Jan Neruda ( 1834-1891)
Jan Neruda ( 1834-1891)
Byl háklivý na své zdraví, zvyklý na lepší společnost, obědval pouze v lepších restauracích, večery trávil po kavárnách, nebyl vůdce
básník byl vyděděnec
*Praha ( Malá Strana), vystudoval gymnázium, poté studium práv a filozofie – nejraději chodil na přednášky: Sabina, Frič
Cestoval: Paříž, Balkán, Egypt
Byl novinářem,
redaktorem Národních listů ( bystrý pozorovatel života a lidí, dobrý psycholog – fejetony)
kritik ( literární a divadelní)
básník
6 básnických sbírek
sb.Hřbitovní kvítí 1858
básně jsou plny pesimismu, byl jinou osobností než Hálek, v tomto období mu umírá přítel a otec, navštěvuje Malostranský hřbitov a pozoruje náhrobky bohatých a chudých lidí, jeho tvorba je vedena přes tyto vize, času a využití dialogů-už zde je vidět Nerudova ostrá pointa, motiv smyslu poezie, klade si otázek, sociální vztahy projev triviální vzpoury, všímal si intrik ve společnosti,
jeden z všestranných osobností, přesto nedostudoval práva, protože matka zůstala sama, nechtěl jí viset na krku, žádal každý rok o sociální podporu pro svou matku, jeho žurnalistika vyrostla z nouze, teze: „živil se, aby jednou mohl zemřít“
jeho poezie je označována jako kritický realismus
za života se nesetkal s ohlasem
sb. Knihy veršů 1867
do meziobdobí zapadá vztah Nerudy a Světlé, spousta dopisů, upřímné nasazení, hodnocení a kritika.Světlá se bála, aby vztah nespadl do erotické roviny.
1. část:
Objevuje se v nich epika---výpravné básně, zvláště sociální balady, např.
Dědova mísa:
Vnuk poučil otce, že se chová k starci bezcitně.
Před fortnou milosrdných – epická báseň se sociální tematikou, forma starcova monologu
( k vnukovi) – o chudobě, která vede k bezcitnosti.
Navazuje na Erbena, na baladiku Erbena: E- vodník, N- matka – mateřský obdiv, Legenda o chudobě – o chudobě, sociální konflikty: Dědova mísa – generační problémy.
2. část:
básně lyrické: cyklus Otci, Matce, Anně
vykreslení vztahu k mamince, kterou miloval a zdědil po ní citlivost, po otci zdědil nerudnost, své dílo vytvořil v ústraní, jakoby osobní zpověď. Vnímá morální krizi společnosti a po matčině smrti chtěl emigrovat do Ruska.
3.část:
básně příležitostné, např. Vším jsem byl rád, tzv. bilanční báseň, zamyšlení nad dosavadním, zklamání, ale i vítězství, básníkova spokojenost, jasnější životní nálada
sb. Písně kosmické1878
Básně inspirované dobovými vědeckými objevy, hlavně z přírodních věd ho zaujaly objevy astronomické, píše o planetách a planetkách, použil také Darwinovu teorii, písně milostné, prožitky smrti jeho další přítelkyně Terezičky Macháčkové, po její smrti se rozhodl, že bude starý mládenec. Vnímá život jako něco věčného, vyjadřuje představy o zániku vesmíru. Celkový rámec je vesmír stažený na úroveň člověka.
- o vztahu člověka a kosmu, optimistická perspektiva, vliv vědeckých poznatků a technického pokroku
- Báseň č.1.
Letní ty noci zářivá – zlidštění vesmíru, jeho velikost a nekonečnost, hymnické ódy, expresivní využití zdrobnělin.
Měsíček – tatíček
- Báseň č.13 Také to Slunce ohnivé – oslava mateřské lásky jako vesmírného principu
- Báseň č. 21 – A mluví člověk – cesta lidí od bezmoci k vítězství ( poznání vesmíru)
- Báseň Vzhůru již národe – vlastenecká výzva do boje proti malosti, povzbudivá síla pro malý národ
Sb. Balady a romance – 1889 vrchol lidovosti
Motto:
„Volím slovo prosté, chci tu báji vypravovat z úst jak lidu roste.“
Útvar balady a romance autor osobitým způsobem přetváří, lyrickoepické básně dějového významu nebo úvahové, opouští tradiční nadpřirozené náměty, příklon k motivům ze života ( lidské vztahy)
Inspirací byla lidová tvorba, čerpá z cizí lidové slovesnosti ( Finsko – Balada o …). Balady představují legendární prvek a prvek obecně lidský, romance vyjadřuje prvek český, Na postavě Ježíše ukazuje variabilnost, uzdravení Ježíše…V baladě o K.H.B. laskavý soudce, Neruda se zhostil náboženské otázky, poté své dílo zbavuje náboženských otázek, patetičnosti.
Balada dětská – Neruda kmotrem dětí A.Heyduka, píše jí o úmrtí své kmotřenky.
Romance o černém jezeře – vize národní minulosti
Náměty:
a) biblické a legendární: s humornou nebo sociální pointou, prostředí české vesnice
Romance štědrovečerní, Balada rajská, Balada májová
b) národní – láska k lidu a české zemi ( Balada česká), pokus o charakteristiku českého člověka a národa – paralela s vínem ( Romance o Karlu IV.), obraz radostné nálady ( Romance o jaře 1848)
c) tragické lidské osudy – Balada dětská ( smrt v podobě hravého dítěte), Balada horská ( naivní víra dítěte, že bylinami lze zacelit Kristovy rány)
d) balady staršího typu ( vina a trest), Romance helgolandská, Balada stará-stará
sb. Prosté motivy1883
- nejosobnější zpověď básníka, rekapitulace pocitů předčasně zestárlého muže, ohlídnutí za láskami, rozfázování na roční období ( jaro, léto, podzim, zima…), kdy Neruda se prochází, končí běžnými povzdechnutím ( dožil se 57 let a sepsal 40 svazků), byl vyčerpal prací, poslední vztah ženou ( 18 let), která byla rozhodnuta i přes jeho věk, že s ním je odhodlána žít s Nerudou, ten se rozhodl, že dožije sám. Prodělal těžký úraz – zlomená ruka, zničen vlastní skepsí a samotou.
Tón lidové poezie – paralela s proměnami v životě
Sb.Zpěvy páteční
Dílo 4 roky po Nerudově smrti, dotváří Jaroslav Vrchlický, manifest k českému národu, původní součástí i zpěvy p. svobody, radost vzkříšení po dni ukřižování.
Prozaik
Soubor Povídky malostranské
Hlavně Týden v tichém domě
Silně autobiografické prvky, autor se v povídce rozštěpil, povídky jsou útěkem před zoufalstvím
Byl charakteristický svou lidovostí, touhou po společnosti, odpůrce politiky. Je si vědom toho, jak je české společenství hendikepováno o kultivovanosti české společnosti.součástí kultivace – účast na vytváření kultivovaného a stabilního jazyka. Zápas o českou jazykovou kulturu.
Nedovedl si představit svou práci bez Jungmannova slovníku. Chválil český jazyk, chtěl ji ochránit proti němčině a nespisovné češtině, záporné vztah proti pražské obci, vylučoval nespisovný jazyk a literatury, nevěřil, že mohu sloužit k pochopení reality. Divadelní a jevištní kritik-kritické a fejetonistické dílo, užívání češtiny v životě, spolutvůrce, množství přednášel ke kultivovanosti češtiny. Neznal dokonale němčinu, a tak ještě více přilnul k češtině. Navštěvoval přednášky v Klementinu Pravoslava Koubka, a proto se seznámil s vyšší poezií. Pro Jana Nerudu byla čeština nejkrásnější řečí na světě, a tak ve svých 22 letech – 24 letech vyučoval na chlapecké škole a na německém vyšším reálném gymnáziu, kde působil Jakub Arbes, ztělesněním spisovné češtiny. Jeho poezie byla prokládána zvláštním napětím, rozvíjí ji tak, že prokládá drobnými klepy.Často paroduje cizí text a neupozorňuje na ně, předstírá, že jde o citáty, ale sám je vymýšlí. Miloval poklady českého písemnictví, slovenštinu chápal jako nářečí češtiny.
Přejímá mezinárodní slova, ale brání se zanášení jazyka nečistými jazykovými prvky. Postavy v Povídkách mluví řečí, kterou v praxi nepoužívají, jazykové normy se vyvíjejí.
Povídky malostranské – vrcholný soubor (13 próz) o životě Malé Straně z dob Nerudova mládí, pronikání kapitalistických vztahů do strnulého způsobu života, zdánlivě idyla, ve skutečnosti tragické události, tón vážný i humorný, řešení tragické i smírné
Příslušníci drobné buržoazie ( pan Orel, pan Rybář) nebo chudina, žebráci ( Vojtíšek), autobiografické prvky (p. Svatováclavská mše, Jak to přišlo.
Převaha vypravování v ich formě. Autor –vypravěč, ztotožnění s postavou.
p. Týden v tichém domě – osudy obyvatel městského činžáku, maloměšťáci s předsudky, pokrytectví, zištnost, morální zchátralostí ( rodina Ebrových) i chudinka Žanynka, mládenec.
Forma próz: povídka- Týden v tichém domě,
Novela- Doktor Kazisvět, Hastrman
Dopis- Psáno o letošních dušičkách
Deník- Figurky
Soubor Arabesky – črty z prostředí Prahy, kritika společnosti – Byl darebákem
Trhani – povídka o životě dělníků pracujících na stavbě železnic
Přínos : spojil světovost, osobní postoj se společenským a národním, tvůrce sociální balady, rozsáhlé spektrum lyriky ( intimní, přírodní, vlastenecká, úvahová)vynikající fejetonista