Ráno jsem měla teda pořádnej bolehlav.Dva aspiriny a kafe mě nějak tak probraly a já začala konečně normálně přemýšlet.No tak jsem ted' asistentka pana Leta.Co ted'?!Nemám ani šajn co to obnáší...teda jak tušim,že budu taková asi sekretářka,ale jakou sekretářku může mít herec a muzikant?!
Oblíkla jsem se a vyrazila na nákupy.Musím si sehnat nějaké vhodné oblečení.Nakoupila jsem tedy téměř pro všechny příležitosti.
Doma jsem sbalila jeden menší kufr a snažila se zredukovat všechno jak jen bylo možné.Nechtěla jsem být za tu fiflenu s pěti kuframa.Seděla jsem tak na posteli a zírala na mé sbalené věci a opět se mi vybavil ten polibek.Stále jsem si to nedovedla vysvětlit....a navíc co je vlastne za člověka Jared?Vlastně ho vůbec neznám a mám pocit, že dokáže být velmi nepředvídatelný.
Zazvonil mi telefon.
"Halo?"
"Nazdar drahoušku...jakpak ses vyspala?!Mě teda ještě dost bolí hlava.." zasténal lna druhé straně telefonu Andy.
"Ahoj ty ožungre!No já už jsem od rána na nohou.....normálně neuvěříš tomu co ti ted' řeknu!Pamatuješ kdo tě včera vezl domů?" chvíle ticha a pak jenom přidušený výkřik.Zasmála jsem se.
"No jooo vlastněěěě!!!A co se s vámi pak stalo?!?No povídej a nevynechej jediný detail!!" rozrušeně švitořil Andrew
"Ale simtě..jenom mě zavezl domů...a nabídl mi práci u něj..." dodala jsem.
"COŽEEE??!!Meggie...aaaa!!!Ještě mi řekni,že dobře platí!!"
"No řikal,že jo..zítra s ním odlítam...jsem jeno asistentka..."
"Strašně ti to přeju drahoušku a bude se mi stýskat,takže na mě nezapomeň a ozvi se mi někdy až budeš zase v New Yorku!Hele posílam strašně moc pusinek a už budu muset končit protože Pete je doma..takže paaapaaa" a telefon kleknul.Pořád jsem seděla a zírala na kufry.Nechtěla jsem mu říkat o tom co udělal v autě.Bylo to jenom naše tajemství.Telefon opět zazvonil.Sem já ňáká ústředna?!
"Ano?"
"Ahoj tady Jared...jak si na tom?Máš sbaleno?Volám abych ti řekl,že zítra s námi odlítáš v 6 ráno,takže bud' asi v půl páty na letišti."
"Ok budu tam!"
"Čeká nás spousta práce.Těším se, že se nám ji společně podaří zvládnout."
"Doufám, že tě nezklamu a budu se snažit být co nejvíc prospěšná." usmála jsem se do telefonu a měla jsem pocit, že on taky.
"Taky doufám..takže zítra ráno nashle." a položil telefon.
Ztěžka jsem dopadla na postel zády a zírala do stropu.No tak to tu máme.Nebyl to sen.Zítra vykročím do neznáma.
Budík zazvonil a jeho ciferník ukazoval 3:00.Vykopala jsem se z postele silou vlastní vůle a šla do koupelny.Behem půl hodiny jsem se vypakovala a už jela taxíkem na lietiště.Před půl pátou jsem dorazila do terminálu.Rozhlídla jsem se kolem a říkala si sakra jak je najdu?!Zvoní mi telefon...aha!
"Za teboou!!!" otočila jsem se a zdálky na mě mával Jared a s ním bylo ještě pár lidí.Šla jsem tedy k nim a vyrazili jsme směr odbavování.Jared mě představil a byl to zvláštní pocit slyšet své jméno v této souvislosti..."Megam Rightová...moje asistentka"
V letadle jsme s Jaredem řešili spoustu papírování kolem mojí smlouvy.Pak jsem dostala za úkol roztřídit jeho emaily a vyřídit přibližně asi stovku z nich...prý to je ještě minimum co mu chodí každý den...začínala jsem se děsit.Jelikož jsme seděli v letadle, tak jsem byla ušetřena telefonátů, ale bylo mi jasné že si budu muset pořídit handsfree, jelikož telefon z ruky nedám.
Už jsme po pár hodinovém letu byli v L.A. a já už byla unavená jako kotě.Dostala jsem ubytování v nedalekém hotelu Jaredova bydliště.Jenže sotva sem si nechala v pokoji kufr, už jsme museli vyrazit zase do města.Setkáni s manažery,s jedním producentem,zařizování další koncertní šňůry a nakupováni nezbytných věcí, které bylo nakonec přenecháno na mě.V L.A. jsem se naprosto nevyznala a začínala jsem být v koncích.Už mi tekly po tvářích slzy a sedla jsem si na ulici na lavičku.Do toho mi začal zvoni telefon!Volal mi Jaredův agent, že má mít za dvě hodiny schůzku s vydavatelstvím.Vytočila jsem číslo a on to téměř okamžitě zvedl.Snažila jsem se, aby na mém hlase nebylo poznat, že pláču.Ale zřejmě se mi to moc nepoveldo.
"Ahoj...volal agent...za dvě hodiny máš schůzku s vydavatelstvím...jo a zapomněla jsem, že večer je ta párty toho filmu..."
"Dobře tak za hodinu bud' na Long Beach...a jo nezapoměň si sehnat nějaké vhodné šaty na tu párty.."
"Cože?!Já tam musím s tebou?"
"Samozřejmě..co sis myslela?!Že tě nechám dřepět na pokoji?" zasmál se jako kdybych byla naprostý blázen.
"Okay..." vyplodila jsem ze sebe mezi vzlyky a zaklapla telefon.
Sehnala jsem tedy konečně ten správný odstín laku na nehty a ty tři šátky co chtěl Jared.Sobě jsem sehnala celkem levné a nenápadné černé šaty po kolena s volnějšími zády.Ještěže jsem měla v dispozici pracovní kreditku jinak bych se asi nedoplatila.Měla jsem nakoupit ještě ňáké košile, ale to jsem byla už úplně v koncích.A za půl hodiny jsem měla být už na LB!!!!Bože co budu dělat?!?Vzala jsem mobil a volala jedinému člověku který mě napadl první!
"Hey Andy sorry!Vúbec netuším kolik je u tebe hodin,ale potřebuju nutně pomoc!!!Kde prosimtě seženu nejlepší pánské košile?!?Prosím!!Jinak příjdu o práci stejně rychle jako sem ji dostala!!!"
"Ok Meggie klídek!!Co kolem sebe vidíš za obchody?"
"Já nevím...HM,Gucci...eh Arrow."
"Arrow!!!To je ono!!Běž!Tam jsou solidní košile...a víš jaký barvy aspoň??"
"No...ne!" opět jsem začala panikařit
"Klid!!Nejlepší bude, když vezměš dvě černý..to on nosí rád ne?Pak vem dvě bílý a třeba fialovou saténovou...ta by mu určitě slušela!To zvládneš!Jdi!" slyšela jsem jak se povzbudivě usmál do telefonu.
"Děkuju!Miluju tě!Jdu!" zaklapla jsem telefon.Rychlostí blesku jsem popadla dvě černé,dvě bílé a jakoby Andy byl jasnovidec, byla tam krásná fialová saténová skoro v barvě šátku, který jsem předtím koupila.Prodavač lehce nechápal mou uplakanou tvář, ale snažil se mi co nejrychleji vyhovět.
Během 15 min jsem se díky bleskovému taxikáři dostala na LB, kde mě před vydavatelstvím čekal Jared.Ve tváři neurčitý výraz.Dufám, že nejsou vidět moje zarudlé oči!Obvěšená taškami jsem vyrazila za ním do budovy.Schůzka byla nudná a já musela odsrat papírování.Sice sem tomu ani za mák nerozuměla co se tam mlelo,ale Jared mi řekl kde co mám vyplnit a tvářil se otráveně.
Po schůzce jsme vyrazili k němu, kde jsem mu předala nakoupené věci a já se odebrala do svého pokoje, protože za dvě hodiny byla párty.Nejraději bych na žádnou nešla a už tak jsem toho dneska měla plné zuby!Ale nejsem přece žádná křehotinka a zvládnu ňákou debilní párty ne?!Rychle jsem se osprchovala a oblékla,udělala nový make up a sčesala vlasy do drdolu.Opět jsem se na sebe podívala do zrcadla.
"Megan!Ty to zvládneš!Šes dobrá!" v tom mi opět zvonil mobil "Shit!" zaklela jsem.Během rozhovoru s managerem Virgin records jsem hledala svoje stříbrné lodičky.
"Ano pane McLohane!Vše mám poznamenané a vyřídím.Přeji pěkný den." sotva jsem položila telefon, tak jsem upadla na zadek ve snaze nazout si lodičky.Skvělé!Zase zvonííí ten mobiiiiil!!!!Už kur*a neeeeeeee!!!
"Ano!" řekla jsem lehce podrážděně
"Neměla bys takhle zvedat telefony...měla bys být milá a přívětivá!" ozval se z druhé strany pobaveně Jared.Měla jsem 100 chutí ho kopnout do koulí, ale měl štěstí, že tu nebyl.
"Volám jenom abych se ujistil, že jsi už uričtě nachystaná a tudíž můžeš vyjít ven a nasednout do auta??" pokračoval milým a pro mě nesnesitelným tónem.Trochu drze jsem bez odpovědi položila telefon a čapla kabelku.Otevřela dveře a viděla jeho černé auto.Snažila jsem se překonat svůj vztek a chut' mu rozbít okýnko.Nasedla jsem a jeho úsměvu nevěnovala sebemenší pozornost.
Dojeli jsme před klub, kde bylo už plno fotografů a přijíždějících celebrit.Chtělo se mi zvracet.Nejraději bych ležela v posteli a spala.Při vstupu do klubu jsem se snažila držet za Jaredem, tak aby si nás nikdo nemohl spojovat dohromady.Dle mého názoru, bylo naprosto zbytečné tam s ním chodit.Uvnitř bylo narváno a hudba hrála dost nahlas.Začínala mě bolet hlava a ještě stále jsem si nezvykla na časový posun.Bylo tuším kolem 10 večer.Jared začal korzovat kolem a já v jeho závěsu.Nevěnovala jsem příliš pozornost okolí a celebrity mě moc nebraly.Ale zajímalo by mě jak to Paris dělá, že je na všech párty?!
Bylo mi jasné, že jsem stále v práci a tedy nemohu pít.Objednala jsem si nějaký nealko drink a následovala Jareda.Připadala jsem si jak vocas.A co jiného jsem vlastně byla?!Už se támhle zdravil se Scarlett Johannson, bývalou přítelkyní, a pak tu byla i Lindsay Lohan...ale té se z nějakého důvodu zdaleka vyhnul.....
Prohodil pár slov s několika vlivnými lidmi a já přebrala jejich vizitky a kontakty.To byla má jediná práce zde.Skvělé...jako by to nemohl zvládnout sám!
"Jarede?...budeme tu ještě dlouho?Jsem strašně unavená..." zkusila jsem aspoň zahrát na rychlý odchod.
"Hmm...nevim...." zněla jeho krátká odpověd'.Agrrrrr...
Za púl hodiny mě nohy už opravdu nenesly, tak jsem to vzdala a sedla si k baru.Napadlo mě, že to asi není dobrý nápad hned první den práce se takhle vykašlat na povinnosti, ale trocha soucitu by neškodila.Hleděla jsem do svého drinku a přemýšlela, jeslti jsem někdy vlastmě slyšela hudbu 30 seconds to Mars.Došla jsem k závěru, že jsem na ni neměla nějak špatný názor, ale že jsem jejich CD slyšela max jednou...no tak jako tak mě tahle práce začínala děsit.
"Zdravím slečno...co vy tu tak sama?Smím si přisednout?" vzhlédla jsem od svého drinku.Usmívající se Jared klidně seděl vedle mně na barové stoličce a díval se jakoby mně chtěl na místě vojet.Trochujsem to nepobrala a zatvářila jsem se trochu zmateně.
"Tak jaký byl první den?" zeptal se a stále se usmíval.
"No...bylo to dost náročné.." vykoktala jsem ze sebe a podívala se raději jinam.
"Ale zvládla jsi to na jedničku...neboj zachvíli si zvykneš.Mám trochu rychlé životní tempo, ale odpočinek do něj taky patří.Takže si nedělej starosti..dovolená tě taky čeká" mrkl na mě.Dnešní den byl tak nereálný, že už jsem se nedivila ničemu.Ani tomu jak je najednou milý a ohleduplný.Strašně se mi chtělo spát!
"Prosím nemohli bychom jít už pryč?Jsem strašně unavená.." už jsem se snížila i k žadonění.Nevím proc ale dělá mi někdy problém dívat se přímo do jeho neuvěřitelně modrých očí.Je v nich takoá hloubka a při tom neproniknetulnost.Chvíli jsme se dívali jeden druhému do očí jako bychom zapomněli co jsem říkala, ale pak se vzpamatoval a jenom přikývl.Zvedli jsme se a odešli.Před klubem jsme se spíše snažilil co nejrychleji zmizet.V autě jsem se opírala čelem o chladné sklo auta a sledovala noční město.Zachvíli jsme byli u mého hotelu.Byla 1 ráno.Můj hněv vystřídala naprostá únava.Vystoupila jsem z auta.
"Tak zítra v 9 ráno máme schůzku a pak hrajem.."
"...v Long Beach Arene já vím." usmála jsem se a doplnila ho
"Ano správně...výborně.." zaraženě ale potěšeně se usmál.
"Tak dobrou noc.." řekla jsem do okýnka
"Dobrou noc.." oplatil tiše a já šla do pokoje.
Ještě asi pět minut než jsem usnula jsem přemýšlěla nad dneškem.Nic nebyla taková hračka jak jsem si myslela a věděla jsem, že mě toho ještě hodně čeká.Ale co si mám myslet o Jaredovi?Jaký vlastně je?Milý a trochu stydlivý nebo naopak náročný a přísný zaměstnavatel?Byla jsem zmatená.A tak unavená, že jsem okamžitě usnula.