Mia’s POV
Byla jsem na cestě do
Helsinek.Nervozita prostupovala celým mým tělem.Letadlo proráželo mraky a já
nemyslela na nic jiného, než na nto jak tohle celé dopadne.Jela jsem totiž na
zkoušku kapely, kterou obdivuji už několik let.Byli to HIM.
Už pár měsíců jsem si psala
s jejich manažerkou Silke.Věděla, že hraju na basu a slyšela nějaké moje
nahrávky.Migé totiž onemocněl a vypadalo to, že s nimi bohužel turné po
Americe nepojede.Znala jsem všechny jejich songy a pilně se doučovala nový materiál.Jelikož
odjížděli už za pár dní, byla jsem jejich poslední záchrana.
Na letišti jsem vystoupila a už
mě čekala sama Silke.Byla usměvavá a veselá.Trochu ze mně opadla nervozita, ale
stále jsem měla strach.Všechno kolem bylo finsky a já se cítila jak
v jiném světě.Dorazily jsme na místo asi za půl hodiny.Byl to velký důmkus
od centra.Hádám, že tu asu bydlí Valo.Uvnitř to mělo styl, ale bylo znát, že tu
bydlí chlap.Po schodech nahoru byla místnost odkud se ozýval hluk a hlasy.Silke
vešla a pozornost se okamžitě upoutala na nás.Ztuhla jsem ve dveřích jako
přimražená.Ville seděl na gauči a vedle něj Burton, na zemi Linde
s kytarou.Na druhém gauči byl rozvalený Gas a vedle něj Sepo.Všechno se mi
zdálo jako sen.Měla jsem chut‘ se začít smát, protože mi tahle situace připadala
naprosto nerealná.Další můj popud bylo rychle zmizet, než se cokoliv stane.
„Tak pánové tohle je Mia.Bud’te
na ni hodní!“ představila mně Silke.Jako první vstal Ville a šel si se mnou
podat ruku a po něm i zbytek.Začínala jsem být čím dál víc nervóznější.Pak mi
dali na výběr jestli chci hrát na svojí basu nebo na Migého.Raději jsem zvolila
pro začátek svojí.Zahrála jsem s nimi pár songů.Zezačátku to šlo trochu
ztuha, ale pak jsem se docela chytla.S naší kapelou jsme hrávali něco od HIM,
ale hrát přímo s nimi bylo něco úplně jiného.
Po asi hodině se všichni opět
posadili.Chvíli bylo ticho a pak prohodili pár slov finsky.Srdce jsem měla až
v krku.Pak na mě promluvil Ville.
„Chceš s námi hrát?“
V odpověd‘ jsem přikývla.
„A vydržela bys s námi dva
měsíce na turné?Někdy to může být opravdu tvrdé....“
Chvíli jsme se na sebe
dívali.Jako by mne jeho pohled provrtával až na dno mojí mysli.Měl
pravdu...mohlo to být opravdu těžké.Ale takovou příležitost člověk dostane
jednou za život.Přikývla jsem tedy podruhé.
„Dobrá tedy..“ usmál se
„...beren tě.“
Mně se taky rozlil po tváři
úsměv, který se přeměnil ve smích.Všichni na mě koukali trochu překvapeně.
„Ne ne...omlouvám se..já jen, že
jsem byla strašně nervózní a stále tomu nevěřím.Děkuju vám..“
„Ne to my děkujeme, že jsme tě
našli!“ rozesmál se Ville.
***********
Opět jsem seděla
v letadle.Tentokrát ale se zbytkem kapely a crew.Měla jsem sedadlo vedle
Silke.Pustila jsem si mp3ku a znovu si opakovala svoje party při poslechu
písniček.Strašně jsem se bála, že na koncertě něco spletu.Podívala jsem se
směrem ke klukům.Ville s někým telefonoval, Linde si četl nějaký časopis a
zbytek pospával nebo jedl.Bylo mi lehce nevolno.
Probudilo mně oznámení kapitána,
že si máme Připnout pásy, protože přistáváme.Když viděla Silke můj výraz, tak
se na mě povzbudivě usmála.
Na letišti nás čekaly tourbusy a
náklad’áky s vybavením.Naše zavazadla jsme nastěhovali do jednoho
s busů.Byl jeden pro kapelu a jeden pro crew.Měla jsem to privilegium být
s kapelou.No popravdě nevím jestli mě to těšilo.Bude to opravdu zvláštní
být dva měsíce s lidmi, které neznáte.
Vyjeli jsme tedy a namířili si
to do prvního místa konání koncertu.Na kapele bylo poznat, že už mají zažitou
téměř rodinnou pohodu.Navozovalo to příjemnou atmosféru.Bohužel, ale ne pro mně.Vyhrabala
jsem basu a začala cvičit
v zadní místnosti.Byla jsem tak
zabraná do hry, že jsem si nevšimla, že si vedle mně někdo sedl.Trochu jsem se
polekala, když promluvil.
„Tenhle slide tady hraješ moc
křečovitě.“ řekl Ville.Málem bych zapomněla, že je taky basák.Vzal mi basu a
ukázal mi jak na to.Byl velmi milý a tím mně trochu uklidnil.Byla jsem ráda, že
už nepije.
Ještě asi hodinu jsme si
povídali a hráli, ale pak už bylo pozdě a oba jsme šli spát.
Gerard’s POV
Právě jsem se snažil uklidnit a
vykuřoval jsem u okýnka.Byl jsem tak strašně vytočený hádkou, která právě
proběhla po telefonu.Bylo to s mojí už bývalou snoubenkou.Doufám, že to už
bylo naposled.Nechci o ní už slyšet.Celé to byla obrovská chyba.Rozešli jsme se
těsně předtím, než jsem odjel na tohle turné.Už jsem zase sám a nemám ani
nejmenší chut‘ se v nejbližší době pouštět do něčeho nového.Doufám, že si
na tomhle turné trochu odpočinu od těhle vztahů.
Ano láska je krásná věc, ale
nejsem si jist zda jsem byl kdy opravdu št’astný.
Jedeme pěkně dlouho a všichni už
určitě spí.Mám v hlavě příliš mnoho myšlenek, než abych usnul.Přál bych si
jednou zažít něco o čem mluví Frank.Být s někým tak dlouho a přesto být
št’astný.Prostě najít toho pravého člověka, se kterým bych mohl strávit zbytek
života.
Měl bych se na zítřek vyspat,
tak jsem se radji přinutil si jít lehnout.
**********
Ráno, když jsem se vzbudil, tak
už jsme nejeli.Vyhrabal jsem se z postele a šel někoho najít.Frank
posedával s kafem v kuchyni a měl dost nepřítomný výraz.
„Brý ráno...už jsme na místě?“
„Jo už jo..Brian tě hledal...je
venku.“
Šel jsem se oblíknout a vyšel
ven.Parkoviště bylo obrovské, ale měli jsme vlastní vyhrazené stání.U stolečku
seděl Brája a listoval nějakými papíry.
„No to je dost, že jdeš!Tady mi
to podškrábni...jo a hrajeme v 8!Do tý doby máte voraz jako vždycky...Jo a
nezapomeň na zvukovku ve 4!!“ podepsal jsem to a nechal ho zase se věnovat jeho
činnosti.
Co budu dělat?No mohl bych se
jjít mrknout na ostatní kapely.Zajímají mě MSI a Placebo.Ale ještě bylo dost času,
tak jsem vytáhl Franka a šli jsme na jídlo.Jinak by v tom busu ten pako
určitě zapustil kořeny.
Komentáře
Přehled komentářů
..už začínám číst :-D ..a ber to jako moji dobrovolnou újmu na duševním zdraví!! :D:D
Abyses necítila uraženě..
(Lee, 28. 9. 2007 14:59)