14.Klasická řecká filosofie
Řecko – zlatý věk
mezi Řecko – perskými a Peloponéskou válkou (5. st. př. K.)
mocenská dualita Athény x Sparta
Athény – vláda demokratů (vs. aristokraté); Periklés
poté následovala vyčerpávající Peloponéská válka (Délský nám. spolek vs. Peloponéský svaz), následně Řecko dobyto Filipem Makedonským
Sofisté
sofistai – učitelé moudrosti
jednotlivci, praktici – učili rétorice za peníze
popření objektivních měřítek pravdy – subjektivisté
zaměření se na člověka – „Mírou všech věcí je člověk.“ – Prótagorás
ateisté
Gorgiás – radikální skepse
Velký vliv na vývoj lingvistiky, jazykové logiky a rétoriky
Sokrates
pův. sochař, žena Xantipa
aristokrat
vyučoval v Athénách na ulici, zadarmo, formou rozhovoru
používá a dále rozpracovává sofistické metody v rétorice
„Vím, že nic nevím.“
nezachovaly se žádné písemnosti, jeho učení je velmi nejisté
přinucen spáchat sebevraždu z politických důvodů – 70 let
Platón
žák Sókrata
psal formou dialogu; soudí se, že to nejpodstatnější ze svého učení nesepsal – dialogy jen jako úvod, nalákání studenta
vystupuje proti sofistům
ideje – formy, obecné rysy bytí, nepomíjivé pravzory; mají reálnou existenci
poznávat je může jen ten, kdo má „filosofický pud“ (erós)
podobenství o jeskyni
nejvyšší idea – idea nejvyššího dobra
duše – myšlení, vůle, žádostivost
vtělení – duše je nesmrtelná; cílem člověka je přibližovat se ideji nejvyššího dobra – tento stav je ctnost/zdatnost; je založena na vědění
zákl. ctnosti – moudrost, statečnost, uměřenost, spravedlnost
ideální stát – tři stavy: řemeslníci, strážci, vládci
děti mají společnou výchovu, podle jejich schopností se rozhodne, do jakého stavu budou patřit
strážci a vládci – společné vlastnictví, i ženy společné; řemeslníci bez polit. vlivu
aristokratický ideál, utopie
negativní vztah umění – je nápodoba nápodoby; zakladatel estetiky
založil Akademii
Aristoteles
žák Platóna, vychovatel Alexandra Velikého
věnoval se: logice, přírodovědě, metafyzice, etice, politice, umění, rétorice
logika – nauka o formách a metodách správného myšlení
ústřední pojmy Ar. logiky – kategorie, pojem (definovaný), soud, úsudek (sylogismus – obec. premisa + spec. premisa závěr), důkaz, indukce (obecné z konkrétního)
metafyzika:
obecné vlastnosti společná esence, forma (něco jako plat. idea)
látka je utvářena formami, klade jim odpor
4 příčiny jsoucna: 1) látka- causa materialis, 2) forma – c. formalis, 3) příčina působící – c. efficiens, 4) účel – c. finalis
čirá forma je dokonalá, čiré myšlení, jistý druh „božství“
etika – ctnost spočívá v v co nejdokonalejším rozvinutí rozumu
stát – mísil aristokratické a demokratické vlastnosti, těžiště je střední třída; Ar. i Plat. myslí v měřítku řeckých měst. států
estetika – mimésis (nápodoba), katarze
Ar. následníci – peripatetická škola
Pozn.: Toto je jen velmi stručný výtah, neobsahuje souvislosti ani podrobnější vysvětlení pojmů; pro dostatečné porozumění tématu doporučuji přečtení nějakého obsáhlejšího textu (např. ve Stőrigovi). Tento dokument ale může velmi dobře posloužit pro opakování látky. K.