12.Banky a bankovnictví
Banky a bankovnictví
-odvětví
národního hospodářství, terciální sféra
-banka=podnik,
obchodující na peněřním trhu; peněžní ústav, který se zabývá peněžními a
úvěrovými obchody, transakcemi a operacemi, shromažďováním volných peněžních
prostředků a zprostředkováním platebního styku
-bankovní soustavu tvoří (1. stupeň) centrální banka, (2. stupeň) komerční
(obchodní) banka a specializované finanční instituce
-banka
se řídí třemi základními právními normami: ústavou České republiky, zákonem o
ČNB a zákonem o bankách
a) Centrální banka
- u nás je to „Česká národní banka“
- v čele stojí guvernér
- je emisní banka (vydává peníze)
- zabezpečuje stabilitu vývoje nabídky a poptávky peněz (snaží se dodržet
nabídku a poptávku peněz přibližně na stejné úrovni)
- zabývá se regulací měnových kurzů
- spravuje měnové rezervy státu
- dohlíží na činnost ostatních bank
-nástroje ČNB: 1.určování povinných minimálních rezerv (banky si
udržují část vkladu v podobě rezerv, o výši těchto rezerv rozhoduje ČNB, čím
větší rezervy, tím větší možnost bank poskytovat úvěry), operace na volném trhu
(nákupy a prodeje především vládních obligací)
2. změny
diskontní sazby (úroková sazba, za kterou si mohou komerční banky od Národní
banky půjčovat peníze
3.změny diskontní sazby ovlivňují výši úrokových
sazeb komerčních bank a tím i množství peněz v oběhu)
b) Komerční (obchodní) banka
-soukromé podniky, které podnikají na finančním trhu
a usilují o největší zisky
- dělíme na: 1.univerzální – mají plnou bankovní
licenci a poskytují služby všem zákazníkům
2. specializované – teritoriálně (na určité území), zákaznicky (pro určitou skupinu lidí) a nebo produktově ) např. stavební spoření)
-komerční banky mají zisky z investic, z úroků, z
rozdílů mezi přijímanými úroky z poskytovaných úvěrů a vyplácenými úroky z
vkladů klientů
-komerční banky provádějí 3 typy operací : 1. poskytují úvěry (aktivní)
2. přijímají vklady (pasivní)
3. zabezpečují převod depozitních peněz z
účtu na účet (zprostředkovatelské)
c) Specializované finanční instituce
-pojišťovny, kapitálové společnosti, investiční
fondy, stavební spořitelny, leasingové
společnosti
Cenné papíry
-Cenný papír (CP) je listina,
která představuje pohledávku vlastníka vůči tomu, kdo cenný papír emitoval
(vydal)
-CP je nositelem právního nároku a je pro jeho vznik, existenci, převod a zánik
v zásadě nenahraditelný-> věřitel
nemůže bez CP požadovat uspokojení svých nároků a rovněž dlužník může odepřít
plnění svých závazků, jestliže mu není předložen CP
a) Historie
-objevily již ve starověku, rozvoj v období středověku
(tvz. Generální úvěrové listy)
-vydávali je vysocí světští i církevní hodnostáři
(králové, knížata, papež)
-emitent (ten, co vydal CP) se zavazoval těm, kteří poskytli úvěr koupí cenného
papíru, splatit tento úvěr včetně úroků.
-rozhodující význam až v období rozvoje kapitalismu ->nástroj finančního trhu,
obchodování na burzách CP
b) Dělení CP
-podle převoditelnosti
1. CP
na doručitele, tzn. za vlastníka se považuje ten, kdo CP přeloží; nejvyšší
stupeň převoditelnosti
2. CP
na řad- vyznačují oprávněnou osobu jménem s doložkou „na řad“; převod na jinou
osobu se uskutečňuje zvláštním písemným prohlášením
3. CP
na jméno- na těchto CP je uvedeno jméno majitele. Převod vlastnického práva se
uskutečňuje postoupením pohledávky; nejhůře převeditelné
-podle charakteru zisků plynoucích z CP
1. CP
přinášející stálý zisk (obligace)
2. CP
přinášející proměnlivý zisk (akcie)
3. neúročené
CP (šeky)
-podle dlužníka
1. Státní
CP (státní pokladniční poukázka)
2. CP
veřejně právních korporací - tj. měst a obcí (např. šeky, obligace, akcie)
3. Soukromé
CP - tj. cenné papíry soukromých firem a a.s. (např. akcie, obligace)
-podle emise
1. CP
hromadně vydávané (např. obligace, akcie)
2. CP
individuálně vydávané (např. šeky, směnky)
c) Charakteristika základních CP
1. Zástavní
list
- úvěrovým cenný papír, který emituje peněžní ústav
pro dlužníka, který si chce od peněžního ústavu opatřit úvěr
2. Státní
pokladniční poukázka
-CP, který slouží ke krytí deficitu státního
rozpočtu; tyto CP dává do oběhu Úřad státního pokladu nebo Ministerstvo financí
3. Vkladový
certifikát
- je krátkodobým zúročitelným cenným papírem, který
přináší svému majiteli zisk na základě určité úrokové sazby; certifikáty mají
aktivizovat dočasně volné peněžní prostředky soukromých firem a domácností.
4. Podílové
listy
-jsou CP, které zaručují svým majitelům podílnictví
na společném investování do CP; podílové listy vydávají investiční společnosti,
které z finančních prostředků za ně získaných nakupují jiné CP (např. akcie),
majitel podílového listu se tak podílí na zisku společnosti.
5. Směnka
-je CP, ze kterého vyplývá písemný dlužnický závazek
sepsaný v přesně stanovené formě, který poskytuje majiteli směnku nesporné
právo požadovat ve stanovenou dobu zaplacení peněžní částky na směnce uvedené;
rozlišujeme směnku vlastní – obsahuje slib dlužníka, že zaplatí věřiteli
v určitý čas stanovenou částku a směnku cizí – obsahuje, dlužníkův
příkaz třetí osobě–směnečníkovi, aby místo něho zaplatil věřiteli.
6. Ukládací
CP
-renta (má pevně stanovenou úrokovou sazbu,
ale nemá stanovenou dobu splatnosti, Vvydává je zpravidla stát a na burzách CP
se s nimi obchoduje jen zcela výjimečně)
-obligace (je z hlediska emitenta úvěrovým CP, neboť emitent
si jejím vydáním zajišťuje dlouhodobý úvěr. Obligace jsou emitovány s cílem
získat peněžní prostředky na delší dobu a mít přitom jistotu, že věřitel
později od svého rozhodnutí neustoupí; splatnost obligace je zpravidla pevně
stanovena)
7. Akcie
-CP, s nímž jsou spojena práva akcionáře podílet se
na řízení a. s., na jejím zisku a na rozdělení majetku v případě zániku
společnosti; akcie má jmenovitou a kurzovní hodnotu
d) Emise CP
-dva druhy:
1. vlastní
(emisi prodává sám emitent CP veřejnosti)
2. opční
(je využívána tehdy, když emitent není dostatečně známý a je málo
pravděpodobné, že se mu samotnému podaří rozprodat CP. Existují dva druhy opční
emise: Submise veřejná, založená na odevzdání CP zprostředkovateli, který
veřejně oznámí možnost koupě CP, nebo Submise soukromá, založená na stejném
principu pouze s tím rozdílem, že zprostředkovatel odkoupí celou emisi CP na
vlastní účet, i když se mu ji nepodaří celou prodat.)
Inflace
-je
projevem ekon. nerovnováhy, v ČR se nyní inflace pohybuje kolem 5 %.
-jejím důsledkem je zvyšování hladiny cen
výrobků nebo snižování jejich hodnoty
-opakem
inflace je dezinflace = deflace = v jejím důsledku dochází k poklesu
cen
a) Druhy inflace
1. mírná
- dochází k tempu růstu cen, cenová hladina roste max. o 10%
- dobře fungují finanční systémy
- nevznikají vážnější ekonomické problémy
2. pádivá
- dochází k růstu produktivity práce, ale její tempo zaostává za tempem růstu
cen
- peníze ztrácejí svoji hodnotu
- rozpadají se finanční trhy (kapitálový + peněžní)
- tržní subjekty přeměňují peníze za zboží
- dochází k růstu cenové hladiny v rozmezí 10 - 100 %
3. hyperinflace
- dochází k úplnému rozpadu peněžní soustavy
- peníze přestávají plnit funkci všeobecného ekvivalentu
- přechod k naturální směně
- není zajištěn vzájemný soulad mezi tempem růstu cen a růstem výroby
- poměrné ceny i reálné mzdy výrazně kolísají
- v ekonomice dochází k vysoké nerovnováze
b) Příčiny inflace
-nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou->růst cenové hladiny->inflace
-podle hlediska tzv. prvotních zdrojů, které inflační proces vyvolává,
rozlišujeme
1. poptávková inflace
-zvýšení poptávky -> zvýšení ceny
-příčiny-buď nadměrná měnová politika nebo nadměrná fiskální
politika (ve vztahu ke stát. rozpočtu)
2. nabídková, resp. nákladová inflace
-zvýšení nákladů ->zvýšení ceny výrobku
-příčiny nejčastěji-růst nominálních mezd (těch, co vyplácí zaměstnavatel), růst cen
energie, růst cen služeb a ostatních výr. faktorů, růst míry zdanění,
technologické změny, změnyi v rámci měnového kurzu
c) Důsledky inflace
1. pokles kupní síly peněz
2. pokles reálných mezd
3. růst sociálních nepokojů
4. znevýhodnění dlužníků
Hospodářský cyklus
- je
střídání období růstu s obdobím poklesu produktu a body zvratu hospodářského
cyklu nazýváme vrchol a sedlo, od bodu sedlo odvozujeme jednotlivé fáze zvratu;
v období vrchol je hospodářská aktivita vysoká a v období sedla je nejnižší
úroveň hospodářské aktivity
- Kontrakce,
Krize -pokles výkonu ekonomiky
- Recese
- pokles ekonomiky je delší než šest měsíců
- Deprese
- několikaletý pokles ekonomiky
- Stagnace
- ekonomika ani neroste, ani neklesá; zůstává na stejné úrovni
- Expanze
- fáze cyklu označující vzestup úrovně skutečného produktu, rozlišujeme dvě
období:
1. fáze
oživení-ekonomika
se dostane nad úroveň ekonomiky minulého cyklu vzroste nad úroveň
2. ekonomika
klesne pod úroveň ekonomiky minulého cyklu - fáze BOOM
- Vrchol
- maximální úroveň dosažené ekonomiky
- Sedlo
(Dno)- nejnižší úroveň završující kontrakci, následuje oživení
- hospodářské
cykly měříme od sedla k sedlu; mezi hlavní příčiny cyklického kolísání
ekonomiky patří politické příčiny ( spojování hospodářských cyklů s politickými
cykly, vznik politické krize ), nedostatečná informovanost tržních subjektů a
hospodářská politika vlády nebo centrální banky a nestabilita ve vývoji
poptávky
Komentáře
Přehled komentářů
Díky moc za uveřejnění této otázky :)
Přehledná a dobřeb zpracovaná.
Jestě jednou Díky
Vážně dobré
(Daniel, 21. 6. 2009 13:05)