřních stavů. Jde ve skutečnosti o celou skupinu psychóz definovaných jako jednotné onemocnění. Nejzávažnějšími symptomy schizofrenie jsou halucinace, bludy, porucha citového prožívání, nesouvislost v myšlení, stažení se do vlastního světa a ztráta zájmu o svět vnější. Touto chorobou jsou více ohroženi mladší lidé.
Poruchy paměti a myšlení:
amnézie, schizofrenie, pseudoremince
bludy – mylná přesvědčení oproti skutečnosti, člověk si je neuvědomuje
vyvyšné – megalomanické, extrémní potřeba pozornosti
úkorné – melancholické, vedou k depresi a sebevraždě
perzekuční – stihomam, ve snech
Odchylky:
exhibicionismus – sexuální odchylka, účelem je překvapit a vyděsit; pedofilie
sadismus – týrání partnera; masochismus – vyžadování násilí na sobě samém
pyromanie, kleptomanie, dibsomanie – alkoholismus
Typy léčení:
ambulantní: domácí léčení, pravidelné prohlídky u lékaře
hospitalizace: pobyt v nemocnici, v ústavu...
Druhy léčby:
medikamentózně: antidepresiva (změní chemické pochody v mozku, dlouhodobá léčba) a sedativa (uklidňují, jednorázová léčba)
psychoterapie: různé podoby, povídáním a psaním se člověk zbavuje nepříjemných pocitů, vyslechnutím cizího problému se povzbudí, …
psychodezinfekce: úprava sociálního prostředí, práce s rodinou – aby přijala nemocného
Psychohygiena
Stojí na pomezí mezi lékařskými, psychologickými a sociálními vědami. Je to soubor pravidel, která slouží k udržení, prohloubení či znovuzískání duševní rovnováhy a zdraví.
Význam:
prevence somatických a duševních nemocí – duševně zdravý člověk bývá méně nemocen, v dnešní době také přibývá onemocnění způsobených stresem (civilizační choroby)
dobrá pracovní výkonnost – vyrovnaný člověk se dovede lépe koncentrovat na práci i odpočinek
fungující sociální vztahy – člověk s pevným duševním zdravím je schopen působit pozitivně na okolí a tím také budovat uspokojivé sociální vztahy, člověk neurotický naopak působí negativně
subjektivní spokojenost – člověk nežijící pod vlivem stresu neprožívá silná citová napětí, způsobující nevyrovnanost
metody psychohygieny – existuje řada způsobů uchování duševního zdraví, záleží na osobnosti jedince, zálibách, stáří...:
dostatečná doba spánku
správná výživa (nepřejídání se, vyvážené složení stravy, pravidelnost apod.)
správné dýchání, dostatek pohybu
správné hospodaření s časem (vyváženost času práce/odpočinek, nemít stres ze spěchu)
relaxace – jóga, hudba, knížka, zahrádkaření...
omezení konfliktů, při jejich výskytu je nutné konstruktivní řešení
přátelé
vyhýbat se stresu, trémě